Galileo Galilei

Vesmír je nekonečný a skrývá mnohá tajemství a krásy a od počátku věků fascinuje mnohé učence i laiky. Vraťte se ale doby, kdy moderní astronomie hledala své počátky a inkvizice jí nemilosrdně pronásledovala.

Jméno Tomáš Holek asi nemusím představovat nikomu, kdo v posledním roce byť jen lehce zavadil o deskové hry. Tenhle český autor vletěl do deskoherního průmyslu jako kometa a vysázel na stůl hned trojici naprosto skvělých deskovek. Zatímco o Čajové zahradě od Albi a SETI od Mindoku už jsem psal a rozplýval se nad jejich kvalitami a zážitky při hraní, tak poslední do trojky skrývající se pod názvem Galileo Galilei a logem brněnských REXher si přeci jen dala trochu načas a dorazila poměrně nedávno. Nerad předbíhám celému článku, ale ano, i do třetice zde platí všechno dobré, protože Holek je zkrátka génius a i Galileo se mu nesmírně povedl. Tak pojďme na ní.

Víte, kdo byl Galileo Galilei? Giordano Bruno? Mikuláš Koperník nebo Johannes Kepler či Tycho de Brahe? Ne, nejsou to jen postavy hráčů ve hře, ale historické osobnosti s nesmírně zajímavými osudy a doporučuji si o nich něco přečíst. Minimálně to pěkně doplňuje tematickou hloubku hry.

Galileo Galilei je strategická euro hra založená na výběru akcí na rondelu, plánování a pozorování vesmíru pro 1-4 hráče od 12 let a s herní dobou okolo 60-120 min na partii. Každý z hráčů se stává jedním z astronomů přelomu 16. a 17. stol. a v průběhu hry se snaží pomocí svých dalekohledů učinit ty nejúžasnější objevy vesmíru a posouvat tak hranice lidského. A zároveň se snaží vyhnout nemilosrdné inkvizici a tvrdé ruce církve. A taky sbírat body a tím docílit vítězství.

 

Herní vybavení

Galileo Galilei je krásnou hrou už na první pohled. Krabice imitující dobový nákres Jupitera a jeho měsíců je skutečně povedená a hned vás vrhne do renesanční atmosféry hry.

Po otevření jako první najdete pravidla. Pro mě osobně je jedním z velkých bonusů Holkových her fakt, že se sice jedná o příjemně komplexní hry, ale jsou zároveň skvěle vysvětleny, popsány a pravidla jsou hezky přístupná. Pokud jste středně zkušení deskovkáři, nebudete mít se hrou žádný problém, jakmile pochopíte základní mechaniky. Hře navíc pomáhá i přehledná ikonografie.

Komponentů hra nabízí opravdu velké množství a rozhodně si připravte chvíli na vyloupání všech žetonů a žetonů, roztřídění hráčských ukazatelů, žetonů a destiček, ale i karet či barevných kostek. Vše je navíc opatřeno nádhernou a povedenou dobovou grafikou Michala Peichla, který se v mých očích řadí mezi nejlepší české ilustrátory (a i designéry) deskových her. A hodně je to vidět na kartách objevů, na kterých najdete měsíce, planety, planetky či různé mlhoviny nebo souhvězdí a patří bez debet mezi nejlépe ilustrované herní karty, jaké jsem kdy měl možnost ve hře vidět.

Základem hry je nejen velký centrální herní plán, ale hlavně desky hráčů, které si musíte před první partií složit, a které fungují mj. jako rondel pro výběr akcí v podobě destiček, po kterém pohybujete „skutečným“ dalekohledem. Zkrátka nejen že šel autor do hloubky hry herně, ale i tematicky.

Každý hráč má ve hře navíc desku jednoho z významných astronomů, ale i potištěné dřevěné žetony, se kterými se příjemně hraje.

Celkově je Galileo opravdu krásně zpracovaná hra. Nádherné ilustrace, kvalitní materiál, naprosto stylové desky s dalekohledy pro hráče a dřevěné žetony k tomu. Hra na stole vypadá ještě mnohem lépe, než na fotografiích. Jen škoda drobných chyb tisku, kdy musíte použít přiložené přelepky.

 

Jak na to?

Na herní mechanismy pojďme trochu v kostce, úplně nechci hru rozebírat do každého detailu, protože k tomu si můžete přečíst pravidla na webu REXher nebo video návod.

Na začátku hry každopádně rozložíte herní plán, připravíte zásoby žetonů a kostek a inkvizitorů a dle návodu herní balíček karet a univerzitu. Každý z hráčů si vezme jednu desku, komponenty vybrané barvy a astronoma. Přeci jen musím říct, že vzhledem k množství komponent si na přípravu připravte trochu více času. Jakmile však máte vše připraveno a vyskládáno, můžete se pustit do partie.

Základem celé hry je, jak už bylo zmíněno, pohyb dalekohledu po pomyslném rondelu a výběr akcí z akční destiček. Hráči se střídají v tazích, kdy aktivní hráč vždy pohne dalekohledem o 1-3 pole a vykoná příslušnou akci. V podstatě je to strašně snadné. I když…

Tah hráče se skládá z trojice fází – pohybu, akce a vyhodnocení. První část je jasná a jednoduchá. Ostatně ona i ta druhá, protože podle zvolené destičky, respektive akčního pole skládajícího se z jedné pevné a jedné pohyblivé akce provedete dané možnosti, ať už se jedná o pozorování oblohy, studium v knihovně, přednášky na univerzitě, zisk kostek sloužících jako platidlo či sledování komety nebo vylepšování akčních destiček. To jsou v zásadě pevné akce. Pomocí těch pohyblivých pak manipulujete s kostkami a zvyšujete jejich hodnoty, získáváte další či studujete. Zároveň můžete vykonávat volné akce pomocí žetonů kvadrantů (zvláštní platidlo).

Třetí částí tahu je vyhodnocení. V té musíte přesunout využitou akční destičku (ano, váš rondel se tak průběžně mění), můžete umístit zvláštní žetony komet či podstoupit výslech inkvizicí a také musíte zkontrolovat, zda jste nedosáhli některého z herní cílů.

Hra končí ve chvíli, kdy se do hry dostane poslední karta z balíčku. Pak se dohraje kolo tak, aby všichni měli stejný počet tahů, a spočítají se body, ať už získané během hry, tak i na jejím konci, a to ať už kladné či záporné.

Ano, popis hry je to v absolutní kostce a zkratce. Než se ale vrhnu na dojmy, musím zmínit, že kromě hry více hráčů si Galilea užijete i velmi hezky sólo proti samotnému Tychu de Brahe, ale také můžete využít režim se zvláštními schopnostmi postav, které hře přidávají na znovuhratelnosti a hlavně asymetrii.

 

Dojmy

Přiznávám, že pro Tomáše Holka mám už poměrně velkou slabost. Mám obecně rád euro hry a jeho tituly mi zkrátka sedí. Začalo to „Čajovkou“ pokračovalo přes vesmírné SETI a ani Galileo není výjimkou.

Dobře, ať jen neskáču nadšením do výšky, tak na úvod trochu negativní stránka – zapomeňte na nějakou hlubší herní mezihráčskou interakci. Tady si víceméně hraje každý sám na sebe.

Co je rozhodně velmi pozitivní stránkou hry, to je zpracování a ilustrace. Michal Peichl vytvořil opět nádherné výtvarné dílo a každá karta, každý detail a prvek hry je více než povedený. Zároveň je vše nesmírně přehledné a funkční a ikonografie pomáhá plynulosti hry.

Na první partie je toho ve hře na uchopení a pochopení hodně. Karty, univerzita, komety, kostky, akce, pohyb, vše správně zkombinovat a propojit. Dá to zabrat a musíte jít hře naproti. Výsledek je ale velmi příjemně odladěná hra plná možností a cest k vítězství.

Osobně beru Galilea jako silně tematickou hru. Mechaniky a herní prvky byly vybírány tak, aby seděli herními, ale hlavně tematickému designu a ve hře fungují moc pěkně, ať už se jedná o „pozorování“ pomocí dalekohledu a výběru akcí, tak ale i inkvizici, která v té době dávala komukoliv s modernějším názorem co proto. Chudák Giordano Bruno by mohl vyprávět. Ne, téma inkvizice je jedno z nejlépe zakomponovaných do hry, ať už v podobě inkvizitorů samotných, tak i výslechu, kdy tak trochu balancujete na hraně odvážného hraní, ale zároveň snahy si to u církve moc nerozházet.

U hry mě nesmírně baví mechanika pevných a pohyblivých akcí a jejich vzájemné kombinování a příprava. Mechanismus neustále posouvání pohyblivé akce ve spojení s dalšími mechanikami hry mě zkrátka dostal a nutí plánovat a přemýšlet dopředu.

I když ve hře najdete kostky, v podstatě rovnou zapomeňte na prvek náhody. Kostky zde slouží čistě jako prvek měny či zkrátka suroviny, kterou proměňujete za karty a pozorování hvězdné oblohy. Ano, i tento herní design se mi líbil.

Galileo skvěle funguje v jakémkoliv počtu hráčů, byť samozřejmě musíte počítat, že čím více hráčů, tím delší partie. Odhadem se jedná o cca 30 min na hráče, pokud už hru znají. Zároveň ale s případnou analytickou paralýzou můžete u partie klidně překročit deklarované dvě hodiny.

Hodně se mi líbí variabilita hry, kdy i po několika partiích stále nemám pocit, že bych objevil vše. Rozhodně doporučuji, jakmile se seznámíte s mechanikami, přejít na postavy se zvláštními schopnostmi, které přidávají vítanou asymetrii.

Galileo patří mezi typ her, kde jste vyloženě nadšení, pokud si něco pečlivé plánujete, promyslíte a ono vám to přesně vyjde. Přináší doslova nádherně satisfakční pocit ze správně zahraného a načasovaného tahu.

Galileo Galilei je zkrátka perfektně vytvořenou eurovkou, a to ať už po stránce zpracování a materiálového, ale hlavně grafického designu, ale i po stránce mechanické a tematické. Základní mechanismus výběru akcí ve spojení s kostkami, pozorováním oblohy a inkvizicí neustále hrozící svým záporným přínosem se autorovi velmi povedl a dobře do něj zakomponoval téma astronomů renesanční Itálie. Nebo spíš na téma dobře připravil mechaniky? Inu kdo ví. Každopádně výsledek je skutečně skvělý, perfektně hratelný, tematický a oku lahodící a Tomáš Holek v téhle hře opět dokazuje, že je skutečně áčkovým autorem deskovek nejen na našem trhu. Rozhodně o něm ještě uslyšíme, ale i kdybych od něj dostal pouze Galilea, byl bych nesmírně spokojen. Tohle se mu prostě povedlo na výbornou!

 

Hru můžete koupit na Planetě her zde!

 

Galileo Galilei

Autor: Tomáš Holek

Vydavatelství: REXhry

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 1-4

Věk: 12+

Herní doba: 60-120 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: