Dune: Impérium – Povstání

Duna. Arrakis. Pouštní planeta, kolem které se točí celý vesmír a všichni by rádi ovládali její bohatství a nejcennější surovinu – koření. Dokážete ovládnout střet o ní právě vy?

Než se vrhneme do samotného Povstání, dovolte mi malou odbočku. REXhry a studio Dire Wolf vydali v roce 2020 hru Duna: Impérium, která se stala díky svým vysokým kvalitám, doplněným o dvojici skvělých rozšíření, absolutním hitem a vyšplhala se až na 6. místo žebříčku BGG. A ano, i u nás je to jeden z nejoblíbenějších titulů díky svým mechanikám, hratelnosti, kombinaci eura a střetů a intrik a hlavně i zasazení do populárního světa Duny. A byť si nemyslíme, že je hra bezchybná, baví nás. Když byl oznámen sequel, volné pokračování, nebo chcete-li upravená verze s podtitulem Povstání, byl jsem mezi těmi, kdo na jedné straně brblali nad dojením značky a zbytečným titulem, ale zároveň ve mě vzkvétala  opatrná zvědavost. Na druhou stranu přiznávám, že v tomhle není Duna sama a podobná věc se začíná objevovat stále častěji napříč deskoherním světem, však se podívejme na sérii Na křídlech nebo Divukraj. Není tedy jiná možnost, než to přijmout.

Otázka před vydáním Povstání tak tedy byla vcelku jasná – je lepší než původní Duna: Impérium? Vyplatí se mít obě? A jaké je nové vydání samo o sobě? Inu tak pojďme na to!

Dune: Impérium – Povstání je titulem zasazeným do prostředí sci-fi příběhů Franka Herberta a jeho následovníků kombinující vytváření balíčku karet (deck building), umisťování pracovníků (worker placement) a střetů na herním plánu designéra Paula Dennena pro 1-4, případně 6 (nikoliv však 5) hráčů od 13 let a s herní dobou okolo 120 a více min na jednu partii. Hráči se stávají vůdci mocných velkorodů laanstradu či jiných významných stran a bojují o vítězství a vliv na nejcennější planetě vesmíru – pouštní Duně plné vzácného koření melanže, které zajišťuje v podstatě maximální vliv a vládu nad světem, a to pomocí ozbrojených střetů, politických machinací či zisku vlivu na hlavní vesmírné frakce.

 

Zpracování

Už na první pohled na krabici je jasné, že se Povstání posouvá v rámci děje klasického příběhu vpřed. Zatímco původní Impérium zabíralo grafikou i zastoupením vůdců řekněme první ze dvou nových filmů, Povstání směřuje do druhé části, tedy do doby návratu Harkonnenů k vládě nad Dunou, přeměně Paula v tajemného Muad´Diba a střetu imperiálních sil a jejich spojenců a Fremenů. A nejen že na první pohled to vidíte na krabici, kde fremeni pádí pouští na obřím červovi, ale i po obsahové stránce co se týká nových vůdců a karet.

Povstání svým grafickým hávem a zpracováním věrně navazuje na původní hru a pokud jste jí hráli, budete mnohdy prožívat menší dejavu – dřevěné figurky agentů pro hráče, dřevěné suroviny a žetony armád. K tomu na první pohled totožný herní plán nebo karty. I když ne, podobné jsou skutečně jen na první pohled, protože změn je až až. Každopádně je nová krabice pořádně plná obsahu – zmiňovaný oboustranný herní plán (jedna verze pro 1-4 hráče, jedna pro 6), balík skoro stovky herních karet rozdělených mezi základní, imperiální, ale i speciální pro sólo či hru dvou hráčů, ale i zcela speciální pro 6 hráčů. K tomu desítky kartonových i dřevěných žetonů, ať už surovin či různých ukazatelů, ale i mocné figurky červů, které jsou sympaticky zastoupené dvakrát – jednou dřevěné, jednou plastové jako deluxe vylepšení.

Celkově se mi osobně hodně líbí grafika, která sice vychází z nových filmů Denise Villeneuvea, ale nejedná se o žádné fotky, ale poctivé ilustrace perfektně vytvářející atmosféru Duny na stole, a to ať už na jednotlivých kartách či plánu. A zároveň u Povstání hodně oceňuji ikonografii, která je absolutně přehledná, jasná a čistá a herně funguje na výbornou.

Naopak musím zmínit, že karty zaslouží ve hře obalit. Jejich kvalita sice není úplně nízká, ale černý okraj a časté míchání způsobují jejich docela rychlé ohrání a investice pár korun do aspoň základních obalů se jistě vyplatí.

Osobně jsem příznivcem zpracování hry Duna: Impérium, a to i bez deluxe komponent. Zkrátka se mi hodně líbí na dnešní dobu trochu „retro“ dřevěné zpracování v kombinaci s parádní grafikou.

 

Jak na to?

Z herního hlediska není vyloženě složité Povstání nastudovat a vysvětlit. Tedy z hlediska mechanického a průběhu tahů. Základní varianta hry v podstatě počítá s 3-4 hráči, jakýkoliv jiný počet má různě upravená pravidla.

Každopádně na začátku rozložíte na stůl herní plán, na něj ukazatele a balíček karet střetu. Bokem zásobu žetonů surovin v podobě vody, koření a solárů a také nabídku karet impéria a dvojice karet základních. Každý hráč si vybere jednoho vůdce a k němu základní balíček deseti karet a komponenty ve vybrané barvě, z nichž zároveň umístí po jedné barevné kostičce na čtveřici stupnic vlivu a 3 do pevnosti jako základ armády. Novinkou je mj. karta cílů, kterou každý obdrží a která funguje pro nové pravidlo při získání karet střetů.

Povstání je hráno v průběhu jednotlivých kol, a to až do doby, než někdo získá 10 a více vítězných bodů.

Každé kolo se skládá z pětice postupných fází. Jako první je zahájení, kdy si hráči doberou nové karty ze svých balíčků a otočí novou kartu střetu, která v podstatě udává, o co se bojuje v daném kole.

Následující fáze je stěžejní – tahy hráčů. V té se hráči postupně střídají vždy po jednom tahu, kterým je buď tah agentem či odhalení. V první případě hráč pomocí karty vyšle jednoho ze svých agentů (workerů) na herní plán pro zisk vlivu, surovin, posílení vojsk či třeba dobrání karet, zkrátka pro využití akčních polí. V případě druhém hráč odhalí zbývající karty z ruky a využije jejich zvláštní část „při odhalení“, za což může získat nejen suroviny, ale i vojenskou sílu a hlavně body pro nákup nových karet za nabídky, čímž vylepšuje postupně svůj herní balíček.

Třetí fází je boj, kdy se vyhodnocuje střet vojsk na herním plánu dle aktuální síly každého hráče – jednoduše platí, že kdo je silnější, vyhrává, ale faktem zůstává, že nejen na jednotkách záleží a do boje promlouvají intriky, tajné plány a nově i obří červi. Jakmile je vyhodnocen střet, vyloží se na plán dle pravidel koření na místa v poušti a následně vyhodnotí kolo. Tady se buď připraví další kolo nebo pokud má někdo 10 a více bodů nebo je vyčerpán balíček karet střetů, nastává konec hry a vyhrává hráč, kterému se podařilo získat nejvíce vítězných bodů.

To je v kostce základní hra. Jenže to v Povstání zdaleka není vše.

Je tu totiž hned jedno malé rozšíření v podobě modulu CHOAM. Ten přidává do hry několik nových karet a možnost hrát ze samotného imperátora Shaddama IV. Coriino, ale hlavně koncept uzavírání smluv v podobě nových destiček, které mohou hráči během hry plnit a sbírat tak odměny.

Pokud rádi hrajete sólo, má Povstání pěkně udělaný mód pro jednoho hráče, kdy se střetnete se dvěma protivníky, kteří jsou řízeni balíčkem karet rodu Hagal. V zásadě vše funguje jen na bázi otočí kartu, vyhodnotím, jedu dál. Je to velmi čisté a jednoduché, byť samozřejmě hře více hráčů se sólo nevyrovná, už jen tím, jak chaoticky může automa hrát – těžko něco předvídat, protože automa nejede podle plánu a zkrátka „zaťapává“ herní pole napříč. A mimochodem automatického protivníka přidáte i ve dvou hráčích.

Pro mě osobně je oproti 1 či 2 hráčům mnohem zajímavější týmový mód pro 6. V tom se na jedné straně utkává Imperátor, na druhé Muad´Dib ve vcelku epickém střetu, kdy vždy dva a dva hráči ovládají „standardní“ vůdce a strany a jeden jako velitel jim řekněme pomáhá a tlačí vpřed. Hra dostává zcela novou dynamiku a fungování už jen společným domlouváním a plánováním dalšího dění.

 

Dojmy

Dune: Impérium – Povstání je hodně dobrá hra. Skoro se chce napsat vynikající a vyladěný titul. Tak tolik hodnocení, stačí, ne? Ne? Dobře, tak postupně.

Co se mi líbí, to je zpracování hry. Jasně, karty si prostě obalte, jinak trpí, insert chybí a komponenty napytlíčkujete, ale celkově je kombinace jinak kvalitních komponent a skvělé sc-fi grafiky světa Duny, což dotváří perfektně atmosféru, skvělé. Zejména v plném počtu hráčů je hra na stole doslova epická ve všech ohledech a vůbec vám nevadí, že střety probíhají mezi kostičkovanými armádami. Byť tedy pokud máte rádi plast a luxus, můžete si pořídit deluxe komponenty k původní hře, které svou roli bezezbytku plní i tady.

Ne snad, že by Duně: Impérium nebylo cítit téma, ale subjektivně mám pocit, že v Povstání se povedlo téma vesmírného politikaření a střetu velkorodů a fremenů implementovat ještě lépe a uvěřitelněji. Nemá na to vliv jen zasazení, ale i větší provázanost karet, pocitově větší důraz na spojení s frakcemi či detaily jako je štítový val, který dokud není odstraněn zabraňuje využití červů v některých střetech.

Nové herní prvky kladou podle mě větší důraz nejen na sepjetí s tématem, ale celkově dělají hru o poznání hráčtější. Ano, komplexita hry je o fous vyšší, což je dáno zejména provázáním karet, akcí, kombinací. V tomhle ohledu musím vyzdvihnout nejen nové jednotky v podobě červů, které mají sílu tři a zdvojnásobují odměnu za střety, ale i systém špionů. Tyhle nové „postavy“ posíláte na zvláštní místa na herním plánu a můžete z nich těžit poměrně výrazné bonusy v průběhu partie. Tady bych chtěl zároveň dodat, že i když stoupla komplexita a přibylo možností, tak všechny nové prvky jsou do hry zakomponovány velmi lehce a elegantně a pokud hru znáte, naskočíte do ní hrozně rychle.

Další věcí, která se mi herně líbí je lépe udělaný herní plán, kdy prostě neexistují špatná místa, kam byste nikdy neposlali agenta, ba naopak plán se stal vyváženějším a vše má svůj smysl. Tvůrci se zkrátka poučili a hru odladili.

Ano, teď si možná zahraju trochu na kontroverzi, ale Povstání prostě nemuselo být samostatnou hrou. Podle mě se totiž nejedná vyloženě o hru 2.0, ale spíš 1.5 a nový obsah mohl být vydán i jako větší rozšíření či upgrade pro stávající hru, i když na druhou stranu chápu, že je možná lepší se oprostit od původního titulu a hru postavit samostatně. Zároveň tedy vystává otázka, která je lepší, a kterou mít doma. Nemůžu jinak, než říct Povstání. Ne, původní hra není špatná a s rozšířeními výborná, ale na Povstání zkrátka ztrácí. A ano, my máme doma obě, ale jednak je to tím, že aktuálně nemusíme řešit místo v knihovně a zároveň máme jedničku kompletní a jako srdcovou záležitost a s méně zkušenými hráči sáhnu raději po ní. Sice je novinka lepší herní zážitek, ale klade větší důraz na znalost hry, promyšlení komb a správné načasování. Pocitově. Zároveň osobně nemám potřebu spojovat Povstání se starými expanzemi či základní hrou, byť to dle pravidel jde.

Změn oproti původní hře je hodně, a to ať už velkých, či menších, které sice nepůsobí natolik výrazně, ale v průběhu partie mají solidní dopad na hratelnost. Celkově je hratelnost pocitově hlubší, a jakmile se rozhodnete pro jednu strategii, je dobré se takovým směrem vydat a využít všech dostupných prostředků.

Líbí se mi, že jednotliví vůdcové jsou skutečně asymetričtí, a mají dopad na celou hru. Tím se ještě více zvedá celková znovuhratelnost a variabilita hry, kdy obé jsou v podstatě nekonečné a Povstání je v tomto parádně otevřená krabice možností a taktik směrem k vítězství plná zrady, intrikování a skrytého politikaření.

Co se týká počtu hráčů, tak musím říct, že nás hodně oslovila hra v šesti. To je vskutku epický a skvěle fungující střet dvou mocných stran o nadvládu nad Dunou. Jinak je ale nejlepší hra ve 3-4, už jen tím, že jinak musíte přidat automatického hráče, který je sice jednoduchý na ovládání, ale zároveň se zkrátka nechová jako skutečný hráč a přináší do hry spíš trochu chaos a nepředvídatelnost.

Dune: Impérium – Povstání je v mnoha ohledech vyladěnější, uhlazenější a zkrátka lepší hra, než původní Duna: Impérium. Ne, ta stále není špatnou hrou, ale v „pokračování“ je vidět, že si tvůrci vyhráli se slabými místy, vyhodnotili reakce, přání a komentáře hráčů a přinesli hru, která je tematickou, perfektně fungující a odladěnou peckou plnou napětí, písečných střetů, zrady a intrik, kterou si užijí nejen fanoušci předlohy, ale hlavně všichni, kdo mají rádi epické hry, které prověří jejich schopnosti a herní myšlení. Povstání přináší vyloženou herní radost, ať už z objevování svých možností, přípravě svých komb a tahů, ale i z nečekaných zvratů a střetů. A co chtít od Duny víc, než plány v plánech jiných plánů na stole, že?

 

Hru můžete i s promo kartami koupit na Planetě her zde!

 

Dune: Impérium – Povstání

Autor: Paul Dennen

Vydavatelství: REXhry

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 1-4, 6

Věk: 13+

Herní doba: 120+ min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: