Azul Duel

Ze všech mistrů řemeslníků si král Manuel I. vybral pouhé dva nejlepší a ty pověřil výzdobou klenby paláce v Sintře. Budete právě vy tím nejlepším?

Znáte to – Portugalsko za vlády Manuela I. a hráči v rolích dekoratérů vytváří jedinečné krásné mozaiky z dlaždic azujelos. Přesně to před mnoha lety přinášela hra Azul Michaela Kieslinga, která si od svého vydání vystavěla obrovské renomé a desítky tisíc odehraných partií po celém světě. Geniálně jednoduchý systém, přístupná pravidla, skvělá hratelnost a zpracování. Zkrátka dokonalá abstraktní hra, která se dočkala nejen trojice lepších či horších pokračování, ale i cestovní verze s podtitulem mini. A nyní přichází další zcela nová verze téhle legendární hry, a to Azul Duel, tedy ano, novinka určená přesně pro dva dekoratéry.

Nyní totiž král vybral dva nejlepší a nepověřil je ničím menším, než výzdobou klenby paláce v Sintře, tedy v místě, kde jsme už mohli vytvářet vitráže ve druhém pokračování. Jen podotknu, že ne že by původní Azul byl ve dvou jakkoliv špatný, naopak se jedná o vynikající hru v každém počtu. Na druhou stranu, proč to nezkusit v Duelu?

Azul Duel je abstraktní skládací a draftovací hrou opět z dílny Michaela Kieslinga pro 2 hráče od 10 let a s herní dobou okolo 30-45 min. Hráči opět rozbírají pestrobarevné dlaždice z nabídky a postupně je přikládají na své desky. Ale tedy podobnost více méně končí, jak se dozvíte dále.

 

Dekoratérské vybavení

Duelová verze Azulu přichází v menší krabičce, která velikostně kopíruje hry jako Širé Pláně, Tokaido duo a podobné dvojkovky od Asmodee. Pro mě osobně je to příjemná změna a hra je skladnější.

Po otevření modro žlutého víka na vás čekají jako první pravidla. Tady pozor, protože v krabici je předtisková verze s pár šotky a na webu hraj.cz jsou ke stažení ta správná. Každopádně pravidla jako taková nejsou složitá a pokud sérii Azul znáte, budete jako doma. Duel si bere prvky tak nějak napříč sérií a nejedná se o prostou kopii ani jedné z her, ale o originální dílo. Ostatně to byla při oznámení má největší obava.

Z hlediska zpracování musím říct, že se nám líbí prvky jako sáček na žetony, tradiční pryskyřicové kameny i pevné kartonové dílky, ať už destičky výzdoby, cílů nebo dílen na losování dílků. Zároveň mi ale osobně přišlo trochu škoda, že ať už centrální deska nebo desky pro hráče jsou „pouze“ z tvrdšího papíru. Minimálně hráčské desky by si podle mě zasloužily kartonovou verzi. Stejně jako bonusové dlaždice by se mi líbily také z pryskyřice a nikoliv kartonové. Ne, že by uvedené nějak bránilo hernímu zážitku, ale jsem zkrátka zmlsaný všemi předchozími verzemi Azulu, které byly pocitově lepší. A nedej bože, když si drcnete do své herní desky.

Jinak je ale hra moc hezká. Líbí se nám vzory na žetonech, se kterými se navíc příjemně hraje a celkově i poměrně příjemná přehlednost.

 

Jak na to?

Jak už jsem psal, Duel si bere prvky napříč sérií. Pokud hry znáte, budete více méně jako doma a máte hodně usnadněnou práci se studováním i vysvětlováním.

Na začátku hry vyložíte bodovací desku, na ní počítadla bodů a destičky výzdoby, dále bokem desky dílen – 4 malé a jednu velkou a na ně nalosujete žetony ze sáčku a bonusové dlaždice na vyznačená pole lícem dolů (speciální nový prvek podobný trochu Letohrádku). Bokem se pak vyloží sáček s žetony, bonusové i ozdobné dlaždice a také 3 cíle. Každý hráč si vezme jednu desku a dva žetony své barvy.

Celá hra se hraje přesně na 5 kol, rozdělených na 3 fáze – výběr dlaždic, výzdoba a bodování, příprava dalšího kola.

V první části hráči postupně rozebírají dlaždice z dílen. Jakmile je hráč na tahu, má několik možností – vzít si destičku výzdoby se čtyřmi barevnými poli pro dlaždice (v prvních 4 kolech 2x povinná akce) a vyložení na svou desku, vzít si dlaždice jedné barvy z jedné sluneční strany dílny, vzít si vrchní dlaždice jedné barvy ze všech měsíčních stran dílen nebo si vzít jednu dlaždici bonusovou. I když je výběr dlaždic principiálně dosti podobný klasickému Azulu, promlouvá do něj rozdělení dílen na dvě strany sluneční a měsíční a jejich fungování chytře nahrazující centrální prostřední nabídku. Jinak ano, dlaždice se stále dávají do přípravných řad, kterých je však rovnou šest. Zajímavé jsou bonusové dlaždice, které mají u hráčů své vlastní místo a 2 nebo 3 mohou nahradit chybějící dílek při obkládání. Samostatnou kapitolou jsou pak destičky výzdoby. Až na jednu zaplněnou pozici v přípravě je totiž hráčská deska prázdná a dekoratéři si tak sami v průběhu hry určují, jaké barvy a kam budou na své desce vykládat.

Jakmile hráči rozeberou dlaždice a (s výjimkou 5. kola) využijí své dva žetony, nastane čas výzdoby a bodování. Zaplněné přípravné řady hráčům dovolí vždy dlaždici nejvíce vpravo umístit na korespondující barevné místo na své desce. Ano, musíte mít v řadě destičku výzdoby s prázdným místem dané barvy. Nekompletní řady můžete doplnit bonusovými. Bodování je pak v podstatě stejné jako v klasickém Azulu – bod za dlaždici a jeden za každou ve vodorovné a svislé řadě. Plus případně body za žetony speciální výzdoby, které dostane hráč, pokud zaplní všechna místa na destičce výzdoby a body podle toho, o kterou se jedná řadu.

Pokud se nejedná o 5. kolo, připraví se nové nabídky a hra pokračuje, pokud ne, vyhodnotí se ještě destičky cílů (veřejné úkoly) a hra končí.

 

Dojmy

Osobně jsem velkým milovníkem her Azul s velkým V. Michael Kiesling mě uchvátil už úplně první verzí, a i když mnoho hráčů dnes tvrdí, že se jedná o jednoduchou abstraktní nudu, pro mě je stále esencí přístupných abstraktek pro celou rodinu a i absolutní nehráče. A pokud chci složitější nebo komplexnější verzi, mohu sáhnout po Vitrážích Sintry, Letohrádku nebo na steroidech vystavěných Zahradách pro královnu. Zkrátka každý si vybere a nutno podotknout, že se ve všech případech jedná o hry, která fungují i ve dvou naprosto bez problému. Duelová verze má své kladné i trochu stinné stránky.

U zpracování mám radost z kvalitních dlaždic a přehledných komponent, ale stále mě mrzí pouhé papírové plány, tady bych od hry čekal trochu víc, i když zase pravda, příznivá cenovka je plusem.

Azul Duel přejímá různé prvky napříč verzemi hry – základní rozebírání kamenů je jasné, stejně jako přípravné řady a obkládání s bodováním. Navíc tu ale máme bonusové žetony trochu připomínající Letohrádek, destičky výzdoby inklinující k Zahradím pro královnu nebo osekání na pevně stanovený počet kol. S upravenými prvky přicházejí ruku v ruce pravidla navíc, které je třeba se naučit a vysvětlit. Pocitově se tak z Duelu vytrácí původní lehkost Azulu, stejně jako se vytrácela s každým dalším pokračováním a Duel je tak o něco komplexnější hra.

Ono totiž nestačí jen si vybírat a přikládat dílky, ale je třeba správně pracovat i s destičkami výzdoby, bonusovými žetony, ale i měsíční/sluneční stranou. Jasně, může se zdát, že těch pravidel zase není tolik a více méně ani není, ale už pro mě Duel není hrou, kterou vytánu i s nehráči a přeci jen to chce trochu zkušenější hráče, kteří dokáží promýšlet své tahy a přemýšlet pár tahů dopředu.

A ano, výše uvedené je pro mě tak trochu mínus, ale zároveň i plus. Z celé série mám totiž nejraději Letohrádek a právě ten mi v některých ohledech Duel připomíná nejvíce a zároveň se mi hodně líbí právě ta nutnost přemýšlet, plánovat a promýšlet jednotlivé tahy, ale také volnost skládání. Je totiž jen na vás, jak si svou herní plochu vystavíte a jaké žetony budete potřebovat.

Hra přináší velmi příjemné a chytře dávkované puzzle na několika úrovních – výběr žetonů, práce s měsíční stranou a destičky výzdoby. Do toho ale musíte počítat i s destičkami cílů, které mohou klidně při správném využití přiklonit body na tu nebo onu stranu.

Oproti původnímu Azulu přináší hra pocitově nejen o něco větší volnost v své dynamičnosti, ale i větší interakci mezi hráči, protože svými způsobem přímo podporuje větší soupeření i třeba o žeton prvního hráče, protože zkrátka chcete mít možnost vybírat jako první.

Azul Duel je pěkně dynamická hra s příjemným spádem, i když nabízí solidní mozkolam v několika situacích, které při hře postupně vznikají. I když deklarovaná herní doba se pohybuje až do 45 min, po pár hrách klesá a dostanete se klidně na 25 min, takže Duel otočíte i párkrát za sebou. Případně pokud máte děti, klidně si zvládnete dát partii po uspání.

Snad to nezní, že jsem k duelové verzi Azulu nějak kritický, protože opak je pravdou. Sice to není hra pro taková nováčky, jako původní hra, ale o to více potěší zkušenější hráče, kteří hledají o něco komplexnější, ale stále přístupnou chytře udělanou dvojkovku. A jak říká známé pravidlo „dvojkovek není nikdy dost!“. Azul Duel je zkrátka povedenou iterací zavedené série a jeho autor si bere ze svých zkušeností to nejlepší, co mohl a spojuje tyto prvky do povedené hry. Chcete jen jeden Azul a hrajete ve dvou? Pak je Duel jasná volba.

 

Hru si můžete předobjednat třeba ve Světě deskových her zde!

 

Azul Duel

Autor: Michael Kiesling

Vydavatelství: Asmodee CZ

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 2

Věk: 10+

Herní doba: 30-45 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: