Čarodějnice!

Hry recenze

Veďte svůj čarodějnický sabat k vítězství nebo shoříte na hranici – podlehnete zlu nebo ho dokážete vymýtit?

Než se vrhneme na samotnou hru, tak malé okénko. Čarodějnice je totiž čistě (jakože opravdu ultra čistě) sólová hra. Ne, že by s takovými tituly nemělo vydavatelství Fox in the Box zkušenosti, vždyť přineslo masivní GMT Comancherii, ale přesto se stále jedná z mého pohledu o herní segment, ve kterém u nás žádná záplava titulů nevychází. Spíš je sólo přidruženo k „normálním“ titulům pro více hráčů. A nemůžu říct, že by moje cesta k samotnému hraní byla zrovna snadná, dlouho jsem se jí bránil. Jenže čím dál více her mě přesvědčuje, že i v jednom hráči to u stolu skvěle funguje a právě Čarodějnice! se velmi rychle zařadila mezi naše (moje) nejhranější hry letošního roku. No a tak se pohodlně usaďte, zapalte si svíčku a vyslechněte si příběh, kterak bylo zlo z městečka Wildegrens vyhnáno…

Žilo bylo jedno městečko jménem Wildegrens. Jeho temnými nočními ulicemi se za zvuků nočního klekání ozývaly podivné zvuky a po prázdných ulicích ploužily ještě temnější a podivnější stíny. Zlo se prodíralo vstříc téhle odlehlé osadě a sápalo se nejen po jejích obyvatelích. Jediný kdo se tomu může postavit je několik místních žen a jejich sabat čarodějnic, který ovšem místní mají za ďábelské znamení hodné upálení… Měšťané zkrátka nevěří v to, že jejich jediná možná záchrana může být záchranou, a tak se místní ženy a dívky musí po nocích tajně plížit do lesů a luk a spřádat své plány.

Čarodějnice! je sólo – i když v zásadě vám nic nebrání hrát jí jako kooperativní hru – karetní hrou osvědčené trojice Trevor Benjamin, David Thompson a Roger Tankersley. Čarodějnici vedoucí sabat by mělo být aspoň 10 let a jedno setkání (a snad i úspěšné vymýcení zla) vám zabere okolo 30-40 min. V průběhu jednotlivých kol hráč pomocí členek sabatu bojuje s nástrahami a misemi a snaží se přesvědčit místní měšťany o svém přínosu a dobrých úmyslech. Ono totiž, když dojde k jednomu z těch nechvalně proslulých čarodějnických procesů, musíte se obhájit, jinak všechny místní čarodějky skončí na hranici.

 

Čarodějnice a jejich úkoly aneb zpracování

Už od krabice zdobí celou hru Čarodějnice! velmi povedená ilustrace Alberta Monteyse, která jí provází i na všech komponentech. Za mě osobně se jedná o velice povedenou artovou stránku, která podkresluje celou atmosféru hry a skvěle k ní sedí.

Po otevření menšího čtverhranného boxu na vás v první řadě vypadnou sešity pravidel a kampaně. Herně hra, respektive z hlediska pravidel, hra není složitá a po prvních pár kolech okamžitě víte, co a jak. Ano, platí známá poučka „easy to learn, hard to master“, ale oproti jiným Liščím hrám je to opravdu pohoda. Kampaň vám pak přináší to hry specifické mise a pravidla upravující a modifikující základní hratelnost.

Pod pravidly pak čeká to hlavní – karty. Ano, Čarodejnice! je doslova čistá karetka, a proto zde najdete více než 100 různých (a různě velkých) karet, které se dělí mezi čarodějnice, nepříjemné kletby, měšťany, porotce, mise, výzvy, ale i víru. U karet musím zmínit, že vše je nejen hezky ilustrované, ale také pěkně přehledné a dobře udělané.

Dá se říct, že pro hráče, tedy karty herní, představují čarodějnice. Ty jsou vyvedeny na velkých tarotových kartách, rozdělených vždy na polovinu mezi skrytou (slabší) a odhalenou (silnější) část. Ve hře tyhle karty fungují tak, že jakmile jí zahrajete, musíte se rozhodnout, kterou polovinu využijete. Vtip je v tom, že skrytá vám zůstane do dalších kol, odhalená putuje do žaláře. Navíc čarodějnice patří do několika různých, vzájemně se kombinujících a podporujících rodin, kdy se často vzájemně násobí jejich síla a dopad na hru.

Proti čarodějnicím pak stojí nejen porotci, kdy každého je třeba na jeho stupnici přesvědčit plněním misí a úkolů o své nevinně, ale i samotné mise, které se vždy váží na jednotlivé porotce (každý má 3 se stupňující se náročností), a které je třeba v průběhu hry řešit. V každém kole si musíte vybrat jednu i s jejími doprovodnými výzvami, ať už jí doprovází naštvaný divočák, prokletá drůbež nebo ztracení vojáci.

Každopádně z hlediska zpracování nemám výtku – pěkná, povedená, atmosférická grafika a k tomu přehledné a dobře udělané komponenty hru i přes její jinak menší rozměry posouvají vpřed. Co mě naopak trochu překvapilo, to je velikost karet čarodějnic (tarot) a rozměry hry na stole. Není to nic strašného, ale dost místa potřebujete, aby se vám hrálo pohodlně a přehledně. Sympatické je, že pravidla opravdu nejsou složitá a po prvním přečtení ´vám většinou postačí jednoduchá přehledová karta.

 

Upálit či neupálit – jak se hraje?

Už příprava hry je hrou samotnou – tedy v úplně nejzákladnější variantě nikoliv, ale jinak vás čeká na počátku draft. Připravíte trojici porotců a k nim balíček misí, zamícháte výzvy, každému z členů velevážené poroty dáte tajně dvě karty víry a ukazatel na políčko 1 (případně 0 při větší výzvě. No a pak si vezmete buď základních 12 karet čarodějnic a vytvoříte balíček sabatu a balíček čekatelek (pro případné doplnění během hry) nebo si vezmete všech 24 karet čarodějnic ve hře a postupně si vždy ze dvojice jednu vyberete a jednu odložíte. Tím vám vzniknou dva balíčky po 12 – sabat a čekatelky. A tady musí rovnou říct, že se jedná o poměrně stěžejní součást hry a výběr čarodějek může být zcela zásadní pro úspěch a neúspěch v celé hře. Zkrátka když si vyberete špatně a jednotlivé čarodějky, jejich rodiny a schopnosti mezi sebou „nepropojíte“, hra vám brutálně naloží a nemáte šanci vyhrát.

Jakmile máte připraveno, může začít první kolo. Do ruky si vezmete pětici čarodějnic ze svého balíčku sabatu a následně proběhne šestice pevně daných kroků. Z počátku doporučuji hrát opravdu v klidu a postupně, nikam nepospíchat a hru s pohodlně „osahat“. V prvním kroku můžete hrát své čarodějnice z ruky – skryté nebo odhalené a případně aplikovat jejich schopnosti. Následně si musíte vybrat jednu z nabízených misí a té se postavit. Třetím krokem je zahrání zbylých čarodějnic (je zde povinnost si ruku úplně vyčistit), to opět buď skrytě nebo odhaleně. Následně se musíte postavit vybrané misi. Ta udává jakou sílu musíte shromáždit pro její porážku a vyhodnocení, ale nesmíte zapomínat, že k ní jsou připojeny též karty výzvy, které jednak tak můžete/musíte porazit, ale které zároveň přinášejí všemožné negativní či (v případě jejich úspěšné porážky) pozitivní efekty. Jasně, z počátku možná úspěšně zvládnete výzvy i misi, ale jejich náročnost se stupňuje a stále častěji musíte nutně volit menší zlo.

Jakmile máte vyřešenou část věnující se misi, musíte se rozhodnout, zda se podrobíte procesu nebo budete hrát další kolo. V druhém případě se jednoduše herní plocha poklidí a připraví na další průběh. V případě druhém ale musíte přesvědčení porotců na jejich stupnicích se součtem všech jejich (jednotlivých) karet víry. Podle toho kolik porotců se vám (ne)povede přesvědčit určíte svůj (ne)úspěch ve hře. Můžete skončit kdekoliv od vítězství (všichni tři porotci úspěšně propadli vašemu přesvědčování, až po velkou porážku, která končí upálením čarodějnic na hranici a ovládnutím městečka temnými silami zla.

Ano, k vítězství musíte být přesvědčiví. To naopak k prohře vede cest hned několik dělších, ať už vás zahltí kletby nebo třeba budete opakovaně neúspěšní v plnění misí.

A ano, pokud by vám to bylo málo, můžete využít přiložené kampaňové scénáře přidávající do hry další vrstvu a výzvu.

 

Dojmy

Na hru Čarodějnice! jsem se opravdu hodně těšil, už jen kvůli její grafice a tématu. A taky mě úplně minul Vzdor!, o kterém mnoho hráčů pěje ódy. A víte co? Jsem více než spokojený!

Ke zpracování hry už jsem toho napsal dost výše, ale musím znovu ocenit pěkné ilustrace a čistotu a přehlednost designu hry, kdy prostě všechny komponenty pěkně vypadají, ale herně také dobře fungují.

Co se mi líbí, to je spojení tématu a hry. Hra má v sobě naprosto parádně implementované nechvalně známé čarodějnické procesy a přesvědčování nepříjemných soudců a porotců z druhé strany, tedy z té čarodějnické. A navíc to není o žádném škození lidem, kažení mléka nebo proměny v ropuchy, ale naopak o pomoci a snaze vypořádat se se zlem plížícím se místními luky, háji a temnými ulicemi. Jednotlivé mise, ale i výzvy dávají tematicky smysl a odkazují na řekněme „typické“ události doby. Navíc mezi jednotlivými porotci najdete odkazy na klasické umělecké příběhy – najdete třeba spojení s Bezhlavým jezdcem?

Mechanicky hra vůbec není složitá a jednotlivé principy krásně čisté a vyladěné, ale přitom nabízí velkou herní hloubku od začátku do konce. Začínáte draftem, který je stěžejním prvkem hry, pokračujete výběrem misí a dilematem co porazit a co může „projít“. Navíc výzvy samotné, které jsou s misemi spojené, nejsou vždy jen striktně negativní, ale mohou vám přinést i cenné spojence, se kterými se s tím zlem hned bojuje veseleji. Hra zároveň probíhá na dvou soubojových rovinách – jednak vyrovnání se se samotnými misemi a doprovodnými výzvami, ale také s porotci. Vše je navíc velmi dobře provázané a spojené.

Hra je plná složitých, ale pěkných rozhodnutí, které vás nutí od počátku do konce přemýšlet a optimalizovat své tahy, i když hra není brutálně náročná a zejména pokud vám pěkně vyjde draft a umíte si dobře načasovat správná komba, je radost svůj čarodějnický sabat řídit. Tím nechci říct, že pokaždé vyhrajete nebo že by hra snad byla brutálně závislá na náhodě – ano, samozřejmě zde i jistá míra náhody je, jedná se o karetní hru se skrytou informací, ale v rámci partie se s ní dá pěkně a šikovně pracovat a předem odhalovat možné výzvy a nástrahy.

O pořádnou dávku znovuhratelnosti a variability bych se rozhodně nebál. Hra obsahuje celou řadu porotců a „jejich“ misí, množství výzev, ale právě i zmiňované scénáře, které celou znovuhratelnost ještě vylepšují a posunují hru z menší příjemně vyladěné karetky mnohem dále.

Dokonce jsme čarodějnici zkusili i v kooperační variantě, kdy jsme se buď společně domlouvali na postupu nebo se střídali po kolech – ano, jasně, je to primárně sólovka, ale to neznamená, že hra nefungovala.

Celá hra přináší, aspoň pro mě, velmi příjemný satisfakční pocit, pokud dosáhnu úspěchu. Ať už správně načasovaného a povedeného komba nebo zvládnutých misí a ideálně vyřešených nástrah, což mě zároveň motivuje do opakovaného hraní v případě neúspěchu.

Závěrem ještě musím ocenit dobrý balanc hry, kdy se dá k celému konceptu přistupovat prostřednictvím jednotlivých čarodějek a jejich rodin různým způsobem a žádné z postav nejsou vyloženě slabší než ostatní. Tím hra motivuje ke zkušení různých herních strategií a přístupu.

Čarodějnice! je zkrátka povedená, tematicky vyladěná a šikovně přemýšlivá výzva, která vám ukáže, že čarodějnický sabat to nejen neměl lehké, ale také vám ukáže něco z historie, na kterou by se nemělo zapomínat a zároveň, a to hlavně, chytí do spáru povedené hry, nad kterou se rádi zamyslíte, a u které si více než příjemně potrápíte svou šedou kůru mozkovou!

 

Hru můžete koupit přímo u Fox in the Box za ďábelských 666 Kč!

 

Čarodějnice!

Autoři: Trevor Benjamin, David Thompson a Roger Tankersley

Vydavatelství: Fox in the Box

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 1

Věk: 10+

Herní doba: do 45 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři