Divočina Severní Ameriky

Vžijte se do role biologů a objevte společně krásy divoké a nespoutané přírody Severní Ameriky v nové hře od Mindoku.

Hry se zvířaty a přírodou, to je téma, které u nás doma zkrátka letí. Každý takový titul bedlivě sledujeme a těšíme se na jeho vydání a zahrání. A že je poslední dobou v téhle kategorii pěkně živo! Když se řekne spojení divočina Severní Ameriky a hra, asi většině hráčů vyskočí loňská pecka Kaskádie, která to dotáhla až na Spiel des Jahres a okamžitě si získala i srdce hráčů pro svou hratelnost a zpracování. Jenže o té dnešní článek není. Dnes se podíváme na jinou hru, kterou shodou okolností také vydává Mindok, a která nese název Divočina Severní Ameriky.

Než se na hru samotnou vrhneme, sluší se říct, že na trhu lze najít dvě verze – klasickou a Deluxe. Čím se liší? Inu ta základní je krásná, ta Deluxe ještě vyšperkovanější o neoprenovou podložku a tematicky ilustrované desky hráčů. Herně jsou však naprosto totožné.

Hra dvojice Isaaca Vegy a Jeffreyho Joyce krásně spadá do kategorie rodinných a částečně vzdělávacích a je určena pro 1-4 hráče od 10 let s herní dobou 60 min. Úkolem hráčů je poskládat jednotlivé karty živočichů a rostlin, tedy fauny a flóry, do správně fungujících ekosystémů a samozřejmě za to získat co nejvíc bodů. No a nebo si vyzrát na sérii skvěle vymyšlených úkolů v povedené sólo variantě.

 

Život na kartách

Často píšu o tom, jak je hra krásně zpracovaná – už dávno neplatí, že stačí dobře vytvořené mechaniky, ale ruku v ruce s tím jde i vizuální stránka a zpracování, neboť se zkrátka nakupuje i „očima“. Jenže tahle hra jde ještě mnohem dál, než ostatní a z vizuální stránky karet fauny a flóry v téhle hře si doslova sednete na zadek, jsou prostě úžasné, nádherné. Nejde ale jen o ilustrace, ale ono i zpracování názvu a celá ikonografie hry na kartách je velmi dobře a přehledně udělaná, a i když se na první pohled může zdát, že jí je ve hře hodně a je složitá, opak je pravdou a po první partii se jí velmi jednoduše naučíte. Kromě hromady karet najdete ve hře ještě žetony k vyloupání, desky pro hráče a desky zvláštních akcí. Vše hezky zpracované. Velkou pochvalu do Mindoku zaslouží Expediční deník pro sólovou/kooperativní hru za překlad doplňujících textů.

Opravdu zpracování téhle hry, to je naprosto čirá radost a na stole i ve své klasické verzi vypadá famózně, od žetonu, přes desky až po karty. Deluxe verze, jak jsem psal výše, jde ještě o něco dál, ale je pravdou že kromě vizuální stránky nepřináší nic navíc a záleží pouze na tom, jak moc chcete hru vyšperkovat. Zároveň ale na druhou stranu osobně jsem rád za rozměry krabice klasické verze, kam se hra tak akorát vejde a neobsahuje zbytečné množství prázdného prostoru, jak to teď občas bývá. Zkrátka buď jak buď, ani s jednou verzí hry nesáhnete z hlediska zpracování vedle a zbytek už je pak v obou verzích stejný.

 

Sloupce, řady, úkoly a ekosystémy

Každá partie začíná přípravou hry. Každý hráč dostane jednu desku s mřížkou 4x4, jednu kartu tajných úkolů a žetony žaludů (platidlo) do začátku. Karty zvířat a prostředí se zamíchají a vyloží se nabídky doprostřed stolu, spolu se zbytkem žetonů, počítadlem a žetony zvláštních akcí. A může se hrát.

Hráči se střídají ve směru hodinových ručiček, kdy vždy mají jednu ze dvou možností.

V prvním případě si hráč na tahu vybere jednu z karet z nabídky, zaplatí za ní příslušný počet žaludů a umístí jí na libovolné prázdné místo na desce. Cílem je vykládat karty do sestupných/vzestupných sloupců a řad dle jejich čísel a prostředí, tak abyste vytvářeli uzavřené, a co největší ekosystémy (tedy skupiny živočichů/rostli). Za umístěnou kartu dostanete bonus v podobě žaludů za shodná prostředí s kartami okolo. Následně se upraví nabídka a hraje další hráč.

Druhou možností je využití zvláštních akcí. A to se dělí na dva druhy. Buď hráč využije jednu, která je lícem vzhůru nebo všechny, které jsou rubem vzhůru. V druhém případě se zároveň posune ukazatel času blíže ke konci hry. Pomocí zvláštních akcí se umisťují žetony výzkumu (body na konci hry), mohou se přesouvat karty na desce, upravovat nabídka nebo třeba získávat žetony. Zkrátka všechny zajímavé akce, ale zase je nelze používat úplně často, protože nikdo nechce hru rychle ukončit. Nebo aspoň u nás ne.

Takto se hráči střídají, dokud nenastane jedna z podmínek konce hry. Buď ukazatel času dojde na konec stupnice nebo jeden z hráčů zcela zaplní svou desku. Dohraje se kolo a následuje vyhodnocení.

A právě vyhodnocení je taková další minihra ve hře. A pro mě osobně asi nejmíň oblíbená část této hry. Sice jedete při vyhodnocení postupně podle bodovacího bločku, ale subjektivně nám to přišlo zdlouhavé. Zvlášť když se k tomu připočte ještě vyhodnocení tajných úkolů, které minimálně při prvních partiích chcete vyhodnocovat společně.

V poslední době velmi populární sólo režim je zde dostává velmi vydařenou variantu. Vezmete si expediční deník dívky Gwendolyn a spolu s ní se vypravíte poznávat krásy přírody v několika jedinečných scénářích, které různě modifikují hru a stanovují podmínky. Zároveň je s touto variantou spojeno též šest tajemných obálek s překvapením a také vzdělávací prvek, který celým deníkem prostupuje. Kromě sólo hraní je tak tahle varianta poměrně lákavá i na hraní s dětmi, kdy se můžete snažit hru porazit společně a ještě se něco nového dozvědět o světě venku.

 

Krásy přírody

Divočina Severní Amerika patří bezesporu mezi ty nejpovedenější rodinné hry letošního roku. A že má pěkně silnou konkurenci napříč vydavatelstvími. Jenže tahle hra zkrátka boduje ve všech kategoriích, od zpracování až po hratelnost.

Zejména grafické zpracování hry je naprosto oku lahodící požitek, kdy se budete dlouho jen tak kochat kartami a ilustracemi. Hra na to jde trochu jinak než třeba Na křídlech nebo konkurenční Na louce, ale nebál bych se tuto stránku hry označit za perfektní. Ale i všechny další komponenty jsou velmi hezky a zdařile udělané a hra i díky nim hezky funguje.

Velmi se mi líbí edukativní prvek ve vytváření ekosystémů. Na první pohled to tak vůbec vypadat nemusí, ale není to jen prosté skládání čísel a symbolů, ale v řetězcích je přírodní logika a kouzlo. Když si k tomu připočtete expediční deník, je o nové informace postaráno a u hry si nejen odpočinete, ale i se něco nového dozvíte.

Hra má čistá a jednoduchá pravidla, díky kterým si jí zahrajete takřka s kýmkoliv a příjemnou hratelnost. Bohužel ale občas dokáže trochu trpět na přemýšlivou paralýzu u některých jedinců, protože vymyslet optimální tah může být docela složitá magie a rozhodnutí. S tím se spojena i dostatečný prostor pro taktizování a strategii, kterou je třeba neustále měnit a vyvíjet v průběhu partie.

V hře platí jednoduché pravidlo – čím víc hráčů, tím víc náhody. Ano, ve dvou máte větší šanci dostat se k tomu, co potřebujete a lépe plánovat dopředu, čím více je hráčů, tím rychleji se hra proměňuje.

Samozřejmostí je v podstatě nekonečná variabilita a znovuhratelnost. Nikdy nevíte, co přijde, jak budou hrát vaši soupeři a co se vám podaří vytvořit. Neustále budete chtít zkoušet nové kombinace a postupy a možnosti hry.

Zkrátka Divočina Severní Amerika je krásným zástupcem skupiny rodinných her, kterou si ale užijí i ostřílení hráči a i ti, kdo preferují hrát si sami. Hra skrývá pro každého něco a všechny její plusy bohatě přispívají k příjemnému hernímu zážitku.

A teď potichu, jdu vymyslet, jak vytvořit ekosystém sebe z vydry, bizona a orla!

 

Koupit přímo u Mindoku!

 

Divočina Severní Amerika

Autoři: Isaac Vega a Jeffrey Joyce

Vydavatelství: Mindok

Rok vydání: 2022

Počet hráčů: 1-4

Věk: 10+

Herní doba: 30-60 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: