Sagrada

Hry recenze

Po pecce v podobě hry Azul přináší vydavatelství MindOk na konci letošního roku další podobně laděnou novinku s názvem Sagrada. Jen místo fresek vás čekají barevné vitráže. Povedl se barevný výlet?

Kostky a deskové hry. Tradiční spojení, které mnoho hráčů frustruje a k smrti ho nenávidí. Hrdě se mezi ně řadím, protože mě nikdy nepadne to, co zrovna chci (nikdy).  Tahle nenávist ostatně v mém případě trvá už od doby hraní Člověče, nezlob se před x lety. Teď se mi ale do ruky dostala hra, která sice využívá velké množství pestrobarevných kostek, ale k úplně jinému účelu, než čekáte. K vykládání vitráží slavného chrámu Sagrada Familia v Barceloně. Ostatně Sagrada se tematický hra i jmenuje.

Historické okénko – Sagrada Familia v Barceloně je jedním z nejslavnějších katolických chrámů na světě, který každý rok přiláká řady turistů. Kromě nádherného architektonického provedení z dílny Antonia Gaudího láká na úžasnou vnitřní výzdobu, nádherná vitrážová okna a jednu velkou zajímavost – je totiž stále nedokončený, a to i přesto, že jeho stavba započala již roku 1882. Dokončení se plánuje na rok 2026, ale kdo ví, že?

Sagrada je rodinou abstraktní hrou pro 1-4 hráče (s rozšířením, které u nás zatím není dostupné až pro 6 hráčů) od 8 let s herní dobou okolo 30-45 min. Hráči v roli mistrů umělců se snaží pomocí barevných klasických šestistěnek zaplnit co nejvíce políček v oknech slavného chrámu, vytvořit tak co nejkrásnější vitráž a na konci hry za ni získat co nejvíce bodů. V hlavní roli jsou barvy a čísla, a pokud vám na mysl vyvstane logický rébus sudoku, nejste zase tak daleko od pravdy, protože inspirace autorů Daryla Andrewse a Adriana Adamesca je zjevná.

 

Komponenty

V krabici hýřící barvami skleněných oken na vás kromě obligatorních pravidel čeká množství komponentů. V první řadě jistě zaujmou 4 dvojvrstvé okenní rámy. Dvě vrstvy proto, že do nich můžete „vsunout“ karty vzorů a kostky v nich krásně drží, což je věc, která mě třeba u Azulu (ač ho mám jinak hrozně rád) neskutečně štve. Když už jsme u karet, tak na vás kromě těch se vzory čekají ještě úkoly (osobní a společné), které se budete snažit plnit a nářadí, které vám může usnadnit hru. Počítadlo bodů a žetony asi čekáte. Žetony řemeslníků slouží k zaplacení nářadí, protože snad vás ani nenapadlo, že budete mít něco zadarmo? Všechno pak doplňují již výše zmiňované kostky, se kterými budete „vykládat“ okna. Kostek je rovných 90 v 5 barvách v krásných odstínech, takže vypadají takřka jako skleněné. Jednoduše nádhera.

 

Jak se hraje?

Samotné hraní, jak už u abstraktních her bývá zvykem, není nijak složité, ale jeho plné zvládnutí vyžaduje od hráčů přemýšlení a trochu toho zavaření vaší šedé kůry mozkové.

Každá partie se hraje přesně na 10 kol bez ohledu na počet hráčů. Na začátku vás jako vždy čeká příprava. Každý hráč si vezme jednu z desek okenního rámu a vylosuje náhodně dvě karty vzorů, přičemž si jeden vybere a použije – tedy vsune do desky q jeden osobní úkol. Karta vzorů zároveň určuje i počet žetonů řemeslníků, které bude mít každý k dispozici ve hře s ohledem na obtížnost zvoleného vzoru. Do společné části se vyloží počítadlo kol, 3 náhodné karty společných úkolů a všechny kostky se vloží do připraveného neprůhledného sáčku.

Po přípravě vylosuje první hráč náhodně kostky z váčku a hodí s nimi, přičemž jejich počet se rovná počet hráčů krát dva plus jedna navíc. Poté, postupně od prvního hráče, má každý na tahu dvě akce. Z prvé vybrat jednu z kostek v nabídce a umístit jí do svého okna za dodržení stanovených pravidel – zákaz dotyku barev a čísel, návaznost atd. – a za druhé použít jednu z karet nářadí, přičemž za to musí zaplatit svými řemeslníky. Akce v tahu jsou volitelné, a pokud nechcete, nemusíte provést ani jednu. Jakmile odehrají všichni hráči, hraje se to samé ještě jednou, ale v opačném pořadí, tedy od posledního hráče, který tak hraje dvakrát po sobě, po prvního. Ve chvíli, kdy první hráč (a vlastně i poslední) odehraje svůj druhý tah v rámci kola, uklidí se zbylé kostky a začíná nové kolo. Tak je to prosté.

Po posledním desátém kole se sečtou všechny vítězné body za všechno možné i nemožné, a kdo má nejvíc, stává se mistrem sklenářem.

Nad to obsahuje Sagrada i variantu pro jednoho hráče, která se hraje s trochu pozměněnými pravidly, ale lze si nastavit její obtížnost a je až překvapivě zábavná na poměry sólo her.

 

Jaká je?

Po vyzkoušení Azulu jsem myslel, že můj osobní král abstraktních rodinných her je již letos jasný. Ach jak jsem se mýlil. Azul je skvělý, jednoduchý, ale Sagrada povyšuje hraní ještě o level výše. Zkrátka přivítejte letošní královnu logický a abstraktních her. Ano, někdo může namítat, že se jedná už o něco složitější záležitost. Ovšem pravidla jsou zcela triviální a přístupná a snadno je vysvětlíte za pár minut a můžete se vrhnout na hraní s hráči takřka jakéhokoliv věku. Kostky a různé kombinace karet dávají hře obrovskou variabilitu a možnosti. Navíc obsahuje i značný škodící prvek, kdy můžete soupeře krásně „vykombinovat“. Sagrada funguje hezky ve všech počtech hráčů – od 1 do 4 – vždy si užijete zábavu u krásně vypadající logické hry. Pokud máte rádi Sudoku a k tomu abstraktní hry, bude Sagrada přesně pro vás. Těžko se bránit srovnání s několikrát zmiňovaným Azulem, vždyť hry spolu svádí nesmiřitelný souboj i na proslulém žebříčku Boardgamegeek, ale myslím si, že i když se jedná o konkurenty, hry jsou dostatečně odlišné a je třeba si vyzkoušet obě. Sagrada přeci jen obsahuje větší prvek náhody v podobě kostek, protože kromě toho, že záleží, jaké zrovna vytáhnete barvy kostek, hru ovlivňují i hozené hodnoty na nich a můžete se tak klidně stát, že nikomu nebude žádná vyhovovat. Hra jistě potěší každého přemýšlivého hráče a jistě bude krásným Vánočním dárkem pro všechny nadšené deskovkáře.

 

Koupit přímo u MindOku.

 

Sagrada

Autoři: Daryl Andrews, Adrian Adamescu

Vydavatelství: MindOk

Rok vydání: 2018 

Počet hráčů: 1-4

Věk: 8+

Herní doba: 30-45 min

Kategorie: abstraktní, logické, rodinné

 

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři