Frosthaven – první dojmy

Vydejte se na daleký a rozlehlý sever a okolí osady Frosthaven, kde má vaše skupina dobrodruhů, žoldnéřů a hrdinů nelehké úkoly. Vydejte se do dobrodružství!

Chce se mi napsat konečně. Konečně k nám po mnohých odkladech a těžkostech dorazil Frosthaven. Dlouho vyhlížený, opěvovaný a megalomanský projekt vydavatelství Albi a nástupce neméně legendární hry Gloomhaven, která nám před lety ukázala, jak geniální a velký může být legacy systém a hra na hrdiny v jedné krabici a také hra, které se dlouhé roky vyhřívala na první příčce žebříčku BGG. A přestože byly Gloomhaven a jeho menší prequel Lví chřátán velkými a úžasnými hrami, tak novinka Frosthaven je strčí do kapsy v mnoha ohledech, byť zcela logicky z nich principiálně vychází a navazuje na ně.

Frosthaven je velká hra. Jakože opravdu hodně velká, vždyť považte, že když se vám dostane poprvé do ruky, musíte potěžkat v rukách více než 15 kg herní nádhery. A ani po vyloupání žetonů, desek a žetonků se herní váha nijak drasticky nezmenší. A velká není hra jen rozměry – kromě váhy si připravte i v podstatě samostatné okénko kallaxu – ale i svými herními možnostmi a rozsahem. Na tuhle hru si musíte vyhradit desítky hodin, a to už tříděním, přípravami, hraním scénářů, správou osady, ale i spravováním celé hry. Vzhledem k tomu asi leckoho napadne, zda jsme takoví blázni, že bychom už celou hru dohráli?! Inu zdaleka ne. Aktuálně jsme po odehrání zhruba 1/4 hry, a proto se zatím jedná jen o naše první shrnutí a dojmy ze hry. Ostatně Frosthaven je hrou, která je takovou událostí na českém deskoherním trhu, že si zaslouží více než jeden článek, souhlasíte? Vše tak berte trochu s rezervou a značnou mírou subjektivity v tom, co se nám zatím líbí, nelíbí, a co vás čeká. Další hlubší dojmy přijdou časem, po odehrání další velké části hry.

Frosthaven je velkou (a slovo velká si zapamatujte, budu ho používat často) fantasy, kooperativní, scénářovou, dobrodružnou a legacy hrou s příběhovými, ale i euro prvky, za níž stojí Isaac Childres. Je určena pro 1-4 hráče od 14 let a herní doba se může pohybovat řekněme od 60 min a dále na jeden scénář a opravdu desítky odehraných hodin v rámci celé kampaně, než se vám povede hru odehrát. Rozhodně si tak nemyslete, že si k Frosthavenu sednete párkrát za měsíc a zvládnete vše do Vánoc odehrát. Možná tak do příštích. Na druhou stranu tohle je hra, kterou si opravdu chcete vychutnat, ponořit se do jejího světa a možností a za své peníze si užívat každou sekundu na mrazivém severu.

Hráči se ve hře převtělí do rolí hrdinů – dobrodruhů, kteří se vydávají na daleký sever, do osady Frosthaven, kterou mají chránit, rozvíjet, spravovat a odhalovat všechna možná místní zákoutí, překvapení a dobrodružství, ale i cesty, a to v různých větvících se scénářích a příběhu.

 

Zpracování

Co si budeme nalhávat, velikost Frosthavenu a množství herního materiálu je na jednu stranu doslova dechberoucí, ale zároveň i silně zastrašující. Představa, že mám doma jen pár deskovek a věnuji se třeba rodinným hrám a pak mi přijde po objednání z Albi tohle herní monstrum (v tom nejlepším slovním spojení a smyslu), je pro mě osobně docela děsivá. Čili první důležitá rada a upozornění – než si Frosthaven pořídíte, pořádně zvažte své možnosti a zkušenosti a klidně si projděte pár článků a videí. Nebudu totiž tvrdit, že tohle je „must have“ hra pro všechny, to ani zdaleka ne.

Ono totiž už jen dostat hru domů je malá posilovna – věřte mi, z nejbližší pobočky dopravce se tahle bedna pronese. A pak přijde svátek v podobě rozbalení. Opatrně vezmete nůž, rozříznete kartonovou krabici a čekáte klasickou výplň v podobě bublinek a papíru. Jenže ne, Frosthaven ve své majestátnosti zabírá celou bednu. Jaký bude další postup? Inu určitě vytáhnete bednu na stůl, rozříznete držící nálepky a nadzvednete víko.

No a tady vás rovnou zastavím. Frosthaven není hra s jednoduchým naskočením. Nejde ani tak o pravidla, která sama o sobě čítají více než 80 stran a jsou takovou malou středoškolskou učebnicí, ale i další herní obsah. Celé 4 strany má totiž návod, jak si hru před hraním připravit a vaše první dobrodružství, výprava velký úkol tak bude loupání, třídění, dělení a ukládání obsahu do boxu. Je toho opravdu strašně MOC (a abych parafrázoval trolly ze Zeměplochy – MOC MOC). Kniha pravidel, kniha příběhů, pomocná kniha příběhů, kniha hádanek, archy samolepek, mapa světa, deníky boxy na žetony, schémata kampaně a alchymie, 27!!! archů žetonů, žetonků a mapových dílků, stovky karet desítek druhů a tvarů, hromada zapečetěných obálek a krabiček, další žetony, figurky, standees, počítadla, karty monster, modifikátory, stojánky, stavy, zranění a ještě hromada mapových dílků… a to jsem určitě na xy dalších věcí zapomněl. Nechci nikoho strašit ani dokazovat rozsáhlost hry, jen příkladně dávám jasně vědět, že se jedná o mega hru. Rozhodně doporučuji se po rozbalení v klidu nadechnout, uklidnit a postupně si vše roztřídit a přípravit. Nastavení autorů totiž dává dokonalý herní i funkční smysl a troufnu si tvrdit, že jakmile vše správně využijete, nabízí hra už v základu funkční rozložení a insert a nemusíte nic dokupovat, i když by se mohl nějaký tištěný 3D insert třeba hodit. Co mohu za sebe doporučit a já osobně využil, to jsou odlepitelné samolepky pro případný reset hry a archiv na mapové dílky, který slouží pro jejich roztřídění a jednodušší přípravu. Možná se teď smějete, že málokdo možná celý Frosthaven dohraje a navíc aby se k němu vracel, ale osobně tuhle hru reálně považuji za jeden ze svatých grálů na poli deskových her a těším se, že si hru jednou zahraju třeba znovu s dětmi a proč tedy neinvestovat do potencionálního resetu. Případně mě napadá i možnost, že prostě po pár hrách zjistíte, že chcete hrát ve více (nebo méně) hráčích, a i když s tím hra umí pracovat, někdo si prostě bude chtít celou hru od začátku do konce projít v totožném složení a počtu.

Co se zpracování hry týká, tak sebe k němu nemám výtek. Nevadí mi standees a nedovedu si představit, že by vše ve hře bylo řešeno figurkami. Líbí se mi celková přehlednost herního materiálu a jeho zpracování i řešení jednotlivých hrdinů, krabiček a celého systému. Také cením to, že tvůrci rovnou počítají s tím, že hráče navedou, jak si hru roztřídit a ve všem se neztratit. Hodně to pomůže celkovému zážitku. Hra dobře pracuje od začátku s legacy systémem a postupným vývojem a snaží se hráče nezahltit hned od začátku, což však neznamená, že by informací a možností bylo od počátku málo. Rozhodně se připravte na to, že Frosthaven vám nedá nic zadarmo a hře prostě musíte věnovat čas. Což se ostatně u hry za více než 4000 Kč pravděpodobně předpokládá.

Co se mi subjektivně líbilo třeba na Lvím chřtánu, to bylo nahrazení mapových dílků knihami. Zde se vrací systém Gloomhavenu, i když se kniha dají dokoupit (nikoliv však v češtině). To je ale jedno z velmi mála povzdechnutí, protože jinak nemám ze zpracováním a systémem zkrátka problém a hru beru tak, jak je. Frosthaven celkově dokazuje a ukazuje svou velikost, a to, proč stojí, kolik stojí a kolik toho nabízí. 

 

Jak na to?

Asi nemá cenu tvrdit, že vám dokážu na pár řádku vysvětlit pravidla hry. Jen samotná pravidla totiž mají cca 84 stran textu a rozhodně ne žádného komiksového čtení plného bublin a obrázků, ale hutného textu vysvětlujícího textu plného detailního rozboru i příkladů. V zásadě se celá hra dělí na tři hlavní části – jednotlivé scénáře, mezi hra a starost o osadu Frosthaven a samotná kampaň jako taková.

Scénářů je opravdu hodně, mnohem více než 100, ale nikdy neprojdete všechny. Celá kampaň se totiž různě větví a jednotlivá rozhodnutí ovlivňují celou hru a postup dále. Oproti třeba Gloomhavenu máme pocit, že je kampaň a příběhová část mnohem silnější a na jednotlivá rozhodnutí kam a jak dál je kladen větší důraz. Často dostanete volbu, o které víte, že vás lákají obě možnosti, ale prostě se musíte rozhodnout. Což je pro mě osobně třeba další důvod ke znovuhratelnosti. Celkově si vždy musíte uvědomit, že tahle hra vám zabere vyšší desítky, respektive spíš stovky hodin čistého herního času, ať už přímo ve scénářích, při přípravě, ale i v dalších činnostech kolem osady.

Právě správa osady Frosthaven je jednou z největších novinek oproti přechozím titulům. Není to jen nějaká výplňová mezihra, ale stěžejní součást hry. Jen si dovedu představit, že právě tahle část nemusí mnoha hráčům vyhovovat, protože tohle je opravdu stavebně produkční management města. Na začátku máte skoro jen holé základy, které však musíte postupně vylepšovat, osidlovat a budovat a hra vás zdaleka nevede za ručičku, ale nechá vás v tomhle ohledu trochu plavat. Jako ano, volnost je skvělá, ale musíte zapojit logiku a představivost. A ano, pro mě je tady možná největší problém kooperace v celé hře. Zatímco scénáře si užívám ve více hráčích opravdu hodně, osadu bych jako správný budovatel nejraději stavěl a vymýšlel sám. Není to ale jen o budování osady, ale oproti Gloomhavenu hra nabízí mnohem více RPG prvků, jako výroba a vylepšování předmětů, shánění materiálu nebo alchymie. Jen se samozřejmě celkově jedná o prvek, který prodlužuje celou hru a jednotlivé partie. Takže ano, jedno velké ANO, ideální je mít Frosthaven několik dní po sobě rozbalený na stole, než ho před každou partií rozkládat a připravovat.

Poslední zásadní částí jsou pak samozřejmě samotné scénáře. Ty mají samostatnou knihu, respektive dvě, kdy jedna hlavní udává příběh, nastavení, přípravu a další okolnosti, pomocná pak postupně se do scénářů promítnuté prvky. Což je podle mě hrozně super tím, jak úplně nevíte, do čeho od začátku jdete, respektive části scénáře se mohou odhalovat postupně. Klade to sice větší důraz na připravenost a obtížnost, ale funguje to parádně. Samotné scénáře, respektive herní pravidla, fungují na základní „havenovském“ principu, tedy střídání hraní za hrdiny a nepřátele dle iniciativy, hraní speciální karet rozdělených na dvě části a vyhodnocování akcí a reakcí. Ve scénářích se nevyhnete bojováním a tvrdým střetům, ale zdaleka to není o „jdi tam a tam a tam všechny pozabíjej“, protože jednotlivé části přinášejí větší variabilitu a změny, což je za mě velké plus, protože u Gloomhavenu jsme cca od třetiny měli pocit mechanické repetitivnosti, která se zde absolutně nedostavila, ba naopak máme stále snahu objevovat další částí a zákoutí a „kutit“ v osadě.

A možná by bylo dobré zmínit, že už samotná příprava před první hrou je povedená minihra v podobě vytváření hrdiny. Zapomeňte na klasické fantasy hrdiny, protože tady si tvůrci připravili šestici rozličných originálních hrdinů s jedinečnými styly a úrovní obtížnosti, která i při té nejjednodušší přináší pořádnou výzvu. Ostatně hra silně tlačí na kooperaci a spolupráci a dokáže svými prvky a rozhodováním vařit mozek i ostříleným hráčům euro her.

 

Dojmy

Opravdu hodně rád bych napsal, že Frosthaven je dokonalá hra. Opravdu. A vůbec bych nelhal, protože pro stovky, tisíce hráčů je tenhle titul splněný sen a Albi patří obrovský dík, že tenhle projekt dotáhli do konce a tuto epickou záležitost vydali. Právě mezi hráče se splněným snem se hrdě řadím i já, protože pro mě osobně je Frosthaven naprosto skvělou, velkou, epickou záležitostí, a to možná i z těch důvodů, které někomu vadí. Takže postupně.

Zpracování hry, to je jedna velká pohádka. Rozbalování, třídění, příprava a nastavení, to vše je jednoduše řečeno velké a od začátku hru sledujete se zatajeným dechem. Ostatně už když hru nesete domů, je to zážitek hodný posilovny a nedoporučuji se hrou dlouhé procházky po městě nebo jízdu na kole, protože jednoruč krabici neunesete pravděpodobně. I celkové zpracování hry si za mě zaslouží pochvalu, byť je škoda některých překlepů nebo nedotažeností, které objevíte, Zde doporučuji sledovat server zatrolené hry, kde se vše nalezené postupně řeší.

Možná největší výtka, které bude ke hře směřovat je fakt, že se nejedná o atmosférický ameritrash, kde vás epicky zachrání jeden hod kostkami, ale v zásadě o velmi tvrdé počítací euro, kde náhoda nemá mnoho místa a vše záleží na hráčských rozhodnutích, od výběru karet pro akce, po načasování, sladění tempa, využití akcí, schopností a bonusů, až po pečlivé naplánování. A přesně tenhle důraz na hráče a plánování je mnohým hráčům trnem v oku už od Gloomhavenu a zde se pokračuje v podobném trendu. Pokud tak máte rádi příběhové hry plné napětí z házení kostek, tahání náhodných karet či žetonů, asi Frosthaven nebude úplně pro vás. Na druhou stranu se jedná o prvek, který mě osobně nevadí a naopak mám hrozně satisfakční pocit ve chvíli, kdy mi pečlivě naplánovaný tah a akce vyjde. Zároveň samozřejmě vše svádí k analytické paralýze a rozvaze nad dedikovanými možnostmi.

Celkově je Frosthaven náročnou hrou. Nejen svou velikostí a rozmáchlostí, ale i herním průběhem, kdy je kladen důraz na pečlivé plánování, taktizování a spolupráci. Zapomeňte na to, že někam nalítnete s mečem a vrhnete se na vlky. Zvlášť, když z počátku možná vypadáte jako nabušený hrdina, ale ve výsledku jste spíš otrhaný pobuda, který má do conanovsky střiženého svalovce hodně daleko. Nástup do hry, její začátky, ale i další průběh, na vše si prostě vyřaďte čas a chuť k učení.

Osobně se mi strašně líbí rozdělení hry na tři velké linie hraní, jak už jsem naznačoval výše. Užívám si variabilní scénáře a plánování na taktické úrovni, stejně jako strategické plánování v globálním celku. Líbí se mi, jak mě hra doslova nutí pokračovat, rozkrývat další části a zároveň přemýšlet nad tím, co by se stalo, kdyby šel jinou cestou.

Mám za to, že systém hraní karet a využívání akcí je prostě skvělý. Je to tak jednoduché a zároveň natolik pohlcující s tolika možnostmi, že se podle mě jedná o jeden z nejlepších deskoherních designů, který strčí většinu jiných her na hrdiny směle do kapsy.

Velký problém? Počet hráčů. I když mě ve Frosthavenu, respektive ve scénářích, strašně baví kooperace, zároveň je třeba si přiznat, že jakmile hru rozehrajete s jednou skupinou hráčů, chcete jít tak i dohrát. A upřímně nevím, kdo má natolik stále herní skupiny, že by se dokázal sejít ke stovkám hodin hraní. Ve finále je tak možná nejlepší hrát Frosthaven sólo, i když máte dva hrdiny a jejich správa je výzva.

Co musím zmínit, to jsou provázání a pomrknutí do starších her v rámci hraní, setkání a příběhu.

I když jsem napsal, že se jedná o euro hru v zásadě, tak nabízí mnohá rozhodnutí a části, které vás pohltí a barvitý živý svět Frosthavenu se vám usadí v hlavě. Frosthaven už konečně umí vtáhnout do hry nejen herně, ale i příběhově a vypravěčsky, byť Tolkiena nebo Sapkowského nečekejte.

Ano, Frosthaven je velká, megalomanská, epická záležitost. Pokud přijmete její premisu a herní prvky, a také její fungování, které je více než originální a zaměřené spíše na přemýšlivé euro na pozadí fantasy originální světa, budete zcela nadšeni a pohlceni. Jen si musíte vyhradit desítky a desítky hodin k objevování, hraní a prozkoumávání hry a celého světa. Odměna je sladká, nádherná, velká. Jen je otázka, zda budete mít na hru dostatek času a jste nakloněni jejímu hernímu stylu. To už si musí i vzhledem k ceně rozhodnout každý sám. Jak se hra líbí nám po odehrání další velké části, to si povíme příště.

 

Hru můžete koupit se slevou přímo u Albi zde!

 

Frosthaven

Autor: Isaac Childres

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 1-4

Věk: 14+

Herní doba: mnoho a mnoho hodin…

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: