V mrazivých nástrahách doby ledové se postavte do čela posledních zbytků civilizace a pokuste se o jediné – přežít a zachránit těžce zkoušené obyvatele!
Před pár lety vyšla díky vydavatelství Albi jedna dost netradiční deskovka – This War of Mine. Hutná silná hra o přežití ve městě zkoušeném občanskou válkou, která bodovala hlavně svým místy až velmi krutým příběhem, kde každá partie ve svých hráčích zanechala nesmazatelnou stopu. A proč se tu vracím nějakých sedm let zpět? Inu protože Frostpunk, žhavá nebo spíš mrazivá, novinka od Albi má právě se starší hrou dost společného. Každá partie ve vás zanechá stopu už od přípravy, herně se vám hodně zažere pod kůži a postaví vás před témata, která vám rozhodně nebudou moc příjemná.
Vítejte v alternativní historii, konec 19. stol., svět je zachvácen po sérii katastrof novou dobou ledovou a poslední zbytky civilizace se snaží přežít na severních cípech britského impéria, a to díky moderním parním technologiím. Jen obří parní generátory, na kterých pracovali ty největší mozky tehdejší doby mohou zachránit lidstvo. Samozřejmě za vašeho nemalého přispění a obětí.
Frostpunk je velká kooperativní atmosférická desková hra polského designéra Adama Kwapińského určená pro 1-4 hráče s věkovým doporučením 14+ a herní dobou pohybující se okolo dvou a více hodin. Úkolem hráčů je společně se postavit výzvám vybraného scénáře a postupně co možná nejúspěšněji plnit jeho výzvy ve snaze přežít do konce hry. Zvládnete vybudovat a udržet Nový Londýn nebo společně podlehnete ledovým nástrahám všude kolem?
Pod sněhem
To že Frostpunk není žádná malá deskovka, dá vědět už při prvním pohledu na čtvercovou pěkně vysokou a hlavně až nečekaně těžkou krabici. A po otevření masivního víka se není čemu divit, protože tady dostáváte pořádnou nálož herních komponent. A ty navíc můžete ještě slušně vylepšit! O tom ale na konci této části.
Po otevření na vás jako první vypadnou dva sešity. První jsou klasická pravidla, která mají pěkných pár desítek stran, ale musím říct, že jsou dobře napsaná, přehledná a s množstvím příkladů. Sice do nich asi občas mrknete, ale základní pravidlový rámec hry není nijak zvlášť složitý a lze ho pochopit po prvním přečtení. Těžší dělají hru drobné detaily a mnoho věcí, které je třeba u hraní hlídat a sledovat. Druhou knihou jsou pak scénáře pro hraní. V základních pravidlech najdete „základ“, podle scénářů pak hru lze modifikovat a stavět si nové (a větší) výzvy.
Pod pravidly najdete spoustu kartonu k vyloupání. Jednu velkou část zaujímá „skládací“ herní plán. Ten je rozdělen jednak na okrajové části kráteru, ve kterém je vybudován ikonický generátor, ale také z šestiúhelníkových dílů, které postupně během hry přikládáte a tvoříte tak během partie jedinečné prostředí. Druhá velká část k vyplokání jsou budovy. Inu stavíte nové město a základy civilizace, takže ubytovny, výtopny, kuchyně, pečovatelny, ale třeba i hřbitov. K tomu zde najdete hromadu různých žetonů a ukazatelů, které použijete…
Ano, na několika stupnicích. Ty jsou ve hře reprezentovány jednotlivými deskami a jakmile celou hru rozložíte na stůl, připravte se na pořádnou porci místa ke hraní. Hra opravdu není žádný drobeček a střední stůl Ikea vám stačit nebude. Dobrou zprávou je, že většina ukazatelů je dvouvrstvých, pro zamezení posunu žetonů.
Ochuzeni nezůstanou ani milovníci plastových miniatur. I když zde obsažený generátor spíš patří do kategorie menší plastových sošek. Generátor je jedním z ústředních prvků hry, a je to právě on, kdo zajišťuje potřebné teplo, ale o který se také musíte pořádně starat, protože přetížení vede k nenávratnému konci hry.
V sáčcích se dřevěnými komponenty se ukrývají hlavně dělníci (ano, hra je částečně worker placement) a suroviny, rozdělené do několika druhů.
No a pak už tu v docela pěkném a přehledném plastovém insertu najdete naskládáno více než 300 různých herních karet – scénáře, zákony, obyvatelé, technologie, počasí a další. Je toho opravdu mnoho.
No a velké množství je zkrátka i komponent ve hře. Když to nějak sečteme, jsou to desítky žetonů, desítky dřevěných komponenty a stovky karet. K tomu velký generátor. A další desítky karet. Tahle hra je rozměrově zkrátka macek.
A aby toho nebylo málo, tak díky kickstarteru si lze hru ještě vylepšit. Jak? Inu základní rozšíření nese název Zoceleni mrazem, a kromě dalších karet (pokud byste trpěli na malou variabilitu, což pochybuji), přináší hlavně náhradu za většinu kartonových ukazatelů a mění je za dřevěné disky, kostičky a hýbátka. Vylepšit si ale lze i třeba budovy. Pokud vám nestačí obsažené kartonové destičky, není nic jednoduššího, než si koupit krabici plnou plastových nebo dřevěných miniatur budov. Nebo si můžete koupit třeba playmat. Nebo vylepšené suroviny.
Ano, produkčně je hra velká, ale také musím říct, že dobře zvládnutá. I bez rozšíření nebo vylepšení dostanete krásně zpracovanou hru, které dominuje grafika inspirovaná počítačovou předlohou. Všechno je velmi kvalitní a je toho hodně. Dobře, uznávám, že karty by mohly být z tvrdšího papíru, na druhou stranu po drtivou většinu času leží na stole a nemíchají se v ruce. Problémem může být rozměr hry. Pokud máte jen menší stůl, smiřte se s tím, že hru rozložíte leda na zem. A i při větším stolu ho zaplníte celý a je dobře si hru správně připravit, abyste všude dosáhli.
V téhle části je vhodné pochválit českého vydavatele za dobře odvedenou práci s lokalizací. Ano, vyskytlo se pár chyb, ke kterým jsou již na stránkách Albi errata, ale v množství textu, pravidel a karet se jedná o cca tři překlepy, což rozhodně není špatný výsledek.
Zateplit, zajisti, přežít a opakovat
Kdybych tady měl rozepisovat celý herní rámec Frostpunku, měl by tenhle článek tak 20 stran a stejně bych na něco zapomněl. Pokud se chcete tuhle hru naučit, musíte se zkrátka mrknout do pravidel nebo na nějaký z videonávodů.
Už jen samotná příprava hry je taková samostatná hra. Ostatně v pravidlech zabírá skoro 10 stran a zabere vám pěkných pár desítek minut. Jako první si vyberete scénář, a pak už setupujete stupnice, karty, panely, budovy a balíčky karet. No a za cca hodinu můžete začít hrát! Dobře, po čase se příprava zlepší, ale první partie je prostě dlouhá a za průměrnou dobu přípravy hry si ostatní zahrají jednu střední deskovku i s přípravou a úklidem.
Na následnou partii hry si musíte vyřadit aspoň dvě hodiny (i když prohrát se dá i mnohem dříve), během kterých nejen že musíte hlídat všechny stupnice a ukazatele a činit drsná rozhodnutí, ale hlavně se musíte pročítat hromadami textu, a to nejen ze scénáře, ale převážně ze všech těch možných karet. A většinu navíc musíte pečlivě vyhodnocovat a hlídat. A narovinu, hra vám během hraní nabízí mnoho možností rozhodnutí a voleb. A ty se pohybují v okruhu hodně špatné a ještě více špatné. Nečekejte zkrátka žádnou procházku růžovou zahradou, tady jde o přežití v mrazivé pustině se vším všudy a volby, které vám hra předkládá jsou většinou více než těžké. Zavedete dětskou práci? Budete nutit obyvatele pracovat bez přestávky? Kolik toho ještě unese váš generátor? No nic co by vám ostatní mohli závidět.
Ve hře existuje hodně způsobů, jak prohrát. Vaši lidé ztratí vůli, přehřeje se vám generátor, naštvete obyvatele, hlad, nemoci nebo vám příliš občanů zemře. Prohra a zmar je zde na každém kroku a hra nic nedává zadarmo. Rozhodně se připravte, že na první pokusy se vaše šance na vítězství bude blížit nule.
Jak vyhrát, to vám určí vždy daný scénář – přežít několik kol, něco objevit, pokořit, vybudovat. Uvidíte sami.
Pokud bych měl hru nějak přiblížit z herní stránky, tak se celá partie vždy dělí na několik kol a ta na 9 přesně daných fází:
1. Úsvit – předání žetonu vůdcovství (pro rozhodování), posun kola a případné události.
2. Ráno – vyhodnocení dané karty.
3. Generátor – musíte řešit, zda se váš generátor nepřetíží nebo nezničí, ale také onemocnění obyvatel.
4. Počasí – musíte vyřešit počasí (a většinou se jedná o negativní postih v podobě zhoršení)
5. Příprava – využijete poradce, vyřešíte nemoci.
6. Akce – naprosto stěžejní část hry, kdy pomocí figurek obyvatel (techniků, dělníků, dětí) vykonáváte akce napříč vaším herním prostorem.
7. Soumrak – vyhodnotí se karta z balíčku soumraku.
8. Hlad – musíte nakrmit obyvatele vašeho vznikajícího města.
9. Noc – musíte lidem zajistit teplé místo ke spánku, v opačném případě vám nastydnou.
Jakmile vyhodnotíte devítku fází a neprohrajete (za což máte uznání), čeká vás další den a další devítka.
Během hry budujete město okolo, snažíte se ho zateplit, postarat se o něj, postarat se o obyvatele, o fungování celé společnosti. Musíte vyhlašovat zákony, staráte se o počasí, nemoci, hlad, vysíláte obyvatele na expedice, abyste našli aspoň nějaké suroviny či jiné bonusy. No zkrátka komplexně se snažíte nejen vybudovat nové město, ale hlavně zajistit přežití jeho obyvatel a prosperitu. Nebo se spíš hlavně snažíte přežít a pocitově často spíš oddalujete prohru, než že byste přemýšleli nad vítězstvím.
Zázrak ve sněhu
Frostpunk je naprosto jedinečná a opravdu dobrá a krásná hra. Má ale pár svých ale. Takže pojďme postupně.
Zpracování celé hry by si zasloužilo medaili. Ano, zážitek si můžete ještě vylepšit dokoupenými komponenty, ale už v základním provedení hra působí monumentálně a velkolepě. Všeho je hodně a všechny komponenty jsou velmi hezky udělané. S množstvím komponent jde ale ruku v ruce i prostorová a časová náročnost nejen hry samotné, ale už i přípravy.
Hra je těžká. Level obtížnosti je i na tu nejlehčí úroveň nastavený skutečně vysoko a hra je od začátku do konce výzva. Upřímně ani po pár partiích si nejsem jistý, zda bychom zvládli nějaké zvýšení obtížnosti a vyhrát byť jen základní scénář, nám zabralo 6 mrazivých neúspěchů.
Hra je specifická svými volbami. Většinou volíte mezi špatným a ještě horším, a i to co zdánlivě vypadá nevinně se většinou negativně promítne do pozdějších fází hry. Tím se hra stává pro některé hráče v podstatě nehratelnou – a teď to neberte jako výtku, ale jako fakt – protože většina morálních herních voleb je poměrně brutální a drsná a s tím musíte od začátku počítat. Budete podporovat dětskou práci? Inu zní to drsně, ale můžete si dovolit mít část populace, který jen konzumuje a nepomáhá? A jak se postavíte třeba ke kanibalismu nebo prostituci? Teď to možná v hlavě striktně zavrhujete, ale jakmile vám mráz klepe na dveře, populace je čím dál nemocnější a hladovější a vy se snažíte přežít stůj co stůj, už to tak špatně nevypadá, věřte mi.
Při hře je nutné se připravit na opravdu hodně čtení. Karet a textu je spousta a velkou část hraní prožijete uvržení do textových polí. Hra díky tomu plyne poměrně pomalu a „vláčně“. S tím je spojený i fakt, že bych hru osobně nedoporučil pro vyšší počet hráčů. Za mě je ideální počet buď sólo (a to ho většinou nepreferuji) nebo ve dvou. Jste tak více ve hře a zároveň nedochází k takovým dohadům a hra má subjektivně větší spád. Jedná se sice o kooperatovní hru a všichni hrají dohromady, ale ve větším počtu má každý na starost část hry a byť jeho hraní sledujete, pořád nejste tak moc ve hře, jako když vás hraje méně.
Ve hře musíte sledovat opravdu hodně věcí a drobných pravidel. Už jen kontrola všech stupnic a údržba zabere dost času a hlavně z počátku hry to leckomu může působit problémy, hra se zdržuje a každý tah a část trvá dlouho. Zkrátka se jedná o velmi komplexní a hutný zážitek, za který platíte velkou časovou investicí.
Hra obsahuje velké množství různých mechanik – řízení kartami, worker placement při akcích, výpravy do vzdálených končin pomocí expedic, vytěžování generátoru nebo třeba akce v době rána a soumraku. Všeho dohromady je hodně, ale velmi dobře to tématicky a herně funguje. Hra vám skutečně dává pocit zamrzlé pustiny, o kterou se musíte nějak postarat, ale která vám neustále hází klacky pod nohy. Osobně musím říct, že z mechanik mě velmi zaujalo fungování generátoru a „propadávání“ kostiček uhlí, které do něj naházíte. Stejně tak naděje a zmar nebo třeba expedice, které představují malou expediční výzvu a pocit riskování.
Musím říct, že ač je hra dlouhá a místy dosti složitá a komplexní, jedná se o naprosto jedinečný survivor zážitek a intenzivní herní zážitek, kterému se nic nevyrovná. Zkrátka podobnou hru na trhu nenajdete. Jediné s čím lze tuhle hru srovnávat je výše zmíněný This War of Mine od stejného studia, jinak nic.
Hra už od prvního pohledu působí jako výzva a výzvou skutečně je. Nesmíte se ale nechat odradit, protože jakmile se prokoušete úvodem, rozkvete před vámi nádherně komplexní, funkční zmrzlá růže ve sněhové pustině.
Každá vaše volba v téhle hře má dopad. Každé rozhodnutí musíte zvážit, protože tady vás to nebude stát pár surovin, ale každé špatné rozhodnutí povede k mrazivé prohře. A to i když se budete snažit a morálně volit to nejméně závadné.
Každá partie vypráví svůj jedinečný příběh, a i když hrajete stejný scénář, máte pocit, že hrajete jinou hru. Základ sice může být stejný, ale variabilita a možnosti jsou tak velké, že v podstatě kromě základního pravidlového rámce hrajete jinou hru.
Ano, hra je to velká a docela drahá, ale rozhodně si nelze stěžovat na nedostatek variability a možností. Toho je ve hře nepřeberné množství a rozhodně ho nevyčerpáte během pár večerů. Nedokážu si představit, kolik partií byste ve hře museli strávit, abyste viděli a zažili vše nebo aspoň větší část.
Frostpunk je, jak už vám asi došlo ze všech těch řádků výše, úžasný herní zážitek a naprosto jedinečná hra, která přináší nejen herně zavařenou hlavu, ale hlavně výzvu a zážitek, který vám žádná jiná hra nenabídne. Nebojte se výzvy a investovaného času, protože odměna je sice drsná a mrazivá, ale zároveň opravdu krásná.
Frostpunk: Deskový hra
Autoři: Adam Kwapiński
Vydavatelství: Albi
Rok vydání: 2023
Počet hráčů: 1-4
Věk: 14+ (za mě asi spíš 16 až 18+)
Herní doba: 120 min a více
Autor: Adam Vondra Vondris