Pouto čarodějky

Vydejte se na magické dobrodružství mladé čarodějky a nechte se vtáhnout do krásného světa kouzel, magie a záhad.

Čarostrov byl před mnoha lety centrem čarodějek. Jejich přístavem klidu a míru a centrem, kam za nimi putovali lidé z celého okolí, ale i daleka a sháněli pomocné lektvary, čarovné artefakty nebo zaklínadla. Jenže tomu je už více než 100 let. Nyní je Čarostrov jen takovým zajímavým turistickým místem, či spíš atrakcí, kam se lidé vydávají prozkoumávat stará tajemství. A přesně takovou turistickou výpravu měla v plánu i mladičká Reni. Tedy až do okamžiku, kdy se v ní na ostrově probudili její čarodějnické schopnosti a ona zjistila, že je jednou z čarodějek, spoutaných s ostrovem pevným poutem. Aneb čas na začátek magického dobrodružství, které si pro hráče v netradiční hře připravilo vydavatelství TLAMA games a Thatcher Cohen, který stojí za návrhem hry, ilustracemi i texty.

Pouto čarodějky je dobrodružnou výpravnou hru s postupnými úkoly, která balancuje na hraně her a klasických gamebooků, přičemž je primárně určena pro 1 hráče (ale lze hrát i kooperativně) od 12 let a s herní dobou – inu velmi variabilní! Hra totiž nemá přesně orámované hraní a nechává v tomto ohledu hráčům velkou volnost a tak v jednom sezení lze setrvat pár minut, ale i několik hodin, ostatně stejně jako v celé hře. Hráč se převtělí do role mladičké Reni a postupně plní úkoly v postupně se otevírajícím příběhu, během kterého interaguje s otevřeným světem, místy, postavami i předměty a příběhovými záznamy a snaží se projít celé dobrodružství až do konce a vytvořit tak v podstatě vlastní živý, postupně vyprávěný, příběh.

 

Zpracování

Víte, co znamená výraz „cozy“? Útulný, pohodlný, příjemný. A tento přívlastek se přesně hodí k popisu prvního pohledu na krabici se hrou, která nese povedené barevné anime ilustrace známé z tvorby nejen japonských autorů.

A v podobném duchu se nese celá hra a ústřední hrdinka po otevření víka. A tady možná leckoho čeká překvapení, protože hra na první pohled působí skoro prázdně. A přesto je to skutečně vše! Sada šesti barevných kostek, 36 karet několika druhů, samolepky, ale také zápisníky hráčů v podobě dvojice oboustranných listů a mapa. Velmi důležité a stěžejní jsou ovšem dvě knihy v kroužkové vazbě – kniha příběhů, která vás provede dobrodružstvím a kniha scén, která funguje jako pomyslná mapa a je plná povedených detailních ilustrací, doplňujících informací a hlavně číselných odkazů. Ty fungují herně velmi jednoduše – jakmile chce hráč využít nějaký očíslovaný prvek ve scéně, přidá k němu jedno z akčních čísel ve svém zápisníku hráče a dle kombinace najde příslušný záznam, který si může přečíst anebo vyhodnotit, pokračovat atd. Prostě řekněme, že akční číslo pro uchopení předmětu je 1. K němu dáte číslo třeba 33 ze scény a na základě kombinace nalistujete 133 v knize záznamů. Jedná se o velmi příjemný a hezky fungující herní prvek. Jen tedy pozor na pár errat na stránkách Tlamy.

Cíleně jsem dosud nezmínil pravidla, protože ta u hry fungují trochu jinak. Nemusíte je hned na úvod číst a hra vás pomocí úvodu v knize příběhů vtáhne do děje i herních mechanik a interakcí. Pravidla pak používáte jen pro doplnění, dovysvětlení. A za sebe musím říct, že v podstatě minimálně, protože vše je velmi hezky vysvětleno.

Pouto čarodějky je takovou kombinací hry a gamebooku a to se odráží i na zpracování. Je možná prosté, co se počtu komponent týká, ale absolutně bohaté z hlediska hry a vyprávění stěžejního příběhu a průběhu. Jen tedy nikdy nezapomeňte na tužku a gumu.

 

Jak na to?

Jak jednoduše vysvětlit herní stránku Pouta čarodějky? To není úplně snadné. Tedy hra je velmi přístupná, nejde o složitost pravidel, ale o samotné vysvětlení. Základním principem je totiž plnění hlavních úkolů, kterých zde najdete 13, a to vlastním tempem, stylem a nápady, stejně jako úkoly vedlejší, kterých je 24 a můžete je plnit zcela volně. Během hry je zásadním prvkem výše uvedené používání knihy příběhů a interakce s jednotlivými scénami a jejich prvky. Během hry hráč (či hráči) interagují s postavami, hledají předměty, tvoří nové prvky, cestují, prozkoumávají – v kostce by se dalo říct, že žijí ve světě čarodějek a Čarostrova.

I když hru lze hrát i kooperativně, musím říct, že pro mě je to primárně sólový příběh. Při vyšším počtu hráčů si účastníci dělí role a prožívají příběh společně, ale stále jde jen o jednu postavu a její vyprávění.

Základní princip v podobě záznamů kombinujících akční čísla a čísla ve scénách je podle mě velmi pěkný. Jen si dejte pozor – na což pravidla několikrát upozorní – na chybné interakce, tedy špatné kombinace čísel akčních a mapových, protože to pak nikam nevede.

Postava Reni je takovým klasickým RPG prvkem, tedy má určitý počet životů, statistiky jako štěstí nebo energii, ale také vybavení, společníky či výhody a nevýhody, které mají přímý vliv na příběh.

Co se mi herně hodně líbilo, to je otevřenost hry v absenci tahů, kol nebo nějaké pevné struktury. Hra nenutí nic pevně dohrávat a neváže vás časovým rozložením, protože partii lze v zásadě kdykoliv ukončit, vše si jednoduše uložit a následně zase navázat v hraní.

Osobně musím doporučit u hry nepospíchat a nechat se ponořit do příběhu a celého světa a užít si ho na maximu. Na čarodějném ostrově lze totiž prožít pár chvil hekticky rychlého hraní, ale mnohem příjemnější je volnější tempu známé z RPG her plné objevování, na které vám hra dává v podstatě neomezený čas.

 

Dojmy

Pouto čarodějky je nesmírně zajímavá hra. A rozhodně nejoriginálnější počin, který jsme za celý rok 2025 dostali na stůl.

Hra je na jedné straně extrémně lehká a přístupná – základní mechanika je velmi jednoduchá a elegantní a hra vás od začátku hezky provází celý systémem, jednotlivými prvky a výzvami, ale i úkoly a šikovnými minihrami. V zásadě stačí hru rozbalit a můžete hrát. A to samé platí nejen na začátku, ale i kdykoliv během hraní. Systém hry dovoluje jednoduché a praktické „uložení“ postupu a pozdější navázání na dění. Osobně se mi to nejen líbí, ale také mi to pomohlo celou hru dohrát bez stresu z nedostatku času v dané chvíli. Prostě jsem hru klidně rozložil na 30 minut nebo 2 hodiny, podle toho, co mi zrovna vyhovovalo.

Hra mi hodně připomíná klasické počítačové adventury, jen prostě na stole a bez nutnosti elektronického zařízení.

Budu si trochu protiřečit – sice jsem psal, že hra je pro mě primárně sólo, ale musím zároveň říct, že díky příběhu, grafice a ztvárnění bych se nebál jí zahrát i s dcerou a nechal bych se společně unášet příběhem v úžasném a magickém světě.

Ano, celý svět je podle mě dost nápaditý, originální a pěkný a příběh jako takový, stejně jako úkoly, pěkně vymyšlený. Celkové je to prostě přesně takové milé, příjemné, zkrátka „cozy“ a v líbivé grafice.

Rozhodně se nikdo nemusí bát toho, že by hra byla rychlá nebo plytká. Naopak každý úkol, respektive herní část, my zabrala cca mezi 30-60 minutami, takže na celou hru jsem v průměru potřeboval (a ne, neměl jsem stopky), přes deset hodin herního času. A samozřejmě tím, že se ve hře nic neničí, lze jí hrát opakovaně. Jen tedy samozřejmě znáte hlavní zápletku.

Pouto čarodějky je kouzelné, magické putování v originálním světě, které vás nechá volně dýchat a prozkoumávat, plnit úkoly a užívat si svůj vlastní příběh mladičké čarodějky Reni. Líbivé ilustrace, krásný barevný háv, živý svět a příběh a hratelnost přístupná i úplným nováčkům RPG her, to vše dělá z Pouta čarodějky více než povedený titul, který se rozhodně nebojím doporučit, a ke kterému se snad ještě vrátím při hraní s dorůstajícími dětmi.

 

Hru můžete koupit na TLAMA games zde!

 

Pouto čarodějky

Autor: Thatcher Cohen

Vydavatelství: TLAMA games

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 1+

Počet hráčů: 12+

Herní doba: 30+ min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: