Partneři
Sagrada
Sagrada. Nejen název slavného chrámu v Barceloně, ale i velmi vizuálně i herně hezká hra od Mindoku.
Kostky v deskových hrách. Tradiční spojení, které mnoho hráčů frustruje a k smrti ho nenávidí. Hrdě se mezi ně řadím, protože mi nikdy nepadne to, co zrovna chci (nikdy!!!). Tahle takřka "nenávist" ostatně v mém případě trvá už od doby hraní Člověče, nezlob se v děstvtí. Do ruky se mi ale dostala hra, která sice využívá velké množství pestrobarevných kostek, ale k jinému účelu, než byte asi čekali. K vykládání sklěněných vitráží slavného chrámu Sagrada Familia v Barceloně. Ostatně Sagrada se hraod Mindoku i jmenuje.
Historické okénko – Sagrada Familia v Barceloně je jedním z nejslavnějších katolických chrámů na světě, který každý rok přiláká tisíce turistů. Kromě nádherného architektonického provedení z dílny Antonia Gaudího láká na úžasnou vnitřní výzdobu, nádherná vitrážová okna a jednu velkou zajímavost – je totiž stále nedokončený, a to i přesto, že jeho stavba započala již roku 1882. Dokončení se plánuje na rok 2026, ale kdo ví, že?
Sagrada je rodinou abstraktní hrou pro 1-4 hráče (s jedním z rozšíření až pro 6 hráčů) od 8 let s herní dobou okolo 30-45 min. Hráči se v roli mistrů umělců snaží pomocí barevných klasických šestistěnek zaplnit co nejvíce políček v oknech slavného chrámu, vytvořit tak co nejkrásnější vitráž dle zadaného vzoru a na konci hry za ni získat co nejvíce bodů. V hlavní roli jsou barvy a čísla, a pokud vám na mysl vyvstane logický rébus sudoku, nejste zase tak daleko od pravdy, protože inspirace autorů Daryla Andrewse a Adriana Adamesca je zcela zjevná.
Komponenty
V krabici hýřící barvami skleněných oken na vás kromě krátkých pravidel čeká množství komponentů. V první řadě jistě zaujmou 4 dvojvrstvé okenní rámy lomeno hráčské desky. Dvě vrstvy proto, že do nich „vsunete“ karty vzorů a kostky v nich krásně drží, což je věc, která mě třeba u Azulů (ač je mám jinak hrozně rád) neskutečně štve. Když už jsme u karet, tak na vás kromě těch se vzory čekají ještě úkoly (osobní a společné), které se budete snažit plnit a nářadí, které vám může usnadnit hru. Počítadlo bodů je oboustranné a slouží zároveň jako ukazatel kol. Žetony řemeslníků slouží k zaplacení nářadí, protože snad vás ani nenapadlo, že budete mít něco zadarmo? Všechno pak doplňují již výše zmiňované kostky, se kterými budete „vykládat“ okna. Těch je rovných 90 v 5 barvách v krásných odstínech, takže vypadají takřka jako skleněné. Jednoduše nádhera.
Jak se hraje?
Samotné hraní, jak už u abstraktních her bývá zvykem, není nijak složité, ale jeho plné zvládnutí vyžaduje od hráčů přemýšlení a trochu toho zavaření vaší šedé kůry mozkové.
Každá partie se hraje přesně na 10 kol bez ohledu na počet hráčů. Na začátku vás jako vždy čeká příprava. Každý hráč si vezme jednu z desek okenního rámu a vylosuje náhodně dvě karty vzorů, přičemž si jeden vybere a použije – tedy vsune do desky q jeden osobní úkol. Karta vzorů zároveň určuje i počet žetonů řemeslníků, které bude mít každý k dispozici ve hře s ohledem na obtížnost zvoleného vzoru. Do společné části se vyloží počítadlo kol, 3 náhodné karty společných úkolů a všechny kostky se vloží do připraveného neprůhledného sáčku.
Po přípravě vylosuje první hráč náhodně kostky z váčku a hodí s nimi, přičemž jejich počet se rovná počet hráčů krát dva plus jedna navíc. Poté, postupně od prvního hráče, má každý na tahu dvě akce. Z prvé vybrat jednu z kostek v nabídce a umístit jí do svého okna za dodržení stanovených pravidel – zákaz dotyku barev a čísel, návaznost atd. – a za druhé použít jednu z karet nářadí, přičemž za to musí zaplatit svými řemeslníky. Akce v tahu jsou volitelné, a pokud nechcete, nemusíte provést ani jednu. Jakmile odehrají všichni hráči, hraje se to samé ještě jednou, ale v opačném pořadí, tedy od posledního hráče, který tak hraje dvakrát po sobě, po prvního. Ve chvíli, kdy první hráč (a vlastně i poslední) odehraje svůj druhý tah v rámci kola, uklidí se zbylé kostky a začíná nové kolo. Tak je to prosté.
Po posledním desátém kole se sečtou všechny vítězné body za všechno možné i nemožné, a kdo má nejvíc, stává se mistrem sklenářem.
Nad to obsahuje Sagrada i variantu pro jednoho hráče, která se hraje s trochu pozměněnými pravidly, ale lze si nastavit její obtížnost, přičemž ale subjektivně se jedná o jednu z nejvíc hardcore her, kterou jsem si zahrál a vyhrát opravdu není nic snadného.
Jaká je?
Osobně mám rád abstraktní skládací hry. Takovou sérii Azul řadím na přední příčky mé sbírky a nejinak tomu může být i v případě Sagrady.
Sagrada staví na konceptu geniálně jednoduchých a skvěle přístupných pravidlech v kombinaci s perfektní hratelností, rychlými tahy, ale nutností přemýšlet nad každou kostičkou a jejím umístěním.
Díky množství karet vzorů, úkolů a náhodnému losování kostek získává hra obrovskou variabilitu a žádná partie nebude stejná jako předchozí.
Kromě hratelnosti zaujme Sagrada i nádherným zpracováním - od desek, přes karty až po hromadu kostek hýřících barvami.
Zajímavé je, že u Sagrady platí "čím méně hráčů, tím větší interakce". Proč? Inu čím méně hráčů, tím méně kostek se dostane do hry a častěji se tak stane, že si hráči "vyzobávají věci, které potřebují. S tím je samozřejmě spojená i náhoda - jednak nikdy nevíte, co se zrovna vytáhne za barvy, ale ani co na nich následně padne.
Sagrada je krásně vypadající, krásně fungující a hlavně perfektně hratelná abstraktní deskovka pro široké spektrum hráčů, u které se opravdu budou bavit hráči od 8 do 99 let. Na jednoduchcýh pravidlech je postavena zajímavá deskovka, která zaujme na první pohled a láskou se stane na první zahrání.
P.S. Mindok přinesl na trh i trojici rozšíření, o kterých si povíme příště!
Sagrada
Autoři: Daryl Andrews, Adrian Adamescu
Vydavatelství: MindOk
Rok vydání: 2018
Počet hráčů: 1-4
Věk: 8+
Herní doba: 30-45 min
Kategorie: abstraktní, logické, rodinné
Autor: Adam Vondra Vondris
Galerie:
Partneři
