Dávné vědění

Dokážete překonat nevyhnutelný osud a úpadek do zapomnění minulosti a zachovat dávné vědění pro budoucí generace?

Vždy mám rád hry, které přicházejí s nějakou další vrstvou, nadstavbou, tématem, které je vyzdvihuje výše nad pouhou hru a přináší nové vědomosti, informace, historické fakty či zkrátka skvělé nápady a ilustrace. A právě takovou hrou je novinka Dávné vědění, kterou si pro české vydání vybrali kluci a holky v REXhrách, a která nás velmi příjemně překvapila a za poslední dobu se pevně usídlila na našem deskoherním stole, a to hned z několika důvodů. Připraveni na výlet do minulosti? Tak vzhůru objevit Dávné vědění ztracených generací.

Dávné vědění je karetní kombinační engine building hra Rémi Mathieuho určená pro 2-4 hráče od 12 let a s herní dobou pohybující se okolo 30 min na hráče. Každý z hráčů se stává stavitelem minulých civilizací a snaží se uchovat vědomosti jako poslední svědkové hroutících se říší minulosti s jejich jedinečným věděním za neúprosného tikání ubíhajícího času, neboť monumenty si dříve nebo později propadnou do hluboké propasti ztraceného času. Obstojí vaše stavby a vědomosti ve zkoušce času?

 

Živá historie anebo herní vybavení

Dávné vědění přichází v trochu nenápadné, ale netradiční obdélníkové krabici s historickými monumenty na víku. Po rozbalení vás jistě příjemně překvapí hezky udělaný praktický plastový insert, kde má vše své místo. A pak už se vrhnete na pravidla.

Ta jsou hezky napsaná, detailně vysvětlená a ve své podstatě i jednoduchá, i když hra úplně přístupná není a minimálně z počátku se připravte na to, že vše uhlídat, správně promyslet a prokombinovat je poměrně výzva. A to jsem čekal rodinnější hru původně. Zkrátka platí kombinace jednoduchých pravidel (hlavně se naučit pět akcí a tři fáze), ale náročnější hratelnosti, kterou je třeba si vyzkoušet a dobře se zorientovat.

Samotné zpracování hry je velmi hezké, od kvalitních a pěkně udělaných a ilustrovaných desek pro hráče a pro nabídku speciálních karet technologií až po žetony. Prim ve hře hrají karty. Ty jsou rozděleny na větší (obsahově i velikostně) zásobu karet stavitelů a menší technologie. Karty stavitelů zabírají jednak monumenty rozdělené do trojice typů, které hráči v průběhu hry „staví“ a také artefakty, které fungují jako pomyslné zvláštní schopnosti. Technologie jako menší karty pak ukazují osobnosti, písmo a vědu přinášející zvláštní efekty do hry.

Zejména karty stavitelů, ať už monumenty či artefakty, obsahují velmi povedené ilustrace a hlavně skutečné stavby či předměty minulosti, včetně jejich současné polohy. Upřímně jsem ani netušil, že existuje tolik pyramid. V tomto směru je právě zmiňovaný vzdělávací historický přesah, který velmi hezky funguje. I když i z karet technologií načerpáte mnoho vědomostí a celkově vás karty ve hře (nebo aspoň nás) donutí otevřít encyklopedii či google a něco si o místech, lidech a vědomostech najít.

Celkově je zpracování hry velmi povedené a kvalitní, přehledné a i přehledné. Osobně jsem neměl ani materiálově ani mechanicky herně problém – jediná výtka padla od jednoho ze spoluhráčů k otáčení jednoho z typů karet, kdy ale stále potřeboval mít přehled o textu. Inu tohle využívá tolik her (a u karetek skoro každá), že mě tenhle detail ani nerozhodil. Jo a speciální promo v podobě balíčku karet USA má navíc zlaté lemování!

 

Jak na to?

Jak už jsem psal, z hlediska pravidel není tahle hra složitá. Doprostřed stolu se připraví desky technologií a na ně nabídka karet, bokem zásoba žetonů (ztraceného) vědění. Každý z hráčů si vezme jednu herní desku a k ní náhodně deset karet monumentů, z nichž si šest vybere. Zbytek karet tvoří zásobu a může se hrát. Pravidla navíc nabízejí při prvních hrách možnost namísto výběru karet využít předem nastavené počáteční sady – za sebe to mohu jen doporučit, protože pokud se hrou nemáte zkušenosti, bude se vám 6 počátečních karet v ruce vybírat docela obtížně a je lepší seznámit se s mechanismy.

Dávné vědění se hraje na vítězné body, které lze získat v několika kategoriích, ať už za karty monumentů, efektů z nich či karty technologií. Zároveň lze body ztratit ztraceným věděním, tedy pomyslnými znalostmi, které jste nedokázali zachránit a propadly se do hlubin času. Celá partie se hraje na tahy jednotlivých hráčů, a to až do chvíle, kdy jeden z hráčů umístí do své minulosti (zvláštní herní oblast) 14. kartu.

Jakmile se hráč dostane na tah, projde trojicí fází – akcemi, časovou osou a úpadkem. V první části vždy každý provede dvě libovolné akce z pětice možných. Během těch lze tvořit, tedy vykládat monumenty, učit se nové technologie, archivovat žetony vědění, objevovat dobíráním nových karet či prohledávat. Zcela upřímně, i když je akcí pět, tak prohledávání je čistě doplňková akce, která hráči přinese jen jednu kartu, a v podstatě nikdy jí nechcete hrát. Zásadní je tvorba. Hráč si vybere jednu z karet monumentů (či artefaktu) v ruce a tu může vyložit, pokud má na zaplacení všech případných nákladů. Vtip je v tom, že každá karta patří na jiné počáteční pole časové osy (od 1 do 6) a postupně stárne, tedy posouvá se směrem k minulosti a zapomnění. To je důležité jednak proto, že dokud je karta nad stupnicí, může hráč využívat její případné efekty, ale zároveň na ní při zahrání umístí žetony vědění a pokud je nestihne odstranit, než karta dojde svého konce, spadnou mu do záporných bodů. Můžete si to představit tak, že vyložíte kartu Pyramid v Gíze a ní umístíte 3 žetony vědění. Dokud je karta na ose a posouvá se, nic se neděje, ale pokud by došla až do minulosti a žetony na ní zůstaly, představují pro vás 3 záporné body. Zároveň ale chcete a musíte karty postupně dostávat do minulosti, protože to nejen odpočítává konec hry, ale i přináší zásadní sumu bodů na konci partie.

Jakmile hráč provede dvě akce, nastává fáze časové osy. V té lze využít některé efekty karet monumentů (vyložených, nikoliv v minulosti) a artefaktů. Zásadnější je ale fáze úpadku. V té se totiž monumenty posouvají na časové ose. Z jedničky spadnou do minulosti, všechny ostatní o pole směrem k minulosti a zapomnění.

Jakmile má jeden z hráčů v minulosti 14 (a víc) karet, dohraje se aktuální kolo, aby všichni měli stejně tahů, a dle bodů určí vítěz.

Kromě klasické hry, kde hraje každý za sebe obsahuje Dávné vědění i týmovou variantu, kde se hraje dva na dva a hráči sdílejí své plány, informace a mohou si vyměňovat karty. A překvapivě to velmi hezky funguje.

Pokud byste snad hledali sólo variantu, musíte si počkat na expanzi.

 

Dojmy

Dávné vědění je pro mě osobně velmi, ale velmi příjemné překvapení, které je o dost jiné, než jsem asi čekal. Ano, dostáváte karetně kombinační hru, kde chcete využít správné kombinace a dobře fungující engine, který roztočíte pro maximum bodů, ale zároveň se jedná o neúprosný závod a důležitou práci s kartami nejen pro jejich vyložení. Pojďme ale postupně.

Předně zpracování. To je opravdu velmi povedené, ať už díky hezkým ilustracím nebo celkové herní přehlednosti a historickému přesahu.

Jak už jsem zmínil, ač se to nemusí zdát, hra je závod. Je to závod o to, kdo jako první naplní 14 karet do minulosti. Je to o to důležitější ve chvíli, kdy se hráč snaží jet pomaleji, vykládat artefakty a technologie a ostatní naopak plní svou minulost a protáčí karty. Hra je v tomto ohledu hodně otevřená a lze jí hrát rychleji i pomaleji. Respektive pomalu můžete hrát ve chvíli, kdy takovou strategii zvolí všichni, jinak vám ostatní utečou a už je nemáte šanci během hry dohnat.

Zásadním aspektem hry je práce s kartami. Musíte se naučit jak co nejrychleji karty dobírat, ale i odhazovat a celkově protáčet, tak abyste získali efekty, které podpoří vaše strategii. Nesmíte se fixovat na pár karet v ruce, ale skutečně využívat karty na maximum, protože neslouží jen jako herní pro časovou osu nebo efekty artefaktů, ale i jako platidlo pro archivaci či možnost vyložení karet blíže či dále od minulosti. A to vše jsou podstatné herní aspekty.

I když píšu, že hra je závod a v podstatě od začátku pádí směrem k cíli, deklarovaných 30 min na hráče je opravdu reálných i po několika partiích. Efektů karet je totiž mnoho a každý tah je třeba dobře promyslet a propočítat. Takže ano, u hry se připravte na docela dost čtení a vymýšlení postupů dopředu, aby vám vše maximálně vyšlo. To vše ruku v ruce s mnoha možnostmi, jak hru hrát a jakým způsobem ke své snaze o vítězství přistoupit. Zároveň se pro nás hra stala ideální ve dvou. Přeci jen bych váhal, zda ve čtyřech nesáhnout po větším titulu jako třeba Duna: Impérium – Povstání, protože herní doba atakuje dvě hodiny.

Co musím ocenit, to je právě velká variabilita a znovuhratelnost, kdy nám některé věci přišly z počátku slabší, jiné silnější, ale jakmile jsme vyzkoušeli jiný postup a herní optiku, situace se obrátila nebo zkrátka změnila.

Zcela zásadní je naučit se pracovat s časovou osou a s kartami si skutečně hrát a využívat jejich potenciál na maximum. Mechanismus „stárnutí“ karet a nutnost práce s věděním se mi osobně hodně líbí a přináší uspokojující pocit ve chvíli, kdy se povede vše správně načasovat a ve vhodný okamžik zachránit eventuální záporné body.

Hra zároveň nabízí hezky udělaný balanc všech možností a strategií a (aspoň zatím) nenašli jsme žádnou jasně vítěznou strategii.

Co asi bude někomu vadit, to je solitérnost partie. Ano, sledujete počty karet v minulosti a potenciál časových os ostatních s ohledem na možný konec hry, ale to je zhruba vše a jinak si každý řeší svůj herní prostor. Zároveň může hra působit relativně abstraktně – na nás téma ztrácejícího se vědění minulosti funguje, ale máme rádi historii i staré kultury – ale pokud vás téma neosloví a nebudete se kochat ilustracemi, bude pro vás hra čistě mechanickým zážitkem.

Naopak bod, který se nám líbí je vyvažování náhody v podobě dobraných karet. Jak už jsem psal výše, s kartami musíte pořádně pracovat a neustále je točit a využívat jako platidlo a dobírat další. Tím se náhoda kompenzuje, protože vzhledem k množství karet je minimální šance na to, že byste si nedobrali ani jednu vhodnou kartu do ruky.

Líbí se mi i to, na jak jednoduchých pravidlech hra ve své podstatě stojí, ale zároveň jak hlubokou přináší hratelnost plnou možností a kombinací.

Dávné vědění je podle mě výbornou hrou, zvláště pokud máte rádi mechaniku engine buildingu a chcete si jí spojit s něčím novým a svěžím. Kombinace skvělé produkce a herně vyladěného titulu dává téhle hře skutečně hodně bodů a nás od začátku hodně baví, ať už svým zpracováním a reáliemi, tak hlavně herním prožitkem postaveným na postupném zapomínaní vědění a svěží práce s kartami. Doporučení? Ano a velké!

 

P.S. A víte, že si můžete koupit i promo karty Česko?

 

Hru můžete koupit na Planetě her i s promo balíčkem zde!

 

Dávné vědění

Autor: Rémi Mathieu

Vydavatelství: REXhry

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 2-4

Věk: 14+

Herní doba: 30 min/hráč

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: