Čarodění

Vytvořte si svůj klan čarodějnic, přijímejte nové čarodějky, vařte rozličné lektvary a ukažte, kdo je v magickém světě nejlepší!

Jméno Michala Peichla rozhodně nebude neznámé nikomu, kdo se aspoň trochu zajímá o české deskovky. Plodný autor, ale i výtvarník, který stojí hned za několika deskoherními projekty, které vyšly pod hlavičkou českého vydavatelství Albi, ať už se jedná o Divočinu nebo pro mě jeden z nejoblíbenějších fillerů - Akvárko. Myslím si, že jde o jednoho z našich aktuálně nejzajímavějších autorů na poli deskovek, a proto jsem byl hodně zvědavý na jeho novinku s názvem Čarodění.

A nejen svým autorem a zasazením, ale i grafikou mě hra dost zaujala, už jen tím, že za ní většinou stojí sám autor, ale tedy si nechal pomoci výtvarnicí Veronikou Vondrovou, která do hry přinesla výrazně osobitý styl a mnohem více podtrhla její rodinné zasazení. Ale dost už řečí okolo, jdeme na hru!

Čarodění je menší hrou založenou na lehkém deck buildingu, shánění a správě surovin a variabilnímu použití karet. Určená je pro 1-5 hráčů od 10 let a jedna partie vám zabere zhruba 30 min herního času. Každý z hráčů se ujme jednoho z čarodějnických klanů a v průběhu kol sbírá suroviny, vaří lektvary, využívá pomoci čarodějek a plní speciální cíle. To vše pro zisk potřebných bodů a za vítězstvím a slávou, protože jen jediný klan může být nejlepší.

 

Z čeho se vaří lektvary?

Jak už jsem zmínil, Michal Peichl se na rozdíl od svých předchozích her nepostaral o grafickou stránku hry, ale tu dostala na starost Veronika Vondrová. Byť mám Michala rád a jeho styl se mi líbí (třeba Divočina je fakt skvělá), mám pocit, že Čarodění změna pomohla a výrazně barevné spektrum jí sluší a hodně hru přibližuje rodinnému hraní a i mladším hráčům.

Pod víkem, kde najdete tři čarodějky nad vřícím lektvarem, najdete nad přiloženým šikovně udělaným insertem v první řadě pravidla. Ta mají 8 stran i s menším rozšířením a sólo variantou. Všechno je popsané pěkně srozumitelně a jasně a s pravidly jsme rozhodně neměli sebemenší problém.

Samotný herní materiál se kromě menšího herního plánu, pár žetonů (cíle – veřejné úkoly, žetony pro sólo) k vyloupání a 65 pevných dřevěných žetonů surovin. Tady jsem byl upřímně hodně překvapen, asi jsem čekal klasický karton, tohle je více než příjemná změna. Tím hlavním ve hře jsou ale karty. Jednak je tu 6 velkých klanových karet (5 pro hráče, jedna pro sólo) a více než stovka menších karet rozdělených mezi čarodějky a lektvary, a to jak základní tak řekněme pokročilé. Musím ocenit, že všechny karty sice obsahují řadu informací, ale jsou maximálně přehledné a herně funkční. Jakmile pochopíte jejich přístupný systém, nepotřebujete už ani nahlížet do pravidel.

Musím říct, že z hlediska zpracování mě Čarodění velmi příjemně překvapilo. Ať už grafickou stránkou, která možná může na někoho působit lehce infantilně, ale hře sluší a podle mě z ní dělá dobře přístupný titul, na rozdíl od toho kdyby byla tmavá či méně výrazná. Stejně tak se mi ale líbí i kvalita, ať už dřevěné žetony surovin se sáčkem, či třeba insert, ale hlavně pěkně udělané karty.

 

Jak na to?

Herně je Čarodění velmi pěkně přístupná hra. Zkrátka nejen pro celou rodinu. Na začátku hry se připraví herní plán, nalosují počáteční žetony surovin na jeho tři části, zamíchají a rozloží čarodějky i lektvary do nabídky po bocích a připraví žetony cílů, které fungují jako jakési veřejné úkoly a hráči se je snaží během hry splnit. Každý vůdce klanu pak dostane jednu kartu, dvě novicky a startovní lektvar. Můžeme?

Během hry se hráči dokola od prvního střídají v tazích až do chvíle, kdy nedojde balíček karet čarodějek či lektvarů nebo dokud není splněn předposlední cíl. Po celou partii se hráči snaží nashromáždit co nejvíce vítězných bodů, a to za uvařené lektvary, čarodějky naverbované do klanu, využité nástroje a splněné cíle. A také za drobné zvířectvo, ale to až ve speciálním modulu, o kterém si povíme dále.

Ve chvíli kdy je hráč na tahu, má dvě možnosti – sběr nebo odpočinek. V prvním případě, který přeci jen budete využívat častěji, hráč vybere jednu kartu čarodějku z ruky a podle akčních bodů si může vzít suroviny či karty z herního plánu. Jak už jsem psal, plán je rozdělený na 3 části a v každé můžete mít rozdílný (nebo třeba žádný) počet akčních bodů k nákupu. Hráč si může brát nejen suroviny, ale i lektvary, nástroje (druhá strana lektvarů) či čarodějky. Zatímco suroviny potřebujete na vaření lektvarů, tak samotné lektvary slouží jako jakési receptury udávající složení pro jejich uvaření. Nástroje slouží jako speciální zdroje, které některé (zejména bodově hodnotnější) lektvary vyžadují. No a čarodějky. Z počátku začínáte se dvěma novickami, které toho zase tolik neumí, a tak je důležité cílit na schopnější potencionální členky sabatu. Nejen pro více bodů a lepší akční body, ale hlavně i proto, že umí vařit lektvary. Po akci sběr totiž můžete jeden driák umíchat. K tomu se váže nejen potřeba mít příslušnou kartu a také všechny suroviny (ať už základní nebo nástroje), ale také jste v daném kole museli zahrát odpovídající barvu čarodějky. Zkrátka zelená umí zelené lektvary, červená červené atd. Pokud jste ve vaření úspěšní, získáte nejen lektvar pro svůj klan, ale i čarodějky. Proč to? Protože oboje vám na konci hry přinese body! Pozor ale na to, že na konci hry získáte body pouze za karty úspěšně získané do klanu!

Druhou možností je akce odpočinku, kdy si vezmete všechny dosud použité karty čarodějnic do ruky – tedy kromě těch již úspěšně přijatých a zařazených do klanu – a také dvě libovolné suroviny z plánu.

A tohle by v podstatě bylo pravidlově skoro vše. Tedy jasně, je tu pár věcí navíc – cíle, které se snažíte splnit, možnost žolíkového hraní surovin v poměru dvě za jednu a sbírání sad použitých nástrojů. Ale opravdu se jedná o mechanicky velmi přístupnou a pro mnoho hráčů otevřenou hru.

Jakmile do základní hry proniknete, můžete zařadit mini rozšíření zvířata, kdy kromě sbírání výše uvedeného můžete navíc, pokud nevaříte lektvar, přilákat do svého klanu magické tvory.

A ano, Čarodění lze hrát i sólo, a to proti hrou lehce ovladatelné mocné čarodějnici Ostaře. Nemůžu říct, že by sólo nefungovalo, ba naopak, je to velmi podobné jako ve dvou, ale přesto musím říct, že u téhle hry přeci jen preferuji živé protihráče.

 

Dojmy

Čarodění je na Michala Peichla možná až nečekaně příjemná, netrestající a přístupná hra. To příjemná nechápejte špatně, mám rád i třeba Prokletou stezku, ale pravdou je, že na rozdíl od ostatních předchozích titulů (s výjimkou) Akvárka potřebujete přeci jen o něco zkušenější spoluhráče a dokáží uvařit hlavu. Autor to jistě myslí dobře, ale v těch menších krabičkách schovává poměrně komplexní hry. Čarodění je ale úplně jiné. Ano, jedná se sice víceméně o optimalizační resource managment euro, ale zahrajete si ho i s mladšími hráči a celou rodinu, což je za mě obrovské plus.

Co se mi prostě líbí je výrazná barevná grafika a hra na stole strašně příjemně a mile zaujme. Možná stárnu, ale je to příjemná změna od mnoha temně laděných her a v tomhle směru je Čarodění jistě originální. A kvalita zpracování na takhle menší hru je prostě super. A musí pochválit i přehlednou a hře hodně pomáhající přehlednou ikonografii.

Velkým plusem téhle hry je pro mě nejen její přístupnost, ale hlavně netrestání hráčů. Jasně, můžete zahrát špatný tah, ale hra vás za to nepřetáhne rákoskou přes prsty a dovolí vám se vrátit do hry. Naopak vás hra v mnoha ohledech neustále odměňuje a dává prostor k tomu získat, co skutečně potřebujete, a to např. možností obměny nabídky, což se nezřídka hodí. Ostatně na společném plánu může dojít zejména ve vyšším počtu hráčů k velkým a rozsáhlým obměnám, což snižuje možnost plánování. Ale zase zvyšuje možnost potencionální negativní interakce, kdy prostě zoufale potřebujete jeden daný žeton suroviny a soupeř vám ho nemilosrdně uzme před nosem.

Líbí se mi vymyšlený optimalizační balanc mezi vařením a vyřazováním čarodějek a jejich používáním pro sběr. Ono celkově autor velmi dobře celý systém nastavil a vybalancoval a přesto že hra jednouchá, tak o mnohá rozhodování, která vám pár vrásek způsobí, není nouze.

Co se nám při hraní hodně líbilo, a dobře, možná i překvapilo, to je množství přístupů k vítězné strategii. Můžete se soustředit na levnější lektvary za menší bodové zisky, ale jednoduše uvěřitelné a možnost hru díky tomu rychleji uzavřít vyčerpáním cílů nebo naopak cílit na dražší lektvary, které ale vyžadují více nákladů, ale zase za více bodů.

Hra má příjemnou plynulost v jakémkoliv počtu hráčů, ale osobně jsem si jí nejvíc užil jako dvojkovku či trojkovku, kdy není čekání na tah nijak dlouhé a stále se něco děje. A zároveň máte stále šanci plánovat a hlídat, jakým směrem protihráči cílí své snažení.

Čarodění je velmi pěkný, příjemný rodinný titul, který má více než velkou šanci na úspěch nejen u rodin, ale i u méně náročných hráčů či jako pohodový filler. Přes svůj barevný vzhled dokáže zaujmout i pěkně promyšlenou hratelností a šikovnými herními prvky a mechanismy, které jsou lehce vysvětlitelné, ale i tak nabízí dostatek rozhodování a herního prostoru. Hra má prostě velký potenciál získat si na trhu své pevné místo mezi klasickými stálicemi a já jí to velmi přeji!

 

P.S. Hra vychází už 22.8., takže je ideální čas na předobjednávku!

 

Hru můžete koupit se slevou u Albi zde!

 

Čarodění

Autor: Michal Peichl

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 1-5

Věk: 10+

Herní doba: 30 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: