Festival zvířátek

Vítejte v Javorovém údolí, kde se po dlouhé zimě všichni chystají na tradiční Jarní festival, kterým oslaví nejen příchod jara, ale nového roku. Pomůžete s jeho přípravou?

Asi si vzpomenete na roztomile vypadající hru Útulná doupata malého vydavatelství BoardBros z roku 2021. Ta rychle zaujala nejen svou grafickou stránkou, ale i pěknou hratelností založenou na umisťování kostek a tvorečků – dělníků. Osobně se mi tahle hra vyšvihla do TOP10 her daného roku. Proto když BoardBros ohlásili příchod další hry z prostředí doupat, nesoucí název Mappley Valley neboli Festival zvířátek, byl jsem minimálně zvědavý. O to víc, že za oběma tituly stojí stejná autorka herního designu i grafické stránky. Ano, Festival zvířátek je zkrátka takové volné pokračování Útulných doupat, kdy ale obě hry spojují více méně jen tvůrci, grafický háv a podobná terminologie. Jak se ale hra povedla? Na to vám snad postupně odpovím.

Festival zvířátek je hrou založenou na putování po mapě, sbírání sad a správě surovin určenou designérky Roberty Taylor a výtvarnice Shawny J. C. Tenney. Určená je pro 1-5 hráčů s věkovým doporučením 8+ a herní dobou pohybující se okolo 60-90 min na partii. Hráči se stávají zvířátky, tvorečky v jarem se plnícím Javorovém údolí a mají za úkol připravit co možná nejlepší tradiční jarní festival pomocí řady výrobků, potěšení, aktivit a dalších typicky festivalových věcí.

 

Výbava do batůžku

Už od prvního pohledu je jasné, kde se vzala grafická stránka hry. A není to jen menším nápisem „Útulná doupata“, ale jednoduše roztomilým vizuálem vysmátých zvířátek na víku. A ze mě musím říct, že je jen dobře, že hra dostala shodný vizuál, protože ten je originální a líbivý. Byť samozřejmě můžete namítat, že dosti infantilní, ale k téhle sérii to zkrátka patří.

Musím upozornit, že pro potřeby článku se mi do ruky dostala KS edice hry. V čem se liší? Inu ne že by už základní hra nebyla plná kvalitně vyvedeného obsahu, ale v KS edici se dostanete rovnou k dřevěným surovinám, mini rozšířením, ale také velmi povedenému insertu od GameTrayz, díky kterému je to množství komponent hned jednodušší roztřídit. A že toho ve hře je až až – desítky karet, desítky různých surovin, žetony, desky pro hráče, velký herní plán, ale také figurky pro hráče. Z prvních příprav hry se tak stává trochu minihra, protože toho skutečně není málo. Naštěstí ale musím zároveň říct, že ač první setup může být delší, je ve finále dosti intuitivní a jednoduchý a od dalších her zabere i přes to množství skoro minimum času.

Hra nezaujme z hlediska zpracování jen grafikou, ale i kvalitou. Měl jsem možnost porovnat obě verze a ani v té základní o nic nepřicházíte, protože kartonové dílky jsou kvalitní, hezky pevné a plně dostačující. Jasně, vždycky je fajn mít hru tzv. „pimpnutou“ o něco navíc, ale nutnost to není.

Komponent ve hře je tolik, že se připravte na zaplnění celého stolu. Velký herní plán zobrazující celé Javorové údolí udělá svoje a to si k němu ještě připočtěte nabídky karet po stranách/hranách a nemalé prostory pro hráče, kdy každý má svou desku v podobě batůžku a k ní se mu musí vtěsnat vyráběné i vyrobené karty a sesbírané speciální nášivky přinášející do hry zvláštní schopnosti.

Pravidla hry jsou napsaná i přeložená pěkně a po prvním přečtení jsem neměl problém je nejen pochopit, ale i vysvětlit. Snad jedinou překážkou může být množství ikonografie bez nějaké „lama“ karty, ale ono to rychle přejde tak říkajíc pod kůži a vše je bez problému.

Každopádně musím pochválit, že všechny komponenty jsou přehledné, jasné a zkrátka pěkné. Jen bych byl opatrný s věkovým doporučením, protože těch 8+ bude skutečně minimum a hra obsahuje docela dost textu a informací ke vstřebání.

 

Toulání se po lese pro celou rodinu

Pravidla samotná nejsou obtížná. Celá hra je v kostce založena na putování po lese pomocí karet a využití spojnic mezi místy, využívání akcí políček a vytváření sbírky karet pomocí surovin.

Na začátku hry připravíte herní plán, nabídky karet (vždy jsou z každého balíčku kamarádů, potěšení a nášivek dostupné 4) a zásoby surovin. K tomu přidáte dvě náhodně tažená tábořiště, nějaké ty žetony a festivalové aktivity. Každý hráč si vezme batůžek (desku), figurku reprezentujícího jeho samého umístí do místní vesnice jakožto výchozího bodu putování a dobere si nějaké ty karty potěšení do začátku. Připraveni? Tak vzhůru na cestu.

Celá hra se hraje na pět kol, které mají pěkně exponenciální růst, kdy první dvě kola jsou taková rozkoukávací, ale postupně se nabalí a z posledního kola se stává velmi slušný mozkolam. O co ale jde?

Napříč herním plánem a různými místy vedou lesní/vodní/horské stezky, po kterých hráči v průběhu hry putují (ne, nejsme u Zaklínače), kdy ale o tom kudy mohou procházet, rozhoduje karta kamaráda, kterou v daném kole zahráli. Kromě té základní, obsahuje každý parťák jen jeden ze tří symbolů a pokud se někam chcete dostat, musíte nad trasou dobře přemýšlet. Všechny cesty zde totiž nevedou do Říma, ale na různá akční pole, která vám dovolují zisk surovin, jejich výměnu se zásobou, ale také zisk dalších karet, ať už potěšení k výrobě, kamarádů k větším možnostem nebo nášivek. Cílem hry je vytěžit z putování co nejvíc bodů, a to zejména vytvářením karet potěšení a jejich kombinování, k čemuž slouží posbírané suroviny. Do toho samozřejmě promlouvají i schopnosti karet kamarádů, ale i zmíněných nášivek, či společně vytvářené festivalové aktivity, které fungují na principu lehkého area controlu.

Jak vás tedy už jistě napadlo, z počátku se sice projdete jen tak lehce, ale jak získáváte další parťáky, můžete během posledního kola pěkně prošmejdit velkou část plánu. V tomhle ohledu má hra dokonce velmi pěkný vyrovnávací mechanismus, kdy si slabší hráči s menším počtem kámošů doberou speciální karty toulání, které sice nedovolují postup po plánu, ale po zahrání aspoň dají nějaké ty suroviny a dovolí vytvářet v daném tahu potěšení. Mechanismus je to velmi příjemný a hezky designovaný.

Hra každopádně končí ve chvíli, kdy se dohraje páté kolo, spočítají se srdíčka – body a může se oslavit velký Jarní festival, kde se ocení nejlepší malý zvířecí přispěvatel.

Kromě hry více hráčů obsahuje hra i povedený sólo mód s absencí automy, kdy jde o překonávání vlastní skóre. Což je vlastně velmi příjemné a sedí to k lehkému příjemně fungujícímu nenásilnému tématu.

 

Dojmy

Moje dojmy začněme trochu netradičně, a to lehkým srovnáním Festivalu zvířátek a předchozích Útulných doupat. Asi leckoho díky vizuální stránce a společným tvůrcům napadne, jak moc jsou si hry podobné. Pravda je, že skoro vůbec. Jasně, je tu roztomilé téma, je tu stejné prostředí a máte i zde správu surovin spolu s jejich přetavením v karty a sběr bodů, ale novinka je postavena na pohybu postavy po mapě pomocí karet, absentují v ní kostky, náhoda je silně limitována a omezena je též interakce mezi hráči. No a také je pocitově o něco lehčí, protože přináší o něco méně plánování a správy. Na druhou stranu i zde platí, že přes to jak hra vypadá, rozhodně není určena dětem. Doporučený věk 8+ je takové minimum a i mnohem zkušenější hráči se v rébusové honbě za body pěkně zapotí. Tak už pojďme postupně na jednotlivé body.

Jasně, vizuální stránka a zpracování hry, to je zkrátka pohádka. Od vydavatele by se mohla řada firem učit, a to ať už máte v ruce retail nebo KS verzi, obě přináší plnou krabici velmi kvalitně provedených komponent do posledních detailů. Což by zároveň byla asi jediná výtka k retail verzi, kdy absence insertu je dosti na škodu a brzy asi většina hráčů sáhne po 3D tisku nebo řešení třetích stran.

Hra má na krabici uveden počet hráčů 1-5 a asi si říkáte proč ne? No, a já vám řeknu velké NE a můj nejzásadnější herní problém. Festival chcete hrát maximálně ve třech. Jasně, jde to i ve více, ale čekání na tah se prostě neúměrně natahuje a je to velmi podobné, jako třeba v novém Zaklínači. Jasně, můžete si tahy promyslet dopředu, ale osobně takovému skoro simultálnímu hraní úplně neholduji, přeci jen ve více lidech jsou hry společenská zábava. Hra postrádá interakci mezi hráči, nějaké zapojení ostatních a v podstatě jediné co se tak může stát je, že vám soupeř sebere kartu nebo obsadí políčko festivalových aktivit. Ani ta políčka nejsou takříkajíc zašlapávací. I když na rozdíl od doby čekání na tah tohle už za negativum neberu, protože mi to přijde v podobné hře minimálně jako dobrý nápad, ne-li přímo skvělé. Festival totiž od počátku nepůsobí jako nějaké soubojovka nebo konfliktní hra a má takový ten příjemný poklidný flow, kdy si uvaříte čaj, rozložíte hru a s třeskutou zimou za oknem si užijete trochu té herní pohody. Chápu, že to řada hráčů neocení a nebude se jim takový typ hry líbit, ale já jsem spokojený a dostal jsem přesně to, co jsem čekal. Ostatně co jiného byste také chtěli od hry plné kamarádů? Zkrátka budeme kamarádi všichni. Minimálně do počítání bodů, pak se to může zvrhnout v trvalé nepřátelství. Ale to u každé hry.

Co se mi na hře hodně líbí, to je využití karet kamarádů na cestování po různých trasách a nutnost plánování, ale s tím spojený i velmi pěkně vymyšlený vyrovnávací prvek, který hráčům kompenzuje počet tahů v kole. Tedy počet tahů hráčů se vždy odvíjí od toho, kdo má nejvíc karet kamarádů. Samozřejmě nezáleží jen na vašich kartách kamarádů, ale průběh tahu hráče se dá dále ovlivnit např. žetony map, které vás mohou posunout i po jiných cestách, než zahraná karta. Každopádně propojení míst a druhy cest jsou ve hře udělané pěkně a je vidět, že prošly testováním, kdy musíte neustále přemýšlet a vymýšlet nejen kudy se vydáte, ale i jaké parťáky si vezmete do party.

Líbí se mi, jak hra bojuje s náhodou. V podstatě zde absentuje, což je oproti kostkám u Doupat velká změna. Jasně, mohou dojít špatné karty do nabídky, ale to je asi tak vše a vše ostatní se dá naplánovat. Ve hře máte i takový lehký deck-building v podobě kamarádů, ale na rozdíl od jiných her zde máte na začátku kola vždy výběr ze všech karet, takže i nováčci nebudou mít takové to klasické dilema „čím si zaplnit balíček, abych z toho vždy něco měl“, protože karty vždy během kola využijete.

Herní plán je částečně variabilní, některé věci se obměňují, nabídka karet se proměňuje, ve hře jsou různé aktivity a tak je postaráno o dostatečnou variabilitu a velkou znovuhratelnost.

Ano, Festival zvířátek se mi líbí. Prostě a jednoduše se mi líbí, protože je to dobrá hra. Pěkně udělaný design jak po grafické, tak po herní stránce, odladěné a vyvážené mechanismy, příjemně plynoucí hra a veskrze krásná výprava zpět do Javorového údolí.

 

P.S. Aktuálně dostupná je retail verze, ale na stránkách BoardBros k ní lze doukoupit jak dřevěné suroviny, tak i mini rozšíření. Hry se tak už budou lišit pouze o insert.

 

Hru můžete koupit přímo u vydavatele zde!

 

Festival zvířátek

Autorka: Roberta Taylor

Vydavatelství: BoardBros

Rok vydání: 2023

Počet hráčů: 1-5

Věk: 8+

Herní doba: 60-90 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: