Andromeda: Na hranici galaxie

Vezměte do ruky osud národa vyhnanců a vybudujte novou výspu civilizace na samotné hranici galaxie, kde se to jen hemží nebezpečím.

Na samotné hranici galaxie, ve hvězdném systému Andromeda se skupiny vyhnanců, zástupců kdysi mocných galaktických národů a frakcíí, snaží vybudovat nové civilizace, jejichž krása a věhlas budou žít na dlouhé věky a staletí. V cestě si stojí nejen navzájem, ale proti nim své plány kují i skupiny nebezpečných nepřátelských nájezdníků, entit z hlubin vesmíru připravených je zničit a rozdrtit jejich hvězdné síly. Hráči se v rolích vůdců jednotlivých národů musí chopit vlády a na poli vědy, techniky, převahy a budování přemoci ostatní v cestě za věčností a slávou.

Andromeda: Na hranici galaxie je novou velkou, respektive hodně velkou, budovatelskou strategickou worker placement hrou se správou zdrojů, bojem o převahu, kostkovými souboji a objevováním vesmíru a engine buildingem pro 2-4 hráčů od 14 let a s herní dobou rozhodně na více než 120 min. Za titulem v české verzi stojí vydavatelství MindOK, kterém nám tuhle horkou novinku přináší na začátku horkého léta, jak příznačné. Každý z hráčů se ujímá jednoho z originálních národů a během hry se snaží vybudovat svou civilizaci na okrajovém cípu galaxie, vysílat své lodě napříč planetami, sbírat zdroje, budovat a soupeřit s ostatními o dominanci, vliv a nadvládu.

 

Zpracování

Andromeda je velká, obsáhlá hra. Ne snad samotnou velikostí krabice, která je až překvapivě skladná, ale hlavně samotným herním obsahem a rozložením na stole. A to musím podotknout, že MindOK vydává „pouze“ retailovou edici hry a v „plné“ palbě je hra ještě opulentnější a plná plastu. Po rozbalení modrého galaktického boxu se připravte na pár desítek minut třídění, loupání a řazení obsahu a na další pár minut skládání hry zpět do krabice. Dlouho se mi nestalo, že jsem po rozbalení horko těžko vymýšlel, jak vše do krabic úhledně rozložit a už se těším, až si ke hře pořídím nějaký insert. Ten navíc nepomůže jen uložení, ale i přípravě a uklizení hry, protože na to si jinak vyhraďte pěkných pár minut navíc. Ideální stav je přijít k již připravené hře.

Pod víkem vás čeká nejen velký herní plán dominující herním stolům a mnoho desek nebo destiček, ale i spousty žetonů k vyloupání, desky planet, bází a mlhovin, velké karty frakcí a desky hráčů, stovky karet mnoha druhů, velikostí a barev, ale také kostky a figurky vesmírných lodí mnoha typů a druhů od obyčejných transportérů až po těžké bitevní křižníky. Komponent jsou skutečně desítky a stovky a vše je podle mě velmi dobře graficky i funkčně zvládnuté. Vesmírné téma hry je na komponentech dovedeno takřka k dokonalosti a ze hry doslova sálá objevování, průzkum a hluboký temný vesmír všude kolem.

Jednu z mála výtek, kterou ke hře mám, to je zpracování hráčských desek, tedy panelů stanic, představujících základny hráčů. Jednovrstvý trochu silnější papír by si zasloužil o něco lepší zpracování a minimálně silnější karton nebo dokonce dvojité desky s výřezy by hře slušely o poznání více. Na desce toho každý shromažďuje dost, ať už lodě nebo zdroje či bokem zvláštní karty modulů a neopatrná manipulace vám dokáže vaší hvězdnou základnu rozsypat. Rozhodně bych byl rád za nějaký overlay, který by udržel vše na místě. Jinak si ale každý hráč může nasadit brigadýrku hvězdného kapitána a ujmout se vedení svého národa, hvězdné stanice, vesmírných figurek lodí ve své pastelové barvě a svých podřízených velitelů. Každý hráč dostane do začátku kupu vybavení, na které si musí všichni připravit dostatek místa u stolu.

Musím říct, že pokud máte rádi opulentní hry, budete z Andromedy nadšeni. Všeho je hodně – hodně figurek plastových i kartonových, kostek, žetonů, planet, desek a stovky karet. Pokud máte rádi hry, které jsou už od prvního pohledu prémiové a opulentní, je tohle jasná volba.

Ve zpracování má hra spoustu skvělých nápadů jako třeba budovy v podobě kartonových figurek, které se zasouvají do transportérů, které pak fungují jako podstavce, přehledné desky planet a bází, které slouží jako variabilní herní plán, ale i poměrně detailní figurky lodí hráčů. Celkově se jedná o povedený počin.

 

Jak na to?

Herně je Andromeda hra tak trochu paradoxní. Její vysvětlení, zejména u první partie a nováčkům, rozhodně není otázkou chvíle a hra obsahuje množství věcí, které je třeba detailně vysvětlit a osvětlit – systém akcí, volných akcí, symboly, planety, měsíce, stupnice, moduly a spoustu dalšího. A přitom se zároveň jedná o hru, kde jakmile se hráč dostane na tah, má de facto na výběr jen ze dvou akcí. Ano, pouhé dvě základní akce rozhodují o celém osudu hry.

Na co je třeba vyhradit si dostatek času, to je příprava hry. Podle mě se jedná o ten typ hry, kdy je nejlepší si v klidu vše připravit a pak už jen pozvat hráče k partii, protože už jen samotný setup je v pravidlech rozprostřen na několik stran, od společných komponent, až po jednotlivé hráče.

Zajímavostí hry je její ukončení – není dán přesný počet kol, ale na začátku si hráči společně určí délku partie hranicí vítězných bodů. Jakmile jeden z hráčů tuhle hranici překročí, nastává konec hry, poslední tahy a počítání finálního skóre všech u stolu.

Jak už jsem zmínil, tak Andromeda je hrou dvou hlavních akcí – vypuštění lodí nebo jejich návrat na stanici. A k tomu spousta možných volných akcí jako doplnění.

Obě uvedené akce jsou v zásadě velmi jednoduché a fungují na bázi klasického worker placemenetu. V případě vypuštění vezme hráč jednu ze svých dostupných lodí a umístí jí na desku planety, případně spojenecké báze nebo mlhoviny a aktivuje jí. Zároveň je ale akce specifická tím, že může dojít k bitvě, a to ať už s nájezdníky a/nebo s ostatními hráči. Souboje ve hře jsou řešeny pro mě velmi elegantně a jednoduše a vůbec nenarušují „eurovkový“ ráz hry. Zkrátka se jen nahází kostky dle předem daného počtu, porovnají hodnoty a určí vítěz. Zajímavé je, že odměněn není jen vítěz, ale ani poražený nevyjde ze souboje úplně nejhůř. Navíc lodě se zde zcela neničí a stačí je jen opravit nebo je zkrátka dostanete zpět, kdy jejich stav ovlivňuje druhý typ akce. Celá akce každopádně funguje na jednoduchém schématu odlet – aktivace – výpad nájezdníků (zkrátka přiletí nepřátelé) – bitva.

Druhým typem akce je stažení lodí. Pokud už nemáte žádné své „workery“ dostupné nebo to vyhovuje vašim plánům, můžete stáhnout své lodě z plánu a speciální opravny zpět do své zásoby. Tahle akce neslouží jen k doplnění svých lodí, ale hlavně k aktivaci modulů, což jsou zvláštní řekněme vylepšení a soukromé akce na kartičkách, které se aktivují právě vracejícími se loděmi do zásoby, případně využitím suroviny v podobě energie. Zatímco první akce je většinou velmi rychlá, právě návrat lodí je stále se nabalující engine, který hru neustále prodlužuje a v konečných kolech je vyhodnocení všeho (a ve správném pořadí) slušný bolehlav.

Kromě dvou popsaných akcí může aktivní hráč provést řadu akcí volných jako hraní a využívání karet, ukládání speciálních žetonů měsíců na moduly, sbírat zdroje nebo využívat schopnosti frakce.

K čemu všechny ty akce slouží? Inu hráči budují svá impéria, staví budovy na plánu, využívají svých schopností a možností, snaží se dominovat na pětici stupnic pokroku, získávají a utrácejí suroviny, prolétávají vesmírem a bojují mezi sebou. A hlavně sbírají body. Zkrátka klasický souboj o galaktickou vládu.

Jakmile každopádně jeden z hráčů dojde k vytyčené hranici vítězných bodů, hra končí, odehrají se poslední tahy a spočítají všechny body. Nejlepší hráč se stane dominantní silu galaxie.

 

Dojmy

Andromeda: Na hranici galaxie je bezpochyby aspirantem na hru roku. Nic dalšího nepotřebujete vědět, protože pokud máte rádi promyšlené, opulentní strategické hody a pokud navíc holdujete sci-fi, pak je tahle hra zcela jasná volba, kterou si musíte zahrát a neuděláte chybu ani na chvíli.

Hra přichází ve velkém, rozsáhlém zpracování, které skvěle kombinuje žánr budovacích euro her a uvěřitelné sci-fi na okraji vesmíru. Pěkné modely lodí, krásně velký (obří) herní plán, neskutečná porce variability díky mnoha planetám, kartám, modulům. A celé to prostě krásně vypadá, ale díky zpracování a ikonografii se celek i výborně hraje na stole. Jen si tedy připravte hodně místa, protože ve dvou nám začínal být místy docela těsný stůl 80 x 150 cm. Hra je už po setupu rozlehlá a k tomu musíte počítat i s dalším místem pro hráče. Ale tak nehrajete malou rodinkovku, že?

Hra je extrémně variabilní. Jednak se o to stará variabilní příprava a nastavení hry, ale i spousta možností, jak hru hrát a na co se zaměřit. Cest k vítězství je celá řada a žádnou z nich jsme nenašli jako dominantní – pokrok na stupnicích, boje, šikovné budování engine, zaměření se na suroviny atd. vše je vyvážené a klidně může každý hráč i v plném počtu zvolit zcela jinou taktiku. Samozřejmě se všichni na některých místech protnou, ale primární zaměření může být originální.

Na hře se mi líbí, že ač se jedná o konfliktní titul, kde o interakci není nouze, tak bitvy jsou jednak skvěle vymyšlené s adekvátně dávkovanou mírou náhody, ale zároveň prohra v bitvě neznamená žádný vyloženě zásadní zářez a hra tak motivuje v tom se jim nevyhýbat, ale zkrátka pustit se do střetů (ostatně ono se jim ani plně vyhnout nedá). Konflikt ale není jen v samotných soubojích, hráči si konkurují napříč partií.

Na to, že se v zásadě jedná o euro, je do hry pěkně implementována funkční téma ve všech směrech. Sice zde najdete prvky ameritrashe, ale klasické budovatelské euro pro mě osobně převažuje.

Přes poměrně dlouhá a vševysvětlující pravidla plná možností je základní hratelnost hry více než přístupná a herně snadná. Jste na tahu, zkrátka provedete jednu ze dvou hlavních akcí a jede se dál. Nemůžu úplně říct, že by vše bylo svižné – zejména stahování lodí v pozdějších fázích se umí protáhnout – ale nedochází vyloženě k nudným nebo dlouhým zásekům. Ostatně hráči nejsou nuceni nijak kopírovat tahy ostatních a s postupující partií se stále více variuje, co kdo hraje, tedy zda lodě vysílá nebo stahuje.

Líbí se mi zařazení náhody v takové té míře, kdy umí pozlobit, ale příjemným způsobem nenarušujícím hru, ať už se jedná o dynamické kostkové souboje nebo karty taktiky. Navíc se dá s náhodou pracovat a pocitově je hra zkrátka o herní optimalizaci a využití dostupných možností tím správným směrem – když nedostávám podporu v boji, mohu se zaměřit na budování, jindy zase na pokrok.

Abych pořád jen nechválil, tak setup hry je fakt dlouhý. Připravte si pěkných pár minut a rozhodně doporučuji nějaký insert pro urychlení.

Moc se mi líbí využití modulů a systém, kterým hra dává otevřené možnosti při hraní a budování engine ve spojení se specifickými frakcemi. Celá hra je ve výsledku o maximální optimalizaci a co nejlepším využití každého tahu, což leckdy sklouzne k paralýze, ať už v tom co vše a jak stihnout nebo v jakém pořadí.

Z hlediska znovuhratelnosti a variability není pochyb o tom, že oboje je takřka nekonečné – různý setup, asymetrické frakce, spousta možností a taktik co dělat a jak hrát.

Co se týká počtu hráčů, tak za optimální považuji 3. Partie nám pak vyšla okolo 3 hodin, přeci jen při čtveřici už dokáže být hra, ale i čekání na tah, docela dlouhé.

Osobně se mi hodně líbí ústřední mechanika vysílání a stahování workerů a aktivace enginu. Není to sice vyloženě nová mechanika, ale v Andromedě funguje na jedničku a dává spoustu možností využití.

Andromeda: Na hranici galaxie je pro mě skvělou, velkou, epickou hrou, která v jádru není tak složitá, jak se tváří, ale ve svých galaktických spárech a mlhovinách přináší dynamické souboje, chytře jednoduše vymyšlený ústřední herní systém plný rozlehlé variability a herních možností, který se ani po desítkách partiích zdaleka neohraje a stále je možnost zkoušet něco nového a budovat své galaktické impérium. I když se jedná o velmi chytrý žánrový mix, převažuje v něm stále budovatelské euro, které je okořeněné o možnosti, náhodu a prvky americké deskoherní školy. Celkově to ale funguje výtečně a z Andromedy je jeden z velkých aspirantů na hru roku, i když to letos bude mít hodně těžké.

 

Hru můžete koupit ve Světě deskových her zde!

 

Andromeda: Na hranici galaxie

Autor: Luke Laurie, Maximus Laurie

Vydavatelství: MindOk

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 2-4 (s rozšířením 1 až 5)

Věk: 14+

Herní doba: 120+ min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: