Bílý hrad

Vydejte se na perlu japonské architektury, bílý hrad Himedži a veďte svůj klan k větší přízni mocného daimjóa. Povznést svůj rod k moci může jen jeden.

Ve hře Bílý hrad, který je doslova žhavou novinkou letošního Essenu a česká verze od Tlama Games vychází v podstatě souběžně se všemi ostatními světovými jazyky, se snoubí pro mě osobně mnoho mých oblíbených prvků – středověké Japonsko, dice-placement a workeři, kombinační tahy a hratelnost a příjemná grafika a zpracování. Přesto jsem na hru od počátku nechtěl být vůbec měkký, už jen proto, jak vysokou laťku její autoři Israel Cendrero a Sheila Santos nastavili s u nás nedávno vydanou Katedrálou u BoardBros. Ta v naší recenzi sklidila velkou chválu, a tak jsem byl před první hrou hodně zvědavý, zda se autorům podařilo v novince zopakovat minimálně podobný úspěch. Ano? Ne? To se snad dozvíte.

Bílý hrad je každopádně euro hrou založenou na mechanikách dice-placementu, používání workeru a správnému časování a kombinaci akcí a jejich řetězení a správou surovin. Určená je pro 1-4 hráče od 12 let a herní doba se pohybuje v závislosti na počtu hráčů cca od 40 do 80 min. Každý z hráčů se stává vůdcem jednoho z nižších klanů a snaží se šikovným umístěním a využitím kostek a propojením akcí získat co největší přízeň místního vládce a sesbírat co nejvíce bodů. Možná největší zajímavostí hry je, že na všechno vám musí stačit 3 kola, ve kterých máte v podstatě jen 3 akce. Ano, počítáte správně – 9 akcí za celou hru!

 

Vítejte na hradě Himedži!

Podobně jako už zmiňovaná Katedrála přichází Bílý hrad v úsporně velké krabičce s už od prvního pohledu hodně hezkou zenově působící grafikou zobrazující titulní stavbu. Pod víkem je pak hra doslova přeplněná obsahem a vše uložit po vybalení zpět je pěkná výzva.

Jako první se podíváme na pravidla. Ty jsou opravdu dobrá. Hra mechanicky není složitá, ale je toho v ní dost co hrát a hlídat a všechny možnosti. Naštěstí pravidla pokrývají úplně vše a nenarazily jsme na žádné nejasnosti nebo zádrhely. Jsou i pěkně strukturovaná a funkční a hru podle nich rychle pochopíte i vysvětlíte. Množství příkladů je příjemný bonus.

Pod pravidly najdete hráčské desky s výřezy k vyloupání a také hromádku žetonů mincí, pečetí a žetony kostek (označují barevné akce) a destičky cvičišť pro válečníky. Zajímavým prvkem k vyloupání a sestavení je trojice mostů třech barev, které slouží pro nabídku kostek. Dobrá zpráva je, že se do krabice vejdou složené a nemusíte je tak neustále skládat a rozkládat. Zároveň lze hrát i bez nich, ale navozují u hry pěknou atmosféru.

Dále tu máme až nečekaně velký herní plán rozdělený na několik oblastí, kdy největší je samotný hrad a jeho akční pole. Celý plán je opravdu hezký a v japonské grafice, takže dává hře téma ve všech ohledech a detailech.

Pro každého hráče je připravena sada dřevěných komponent – tři pětice tvarovaných meeplů (dvořané, zahradníci a válečníci), ukazatel bodů a vlivu, žetony volavky pro určení pořadí a ukazatele surovin – ty jsou zde prezentovány stupnicemi na deskách hráčů.

Poslední část komponent tvoří 15 kostek tří barev a karty, rozdělené do několika druhů, kdy největší část tvoří karty akcí, které se „točí“ na herním plánu.

Celkově je hra zpracováním jednoduše více než povedená. Musel jsem se podívat na cenu, protože se mi nechtělo věřit, že v dnešní době stojí takhle zpracovaná hra jen pár stovek – ale opravdu je cenovka nastavená na cca 700 Kč, což známý poměr cena vs. výkon katapultuje absolutně vysoko. Zpracování je opravdu povedené, ať už se jedná o všechny herní prvky, grafiku nebo i třeba ikonografii, které je sice z počátku dost, ale během prvních kol se rychle zažije a funguje. Krabice je doslova plná komponent a využitá do posledního místa. Příjemná zpráva je, že v české krabici je rovnou i Promo 1 obsahující dalších pár rozšiřujících herních prvků.

 

Hrátky v Bílém hradě

Základní koncepce celé hry je v podstatě velmi jednoduchá. Jakmile všechno rozmístíte na stůl, vyberete si základní karty a získáte zdroje, podle náhodně určeného pořadí se můžete vrhnout do hry. Hráči se v průběhu 3 kol střídají, dokud každý neodehraje 3 tahy. A ty jsou v kostce až neskutečně triviální! Hráč na tahu si vybere jednu z dostupných kostek na libovolném mostě (buď tu nejvíc vlevo nebo vpravo) a umístí jí na jedno z vybraných akčních polí na herní plánu nebo své desce hráče. Následně vyhodnotí akci/akce a hraje další. Takhle napsané to zní strašně jednoduše a oddechově. Vtip je v tom, že kdybyste hráli tímhle způsobem, skončíte v propadlišti dějin někde na posledním místě. V téhle hře totiž chcete z každého tahu, každé akce doslova vytřískat maximální zisk a ideálně si svůj tah zřetězit – třeba přiložením kostky na místo na hradě, využití dejme tomu umístění válečníka na herní plán, ten vám dovolí umístit zahradníka, zahradník vám aktivuje sběr surovin, díky tomu se posunete na stupnici vlivu atd. 

Ano, přesně v tomhle tkví celá komplexita, složitost, ale hlavně kouzlo hry. Dokonale využít minimum, které je vám dané a co nejlépe ho přetavit v silnou akci. Umisťování kostek neslouží jen k zisku zdrojů, ale hlavně k vysílání členů vašeho klanu (figurky na desce) na herní plán a využívání jejich síly – válečníci na cvičišti spouští další akce a jsou bodově napojeni na dvořany na hradě, ti se zase snaží projít celým hradem až do místnosti daimjóa, protože čím se dostanou výše, tím víc je bodů, no a zahradníci ti se zase snaží upravovat zahrádky a být na místě, kde zbydou kostky pro opětovnou aktivaci pole. 

Zkrátka na triviálně jednoduchém jádru je navlečena velmi promyšlená, chytrá a komplexní hra. Po třech kolech a devíti tazích dojde ke spočítání bodů a vítězství jednoho z hráčů.

Hra obsahuje i kartami řízené sólo, které je ale opravdu náročné. Dlouho (čtěte nikdy) jsem nehrál takovou sólo výzvu jako zde a zatím pokaždé brutálně prohrál.

 

Dojmy

Hodnotit objektivně hru, která vás už od prvního zahrání nadchne je těžké. A to je pro mě případ Bílého hradu. Ale proč?

Jasně, to že se mi líbí zpracování hry od A-Z a zase zpět od Z-A je asi jasné. Grafika je pěkná, ikonografie přehledná, hra řemeslně skvěle udělaná. Navíc vše napěchované do mnohem menší krabičky, než je dnes obvyklé, což je pro mě velké plus.

U hry se mi hodně líbí ta jednoduchost celého herního konceptu a nastavení na straně jedné a vysoká míra komplexnosti a nutnosti přemýšlet na straně druhé. Tady platí „easy to learn, hard to master“. Základní podstatu – vzít a umístit kostku a vyhodnotit akce – zvládne každý. Jenže to není cesta k bodovým ziskům a vítězství. V téhle hře musíte každou akci, každý tah promyslet očima šachového mistra do posledního detailu a nic nenechat náhodě. Jedna akce vede k druhé, správné načasování a postup je zcela klíčové. Ani prostý sběr surovin často není jednoduchý, protože záleží kdy je získáte a jak je použijete. Na hráče je po celou dobu (a jakmile do hry více proniknete, ještě se stupňuje) tlak na přemýšlení a vymýšlení až precizně promyšlených tahů. Sice máte jen 3 tahy, ale ve skutečnosti můžete během jednoho tahu udělat pěknou řádku vzájemně propojených a navázaných akcí.

A právě to je prvek, který mě u hry baví asi nejvíc – ten úžasný pocit naplnění ve chvíli, kdy se vám to povede promyslet, pospojovat a dobře zahrát, kdy místo jednoho prostého válečníka dostanete na plán další dvě nebo klidně tři figurky a ještě ulovíte cenné zdroje.

Pravidlově naprosto přístupná, herně až nečekaně komplexní – to je rozhodně nejvhodnější krátký popis.

Hra je krásně variabilní a znovuhratelná. Herní plán není statický a to ani na začátku, ani v průběhu partie. Dostupné akce se mění, místa se plní a k tomu je zde prvek náhody v podobě kostek. I když ten má na hru mnohem menší vliv, než by se na první pohled mohlo zdát. Kostky totiž neovlivňují sílu akcí, ale případný zisk nebo ztrátu mincí. Případně dostupné akce podle své barvy. Rozhodně tak neplatí, že větší čísla jsou lepší, ba naopak se často vyplatí jít do nižších hodnot a těžit z bonusů. Suma sumárum je každá partie jiná a neexistuje zaručená cesta k vítězství. Vždy musíte využít to, co je právě nejlepší. Jednou budete tlačit válečníky na cvičiště, jindy zase zahradníky do zahrad. Zároveň platí, že nelze žádnou část úplně vynechat.

Je třeba se připravit i na prvek škození. Ve dvou může být na každém poli jen jedna kostka, ve více hráčích dvě. To dokáže pěkně narušit dlouho spřádané plány. Dokonce bych řekl, že síla tohohle prvku se dost mění s počtem hráčů. Největší je ve dvou. Polí na plánu je sice dost, ale některé akce jsou jednoduše výhodnější. Největší volnost podle mě nabízí hra ve třech, kdy je dost místa a zároveň jdou kostky kupit na sebe. Každopádně je hra výborně hratelná ve všech počtech hráčů. Jen je pokaždé trochu jiná. A nejde jen o místa na kostky, ale také o přehled nad plánem a nad soupeři. Přeci jen čím víc hráčů, tím méně sledujete lidi okolo a soustředíte se na své plány. Ve dvou máte dost času usledova i soupeře.

Hra sice nutí přemýšlet dopředu a promýšlet a optimalizovat tahy, ale to jde nejlépe právě ve dvou hráčích. V plném počtu už se dokáže plán a dostupné akce díky kartám akcí na hradě nečekaně rychle obměnit, než na vás dojde řada. S tím souvisí i prvek volavky a pořadí hráčů. Ten se ukázal jako dosti důležitý, protože zejména v posledním kole nechcete být poslední a chcete mít maximální výběr v možnostech a dokončení vaší nastavené strategie, ať už je jakákoliv.

Ne, Bílý hrad je pro mě opravdu velmi příjemným (velkým) překvapením a po Katedrále potvrzením, že nejen že mi hry od této autorské dvojice sedí, ale ony jsou zkrátka skvělé. V malém balení a jednoduchém obalu se skrývá pěkně udělaný a designovaný euro strategický skvost, který překvapí svou herní hloubkou. Nejen že se pro mě hra rychle stala jednou z topek roku 2023, ale osobně bych jí zařadil na pomyslnou absolutní špičku her vydavatelství Tlama Games. Tohle se opravdu hodně povedlo!

 

P.S. A rozhodně se nebojte podobnosti s několikrát zmíněnou Katedrálou, protože společného mají tyhle dvě hry asi jen kostky a autorskou dvojici. Jinak prostě musíte mít obě!

 

Hru můžete koupit přímo u Tlama Games zde!

 

nebo

 

na Cechu hráčů zde!

 

Bílý hrad

Autoři: Israel Cendrero a Sheila Santos

Vydavatelství: Tlama Games

Rok vydání: 2023

Počet hráčů: 1-4

Věk: 12+

Herní doba: 40-80 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: