Carcassonne: Safari

Hry recenze

Carcassonne je deskoherní legendou. A teď vyměnil hrady a rytíře za savanu a zvířata. Jak mu to sluší? A funguje i po letech?

Na přelomu tisíciletí existovaly dvě vstupní hry, kterými si prošel snad úplně každý hráč deskovek. Na jedné straně Osadníci z Katanu a na druhé Carcassonne od Klause-Jürgena Wredeho. A právě novou verzi druhé z nich nám nedávno přineslo vydavatelství MindOK. V klasickém „modrém“ Carcassonnu staví hráči středověký svět okolo města stejného jména jako hra samotná. Města obsazují rytíře, cesty lupiči, do toho nějaký ten mnich a samozřejmě sedláci obdělávající všudypřítomné louky. Princip hry je zcela jednoduchý – náhodně vytáhnout kartičku krajiny, přiložit jí k ostatním již vyloženým a případně dle pravidel postavit svého meepla (tedy dřevěnou figurku jednoho z vašich sloužících). Základ je tedy prostý a dnes již v mnohém překonaný, ale stejně nedám na tuhle klasiku dopustit a vždy si jí rád zahraju. Za prvé proto, že jí mám zkrátka rád. Za druhé proto, že je jednoduchá a vysvětlíte jí naprosto každému. Za třetí proto, že i po letech krásně vypadá a dá se odehrát za pár desítek minut. K tomu všemu v průběhu let navíc vyšlo mnoho rozšíření, přidávající nové prvky. Některá se povedla víc (Kupci a stavitelé, Kláštery), některá se snažila jen trochu „podojit“ nadšence (Katapult). Navíc se hra dočkala i několika nových vydání s různými tématy – Lovci a sběrači, Star Wars. Základ hratelnosti si brali stejný, ale přidávali nové prvky. Poslední z takových předělávek je Safari, hra z řady „Kolem světa“. Tak pojďme na ní.

Carcassonne: Safari je nenáročná rodinná hra pro 2-5 hráčů od 7 let s herní dobou okolo 30-45 min spadající do edice „Around the Word“ stejně jako např. Zlatá horečka. Základním principem je opět přikládání kartiček krajiny a sbírání bodů pomocí svých meeplů za různá uzavřená území. Tentokráte ale se zvířaty.

 

Komponenty

V krabici, tentokrát v tmavší žluté a s africkou faunou a flórou, čili lehce odlišitelné od předchozích, naleznete důvěrně znám komponenty, tolik typické pro každý Carcassonne. V první řadě jsou to dřevěné figurky meeplů (30 celkem) v pěti barvách pro hráče. V tomhle ohledu je novinkou figurka slona, která se používá pro označení dosaženého počtu bodů. Druhou obligatorní věcí jsou kartičky krajiny, kterých je celkem 72 a hrady, jejich okolí a rytíře vyměnily za buš, savanu a spoustu typických zvířat Afriky. I tady je jedna novinka – startovní deska je větší a je tvořena hned třemi klasickými kostičkami, spojenými v jednu, což dává větší variabilitu při začátku partie. Kromě toho dostanete ještě dvě figurky džípů, žetony pro označení 50/100 bodů a žetony napajedel, další novinku ve hře. A samozřejmě nesmím zapomenout na počítadlo bodů a pravidla, ale to vás asi nepřekvapí, že?

 

Jak se hraje?

Princip hry je zcela jednoduchý, a proto tak oblíbený u rodin i hráčů. Po relativně krátké přípravě a vytvoření zásob desek a žetonů můžete rovnou hrát. Hráč na tahu vezme náhodně jednu z destiček krajiny a dle pravidel jí přiloží k již vyloženým. Následně má tři možnosti. 

Za prvé může umístit na díl jednu svou figurku, ať už na cestu, buš či baobab a snažit se tak získat body či žetony napajedel. Limitací je, že na buši či cestě nesmí stát žádná jiná figurka. V případě, že by došlo k uzavření některé z oblastí, započítají se následně vítězné body. A tady přichází pro mě osobně asi jediné mínus celé hry, protože se neboduje za počet dílků, ale za počet druhů zvířat. Nezáleží tak, zda má třeba cesta 2 nebo 10 dílů, ale kolik druhů zvířat je kolem ní. Body se pak počítají dle tabulky. Jasně, az chvíli si to asi zapamatujete a je to uvedené i na počítadle bodů, ale původní systém „klasického“ Carcassonne mi vyhovoval víc.

Druhou možností, pokud neumístíte svého meepla je pohnout figurkou džípu a případně tak získat nějaké ty body navíc. Poslední možností je umístění dílu napajedla a případně i figurky na něj, což záleží na tom, zda se jedná o nové nebo rozšiřované. Díly napajedel se umisťují na hrany kartiček krajiny a postupně tvoří kruh ze čtyř částí a s různými zvířaty, tak aby se žádné neopakovalo. Není to tak úplně jednoduché. Opět na vás však čeká odměna v podobě vítězných bodů.

Po umístění poslední karty z nabídky se sečtou závěrečné body za neuzavřená prostředí a hráč s nejvíce body se stává pánem Afriky. Jak vidíte, hra je zkrátka jednoduchá a nenáročná a snadno jí naučíte kohokoliv.

 

Jaká je?

Carcassonne: Safari se drží tradičního schématu rodinné a přístupné hry, kterou si užijete v klidném rodinném kruhu, ale nemusíte se bát jí vzít ji i mezi hráče. Z letitého základu si bere to nejlepší a přidává nové zajímavé prvky, které hru nakopnou a ozvláštní. Zároveň některé věci – jako například občas trochu problematické a složitější sedláky – vynechává. Zkrátka už tak dobrou hratelnost ještě vybrušuje a docela chápu, proč se pro ni v MindOKu rozhodli. Dokonce bych se nebál říct, že se jedná o jednu z nejlepších her z rodiny Carcassonne a pokud bych měl jen jednu z nich v současné době doporučit, rozhodně jí bude Safari.  Napomáhá tomu jak uvedená hratelnost, tak i prostředí, protože rodina děti rozhodně spíš navnadí na zvířata z Afriky, než na hrady a kláštery. Navíc nelze souhlasit s tvrzením o negativní stránce grafického designu zvířat na dílcích. Naopak jejich vyobrazení napomáhá přehlednosti a účelnosti, a to je přesně to, co chcete. Zkrátka vzhůru na výlet do Afriky.

 

Více info a možnost nákupu přímo u MindOKu!

 

Carcassonne: Safari

Autor: Klaus-Jürgen Wrede

Vydavatelství: MindOK

Počet hráčů: 2-5

Věk: 7+

Herní doba: 30-45 min

 

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři