Kosti jsou vrženy – kam dál?

Hry recenze

Hromady nových nepřátel? Nová verglí pomoc? Kampaň? Svět hry Kosti jsou vrženy je plný expanzí!

Kosti jsou vrženy od vydavatelství Fox in the Box jsou opravdu velkou a obsáhlou hrou nabízející mnoho možností a doslova desítky hodin herního času. 4 postavy ke hraní s unikátním stylem, desítky nepřátel, 7 titulních tyranů, mnoho karet setkání a pokladů. Zkrátka tohle je hra, kde v základní krabici najdete zcela plnohodnotný a obsáhlý zážitek, ke kterému je možné se vracet doslova do nekonečna, ostatně mrkněte na naší recenzi. Zároveň je ale třeba si říct, že vydavatelství Chip Theory Games, které za hrou stojí, si svoje tituly velmi hýčká, a kvantitu nahrazuje kvalitou a širokým záběrem svých a pro své hry přináší dlouhé řady různých rozšíření, vylepšení a doplňků. A ani v české verzi tomu není jinak!

Ano, přiznávám, že Kosti jsou vrženy mám doma v české verzi naprostý komplet, doslova all-in. A také že se v podstatě jedná o nejdražší hru, kterou mám, ale nelituji ani jedné investované koruny. Přesto se sluší říct, že za a) (a Liška promine), tohle prostě není levná hra a každé jedno rozšíření pořídíte v ceně střední hry a za b) (a trochu kontroverzně) se nedá říct, že byste ani jedno z rozšíření nutně potřebovali. Minimálně na počátku ne, protože jak píšu o kousek výše, samotný základ je na mnoho hodin hraní, prozkoumávání a výzev. Přesto se pojďme mrknout, co je možné si pořídit, co tím či oním dostanete a jak se my jednotlivé nové prvky líbí. Samozřejmě to berte čistě subjektivně.

 

Prémiové chipy a mapa

U Kostí, a obecně u her od CTG, je nutné rozlišovat dvě druhy expanzí – jedny jsou herní (nové postavy, nepřátelé, kampaň) a jedny kosmetické. Byť i ty kosmetické mají přímý dopad na hru. A právě do této kategorie patří dosud vydaná trojice komponent.

První v pořadí jsou prémiové chipy zdraví. Pamatuji si, jak jsem už u crowfundingové kampaně na hru Elder Scrolls dlouhé dny přemýšlel, zda si tento doplněk za několik sto korun pořídit. Vždyť ve hře ukazatele zdraví jsou, tak proč utrácet? A bude to tak výrazná změna? Odpověď je ano, bude. Běžné chipy zdraví ve hře jsou lehké, plastové, a jakmile z nich stavíte vyšší věže hromaděním na sebe a s těžkým chipem postavy/zlouna/tyrana na vrchu, sice to funguje, ale mnohdy to působí lehce nestabilně. Zvlášť když třeba drcnete do podložky. Vylepšená varianta má kovové jádro a pevnější styl stejně jako ostatní chipy ve hře a hraní s nimi je prostě mnohem příjemnější a praktičtější a doporučuji je všem vyzkoušet, pak už bez nich hrát nebudete. Pro mě osobně je to komponenta, kterou automaticky kupuji ke každé hře od CTG. Navíc pokud nechcete vyloženě utrácet, můžete mít jednu sadu napříč hrami, rozměry jsou stejné a liší se pouze v potisku (případně Hoplomachu má navíc modré, Elder Scrolls bílé pro více zdraví najednou, ale to se dá přežít).

Druhým takovým rozšířením je mapa dobrodružství. Estetické, kosmetické, ale opravdu pěkné. V normální hře sledujete plynutí času pomocí žetonu a karty. A zde kartu nahradíte právě mapou, která navíc slouží k záznamu putování po skutečné mapě Dálorie, a to jak severní části pro základ, tak jižní pro chystaný Protiproud. Ano, sice tenhle komponent řadím o kousek níž, než žetony zdraví, ale jsem rád, že mapu mám, přináší na stůl nejen přehlednost, ale i správný pocit dobrodružství.

Žetony společníků. O kousek dál si povíme o nových postavách, konkrétně o verglech Hejkalovi a Cinkovi. Ti se mohou v průběhu hry vybavit zvířecí, respektive robotí, podporou. V balení použijete na mapě sloupek žetonů zdraví a k nim kostku, ale s tímto balíčkem 6 žetonů dostanete plnohodnotné „postavy“ podobně jako u verglů/zlounů. Za sebe mohu opět jedině doporučit – tedy za předpokladu, že máte zmíněné vergly – protože skvěle dotváří atmosféru i přehlednost.

Ano, některé z expanzí jsou sice vyprodané, ale Liška slíbila vše průběžně dotiskovat, takže ano, vše bude opět skladem.

 

Noví verglové

Už jste pochopili herní principy čtyř postav ze základní hry? Výborně, tak tady přichází další výzva v podobě nové čtveřice, opět asymetrických, unikátních a svěžích verglů. Ti nesou jména Hejkal, Cink, Zlatka a Ventil.

Jak už jsem psal v článku o základní krabici, v téhle hře neexistují klasické archetypy hrdinů, jak je známe z RPG her, respektive mají v nich inspiraci, ale dotváří je svými prvky a nápady, aby si každý našel to svoje. Stále ale platí, že každý hrdina jsou zejména herní puzzle, které je třeba pochopit a správně hrát, prozkoumat jeho taje a možnosti, výhody i nevýhody.

Rozšíření v podobě verglů přichází vždy ve stylu jeden box, jedna postava. Tedy pokud vynecháme Protiproud (Undertow) a Unbreakeble, které ale fungují samostatně. V krabici vždy najdete vše, co daný vergl potřebuje ke hraní – herní chip, neoprenový obšitý playmate, velkou obsáhlou nápovědní kartu a sadu kostek schopností, vlastností i iniciativy v přehledném plastovém pořadači známém ze základu.

Co se mi u rozšíření hodně líbí, to je obrovská variabilita a unikátnost. Základ je skvělý, ale pocitově obsahuje nejvíc „tradiční“ postavy jako válečník, paladin, heal/priest nebo „střelec“. Do toho přinášejí rozšíření absolutně svěží vítr, ale také více komplexity a možností. A koho tu máme?

Hejkal – lovec, střelec, chovatel zvířat. Obdoba typického huntera, která skvěle funguje i pro sólo díky svým zvířecím společníkům, kteří dokonale podporují jeho snahu o vítězství a boj proti zlounům a tyranům. Cink – výrobce robotů, mistr mechanik, který v boji používá své šikovné roboty a robůtky, kteří pracují pro něj a tak trochu za něj, protože on sám rozhodně není žádný bijec a je poměrně křehký. Oba dva vyšli už se základní hrou, na podzim je pak doplnila dvojice nová. Zlatka – to je podle mě v podstatě nejlepší vergl. Nebo spíš verglice, která umí bojovat na blízko mečem, i na dálku prakem a umí plnit širokou škálu rolí v partě. A finále je nejsladší – Ventil. To totiž není vergl, ale nebušený mech fungující na principu vodního chlazení, s téměř dokonalou obranou, ale minimem životů. Hraní za něj? Brutálně originální a zábavné. Jen pozor v kolika lidech s ním hrajete, protože subjektivně třeba v sólu se jeví jako drsná výzva a minimálně z počátku je dobré mít k němu adekvátní podporu.

Potřebujete nové postavy? Ano i ne. Za mě rozhodně. Chcete větší variabilitu? Možnosti? Zábavu? Výzvu? Pak určitě. Zároveň ale doporučuji si jednak pořádně vyzkoušet základní hru, protože pokud vás nechytí základní princip, pak to tahle rozšíření nezmění.

 

40 dní v Dálorii? A není to málo?

Co je naopak za mě nezbytné rozšíření, které bych si koupil hned a rovnou se základní hrou, to je menší krabička skrývající se pod názvem 40 dní v Dálorii. Ze všech rozšíření se totiž jedná o nejpovedenější novinku, která velkou mírou zvyšuje variabilitu a znovuhratelnost. Mohlo by se zdát, že důležité jsou nové chipy zlounů, ale není tomu tak. Tedy ano, oceníte je, jsou zajímavé, ale hlavní jsou pro mě karty setkání. Pokud snad na něco mohla základní hra trpět, to je nižší variabilita střetnutí. A to se zde výrazně mění díky velkému balíčku karet přinášející 24 běžných, 12 osamělých, 3 střetnutí s tyranem a jedno neobyčejné. Hodně se mi líbí jednoduché zařazení do hry, povedený humor, variabilita a znovuhratelnost spolu s šikovností.

 

Věk tyranů

Pamatujete si příběh celé hry? Jak kdysi poklidná rasa verglů byla vyhnána z Černého hvozdu za zdi a hradby Obendaru a nyní vysílá své hrdiny do boje s drsnými tyrany? Příběh širokého a barvitého světa Dálorie sice základní hra nastínila povedeně, ale zároveň je nutné si přiznat, že základní hra ho do hraní až tolik nepřenáší a jednotlivá sezení jsou spíš izolovanými výzvami, kde vždy začínáte cestu od začátku z bran Obendaru na cestě k jednomu vybranému tyranovi. Bez kampaně, bez nějakého propojení. No a právě zde nastupuje rozšíření Věk tyranů. To totiž přináší do hry spojovací kampaň, kde se postupně střetáváte s tyrany základní hry, kteří si společně brousí zuby, meče, kly a palice na chudáky vergly. Jednotlivá dobrodružství přináší odměny i postihující jizvy a další výzvu a vrstvu do celé hry. A také 7 jedinečných střetnutí do každého ze tří prvních dní, které lze využít i mimo kampaň. To přináší do počátku hry velkou porci vítané variability, protože hrát stále dokola obdobné začátky, to jednoho jednoduše otráví. S Věkem tyranů se rozšiřuje překvapení, nepředvídatelnost a výzva, kterou hra na ramena hráčů nakládá.

A ano, opět se jedná o rozšíření, které musím doporučit. I kdyby ne kvůli kampani, tak kvůli novým střetnutím, které velmi příjemně osvěžují hru. Navíc s rozšířením 40 dní v Dálorii dostávají (zejména ostřílení) hráči obrovskou škálu možností a výzev, které před ně hra nastaví, a se kterými musí pracovat. Jinak řečeno – zdálo se vám, že už přesně víte, co vám hra připraví? Tak od teď nevíte!

 

Potřebuje hra, jako Kosti jsou vrženy nějaká rozšíření? To hodně záleží na každém hráči. Mohu totiž napsat ano, absolutně ano, ale i ne, absolutně ne. Pokud vás základní hra chytne a celé dobrodružství a průzkum verglů vás baví, časem se propracujete k tomu, že si svou sbírku rozšíříte. Za mě osobně bych asi (pokud bych si musel vybrat), skočil nejprve po Věků tyranů a 40 dnech a následně dokupoval jednotlivé vergly. O prémiových žetonech a mapě nemluvě, protože to by měla být výbava každého správného dobrodruha. Na druhou stranu je zcela v pořádku si říct, že vás hra nebabí, a pak to ani dosud vydané expanze nezmění, protože všechny rozšiřují hru do šířky i hloubky herního prožitku, ale nemění její základní hratelnost natolik, aby změnili její plusy i mínusy. Pro mě je to dobře, protože Kosti jsou vrženy mám strašně rád, takové, jaké jsou – šikovné, plné možností, taktiky, přemýšlení a vymýšlení.

 

P.S. Pořád je to pro vás málo rozšíření a možností? Liška chystá velký Protiproud a další herní prvky!

 

Všechny expanze koupíte u Fox in the Box zde!

 

Kosti jsou vrženy - rozšíření

Autoři: Josh J. Carlson a Adam Carlson

Vydavatelství: Fox in the Box

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 1-4

Věk: 12+

Herní doba: 60+ min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři