Zombicide: Zelená horda

Hry recenze

Středověk neskončil, středověk trvá. Jen se nám ti zombii nějak převlékli do zelené. A to ani nejsme v Irsku!

Když se přeživší vypořádali s nástrahami období známého jako „Černý mor“ a když prošli temnými, děsivě krvavými zdmi města Wulfsburgu mohlo by se zdát, že mají konečně vyhráno a mohou zase žít své plytké běžné životy středověkých obyvatel. Ale chyba lávky! Z dalekých východu přichází nová hrozba, horší než vše dřív. Morová nákaza měnící lidi v krvelačné stvůry se rozšířila za hranice lidských království a pohltila i ty orčí. A že je takový zelený ork pěkná bestie i v „normálním stavu“? Ano, a proto si ho představte ještě méně myslícího, ženoucího se jen za vašimi mozky. Zelená horda je tu!

Vydavatelství ADC Blackfire postupně v loňském roce vydalo parádní kooperativku z rodiny Zombicide s podtitulem Černý mor, který nás vzal do středověkého prostředí a ten letos rozšířil novými vlčími nepřáteli (nejenom) v rozšíření Wulfsburg. Obou hrám jsme se samozřejmě koukli na (pěkně zkažené) zoubky a rozhodně si je užili, ostatně o tom si můžete přečíst v našich dvou recenzích – Černý mor a Wulfsburg. Teď před Vánoci přichází na trh úplná novinka v podobě samostatně hratelné hry Zombicide: Zelená horda. Ta je opět plně kooperativní pro 1-6 hráčů od 14 let (ha ha ha) a ze svého předchůdce si vzala jak středověké fantasy téma, tak většinu prvků a snadné zábavné hratelnosti, ve které zkrátka likvidujete zombíky po tunách, sbíráte lepší a lepší vybavení a snažíte se, kromě přežití, splnit scénářem zadaný úkol. Jo a u toho se chcete jak jinak, než královsky bavit. Navíc ale Zelená horda přináší množství nových prvků, které mění samotnou hru i nutnou taktiku, takže bude výzvou i pro zkušené hráče Zombicide. A protože se jedná o hru původně od Cool Mini or Not, logicky čekejte hromady úžasných plastových figurek.

 

Komponenty

Ano, co vás nadchne hned na první pohled po rozbalení pořádně velké zelené bedny s ilustrací hrdinů masakrující (chudáky) zombie orky jsou figurky. Těch je celých 72 rozdělených do několika skupin – tradiční chodce, běžce, tlusťochy, zrůdu, nekromancera, hrdiny doplňuje ještě miniatura trebuchetu - Rozumějte pořádně velkého katapultu, používaného ve středověku pro obléhání měst. Aneb zkrátka pěkně hnusná věcička schopná udělat z hradeb a domů kůlničky na dříví. Ve hře se vám bude víc než hodit, uvidíte. Své masakrózní choutky budete ukájet na nových mapových dílcích (celkem devíti s novými prvky, ale o těch dále), stejně jako zcela novým vybavením v podobě karet. U karet ještě zůstaneme, protože změnou prošly ty pro nasazení nemrtvých. Nově neurčují jen vstup nových nepřátel na herní plán, ale i přídavek k hordě, což je další z nových prvků. Karty hrdinů asi netřeba zmiňovat, stejně jako obligatorní plastové desky a barevné piny a podstavec pro přeživší.  Navíc dostanete pořádnou hromádku všemožných žetonů a šestistěnné kostky, kterými řešíte nejen všechny souboje a útoky, ale nově i jednu z možností nasazení chodců na plán. Ano, krabice nebo spíš bedna je opět plná k prasknutí a na své si přijdou všichni nadšenci do barvení miniatur, protože modely jsou opět zcela úchvatné. Ruku v ruce s tím ale přichází jisté mínus hry – k samotnému času hraní si připočtěte nemalou časovou investici na přípravu.

 

Jak se hraje?

Jak jsem už psal, většina pravidel a prvků, jak je znáte z Černého moru zůstala (více tedy tady). Pohyb, útok, prohledávání, nasazování, vyhodnocování – to vše je stejné, a pokud jste hráli některou z předchozích her, budete se cítit doslova jako ryba ve vodě. Přesto však Zelená horda přichází z několika osvěžujícími novinkami, které hru dělají odlišnou a vyžadující nový přístup hráčů. Pojďme se na ně tedy postupně podívat.

Nebudeme si nic nalhávat, ale hlavní stroj na zabíjení je v případě Zombicide vždy zrůda. Ať už se jedná o klasického přerostlého zombíka nebo monstrvlka, zatopí vám nejvíc a je obtížné je zabít. Nejinak je tomu i zde – jeden zásah a váš hrdina je „mrkev“. Ovšem i běžnější zástupci zeleného národa oproti svým lidským předchůdcům posílili, protože nově jejich úspěšný (nebo spíš neúspěšný zásah pro vás?) nedává jedno, ale dvě zranění. Přitom přeživší nejsou nijak nabušenější a pořád mají jen 3 životy, a tedy dvakrát a dost! Celou dobu si tak musíte držet nepřátele mnohem dál od těla a nenechat se zavalit, protože následky by mohly být fatální. 

S nepřáteli souvisí i druhá novinka. Nově nenasazujete všechny nepřátele hned do „spawn“ zón, ale je zde prvek hordy. Ta se tvoří mimo hrací plán, pomalu roste a v jeden okamžik se nažene do města vstříc vašim hrdinným rekům. A najednou máte pořádný problém.

Naštěstí přišli tvůrci i se zajímavým prostředkem, jak se bránit, a to již výše zmíněný trebuchet (nebo katapult, pokud chcete). Ten může ovládat jeden z hrdinů a na dálku s ním doslova kosit nepřátele, a to včetně zmíněné hordy. Lze tak její velikost promptně redukovat. Navíc se můžete rozhodnout o druhu střeliva a podle toho se určí počet kostek a výsledné zranění. Nevýhodou je, že jeden výstřel vezme hned 3 akce a hráč ovládající tenhle smrtonosný stroj si tak trochu nezahraje.

Velmi zajímavou obměnou prošly dílky mapy. V první řadě jsou zde živé ploty. Ty sice neblokují průchod, ale blokují výhled. K čemu je to dobré? No pamatujete na ty žetony hluku v Černém moru? Ano, ty které jsme zase tolik nevyužili. Tak ty nabývají na síle, protože není problém obejít celou orčí hordu i se zrůdou schováni za živým plotem, když váš spoluhráč dělá pořádný rambajz na druhé straně mapy. Taktika a dohoda mezi hráči dostává nový rozměr. K tomu přispívají i zatopené stoky, které znesnadňují pohyb, ale hrdinové z nich mohou utéct pomocí říms a zombící ne. Takže nalákat a utéct! Navíc mohou hrdinové nově stavět i zátarasy a směřovat si tak nepřátele kam zrovna potřebují – ale pozor, ať se sami nechytíte do pasti. Nebo ať mají nepřátele kudy projít, protože pokud jim nedáte prostor, zátarasy rozbijí a vrhnou se na vás. Jo, a abych nezapomněl – zátarasy nebrání ve výhledu, takže není problém zbraněmi na dálku a kouzly likvidovat jednoho zeleného smraďocha za druhým.

Nové prvky mění hratelnost a přinášejí svěží vítr a subjektivně mohu říct, že je to ještě akčnější a drsnější jízda, než vlci z Wulfsburgu. Ti sice byli rychlí, ale orci tohle naprosto kompenzují silou. Všechny nové prvky pak ještě více tlačí na taktickou strunu hry a napínají jí k prasknutí.

 

Jaká je?

Zombicide: Zelenou hordu nelze hodnotit jinak, než Černý mor, tedy nadšeně. Pořád se jedná o starou dobrou a klasickou masakrózní ameritrashovou oddechovou řezničinu plnou zábavy, přístupných pravidel a příjemné svižné hratelnosti. Nové prvky přinášejí nové možnosti a hru dostatečně obzvláštňují a mění, ať už se jedná o živé ploty, trebuchet nebo hordu. Co naopak rozhodně zamrzí je zatím nulové oficiální propojení s dříve vydanými hrami, protože k tomu hra přímo vybízí. Ano, můžete si hry doma spojit, nějak si poskládat mapu, zadat úkoly a hrát, ale nějaké to propojení přímo od CMON by bylo skvělé a hře by slušelo. Existují sice neoficiální scénáře vše propojující na internetu, ale angličtina by mohla leckoho odradit, když si hru pořizuje v češtině a tomu tak zůstává 10(+1) dobrodružství v pravidlech. Hra tak stojí někde mezi samostatností a velkým rozšířením a v našich luzích a hájích budou jistě všichni zvažovat, zda pořizovat Zelenou hordu, když už mají Černý mor. No na to je těžké odpovědět. Za mě ano, je dobré mít oboje, protože obě hry jsou dostatečně jiné a pro každého fanouška se jedná o „musthave“ věc. Pokud se však rozhodujete třeba s dárkem pod stromeček, záleží asi jen na zvážení, zda vás víc lákají klasičtí zombii nebo orkové.

I přes všechny nové možnosti si Zelená horda uchovává svou až triviální hratelnost a pro zkušenější hráče se tak stává „jen“ prostou zábavou s krásným grafickým zpracováním. A koho by nebavilo občas pobít tuny zombíků?

 

Více přímo u Blackfire!

 

Zombicide: Zelená horda

Autoři: Jean-Baptiste Lullien, Nicolas Rault a Raphaël Guiton

Vydavatel: ADC Blackfire

Počet hráčů: 1-6

Věk: od 12 let (pokud vám ale nevadí trochu zničit dětské iluze, klidně i míň)

Herní doba: 100 min cca (ale záleží na scénáři)

 

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři