Dokážete sebrat všechny síly, vypořádat se s nepřáteli v čele s šíleným Vaasem a uniknout z nebezpečných Rook Islands?
Je jen málo počítačových her, které jsme hrál opakovaně, a které mě pohltily na mnoho hodin. Wracraft, strategická série Total War, Zaklínač a pak dobrodružná akční střílečka Far Cry, konkrétně její třetí díl odehrávající se na tropickém ostrově, kterému vládnou piráti v čele s šíleným Vaasem Montenegrem, ale i šílenství a bujará příroda plná možností, objevování a i živelné fauny. Poprvé, podruhé a dokonce i potřetí jsem se vydal si tuhle jízdu od Ubisoftu užít a nikdy jsem nelitoval. Příběh Jasona Brodyho a jeho přátel, kteří se zatoulali do Vaasova ostrovního království a snažících se uprchnout a hlavně přežít jeho řádění byl (a stále je) prostě bomba a jedna z nejlepších her Ubisoftu. Jasně, svou roli hraje jistě nostalgie, ale podle mě se jedná o nejlepší díl téhle série a možná jednu z nejlepších her vůbec.
A přesně podle téhle počítačové předlohy si vydavatelství Funforge a české vydavatelství Asmodee připravilo novou, docela velkou, kooperativní kampaňovou deskovou hru nesoucí název Far Cry: Escape from Rook Islands, ve které nejde o nic jiného, než přežít, splnit zadané úkoly a uniknout z ostrova plného šíleného řádění. Můžu snad prozradit, že hra příjemně kopíruje původní předlohu, ale zároveň vám nechci nic moc prozrazovat, protože bych vás připravil o překvapení.
Far Cry je dobrodružná, kampaňová a kooperativní hra pro 1-4 hráče od 14 let a s herní dobou okolo 60-90 min na jednu misi. Tady bych se rád lehce zastavil – ano, misí je sice „jen“ 7 a jednu nultá výuková, ale v našem případě se vyjma jednoho nebo dvou dění nepodařilo udolat misi na první pokus a museli jsme si celé mise (několikrát) opakovat, takže reálná herní doba byla mnohem delší. Ono totiž zároveň platí, že nelze přes neúspěch pokračovat dál a musíte si misi pěkně zopakovat, dokud nedosáhnete úspěchu. Úkolem hráčů během hry je v každé misi podle jejích specifických podmínek splnit všechny úkoly a zároveň nezemřít nebo si nenechat cíl uniknout.
Herní vybavení
Far Cry přichází v pěkně těžké krabici, které stejně jako předloze, nedominuje nikdo jiný, než titulní záporák – šílený Vaas Montenegro, který se mimochodem v roce vydání hry stal prototypem pořádného záporáckého magora.
Po otevření leckoho možná překvapí, že ve hře nenajdete žádné figurky, ale takřka 40 papírových standees. Ostatně právě karton hře dominuje, a to v podobě desítek žetonů, žetonků, ukazatelů, stupnic či desek. Komponent je ve hře opravdu požehnaně a musím říct, že její vybalení, roztřídění, ale hlavně následný setup a úklid dokáže být slušně dlouhý zážitek. Tady se pro mě Far Cry stává jednou z her, kde bych v ideálním případě přišel k připravenému a odešel před úklidem. Co mě potěšilo, to je využití původní počítačové grafiky, ať už na žetony, postavy či karty. Pokud tedy hru znáte, budete jako doma.
Kromě žetonů najdete ve hře i herní desky z šestiúhelníkových polí, na kterých se odehrávají mise, balík karet, ale také speciální kostky, které zde mají na hru zásadní vliv. Z produkční stránky je trochu škoda, že třeba mapa není kartonová, ale jen v podobě papírových desek. Jasně, leží jen na stole, ale jde o ústřední součást hry, a kdyby neklouzala po stole, nestěžovali bychom si.
Zároveň ale nemůžu říct, že by zpracování bylo nějak špatné, ono naopak prostě materiálu je hromada, hra obsahuje spoustu skvělých tematických prvků – mačeta pro počítání šílenství, pěkně udělané desky hráčů s otočnými ukazateli, ale i vymyšlené batohy a zásobní systém pro předměty, ale i rozlišení nepřátel podle barevných stojánků a jejich životů na zvláštní destičce. Jako ano, chápu, mnoho hráčů by asi bylo rádo za figurky, které by si mohli nabarvit, ale nám ve hře nechybí. Co by se hodilo určitě, to je nějaký ten praktický insert, než všechno sypat ze sáčků.
Jak na to?
Ano, v základu si hru představte jako akční RPG s plněním různých misí spojených do jednoho uceleného příběhu. Každý hráč má svou postavu – Daisy, Lee, Keitha, Jasona, Rileyho nebo Olivera, která má své statistiky, zvláštní schopnosti, během hry získává zkušenosti, vybavení, předměty, zbraně a všichni společně se snaží prokousat se náročnými, mnohdy poměrně náhodnými, misemi plnými výzev a přežít.
Z herního hlediska jedno doporučení – rozhodně nevynechávejte úvodní nultou misi, která dokáže pěkně naučit základní mechanismy a principy. A také vám ukáže, jakou obtížnost tahle hra má. U nás to probíhalo stylem – no tak si dáme úvod na zkoušku… a 3x v řadě prohráli.
Jako první vás na začátku kampaně čeká výběr postavy, která vás bude provázet celou hrou. Každý z členů party mladých přátel umí trochu něco jiného a je dobré si správně vybrat svůj styl. Následně si vezmete základní vybavení a připravíte dle knihy pravidel základní misi. I když mají pravidla jako taková nějakých 30 stran a navíc docela drobným písmem, nemůžu říct, že by se jednalo o nějaký nezdolatelný oříšek. Hra jako taková je ve svých základních principech v zásadě jednoduchá a jedná se o klasický kostkový ameritrash. Tedy s tím, že je zde výrazný RPG prvek navozující atmosféru původní počítačové hry, a tedy vás kromě plnění misí a soubojů s hromadou lidských, zvířecích i nadpřirozených nepřátel, čeká i sbírání předmětů, rostlin, stahování zvířat a výroba vybavení. Tohle je tematicky i mechanicky moc pěkně zvládnuté a provedené a hra mě vrátila pocitově nostalgicky o pěkných pár let zpátky.
Herní systém je založen na postupně probíhající kolech složených z trojice částí – události, tahu hráčů a tahu nepřátel. V první části dojde k posunu hry a vyhodnocení událostí, které přinášejí zajímavé zvraty, další možnosti a proměny. Co je ale zajímavější, to je část hráčů. Far Cry se totiž snaží navodit zážitek z akční hry a hráči mohou hrát všichni simultánně a zároveň – ne, jsme srabi a hráli jsme postupně, protože po vyzkoušení na nás tohle bylo trochu moc. A to i tím, že ve hře je každé rozhodnutí a posun taktickou a mnohdy i životně důležitou událostí a nelze bezmyšlenkovitě běhat po mapě a kosit vše, co na vás vyskočí. Hráči mají 3 různé typy akcí – opakovatelné, omezené a unikátní. Mezi ně pak patří tradiční přesun či útok, ale i nabíjení zbraní, předávání předmětů, využívání speciálních akcí či zvláštních talentů. Jakmile hráči dohráli – ať už nemohou nebo nechtějí hrát dál, přichází na řadu nepřátelská skvadra. Nepřátelé se aktivují v postupném pořadí a jsou ovládání dle jednoduchých herních pravidel – a ne, neusnadní vám život a ano, všichni a všechno vám zde většinou jde doslova po krku.
Pokud se vám podaří společně splnit úkoly mise dřív, než všichni zemřou nebo je cíl zmařen, vyhráváte. V opačném případě vás čeká trpká prohra a opakování.
Příjemné je, že hra už rovnou počítá s „ukládáním“ během hry, a tedy nemusíte hrát všechny mise najednou, ale hru si jednoduše uložíte do sáčků a můžete pokračovat v budoucnu.
Co ještě musím zmínit, než přejdeme dál, je speciální mezihra v podobě průzkumu ostrovů. Mezi jednotlivými misemi totiž můžete, stejně jako Jason v předloze, prozkoumávat okolí a jeho tajemství, zákoutí a krásy i výhody a získávat tak prostředky a materiál do hry. Ostatně když potřebujete třeba batoh, musíte si ho tady ušít a k tomu potřebujete nezbytně nutnou kůži. A na lektvary a jiné léčivé a bonusové prostředky zase různé bylinky a rostlinky.
Dojmy
Far Cry: Escape from Rook Islands je zajímavou hrou a dá se v hodnocení rozdělit řekněme do trojice skupin – hráči, kteří hráli předlohu, pak ti kteří jí nehráli, ale mají rádi akční ameritrash a pak ti, kteří si nelibují v náhodě a rádi počítají eura. První dvě skupiny budou víceméně nadšené, ta třetí vůbec ne. Far Cry ctí to nejlepší ze své předlohy (byť jí zdaleka nekopíruje ani příběhově 1:1) a dává hráčům taktickou RPG kostkovou řachandu, kterou si jejím spádem a napětím od začátku do konce užijete. Tedy pokud zvládnete fakt, že vám nedá nic zadarmo a umřete podstatně častěji, než zvítězíte.
Dovolte mi začít trochu negativně. Ano, vítězství ve hře zdaleka není zadarmo a vyžaduje od hráčů soustředění, plánování a spolupráci. Těžko vyhrajete stylem, že naskočíte mezi hordy nepřátel. Ostatně už první mise je plíživým survivorem z pirátského ležení s pouhou mačetou v ruce, která vám proti AK-47 moc nepomůže. Problém by nebyla obtížnost, ale spíš podíl náhody, který dokáže hra v kritických situacích vyprodukovat a mnohdy jsme měli pocit, že jeden výsledek bez nějaké větší možnosti ovlivnění rozhodl o našem bytí či nebytí. Byť ano, jak do hry pronikáte a stále více zapadáte do jejích principů, máte nad hrou větší kontrolu. Druhým neduhem hry je znovuhratelnost. Sedm opakovaných misí vystačí na několik hodin kvalitní zábavy, ale osobně (zatím) nemám chuť a motivaci se do hry pouštět znovu. Tady si ale zároveň dokážu docela dobře představit nějaké fan skirmishové dobrodružství, které by šlo se všemi herními komponenty vymyslet a hratelnost tak zvýšit. Mám totiž pocit, že tady tvůrci trochu nevyužili potenciál celé hry, jejího systému a všech možných komponent.
Co se týká zpracování, tak tady ve finále nemám nic proti. Ano, desky by mohly být tvrdší papír/karton, ale svému účelu poslouží. Líbí se mi zapojení známé grafiky na komponentech a ve finále i dostatečná přehlednost celé hry.
Ano, můžete si v souhrnu říct, že Far Cry nepřináší na pole ameritrashových RPG nic nového a ono ve svém jádru vyloženě ne. Přesto ale obsahuje řadu nápadů, které i tematicky ke hře skvěle zapadají a které hru posouvají o kus vpřed, ať už je to systém šílenství za zabití lidských nepřátel a jeho kombinace bonusů a postihů, barevně odlišené kostky s různou mírou přesnosti a možnosti úspěchu (zatímco černé jsou 1 ku šesti, nejlepší zelené mají šanci 5 ku šesti), ale i tematicky fungující zbraně s potřebou nabíjet a perfektně vymyšleným systémem přesnosti (brokovnice zkrátka funguje jinak na blízko i na dálku), ale i využívání prostředí a okolní přírody. Další věcí, která se nám hodně líbila je průzkum ostrova mezi misemi a využívání zdrojů pro craftění.
I přesto, že pravidel zdaleka není málo, ve finále zjistíte, že jsou vcelku přístupná a pokud jste středně pokročilí deskovkáři, nebudete mít problém s jejich nastudováním i vysvětlením. Pro nováčky ale Far Cry není – ano, můžete využít služeb jednoho zkušenějšího hráče, ale pozor na syndrom alfa hráče. Ve hře je nutné kooperovat a spolupracovat a své společné tahy rozmýšlet, než se někam bezhlavě vrhnete.
Kdo by čekal bezbřehou šílenou akci, bude pravděpodobně zklamán. Far Cry je mnohem více o opatrnosti a pomalém taktickém přístupu a rozvaze, ale i o využívání všech možností, ať už se jedná o vybavení nebo okolní prvky či třeba divoká zvířata.
Hra nabízí dobrou atmosféru ostrova šílenství plného nepřátel a nebezpečí na každém kroku, stejně jako tematickou provázanost jednotlivých herních prvků a mechanik. Nemusíte se mnou souhlasit, ale i přes nějaké odchylky je Far Cry jednou z nejlepších a nejlépe implementovaných počítačových her do deskoherní podoby. Je to dáno mnoha prvky a principy, mezi kterými musím vyzdvihnout logické a i vcelku chytré chování nepřátel, kteří nejsou jen hloupými panáky vhodnými k likvidaci, ale zatápí hráčům každým tahem.
Hra funguje v jakémkoliv počtu hráčů, ale pozor. Rozhodně bych volil taktiku stálé skupiny, kdy se od začátku do konce budete scházet v trvalé partě. Nebo si hru zahrajte sami. Sice jde kdykoliv přidat dalšího hráče a dát mu jednu z postav zapojených do kampaně, za kterou hrál někdo jiný, ale zkrátka to není ono a hra nejlépe funguje právě jako ucelená kampaň, žádné namátkové mise s rozehranými postavami.
Far Cry je ve výsledku příjemným překvapením letošní zimy, které udělá radost nejen fanouškům původní předlohy, ale všem, kteří mají rádi taktické souboje, obtížná rozhodnutí, nevadí jim náhoda a jsou připraveni čelit pořádným výzvám. A vzhledem k počasí za oknem se výlet na prosluněné ostrovy vždy hodí.
Hru můžete koupit ve Světě deskových her zde!
Far Cry: Escape from Rook Islands
Autor: Philippe Nouhra
Vydavatelství: Asmodee CZ
Rok vydání: 2024
Počet hráčů: 1-4
Věk: 14+
Herní doba: 60-90 min na misi
Autor: Adam Vondra Vondris