Jak medvěd vykradl cukrářství ctihodné lišce. Zajíc vyhrál výroční přespolní běh. Nejlepší sněžnice jedině u sovice! Všechno? Tak rychle s novinkou do tisku!
V lese bývá živo. Pod stromy a v jehličí se neustále něco děje a místní tisk o tom prostě musí napsat! Přebor medvědí šampiónů ve vzpírání, Porucha vodovodního potrubí žabí tůňky, Pekařství pod kaštanem má páteční akci 1+1 koblihu a Starosta otevírá nový domov liščích důchodců pod větrnou hůrkou v několika fotografiích. Jak píšu, prostě živo všude okolo a noviny se neustále plní články, reklamami a fotografiemi známých osobností z celého okolí. A přesně tohle je vaším úkolem v nové hře Les v pressu od TLAMA games, ve které se hráči převtělí do rolí lesních šéfredaktorů, kteří musí připravit noviny před tiskem, sebrat nejlepší články a fotografie a dostat noviny ke čtenářů, protože Bodlákov je rušný a život v novinách ještě víc.
Les v pressu je hra, kerá v sobě kombinuje hraní v reálném čase a tetrisový tile placement za níž stojí Peter McPherson, který jí vymyslel pro 1-6 hráčů od 10 let a s herní dobou okolo 30 min. Premisa hry je jasn už z řádků výše – zkrátka jako šéfredaktor musí každý sesbírat ideální sestavu článků, fotek, sólokaprů a reklam a udělat ty nejlepší noviny, protože jen na tom záleží, zda budou čtenáři číst Lesní štěbetání, Zurčícího reportéra nebo třeba nejaktuálnější Včelu.
Zpracování
Les v pressu vychází ze spolupráci Tlamy a vydavatelství AEG, které u nás vůbec není neznámé a pokud jejich hry dlouhodobě sledujete, pak jistě víte, že se vyznačují velmi pěkným a kvalitním zpracováním. A u téhle hry tomu není jinak, tím spíš, že se o celou ilustraci postaral známý Ian O´Toole, který je třeba dvorním ilustrátorem Vitala Lacerdy, jehož hry také Tlama přináší.
Po rozbalení povedené krabice se připravte na skutečně hodně loupání a plokání dílků. O ty jde totiž především a destiček novin, ze kterých se tiskoviny skládají je více než 100, rozdělených mezi články, fotky a reklamy, ale i speciální sólokapry. K tomu musíte složit 6 3D stolů – poznámka, ano, vejdou se do boxu složené, ufff. Pro každého hráče je připravena oboustranná deska se čtvercovými poli, ale i karta nápovědy/postavy. K tomu najdete v krabici ještě balík karet žhavých zpráv pro větší variabilitu, uzávěrky a bodovací blok, který rozhodně usnadňuje počítání, respektive nemusíte tahat papír a psát si výsledky bokem.
Pravidla hry se mohou jevit jako nečekaně dlouhá na hru rodinnějšího typu, ale nikdo se jich nemusí obávat. Jejich rozsah na více než 20 stranách totiž udává hned několik herních variant, výzev, logických skládaček pro jednoho, ale i skvělý životopis zaměstnanců místního tisku, což je sice takový nadbytečný, ale povedený flavor text.
Celkově je zpracování hry moc pěkné. Ilustrace Iana O´Toola dávájí hře krásný tematický přesah, ať už se jedná o články, ale hlavně o perfektní destičky fotografií vyvedených do posledních detailů. A musím pochválit i vtipný překlad Tlamy všech komponent.
Jak na to?
Hru můžete hrát až ve dvanácti lidech v týmech, můžete si jí zahrát skoro až nečekaně sólo nebo v rodinné variantě. Možností je dost. Nejklasičtější hra je ale ve dvou až šesti, kterou vám dále rychle popíšu. Na začátku hry si každý hráč vezme jednu desku, počáteční destičku sólokapru, stolek a kartu nápovědy/postavy (v závislosti, zda se hraje se schopnostmi či nikoliv). Doprostřed stolu se lícem dolů zamíchá nabídka všech destiček novin, tedy článků, reklam i fotek, a bokem připraví další sólokapry, žetony uzávěrky a případně karty žhavých události ovlivňujících vždy kolo zvláštními podmínkami. A také musíte připravit nějaký časovač, nejlépe asi mobil, protože ten má dnes u sebe každý.
Hra se hraje trojici kol – pátek až neděle – která nejsou rozdělena na tahy hráčů, protože v základním nastavení hrají všichni současně. A ostatně i jejich rozdělení na fáze je dost specifické, protože je hráči hrají současně a bez předem daného určení.
Každé kolo trvá, respektive jeho první dvě části trvají, předem určený čas dle nastavení pohodovosti hry. Jakmile jsou všichni připravení, zapne se čas a začíná fáze redakce. V té si hráči z prostředku stolu vybírají novinové články, reklamy a fotky a umisťují je na svůj stůl. Jakmile má vždy jednotlivý hráč vybráno, může fázi ukončit a přejít do sazby. V té naopak hráči z vybraných destiček skládají své noviny. Pravidel umístění dílků je jen pár, přičemž většina se týká zákazu sousedění stejných prvků. Každopádně jakmile hráč rozdělí své dílky a je spokojený, vezme si žeton uzávěrky a počká na ostatní. Nebo dojde čas.
Jakmile mají všichni dokončené své noviny pro kolo nebo vypršel čas, nastává bodování. Body jsou ve hře udělovány za články, fotky dle jejich podmínek (souvisejí s články), destičky sólokaprů, ale i tzv. rovnováhu emocí, kdy zkrátka musíte psát vyváženě, abyste nikoho nenaštvali. Naopak body se ve hře ztrácejí za prázdné plochy nebo neumístěné dílky. Zásadní vliv na hru má i příjem, který se získává z reklam, protože hráč, který má na konci hry nejméně příjmu ze všech, zkrachuje a vůbec se nezapojí do finálního bodování!
Jak vyhrát? Inu logicky kdo má na konci hry nejvíce bodů, stává se vítězným redaktorem a majitelem nejlepších lesních tiskovin!
Jak už jsem psal, hra nabízí hned několik variant, ať už je to zařazení zvláštních schopností a podmínek do klasické hry, tak i šikovně udělané sólo doplněné o puzzloidní výzvy. A také rodinou upravenou a lehčí variantu nebo týmovou hru, kdy jeden vybírá a druhý skládá.
Poměrně sympatické je, že hru nemusíte hrát jen „zběsile“ v reálném čase, ale nabízí se i tahová varianta, byť musím přiznat, že pro mě právě realtime prvek hru dělá jinou a originální.
Dojmy
Les v pressu je podle mě hodně povedená skládačka a za mě osobně i velmi originální hra kombinující otevřený draft, skládání dílků, a to vše v reálném čase a neustálém časovém presu. Tedy pokud hrajete klasickou variantu a ne tahovku samozřejmě. Skládací her už jsem hrál, a to i za poslední řekněme rok, opravdu hodně a často se jedná o stále stejné variace. Les v pressu na to ale jde originální a celkově mu to hodně sluší z hlediska zpracování, hratelnosti i propojení s tématem, a to píšu i přesto, že by to klidně může být jen abstraktka. Postupně.
Zpracování, a to zejména ilustrace Iana O´Toola je prostě skvělé, vypimpené do posledních detailů a s moc hezkým překladem. Rozhodně jsem si užíval už jen čtení textů. Měli jsme sice při rozbalení lehce prohnuté desky, ale nic co by nespravila trocha (opatrné) síly a zatížení pomocí pár knih. A líbí se mi, že stoly dáte vcelku do krabice, i když by klidně stačila jen jejich horní deska a výsledek by byl herně stejný.
Se zpracováním souvisí i fakt, že hra nabízí opravdu hodně herních režimů, které ovšem všechny moc hezky fungují a žádný nepůsobí, že by byl do hry našroubován silou. Překvapilo mě u takové hry sólo, ale musím říct, že tenhle režim je funkční a nejlepší je při plnění specifických výzev, u který dokáže pro ideálně spojení zapotit hlavu.
Pravidla hry jsou strašně jednoduchá, takže do hry zapojíte i mladší hráče, než je doporučeno, či v podstatě nehráče, ale přesto se nejedná o nijak triviální nebo nezáživnou hru, naopak kombinace tlaku, chytrého skládání a důrazu na představivost perfektně funguje. Takové to co ještě vzít a kam to pak dát a co už je moc a co málo, to hráče provází v každém kole a tahu a u každé destičky, i když času nikdy není moc a chce to vyrovnat poměr rozhodování, vybírání a skládání. A to ještě musíte přemýšlet nad body, penězi a emoční silou vašich tiskovin!
Hra nabízí krásně satysfaktní pocit, když se vám povede ideálně nabrat noviny a následně je šikovně umístit na desku. Co je trochu delší, to je bodování, které klidně může zabrat stejný čas, jako celé herní kolo skládání a minimálně v prvních partiích jsme tenhle krok dělali postupně, aby se nikdo necítil ukřivděn. Zároveň je ale hra i v šesti poměrně rychlá, protože kromě bodování probíhá od začátku vše simultánně a bez prostojů. Většinou se nám nestávalo, že by někdo končil výrazně dříve, než ostatní. Každopádně do 30 minu máte standardně odehráno.
Až překvapivě je ve hře silné téma. Zapomeňte na abstraktní skládání, tady jsem fakt měl pocit šéfredaktora pod tlakem, který chce vytvořit dokonalou úvodní stranu tiskovin.
Každá hra pro nás byla a je jiná, každá je originální. Nejde jen o tvary dílků, ale i to, co je na nich, jaké články a fotky vytáhnete a jak je doplníte reklamou. Vždy musíte najít ideální balanc mezi vším.
Les v pressu je originální, velmi příjemná, krásně vypadající a skvěle navržená hra, která do klasického skládání přináší prvek tlaku a času a nutnosti rozhodovat se pod tíhou toho, že vám ubíhá čas mílovými kroky a oproti jiným hrám nemáte možnost dlouhého otáčení dílků a přemýšlení nad umístění. Rozhodně se nejedná o titul pro hráče s analytickou paralýzou, ale jinak si od nás Les v pressu odnáší maximální doporučení jako dobře fungující, krásně vypadající a příjemně hratelná skládačka propojená s tématem od začátku do konce. Prostě bomba!
Hru můžete koupit přímo u TLAMA games zde!
Les v pressu
Autor:
Vydavatelství: TLAMA games
Rok vydání: 2025
Počet hráčů: 1-6
Věk: 10+
Herní doba: okolo 30 min
Autor: Adam Vondra Vondris