Arkham Horror 3. edice

Ulice Arkhamu už zase obchází hrůza a strašlivé zlo v podobě tajemných Prastarých. Svět H. P. Lovecrafta opět ožívá v deskové hře Arkham Horror 3. edice.

Arkham Horror Files. Celá série her z dílny vydavatelství Fantasy Flight Games, do které se řadí velké tituly jako Panství hrůzy, Temné znamení, Arkham Horror LCG nebo třeba Eldritch Horror nebo nejnovější přírůstek Nevyzpitatelní. A samozřejmě i lety ověřená hra Arkham Horror, která za dobu svého života od prvního vydání v roce 1987 prošla velkým vývojem, a to nejen na našem trhu pod hlavičkou ADC Blackfire. Její druhá edice byla jednou z prvních velkých deskovek u nás a pro mnoho hráčů byla úvodem do děsivého světa děl H. P. Lovecrafta. Čas je ale neúprosný nejen při odtikávání času do příchodu děsivých Prastarých, ale i na trhu deskových her a my si tak dnes můžeme zahrát již 3. edici slavné hry. I když třetí edici. To záleží dost na úhlu pohledu. Ale o tom dále.

Arkham, Massachusetts, rok 1926 - místo kde byste asi úplně být nechtěli, ale kam vás hra vezme na výlet. V podobě pár vyšetřovatelů s pohnutými osudy musíte čelit ZLU, čekajícímu v temných ulicích a koutech ospalého novoanglického města.

Třetí edice Arkhamu je hrou z dílny Nikki Valens, která ve své inspiraci vycházela ze svých předchůdců - Richarda Launiuse a Kevina Wilsona. Jedná se o plně kooperativní hru určenou pro 1-6 hráčů s věkovým doporučením 14+ a herní dobou v závislosti na počtu hráčů a zvoleném scénáři 2-3 hodiny. Úkol je docela jednoduchý - podle zvoleného scénáře splnit podmínky a zahnat Prastarého zase hezky mimo naší realitu, jinak dojde k opravdu nehezkým věcem.

 

Zbláznit se už z obsahu

Už od prvního pohledu na krabici s děsivými chapadly a ujíždějícím dobovým vozítkem plným vyšetřovatelů je prostě jasné, že grafický kabát hry je a musí být povedený. A to jsme se ještě ani nedostali dovnitř.

V případě Arkham Horroru platí víc než kdy jindy, že popisovat všechny komponenty by bylo na článek formátu jedné středně dlouhé knihy. Žetony i karty se počítají doslova na stovky. Ale pojďme postupně.

Pravidla jsou už tradičně u FFG rozdělena do dvou sešitů. Pravidel není málo, ale oproti předchozí edici působí odladěněji a přístupněji a pokud jste trochu zkušenější hráči, stačí jedno přečtení a pak už jen rychlí přehled na konci. Maximálně si pak najdete pár hesel, ale to je tak vše. S pravidly souvisí i jednotlivé scénáře, které jsou v krabici celkem 4 a vždy si upravují rozložení herního plánu a přípravu komponent podle sebe.

Hra neobsahuje žádný klasický rozkládací herní plán (naopak např. od druhé edice), ale mapové dílky města a jeho částí, které se rozkládají dle hraného scénáře. Jejich ladění je poměrně dost temné, neboť se vše (tak nějak logicky) odehrává v noci. Místy je těch tmavých odstínů možná až moc, ale tohle není hra plná barevných jednorožců. Nápad s variabilním herním plánem každopádně vypadá a funguje skvěle.

Oproti dnes skoro běžným měřítkům nenajdete ve hře žádné plastové figurky. Jakože fakt ani jednu! 12 vyšetřovatelů, kteří reprezentují jednotlivé hráče jsou kartonové žetony ve stojáncích, nepřátelé zase karty pokládající se na mapu. Inu proč ne. Osobně se mi to líbí víc, než tuna šedého nic neříkajícího plastu, vzhledem k tomu, že malovat figurky prostě nemám čas.

Takřka 500 (!!!) karet zabírá ve hře mnohé - předměty, spojence, vyšetřovatele, nepřátele, kouzla, úkoly, setkání… zkrátka musím říct, že ve hře se z karet dost čte a jsou stěžejním prvkem pro téměř vše. Ke kartám si pak připočtěte skoro 300 různých žetonů na všechno možné. Třeba takové žetony zbytků, reprezentující ostatky monster nebo zbytky po rituálech.

Produkčně je prostě hra zvládnutá na jedničku. Všechny komponenty podtrhují atmosféru hry, vtahují hráče víc a víc do děje a do temných uliček Arkhamu. Pravidla vůbec nejsou složitá, líbí se mi nápad s jedinečnými scénáři, který hru posouvá směrem k Panství hrůzy nebo karetní verzi Arkham Horror LCG, a které vyprávějí vždy jiné příběhy. Obecně ještě k pravidlům musím říct, že se jedná o další vývojový stupeň, tak aby hra byla přístupnější i pro méně zkušené hráče, což je jen dobře. Snad jediné s čím jsme bojovali, je to obrovské množství komponent, díky kterému trvá příprava i sklizení hry docela dlouho. Prim v komponentech hrají karty, jak je vidět z jejich počtu. Každopádně je krabice se hrou doslova plná pěkně zpracovaného a kvalitně udělaného obsahu až po víko.

 

Pozor na bubáky

Samotná příprava téhle hry je taková malá hra. Opravdu byste za tu doby stihli jeden menší filler. Je to zkrátka daň za množství komponent, ale také absenci insertu. Ten u Arkhamu dává docela velký smysl, pokud chcete vše urychlit, protože jinak se připravte i se všemi výběry scénáře, sestavením mapy, přípravou všech karet a vyšetřovatelů na dobrých 20 minut. Typická zástupce her, ke kterým chcete přijít až ve chvíli, kdy je vše nachystáno a zmizet dřív, než se začne uklízet.

Jak jsem psal výše, pravidla nejsou složitá. Ale je jich dost, a proto je nebudu rozbírat úplně dopodrobna. Ostatně pokud máte o tohle zájem, není problém najít nějaké youtube video.

Jakmile se vše připraví podle zadání, nastává ta zábavná část hraní, logicky. Hraje se na jednotlivá kola, rozdělená do čtveřice fází.

V první části je řada na vyšetřovatelích, tedy na samotných hráčích. Každý má k dispozici dvě akce a je vcelku netradiční, že není pevně dáno pořadí, ale v každém kole záleží na vzájemné dohodě a situaci. Dvě akce mohou být proměněny pro takovou klasiku, jakou je pohyb, boj nebo sesílání kouzel, ale také obchodování, zkoumání či vylepšování. Výběr akcí je docela volný, ač může být limitován kartami či nepřáteli.

Druhá část je věnována nepřátelům. Bestie, hnusy, kultisti a veškerá havěť dostává své slovo a útočí, běží za vyšetřovateli a kazí tak atmosféru pohodové městečka. Zajímavé je, že v zásadě se nemůžete bránit a pokud jste si tedy s nepřáteli neporadili v předchozí části, připravte se na krvavé škrábance a postupující šílenství. Výhodou budiž, že když jako vyšetřovatel zemřete, hra pro vás nekončí, ale můžete se zapojit s jinou postavou.

Třetí fází je střetnutí, kdy se hráči/vyšetřovatelé řídí kartami na místě, kde se zrovna nachází. V této části se odvíjí i příběhová část a zároveň hráče čeká řada testů, které musí podstoupit. Je dobré hrát zde trochu „na překvapení“ a karty by měl číst jiný hráč, než ten který je vyhodnocuje. Hezky to napomáhá atmosféře. Ale to jen tak osobní postřeh. Každopádně když se hráčům daří, mohou získat předměty, zranit nepřátele, získat důkazy nebo zabránit hrozbám a celkově prostě získat dost zajímavé odměny. K úspěchu ovšem vede vrtkavá štěstěna v podobě kostek, na kterých chcete vidět magická čísla 5 a 6, znamenající úspěch.

Poslední částí kola je pak fáze mýtů, kdy si hráči losují náhodně žetony a vyhodnocují jejich efekty. Na základě žetonů se objeví třeba nové stopy, noví nepřátelé nebo se takové nemusí stát nic. Holt náhoda v této hře hraje svou velkou roli.

A jaký je cíl hry? Inu vyhrát. Jenže to nikdy úplně netušíte jak a musíte postupně objevovat tajemství scénáře a procházet tajemným městem. To samozřejmě pletí jen v případě, že scénář hrajete poprvé, protože cíle zůstávají, a i když průběh může být částečně rozdílný, hlavní příběh je vždy stejný. Ostatně je to scénářová hra a s tímto je třeba počítat. Naštěstí je každý ze čtveřice scénářů jiný a dostatečně odlišný od ostatních.

 

Temné kouty krásného Arkhamu

Arkham Horror, nebo spíš obecně celé dílo H. P. Lovecrafta a na něj navázané hry, jsou moje srdcová záležitost, a to nejspíš ovlivňuje moje subjektivní hodnocení. Osobně si totiž myslím, že třetí inkarnace je naprosto skvělá. Jen by se tedy nemusela označovat třetí edice, protože se v zásadě jedná o jinou hru, než předešlá verze, ale tak jméno prodává, co si budeme nalhávat. Pojďme ale postupně, ať se tady jen zamilovaně nerozplývám.

Jak je asi jasné z horních řádků, tak zpracování hry je perfektní. Povedlo se na výbornou - perfektní (i když trochu recyklované) ilustrace, hromada kvalitních komponent, variabilní plán. Tady hře není co vytknout. Navíc jí sluší celkově temné ladění.

Líbí se mi pravidlové změny, ale hlavně větší přístupnost. Předchozí edice nebyla známá zrovna svou přívětivostí vůči hráčům, což se zde docela změnilo. Ano, pravidel je stále dost, ale stačí být trochu zkušenější hráč a po chvíli vám vše přejde pod kůži a hrajete jedna radost. Ostatně je třeba zmínit, že hráči hrají hlavně v první fázi kola, následně už hraje spíš hra a diktuje vám postup. 

Trochu problém vidím ve scénářích. Nebo tedy v jejich počtu. V základní krabici jsou „jen“ 4. Dají se sice hrát opakovaně (a osobně s tím problém nemám), protože nikdy nebudou zcela totožné ve svém průběhu, ale jakmile jednou odhalíte jejich příběh, už víte, co můžete čekat. To sice částečně řeší rozšíření, ty ale v češtině nevyšly a nevyjdou, což je trochu škoda. Na druhou stranu, nikdy není na škodu zlepšit si svou angličtinu, že?

Další výtka směřuje k počtu hráčů. Na krabici je 1-6, ale s rostoucím počtem hráčů roste i obtížnost. Kolem tří, čtyř je hra krásně hratelná, tak akorát výzva. Ale v 5 nebo 6 se z Arkhamu stává deskoherní Prastarý, který vás zašlape do prachu. Souvisí to s žetony ve fázi mýtů, kdy prostě čím víc hráčů, tím víc se jich tahá a tím rychleji se rozšiřují hrozby a problémy na plánu.

Hra je klasický ameritrash, který je „drcen“ náhodou. To je fakt, který musí hráči přijmout hned na začátku - karty, kostky, žetony. Náhody je ve hře opravdu porce a pokud vás zrovna prastará božstva nemají ráda, budete jen hodně smutně koukat, jak přichází jeden neřešitelný problém za druhým a krásně je doplňují prohry a špatné hody.

Logicky se každý zkušenější hráč asi bude ptát, jak si stojí v porovnání druhá a třetí edice. Inu nechci moc srovnávat, protože není co. Subjektivně se jedná o dost odlišné hry, jejichž největším spojením je stejné jméno na obalu. Jo a mají stejné téma. Jinak si klidně užijete obě a každou jinak. Třetí edice je spíš chytrá vyžehlená kompilace mechanismů různých her univerza, kde si z každé bere kousek. Naštěstí se z toho nestal dort pejska a kočičky, ale opravdu dobrá hra a zážitek.

Arkham Horror 3. edice není dokonalou hrou - dlouhá herní doba, dlouhá příprava, náhoda, repetitivnost některých sad karet, jen 4 scénáře… a přesto je ta hra skvělá. Jedná se o perfektně vybalancované a vytvořené (ne)pokračování, které přináší do série svěží vítr, zajímavé příběhy a povedenou hratelnost. Jde o hru, kde je stále co objevovat, co dělat a hlavně hru, kde máte možnost prožít skutečné dobrodružství, které před vámi postupně rozkvétá v průběhu partie. 

Více příběhová, více odladěná, více přístupná a celkově jedna z nejlepších her z Arkahmského univerza. To je Arkham Horror 3. edice.

 

P.S. Pokud byste hledali rozšíření, na komunitním serveru je český překlad.

 

Další info u ADC Blackfire!

 

Arkham Horror 3. edice

Autor: Nikki Valens

Vydavatelství: ADC Blackfire

Rok vydání: 2018

Počet hráčů: 1-6

Věk: 14+

Herní doba: 120-180 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: