Dům snů ve Slunečnicové ulici

Můj dům, můj hrad. V přízemí bude garáž, nad ní prostorná koupelna a hned vedle kuchyň. A k tomu červená střecha. Nebo bude vše jinak?

Spolupráce českého vydavatelství Blackfire a polského Rebelu přinesla už nejednu povedenou a úspěšnou hru. Pro mě osobně je vrcholem nádherný titul plný pohody, klidu a zvířat Na louce spolu s rozšířením Po proudu. Podobný úspěch ale zaznamenala i přístupná rodinná hra Dům snů z roku 2016 a její rozšíření Slunečnicová 156. A protože se obě krabice dočkaly dotisku (a ne prvního), máme možnost se na ně podívat. Tak vrtačky, sbíječky a další stavební vybavení a pojďme si vytvořit náš Dům snů.

Dům snů je lehčím rodinnějším titulem Klemense Kalickiho určená – a teď mluvím čistě o základní hře – pro 2-4 hráče od 7 let a s herní dobou okolo 30-40 min na partii podle počtu hráčů a také jejich přemýšlivosti. Každý z hráčů se ujímá jednoho z domů a pomocí karet místností pokojů, vybavení či pomocníků se ho snaží vybavit a dostavět ke své spokojenosti, ale hlavně k co největšímu počtu bodů.

 

Z čeho postavit dům?

Hra přichází plná líbivých barevných ilustrací v tradičně čtverhranné krabici, která pod víkem skrývá herní materiál, který zaujme jak starší, tak ale hlavně i mladší hráče.

Co musím pochválit, to je obsažený plastový insert, který je maximálně funkční a dobře udělaný a pojme nejen celou hru, ale i obalené karty, pokud tedy uznáte za vhodné právě karty v téhle hře obalovat.

Pravidla hry, která jsou zde jak v češtině, tak i slovenštině, jsou velmi jednoduchá, přístupná, plná příkladů a bez hluchých míst, která by dávala prostor k různým výkladům a je tak vhodný i pro méně zkušené hráče.

Herní materiál se skládá ze čtveřice velkých hráčských desek domů rozdělených na 12 polí pro místnosti a jedno pro karty střechy a desky pro nabídku karet. Dále zde najdete hromádku žetonů vybavení, dřevěný žeton prvního hráče a pokyny/lama destičku pro hráče. No a pak samozřejmě i nezbytně nutné karty rozdělené mezi karty pokojů (pokoje, suterén, přístavba) a karty zvláštní zahrnující vybavení, pomocníky, nářadí či střechu. Všechny karty, ostatně jako celá hra, nesou příjemné barevné ilustrace plné menších či větších detailů a hra má dostatečnou kvalitu i přehlednost a líbí se napříč věkovými generacemi. Ostatně ani já nemohu proti zpracování nijak protestovat a je zkrátka líbivé a přehledné.

 

Jak se hraje?

Když jsem psal, že se jedná o rodinný titul, tak tohle si můžete dvakrát (třikrát) podtrhnout. Tedy ne že by hra neměla, co nabídnou a byla úplně triviální, ale cílovou skupinou jsou hlavně rodiny s mladšími hráči, pro které je hra naprosto skvělá. Sice obsahuje nějaké to množství textu na kartách a je tedy nutnost čtení či pomoci, ale jinak by její herní průběh zvládly i mladší kategorie.

Na začátku hry si každý vezme jednu desku domu a nápovědní destičku, karty se zamíchají ve dvou balíčcích a umístí do dvou řad do nabídky. Bokem se připraví žetony vybavení a v podstatě se může hrát.

Hra se hraje na 12 kol, kdy si postupně každý od první hráče vezme dvojici karet – jednu ze spodní nabídky pokojů, jednu z horní nabídky zvláštních karet. Plus případně místo zvláštní karty žeton prvního hráče. Vybrané karty musí hráč buď okamžitě umístit dle jednoduchých pravidel (místnosti), případně si uchovat (střecha, pomocníci) nebo okamžitě vyhodnotit a odhodit (vybavení).

Pro místnosti platí jednoduchá pravidla – suterén pouze do přízemí, pokoje pouze do prvního nebo druhého patra a nikdy nesmíte překročit limit velikosti místnosti určený na kartách každého typu (např. koupelna má jen jednu kartu, kuchyň až tři atd.). Je to opravdu v zásadě velmi prosté a jednoduché, i když pár pravidel jsem nevypsal.

Hra končí po odehrání dvanáctého kola, kdy má každý z hráčů zaplněný svůj dům pokoji a místnostmi (i kdyby v průběhu hry někdo něco umístit nemohl nebo nechtěl, vytvoří tzv. prázdnou místnost za nulový bodový zisk). Jakmile mají všichni odehrán svůj poslední tah, vyhodnotí, vezme se přiložený bodový bloček a může se vesele počítat bodový zisk každého stavitele. Body získáte nejen za místnosti a jejich velikosti, ale i za případně shromážděnou a „postavenou střechu“, získané vybavení či další bonusy. No a hráč s nejvíce body vítězí! Opravdu se jedná o hru, kterou vysvětlíte skoro komukoliv.

 

Slunečnicová 156

Základní hra je příjemnou ať už vstupním nebo prostě odlehčenějším skládáním domu v podobě výběru karet a set collectingu a sama o sobě funguje naprosto výborně. Jenže už to tak bývá, že se občas sejde více hráčů nebo jste naopak sami a zároveň si chcete lehký základní koncept něčím ozvláštnit. No a pak přichází na řadu povedené rozšíření s podtitulem Slunečnicová 156.

To přichází v podobném boxu jako základní hra a pokud se ptáte, pak ano, bez problému se složí do základní hry a vzhledem k absenci insertu s tím už výrobce počítá. Expanze přináší několik prvků.

V první řadě můžete upravit počet hráčů. Jednak můžete nově do hry zapojit až šest hráčů, a to prostou úpravou desky nabídky, novými domy a přidanými kartami pokojů a zvláštními kartami (oboje po 24 kusech). Tady je samozřejmě otázka, jak moc právě tuto možnost využijete, ale je zároveň nutné uvést, že nové karty lze zařadit i v menším počtu hráčů a dojde tak příjemné obměně jinak v podstatě konstantní nabídky.

Další novinkou je možnost zahrát si Dům snů v sólo variantě. Tahle možnost se stává pro deskovky již standardem a nejinak je tomu i zde a věřím, že tuto variantu množství hráčů ocení. Osobně musím říct, že v jednom hráči hra funguje pěkně, byť hře více hráčů se nevyrovná.

Co ale pro mě přidává rozšíření zásadního, to jsou dva moduly, které prohlubují hratelnost a dělají Dům snů o něco komplexnější zážitek, ve kterém je nutné prohloubit své plánování. Ostatně musím říct, že rozšíření bych v tomto bodě zařadil pro větší a zkušenější hráče a pro mladší ponechal spíš základní variantu.

První možností je přidat karty „soukromých“ úkolů v podobě stavebních plánů, které hráče motivují skládat a stavět svůj dům podle určitých pravidel – jednoduše řečeno určují rozložení karet na desce pro zisk bodů. A protože většina herních partií bývá velmi vyrovnaná, každý bod se hodí.

Druhou možností je zařazení „Rodiny a přátel“. Tyhle karty fungují naopak jako veřejné úkoly a lze je získat ze splnění podmínek – a ano, opět za specifické rozložení karet v patrech domu.

Osobně musím říct, že rozšíření (pro mě) hru nijak zásadně nekomplikuje, ale přidává je příjemnou vrstvu hloubky a hráčtější hratelnosti a možností, které nutí hráče nad stavbou domu o něco více přemýšlet, taktizovat a využívat všechny možnosti.

 

Dojmy

Dům snů je velmi příjemná, oku lahodící, oddechovka pro hráče napříč věkem, ale i hráčských zkušeností, která se neztratí jak u rodin s dětmi, tak ani u deskoherních nováčků nebo zkušenějších matadorů jako příjemný nekomplikovaný filler na unavené herní večery. A pokud přidáte prvky z rozšíření, dostáváte nejen nové možnosti, ale i hráčtější titul, který už minimálně lehce potrápí mozkové závity.

Jak u základní hry, tak i u rozšíření musím pochválit líbivé, ale také kvalitní zpracování, ať už pěkně udělaných herních desek, kvalitních přehledných karet, či plně funkčního insertu, který pojme kompletní hru včetně rozšíření a proma, které lze ke hře získat.

Hra je sice jednodušší, ale to neznamená, že si můžete brát karty jen tak a stavět si je do domu jak se vám zachce. Hra si nese plno menších rozhodnutí, která mnohdy dokáží i zkušenější hráče u stolu potrápit – mám čekat na další kuchyň nebo raději začít obývák? Přidám raději kus střechy nebo využiju pomocníky? A nevyplatí se mi být prvním hráčem? Není to vyloženě mozkovar, nad kterým si uvaříte hlavu, ale přesto hra pěkně zdokonaluje hráčské myšlení a představivost.

Hra se docela zajímavě liší počtem hráčů. Ve dvou je (pokud nehrajete speciální variantu a neodstraňujete jednu dvojic z nabídky) mnohem otevřenější a volnější ve výběru karet a dostupnosti vhodných částí. Ve čtyřech už je boj o karty mnohem tužší a najednou se vyplatí být prvním hráčem, protože se častěji střetnete s výběrem s někým jiným.

Zajímavým prvkem hry je i vybavení. To sice přináší další body, ale jakmile ho přiložíte, dojde k zavření místnosti a nemožnost dalšího rozšiřování. Budete čekat na další kus kuchyně nebo sáhnete po vybavení v podobě dřezu? I tím, že je hra velmi vyrovnaná, záleží na každém bodíku, každém malém rozhodnutí.

Variabilita i znovuhratelnost jsou více než dostatečné a neexistuje strategie, která by vám zaručila vítězství. Ostatně nabídka karet je vždy jiná a dává jiné možnosti a nutnost strategie, byť balíky karet jsou vždy stejné. K tomu si samozřejmě připočtěte hromadu možností zařazením expanze.

No a samotné rozšíření. Osobně bych asi doporučil si ho rovnou koupit se základní hrou, protože pokud vás bude základ bavit, poběžíte pro něj do obchodu. Nepřináší zásadní komplikace nebo extrémně zvýšenou komplexnost, ale jednotlivé prvky hru pěkně prohlubují, variují, rozšiřují a jsou vítanou změnou. A samozřejmě ho ocení všichni, kdo hrají rádi sólo nebo naopak ve větším počtu hráčů.

Dům snů je příjemným rodinným skládáním, které vykouzlí úsměv na tváři všem hráčům u stolu, ať už se jedná o zkušené matadory či nováčky, kteří hledají dobře udělaný a přístupný titul, který ale nabízí širokou škálu možností a herních rozhodnutí. Tak vzhůru do toho a postavte si svůj vlastní Dům snů a třeba i na adrese Slunečnicová 156.

 

Hru i s rozšířením můžete koupit třeba na TLAMA games zde!

 

Dům snů + Slunečnicová 156

Autor: Klemens Kalicki

Vydavatelství: Blackfire

Rok vydání: dotisk 2024

Počet hráčů: 2-4 (rozšíření 1-6)

Věk: 7+

Herní doba: 30-40 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: