Ahoj

Hry recenze

Hola hej piráti Sedmi moří! Vstávat chásko bídná, napněte plachty a naládujte děla, protože zlato a sláva na nás čeká na ostrovech i lodích ostatních.

Spojení značek Leder Games a Fox in the Box nám již dalo několik velmi povedených titulů, ať už se jedná o přístupný deckbuildingový Fort, masivní Oath nebo v podstatě perfektní asymetrický Root a jeho několik rozšíření. Právě poslední zmíněná hra se těší stále obrovské popularitě a třeba pro mě se jedná o nejlepší asymetrickou hru na stole. Dokonce bych v podstatě klidně řekl, že je pro mě definicí asymetrické hry na stole. Několik frakcí, každá hratelná zcela odlišně. Největší problém téhle hry je vysvětlit jí nováčkům. Vysvětlíte základ a k němu v podstatě 4 hry. A ano, méně zkušení se nechytnou a ztratí a z Rootu to skoro dělá až lifestylovou záležitost, kterou správně ovládnout a zahrát dokáže být skutečná výzva. Proč ale mluvím o Rootu? Protože novinka Ahoj, od stejných tvůrců právě milovaný Root částečně připomíná. Ale ne, není to žádný „baby Root“. Připraveni? Tak posuďte sami.

Ahoj je pirátská asymetrická hra, která v sobě v zásadě kombinuje objevování území a area control a pick and delivery na straně druhé. Za hrou stojí Greg Loring-Albright a je určena pro 2-4 hráče od 14 let s herní dobou okolo 60-75 min. Každý z hráčů se ujímá jedné ze čtyř (respektive tří rozdílných) frakcí, a zatímco za Ulitovou unii a Žraločí flotilu v podstatě bojujete o vliv a území, tak s pašeráky doslova pašujete a převážíte zboží po mapě a intrikujete s ostatními. Zkrátka za každou ze stran hrajete tak trochu svojí hru ve společných, silně interaktivních, kulisách. Tak napnout plachty a jdeme si to rozebrat do poslední dělové koule.

 

Pirátská výbava

Už první pohled na krabici se hrou vás opět nasměruje díky své grafice k Rootu. Stojí za ní totiž Kyle Ferrin, který je svým osobitým stylem známý na první pohled. A podle mě hře strašně ve všech ohledech sluší a na jeho výtvarný projev je radost koukat na všech komponentech.

Po otevření boxu na vás v příjemném plastovém insertu čekají komponenty prémiové kvality, ať už jde o vyřezávané dřevěné lodě, pevnosti či žraločí ploutve nebo dvojité desky pro hráče a pro rozvíjející se herní plán nebo kostky a karty. Komponent je ve hře až až a všechny představují pěkný highlight deskoherního zpracování – karty mají dobrou gramáž, herní kostky jsou příjemně těžké a skvělé na hraní, hráčské desky přehledné a kvalitně zpracované a zobrazující vlajkové lodě hráčů.  Vše si nese Ferrinův styl do každičkého detailu antropomorfní pirátské hry.

Každá ze čtyř stran se nese v odlišném duchu nejen herně, ale i zpracováním. Pro každou je sice připravena deska lodi a její figurka, ale k tomu dostává každý něco jiného – tedy kromě pašeráků, protože ti jsou stejní a liší se jen v barvách (červený a bílý). Na jedné straně stojí Žraločí flotila, mocná cháska tvrdých vládců moří spolu s jejich žraločími hlídkami a pevnostmi. Na straně druhé zase Ulitová unie, spojení všech mlžů a plžů karibských moří, která se pyšní více loděmi, ale také mnoha spojenci v podobě škeblí.

Co musím nutně zmínit, to je balíček 30 karet posádky, kterou lze najmout do služby, protože jejich ztvárnění graficky považuji v podstatě za vrchol hry a strašně mě při hře baví prohlížet si detaily kresby. Byť ano, chápu, že tenhle grafický styl nemusí každému sedět.

Celkové zpracování hry je zkrátka na velmi vysoké úrovni, ať už se jedná o řemeslné zpracování komponent nebo grafiku. Hru je radost hrát, i díky tomu, že se vám nic nešoupe, nepadá, prostě vše funguje.

 

Jak se hraje?

To je vlastně docela těžká otázka. Pro ideální přehled je nejlepší přečíst si pravidla na stránkách Lišky nebo si hru prostě a jednoduše vyzkoušet.

Podle počtu hráčů si všichni rozdělí frakce. Zatímco Žraločí flotila a Ulitová unie hrají vždy, tak se k nim pouze doplní jeden, respektive případně dva pašeráci. Každý hráč si vezme své komponenty – desku, figurky, kostky, minci. Následně se připraví základ herní mapy ze dvou desek, společné nabídky žetonů a počáteční nabídka karet a podle jednoduchých pravidel se rozmístí figurky na plán.

Celá hra se hraje na předem neurčitý počet kol, kdy každé se skládá z postupných tahů hráčů. Hra je v zásadě kostkami řízená, kdy hráč na tahu využije dvě své kostky. Co jsem opomněl je, že před každým kolem hráči všemi svými kostkami hodí a hodnoty v některých případech určují dopad akcí – někdy např. potřebujete sudou hodnotu, někdy zase vyšší hodnota zrychlí pohyb. Nejste vázáni čistě na hodnoty hodů a lze je případně upravit.

Ač jsem psal, že hra je silně asymetrická, tak některé věci mají všichni společné, ať už se jedná o pohyb po plánu, boj a nabíjení děl nebo třeba oprava lodi a najímaní posádky se schopnostmi. K tomu si každá ze stran přidává něco ze svých, řekněme dovedností, které je mezi sebou diametrálně odlišují. Skutečně se nejedná jen o kosmetické změny, ale zcela jiný herní systém a styl.

Herní plán je na počátku malý, ale postupně díky akci pohyb sice nepřepadnete přes okraj světa, ale můžete objevovat další zákoutí širého moře spolu s jeho ostrovy, mlhami a proudy či vrakovišti, kdy tato místa mají speciální schopnosti a dopad na lodě. Zajímavé je, že ani v tomhle se frakce moc neshodnou, protože zatímco „ulity“ a pašeráci se rádi plaví do šířky, žraloci by spíš rádi menší území, ale pod pevnou vládou černých ploutví.

Hra je silně atmosférická z herního hlediska, což krásně dokládá třeba další akce, kterou nabijete děla. Není to prostě akční film a nelze po sobě jen tak střílet, ale vaše posádka musí koule do hlavní napěchovat a až poté se můžete s nepřítelem střetnout v námořní šarvátce, která je rychle vyřešena kostkovým soubojem. Tady je jen trochu škoda, že jsou obě kostky pro boj stejné a nelze je třeba obě hodit do věže, pokud jí rádi používáte. Bitvy nejsou jen tematickým kořením hry, ale mají zásadní dopad, protože každá z frakcí z vítězství určitým způsobem těží, ať už odměnami a mincemi nebo dodatečným zraněním. Tedy ano soubojům se nevyhnete a tvoří nedílnou součást hry.

Rozhodně nechci vysvětlovat jednotlivé frakce, ale něco zmínit musím. Žraloci jsou takovou hrubou silou oceánu. Kontrolují území svými pevnostmi a hlídkami a jednou hlavní lodí, kterou brázdí širé vlny a všude jich je dost a těží z kontroly území. To je ostatně cílem i jejich odvěkého nepřítele ulitové unie, která ovšem má hned trojici lidí a hromadu spojenců, které postupně dostává do hry a na plán. No a pašeráci kromě „rozvážení“ kontrabantu po mapě zvyšují hodnoty regionů a jejich bohatství, ale zároveň mají takové dovednosti, jako lepší najímání posádek. Ostatně kdo by nechtěl být pašerákem, že?

Jakmile se odehraje kolo, udělí se body podle podmínek každé ze stran, a buď se hraje kolo další, nebo pokud má někdo 30 a více bodů, hra končí, udělí se poslední body a určí vítěz. A ano, logicky ten s nejvíce body na stupnici.

 

Dojmy

Ahoj je doslova skvělá a překvapivě velmi přístupná a dobře fungující asymetrická hra, která na v zásadě (na podobnou hru) jednoduchém principu, nabízí velké množství interakce, možností, rozhodování a hlavně parádní pirátské zábavy.

Z hlediska zpracování není hře co vytknout a je prostě skvělá. Mám opravdu rád tenhle barevně laděný odlehčený grafický styl už od Rootu a Oathu a v Ahoj se v pirátském prostředí moc povedl a hra díky němu vypadá parádně. Na kvalitě komponent se nešetřilo a kde se dalo, dostanete dvojitý kartón, vše pěkně pevné a dobře udělané, a když barevné, tak si hra zachovává svojí přehlednost a jasnou ikonografii.

Hra sice nabízí asymetrické frakce, ale proti jiným hrám podobného žánru a vydavatelství Leder Games, potažmo Fox in the Box, nabízí poměrně přístupná pravidla a relativně lehký vstup do hraní. Samozřejmě to vyžaduje orientaci v jednotlivých frakcích a jejich herních podmínkách a možnostech, které pravidlový rámec rozšiřují a upravují. Inu zkrátka asymetrická hra. A přes fakt, že se každá frakce hraje odlišně a možností a taktizování je ve hře dost a dost, netrpí hra na zbytečnou paralýzu a prodlevy mezi tahy a plyne svižně. Jasně, nejideálnější řešení nějakou tu péči vyžaduje, ale není to mozek vařící hromada možností a hra není vyloženě lidsky řečeno „zlá“ v tom, že by brutálně trestala chybná rozhodnutí. Frakce jako takové mají určitý rámec, podle které nutí hráče hrát, byť vás nedrží pevně za ruku a nejedná se o lineární hraní podle jasně vymezeného rámce. To v žádném případě. Díky řekněme užšími hraní je hra právě např. proti Rootu o poznání přístupnější.

A ještě jedna výhoda právě proti válce v lesní říši – Ahoj funguje naprosto skvěle v jakémkoliv počtu hráčů. Ve dvou dostanete area control souboj dvou frakcí, které si jdou těžce po krku. Ve třech přibývá první pašerák, který mění herní styl a průběh partie. No a ve čtyřech se přidává další zajímavá vrstva v podobě „souboje“ právě dvojice pašeráků a jejich větší intrikování. Ano, čím více hráčů, tím je hra „rootovější“ a více dynamická, proměnná, měnící se. Ve dvou dostává i přes kostky výrazně šachovější ráz. Ve třech se nám zase často stalo, že se mezi sebou utkávala unie a flotila a pašerák se zvesela usmíval nad jejich soupeřením a pod nosem jim shromažďoval body.

Věc, která se mi líbí z hlediska hry i pravidel jsou desky hráčů, kde najdete v podstatě vše, jako byste měli velkou lamakartu jednotlivých frakcí a nemůže se tak stát, že hráč na nějakou možnost zapomene.

Na co se ve hře musíte nutně připravit, to je náhoda. Kostky na akce, kostky v soubojích, tajná mapa, ale i tržiště. Nikdy nevíte, co přijde a náhoda má na hru značný dopad a dokáže potrápit i sebelepší strategii.

Nutné je ocenit, že se tvůrcům podařilo hru řádně otestovat a vyvážit, kdy obsažený systém „brzd a protiváh“ jednotlivých frakcí a jejich možností funguje na výbornou a všichni mají stejnou šanci na vítězství. To se během partie dokáže rychle přelévat ze strany na stranu a udržet všechny v napětí až do úplného závěru. Ale ano, také se klidně může stát, že před koncem už hráč ví, že nemá šanci hru ve svůj prospěch zvrátit.

Ahoj je po Pochmurném kraji hned druhé parádní asymetrické dobrodružství od Lišky, které si své místo rozhodně zaslouží. Jedná se o velmi povedený příspěvek do žánru asymetrických her, který přináší zábavnou, svižnou, ale přitom promyšlenou hratelnost a množství rozhodování a taktizování, stejně jako napětí a náhody. V každém počtu hráčů se jedná o svěží a jinak hratelnou hru, ale vždy pěkně fungující. Tak napněte plachty a vydejte se do zpěněných vod moří a oceánů, protože sláva a bohatství čekají!

 

Hru můžete koupit přímo u vydavatele zde!

 

Ahoj

Autor: Greg Loring-Albright

Vydavatelství: Fox in the Box

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 2-4

Věk: 14+

Herní doba: 60-75 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři