Gwint: Legendární karetní hra

Zvolte si frakci, vezměte na sebe roli ostříleného velitele a připravte své síly lépe než soupeř. Legendární Gwint je zase tady!

Že se nám na stůl dostávají adaptace původních počítačových her, na to jsme si již zvykli. I na to, že se jedná stále častěji o povedené tituly, které poměrně věrně odrážejí digitální atmosféru na stůl a dávají tak možnost odpočinout si od digitálního prostředí ve figurkové, karetní a kartonové podobě. Však stačí jmenovat třeba megalomanskou a dobře hodnocenou hru Heroes of Might & Magic III: Deskovou hru a řadu jejich rozšíření z dílny vydavatelství Xzone nebo karetní opus Slay the Spire od Mindoku. Přesto je žhavá novinka Gwint: Legendární karetní hra v tomto ohledu jiná. Její vznik se totiž datuje už do roku 2015, kdy se však nejednalo o samostatný titul, ale minihru, která náležela do jednoho z nejlepších digitální RPG – Zaklínač 3: Divoký hon. V téhle hře byla jednou z možností po herním svět sbírat karty a následně vyzývat soupeře. A Gwint si našel tolik fanoušků, že následně CD projekt následně Gwint vydal i v samostatné digitální verzi. Tu jsem osobně řadu měsíců se střídavými úspěchy hrál, ale vadilo mi na ní množství (a četnost) změn, které tvůrci implementovali rychleji, než Geralt stačí usekat hlavy kupě topivců. Ve své podstatě mi nejvíc vyhovovala chvíle, kdy se s updaty skončilo, a hra zůstala statická do dnešních dnů. To ale odbíhám. A proč vůbec mluvím o Gwintu? Protože Xzone si pro nás připravil českou verzi zcela nové upravené deskové verze této karetní hry, která plně vychází právě z digitální předlohy v Zaklínači. A ano, pro mě je to trochu splněný sen, protože Gwint? Inu Gwint miluju stejně jako Zaklínače samotného, jak asi uvidíte na dalších řádcích.

Gwint: Legendární karetní hra (a od teď už jen Gwint) je (nečekaně karetní hra) pro 2-5 hráčů od 12 let na cca 20-30 min, případně na celý večer při opakovaných partiích. Hráči se ve hře ujímají jedné z pětice ikonických frakcí, ať už se jedná o hrdá Severní království, krvelačné Příšery, mocný Nilfgard, nespoutané Skellige nebo partizánské Scoia´tael, převtělí se do mocného velitele a snaží se v jednotlivých kolech získat větší sílu jednotek na bojišti, než soupeř či soupeři a tím dosáhnout vítězství.

Zpracování

Geralt a Ciri na víku, imitace dřevěné truhly – tvůrci si dali na zpracování hry záležet už na první pohled a vše hezky dotváří i pěkný plastový insert, do kterého se vše vejde v krabici. 

Přestože musím Gwint veskrze chválit, tak mírným zklamáním pro mě byla podložka pro dva hráče. Je sice pěkně přehledná a funkční, ale z obyčejného přehnutého papíru, takže jí často rovnáte, a i když pomáhá s uspořádáním během hry, po pár hrách už jsme ji nechali v krabici. Upřímně oficiální neoprenové playmaty jsou mnohem lepší. Jasně, chápu kompenzaci cenou, ale kdyby byl pán aspoň kartonový, bylo by to lepší. Stejně tak papírové žetony jsem osobně nahradil skleněnými korálky, a to jak ty ukazující vítězství, tak ty na počítání síly na bojišti. Svojí práci samozřejmě udělají, ale tuhle hru chcete mazlit.

Tím hlavním, co však v krabici najdete, to je skoro 450 herních karet, rozdělených mezi 5 zmíněných frakcí. A to je prostě super. Každá ze stran má obrovskou zásobu možností jak hrát, jak si vytvořit a přizpůsobit balíčky, co vyzkoušet, jak zapojit různé karty do různých herních režimů. A samozřejmě se každá hraje odlišně s jinými zvláštními podmínkami a schopnostmi. Velkou výhodou je rozměr karet, který je standardní jako např. sběratelské TCG a není problém nakoupit dostatek obalů, přičemž obalené karty mají v boxu dost místa. Kvalita, přehlednost, grafický styl – to vše splňují karty na jedničku, jen font schopností by mohl být o trochu větší. Přeci jen ve chvíli, kdy hru neznáte, musíte si karty opravdu docela dost přiblížit. Pokud byste snad tápali nad překladem (třeba u Havekárských pašeráků/podpory) nebo pravidlovými nejasnostmi, doporučuji discord českého Společenstva Gwintu, kde se vše aktivně řeší. Tím vůbec nechci útočit na Xzone, ale u karetních her, zvlášť s poměrně komplexními a různými efekty, se prostě často stane, že ne vše dává jasný a jednoznačný výklad. Ba naopak překlad Xzone je za mě velmi dobrý.

Poslední součástí boxu jsou pak dvoje pravidla, a to jednak klasická velmi jednoduchá a přístupná pravidla se všemi efekty a jednak přehled herních módů, protože Gwint není jen klasickým duelem, ale obsahuje řadu herních módů, od sóla až po týmovou hru.

Ano, Gwint se mi svým zpracováním ve výsledku hodně líbí. Upřímně to hlavní jsou karty, protože vše ostatní se dá nahradit či upravit, a ty jsou skvělé, graficky povedené, dýchající atmosférou předlohy.

Jak na to?

Základní princip Gwintu je velmi jednoduchý – vyhrát dvě kola, tedy dvakrát získat větší sílu jednotek na bojišti, než soupeř. A k tomu neslouží nic jiného, než rozmanité karty.

Na začátku partie si každý hráč zvolí jednu frakcí, a buď připraví herní balíček, nebo si vezme předpřipravený (označený hvězdou). V každém případě je jasně specifikováno, jaké karty může herní balíček obsahovat. Karty následně každý hráč zamíchá a položí jako dobírací balík, ze kterého dobere 10 do ruky. Bokem se vyloží karta velitele, stejně jako dva drahokamy, pomocné karty a žetony na sledování skóre na stupnici. A to je vše.

Hra probíhá tak, že hráči postupně střídavě hrají karty z ruky a snaží se získat převahu, případně využít schopnost svého vůdce či pasovat. Vtip je totiž v tom, že v zásadě prvních dobraných 10 karet tvoří zásobu na celou hru, tedy variabilně na 2-3 herní kola a je tak třeba se zásobou pečlivě pracovat. Jednotlivé karty představují jednotky, ať už běžné či hrdiny, s určitou silou a speciální schopnostmi, ale i možným umístěním do jedné či více herních řad. Druhým typem karet jsou speciální, které slouží jako jakási forma kouzel a přímo upravují dění na bojišti. 

Jakmile se hráč dostane na tah, musí vynést kartu (jednotky či speciální) a vyhodnotit jí, využít schopnost velitele nebo vynechat tah, přičemž v tomto případě vypadává z kola, ale soupeř může i nadále hrát. Jakmile oba hráči vynechají tah, dle síly jednotek na bojišti se určí vítěz kola a poražený přijde o jeden drahokam. Je to prosté, že? Ale věřte mi, že v této jednoduchosti se skrývá nesčetně možností na dlouhé hodiny.

Gwint je ovšem poměrně dost variabilní hrou, která v sobě ukrývá řadu možností, jak hrát. Zatímco základ je jasně daný, můžete se pustit do verzí jako je pokročilý mód či turnaj, při kterých je třeba počítat s více restrikcemi a omezením. Nebo si můžete dát hru 3-5 hráčů v režimu všichni proti všem nebo soupeření týmů 2 vs. 2, ale i sólový režim, který má svá specifická pravidla, a pro mě je docela dost těžké v něm vyhrát díky poměrně vysoké náhodě. Na straně druhé, nebudu zastírat, že Gwint je pro mě primárně dvojkovka s velkým D.

Dojmy

Přestože mám Gwint jako hru velmi rád, byl jsem z jejího vydání trochu skeptický a opatrný. Přeci jen jsem se bál, jak to bude na stole fungovat a také toho, aby se nejednalo jen o prostou kopii a spíš než hru o obyčejný merch ze světa Zaklínače. A ano, mám hroznou radost, vše všechny moje obavy i skepse byly hrou rychle rozehnány. Tedy ano, je to v podstatě 1:1 převedená digitální podoba, ale zároveň jsou zde znát správně vyladěné úpravy a doplnění a hra na stole moc pěkně vypadá i funguje.

Na úvod si dovolím trochu kritiky. Jak už jsem psal výše, je škoda, že hra nemá pevnou herní desku. To je sice kosmetická záležitost, co mi ale vadí víc, to je absence komponentů pro více hráčů. Ano, žetony se dají čímkoliv nahradit, ale že nemáte počítadla pro všech pět pro rozšířený režim? To už hře odpustit nemohu. Přitom stačilo přidat jen pár žetonků a jednu destičku. Druhou věcí, které je prostě škoda, to jsou lehce děravá pravidla. Ona nejsou složitá, jsou rychlá, víceméně si vystačíte asi se třemi stranami a přehledovkami, ale při hře vznikají skoro až zbytečné nejasnosti či nepřesnosti, které vyřešit může hru zbytečně zdržovat. A poslední bod – místy strašně malý text. Většina karet je řešena z drtivé většiny pomocí ikon, ale pokud je na kartě nějaký herní text (třeba definice toho, které karty vytáhnout z balíčku), je strašně malý, a i když rozhodně nevidím špatně, místy jsem text luštil.

Co se mi naopak líbí, to je rozsáhlost hry. Nemluvím jen o různých režimech, byť primárně je pro mě Gwint dvojkovka, ale hlavně o zásobě karet. Pro každou frakci je to pořádný balík, který dovoluje se do dané strany opravdu pustit a vyzkoušet řadu možností. A přitom deck constructing je zde velmi jednoduchý. Pokud rádi hutně skládáte balíčky v karetních hrách, rychle zjistíte, že možnosti Gwintu jsou relativně omezené, ale přitom nabízí dost možností. Tím chci říct, že tvorba balíčku je zde super i pro méně zkušené hráče, ať už chtějí doslova tvořit sami nebo si najdou balíčky na internetu a pak si je případně upraví. Tento herní prvek v sobě kombinuje jednoduchost a přitom chytrou, ale nenáročnou, hloubku. 

Gwint je skvělou duelovkou založenou na balancu. Už od začátku hraní téhle hry v digitální podobě se mi hrozně líbilo, že nešlo jen o další souboje typu MTG, SW Unlimited apod., ale silovou přetahovanou s omezeným rozsahem. Při hře neustále balancujete mezi hraním karet, omezenou rukou a silou na bojišti. Volíte mezi řízenou výhrou/prohrou a odhadováním soupeře. Mám ještě zatlačit? Mám si nechat dobré karty v ruce a počkat na další kola? I když Gwint není natolik komplexní jako zmíněné sběratelské karetky, umí však ve své jednoduchosti přinést hromadu taktických i strategických možností a kombení, které začíná vynikat tím víc, čím víc hru hrajete a znáte vybrané karty.

Možná to výše zní jako poměrně velká kritika zpracování, ale já jsem naopak ze hry vlastně nadšený. Jednotlivé karty mají skvělý rozměr pro obalování i hraní, ilustrace jsou povedené, i když vycházejí z digitální předlohy a zároveň je karet dost na to, abyste si mohli užít různé verze balíčků. Navíc jednotlivé frakce jsou nejen variabilní, ale i asymetrické s různými schopnostmi či efekty. Některé karty jsou možná stejné, ale v zásadě to dává určitou logiku vzhledem k jejich síle a snaze o vyváženost.

Ano, Gwint by v podstatě mohl být jen „obyčejným“ merchem pro příznivce Zaklínače, který prostě bude vypadat pěkně na poličce. Naštěstí je to ale i dobrá hra, velmi příjemná a originální duelovka, která těží nejen z herního světa, ale i z toho, že je jednoduše originální a chytrá, což jí dává vítaný přesah.

Hodně se mi líbí, jak je celá hra ve své podstatě přístupná. Nemusíte znát Gwint z dřívějška, nemusíte mít nahrány hromady her a v podstatě ani nemusíte znát Zaklínače, abyste si dokázali Gwint užít (osobně vyzkoušeno). I pro absolutní neznalce se ve finále jednalo o vítaný duelový kousek kombinující jednoduchost s hloubkou. A i když se může zdát, že karty mají na začátku hodně efektů nebo ikon, stačí pár her a vše si dokonale sedne.

Gwint se nesnaží hráče ničím překvapit nebo šokovat, nejde cestou výrazné inovace nebo převrácení herních konceptů. Naopak bere to nejlepší z původní předlohy a dovoluje si pustit herní soundtrack a užít si řadu herních partií a kol třeskutých bojů.

Jasně, součástí hry je náhoda, najdete zde i možnou netematičnost nebo nevybalancované karty, ale to jsou všechno věci, které jsou nedílnou součástí karetních her. Jednoduše se vždy může stát, že postavíte sebelepší balík, ale nepřijdou vám dobré karty. Nebo že Skellige bude obecně lepší proti Nilfgardu a ten zase proti Severním královstvím (příkladmo), ale na straně druhé tu zase máte možnost úprav a přizpůsobení. Zdá se vám základní balíček slabý? Upravte ho! Pořád teď vyhráváte? Tak si soupeři upraví své možnosti. A tak stále dokola. Možnosti hry jsou prostě neomezené.

Gwint je přístupná, ale možná až překvapivě takticky hluboká karetní hra, kterou si užijete ať už sami nebo dokonce v pěti hráčích, i když duel zde hraje absolutní prim. I když se jedná v zásadě o prostý port počítačové předlohy na deskoherní stoly, tak nejde jen o vytěžení značky nebo produkt cílený na zaryté fanoušky, ale o příjemně fungující přetahovanou ve známých kulisách, plnou chytrého hraní, rozhodování a možností, jak k této karetce přistoupit. Xzone se pro mě etabloval jako vydavatel, který přináší originální hry fungující často jako otevřený „švédský stůl“ možností, ve kterém si každý může najít to svoje a užít si široké možnosti her, zde v různých režimech, ale i s variabilními asymetrickými frakcemi a pěknou škálou karetních možností. Zkrátka Gwint: Legendární karetní hra je povedenou deskoherní adaptací, která možná má v některých ohledech k dokonalosti kousek cesty, ale výsledek na stole je zábavnou přetahovanou na dlouhé hodiny v rychlých partiích. Za nás má Gwint rozhodně doporučení nejen pro zaryté fanoušky Zaklínače.

Hru můžete koupit přímo u Xzone zde!

Gwint: Legendární karetní hra

Vydavatelství: Xzone

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 2-5

Věk? 12+

Herní doba: 20-30 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: