Impérium: Dějiny a Legendy

Osud národů leží jen na vašich bedrech. To vy ho vedete k rozkvětu, slávě a budoucnosti. Je jen na vás jak ho provedete dějinami ve hře Impérium.

Už jsme si všichni asi zvykli, že menší vydavatelství Fox in the Box vydává velmi specifické hry. Většina „liščích“ titulů spadá do kategorie těžších, komplexních her, které hráčům nedají nic zadarmo a už samotné nastudování pravidel, ale i zahrání je většinou skutečná výzva. A to i ve chvíli, kdy nejste žádní deskoherní nováčci a máte zkušenosti s hraním. A když jsem si myslel, že už jsem toho viděl hodně, přišla liška a její majitel David Hanáček s dvojicí krabic, které spojuje název Impérium a dělí podtituly Dějiny a Legendy.

Co vůbec to Impérium je? Jedná se o silně asymetrickou deckbuildingovou civilizační karetní hru ve které se každý hráč ujme role jednoho z celkem 16 zatím dostupných národů (v každé krabici jich je 8, ale o tom dále) a jeho úkolem je provést ho od barbarství až po civilizovanou říši. Jen hráč s nejmocnějším impériem může být vítězem.

Hra je určena pro 1-4 hráče s věkovým doporučením 14+ a herní dobou pohybující se okolo 90-120 minut na partii a lze jí snadno zařadit mezi těžší a komplexnější hry.

 

Karty 16 národů a mnoho dalšího

Obě krabice s hrami jsou si velmi podobné. Obdelníkový tvar, stylové ilustrace oblíbeného „Mica“ zobrazující výběr čtyř národů z boxu na víku a po otevření pořádná hromada desítek žetonů k vyloupání a skoro 300 herních karet rozdělených do několika balíčků. K tomu si zde rozbalíte kostku a dvojici sešitů pravidel – jedny pro normální hru, jedny pro sólo variantu. Ve většině věcí se obě krabice naprosto shodují a zásadní rozdíl spočívá v obsažených národech. Zatímco Dějiny přinášejí skutečně existující starověké klasické frakce jako Římané, Keltové, Makedonci či Skýtové, tak Legendy vás zavedou mezi Artušovce, Utopisty, Atlanťané či Olmékové – hodně dobré je, že každý národ má jinou obtížnost hraní, což se přehledně dozvíte podle hvězd, kdy jedna je nejlehčí (třeba Římané) a pět nejtěžší (Artušovci). Každý národ se hraje jinak. Někdy jsou změny jen drobnějšího rázu a spíše pramení z historického základu daného národa – Římané mají silnou expanzi do území – ale jiné naopak úplně mění hratelnost - Vikingové se nestarají o svou historii, Artušovci putují ke Svatému grálu. Zkrátka abych to shrnul, tak o jednotlivých národech vznikne samostatný článek. Obecně lze ale říci, že Dějiny obsahují komplexně jednodušší národy (3 jednohvězdičkové) a Legendy ty těžší (hned dva pětkové, které v Dějinách vůbec nejsou). Takže pojedeme dál.

Každý národ má svůj herní balíček skládající se z cca 25 karet (plus mínus), se kterým se hráč pustí do budování. Všechny karty nejsou opravdu povedené ilustrace Mica a kromě toho spoustu různých ikon a textu. To je za mě jeden z problémů této hry. Ale k tomu více až na konci v hodnocení.

K jednotlivým frakcím dostanete v krabicích také společné karty a žetony. Ty mají poměrně jednoduchou, skoro až strohou grafiku a trochu kontrastují s vyvedenými ilustracemi na kartách.

Co je naopak pěkná věc, to je plastový insert, do kterého rozdělíte jednotlivé balíčky karet i žetony a dokonce máte vespod krabice popsáno, kam který národ patří. Ano, případně se dají obě verze hry dát do jednoho boxu, ale já zatím neměl srdce na to, jednu z krabic vyhodit, protože se mi prostě líbí ilustrace.

Po komponentové stránce je hra v pořádku. Na jedné straně stojí naprosto skvělé karty, kde si do syta užijete Micových ilustrací, na straně druhé žetony, které jsou sice funkční, ale nějak mi ke hře ze začátku neseděly. Insert je dobrá věc jako vždy, dokonce se mi do něj podařilo naskládat i obalené karty. Liška si vyhrála s pravidly a snažila se je udělat co možná nejpřístupnější. Byť jsem nečetl originál, tak i přes všechna varování mi stačilo přečíst si základ „pouze“ dvakrát a chápal jsem, co jak funguje. Aspoň zhruba. Co naopak nepotěšilo, to je ukazatel nabídky karet rozdělený do tří částí. Možná hledám zbytečné chyby, ale to jak se neustále jednotlivé části posouvali po stole, mi vážně vadí.

 

K nehynoucí slávě!

Z herní stránky je Impérium takové trojice her v jedné. Jakto? Inu jedna hra je příprava, jedna samotné budování národa a jedna bodování. To je samozřejmě nadsázka, ale rozhodně se nedá říct, že by hra byla rychle připravená nebo uklizená. Každopádně tohle berte jako takový přehled a rozhodně ne jako komplexní návod na hru.

Jako první si každý hráč vybere jeden národ (doporučuji začít s těmi jednoduššími) a provede přípravu – vyloží kartu mocnosti stranu A nebo B (určuje zvláštní podmínky), připraví dobírací balíčky karet – herní balík, karty národa a karty budování, nastaví si kartu s označením barbarství (kromě jedné výjimky) lícem nahoru a případně si do herní oblasti vyloží nějaké počáteční karty, pokud pro daný národ existují.

Následuje společná příprava, kdy se připraví stupnice nabídky, zásoby žetonů (a každý dostane počáteční zdroje) a všechny balíčky karet se rozdělí, zamíchají a rozloží kolem nabídky, kdy se následně vyloží počáteční nabídka karet.

A může se začít! Takhle to zní docela jednoduše, ale příprava má množství kroků a při prvních hrách je opravdu doporučuji projet pěkně s klidem, pomalu a postupně od začátku do konce.

Hraní hry je vlastně ve své podstatě docela jednoduché. Zkrátka se jede po jednotlivých hráčích, kdy vždy aktivní hráč má na výběr ze tří možností:

Aktivace – zkrátka lze libovolně využívat akce a aktivovat aktivační schopnosti, dokud hráč chce a má na to zdroje nebo nepasuje. Zní to opravdu jednoduše, ale je v tom mnoho podmínek – některé karty lze hrát jen v době barbarství, na některé musíte už být přetvořeni v říši. Musíte mít dostupné aktivační schopnosti. A musíte splňovat všechny podmínky. A musíte se orientovat v klíčových slovech. Uff,

Inovace – hráč musí odhodit všechny karty z ruky a poté si dobere podle zvláštních pravidel kartu z nabídky,

Vzdorování – hráči se tímto mohou zbavit karet nepokojů, které zde slouží jako záporné body, postihy a „plevelení“ balíčků,

Po vykonání jedné z akcí následuje úklidová část – hráči si odhodí aktivační žetony a žetony akcí a dobere si z nabídky do 5 a 3 na svou kartu stavovou kartu, může odhodit libovolný počet karet z ruky a dobere do pěti. A hraje další hráč.

Pořád to zní jednoduše?

Tak teď si dáme dobírání karet. Jakmile vám dojde balíček a máte si dobrat další karty, normálně byste prostě zamíchali odhazovací a vytvořili nový. Tak v Impériu ne. Záleží, zda jste barbaři nebo civilizovaná říše. A taky zda máte dostupné žetony akcí. V prvním případě si přidáte kartu z balíčku národa. V tom druhém jí musíte vybudovat z balíčku budování.

A jak se vlastně změníte z barbarů na říši? Inu když si do balíčku přidáte kartu přerodu, která naspodu balíčku národa. A pak můžete využívat balíček budování!

Jo a pak tu máte ještě slunovrat na konci kola, kdy se vyhodnotí všechny karty s příslušnou ikonou.

No takto nějak hra pokračuje dokud nenastane Bodování nebo Kolaps, tedy dvě varianty konce hry. Pokud dojdou karty ve společném balíčku nepokojů, nastává hromadný kolaps říší. V tomto případě si každý hráč posčítá všechny své karty nepokojů a kdo jich má nejméně, vítězí.

Bodování je o něco složitější. Nejen že může nastat po jedné z šesti!!! podmínek (i když většina je vázána na specifické národy), ale hlavně sečíst všechny body z karet je docela výzva i pro zkušeného matikáře. Tady už ale vítězí logicky hráč s nejvyšším počtem bodů.

Samostatným tématem je pak sólo varianta hry. Ta je totiž skutečně skvělá. Základní pravidla zůstávají, ale je zde naprosto geniálně vyřešena umělá inteligence jednotlivých frakcí, kdy ke každé je speciální tabulka akcí, takže jednotlivé rozhodně není jedno proti jakému botovi hrajete a každý se chová jinak s ohledem na maximální využití předností toho či onoho národa. Navíc je zde počítáno s variabilní obtížností (i základ je výzva). A osobně jak úplně nepreferuji sólo hraní, tak tady mě skutečně bavilo. Možná dokonce víc, než hraní se skutečnými soupeři!

 

Takže jaké to je?

Hry Impérium už před vydáním strhly docela velkou vlnu zájmu. Ono se není čemu divit, protože asymetri a deckbuilding navíc s civilizační tématikou a ještě od Lišky, to je velké téma. A těšil jsem se i já. No a v podstatě jsem dostal přesně to, co jsem čekal. Inu zkrátka hru od Lišky se všemi jejími velkými klady, ale i velkými neduhy. I když posuďte sami.

O zpracování hry jsem už psal nahoře. Ano, mě se líbí a je to hodně ovlivněno tím, že mám rád ilustrace Mica. Možná bych změnil design žetonů, na druhou stranu po pár hrách je vám to víceméně jedno a spíš přemýšlíte nad 3D tiskem pro vylepšení.

Když už začínám komponenty, tak se k nim váže i jeden z neduhů. Nebo spíš dva. Jednak jsou to pravidla. Hra jako taková vlastně není až tak složitá (na poměry Lišky) a v podstatě se dá hra velmi dobře pochopit, ale musíte ke studování hry postupovat pomalu, s klidem a ideálně si vzít k ruce komponenty. K tomu se váže i obrovské množství „klíčových slov“ a pojmů, které musí člověk vstřebat a pochopit. Dávají smysl, ne že ne, jen jich je hodně, a minimálně při prvních hrách budete často hledat a listovat. S tím je spojené i velké množství ikon a informací z karet – území, civilizované, necivilizované, průlomy, barbarství, říše, nepokoje, budování, posádky, opuštění, odhození, vrácení… No zkrátka rozhodně si nelze myslet, že si přečtete pravidla, sednete ke hře a hrajete. Ne, tedy už příprava na první hraní je výzva. A první hra bolí. Hodně bolí. A není nejmenší problém nasekat hromadu chyb.

Ve hře je velká asymetrie. To je na jednu stranu dobře. Na druhou si uvědomte, že ovládnout už jeden národ je výzva, zvládnout všech 16 úspěšně je výzva kosmických výšin! Když už se naučíte hru a pravidla třeba s Římany, vytáhnete takové Artušovce a ti vás posadí na zadek a ukážou, že tahle hra se dá hrát úplně, ale úplně jinak. Na stranu druhou tady máte variabilitu a znovuhratelnost zajištěnou na opravdu dlouhou dobu, a to už s jednou krabicí. Obě varianty pak posouvají zmíněné složky někam úplně mimo naší realitu a klidně si dovolím říct, že pokud byste pár měsíců hráli jen Impérium, stále byste měli co objevovat. No a to už se někde v dáli chystá 16 dalších národů.

Ono se na jednu stranu jedna o naprosto klasický a skoro se chce říct až obyčejný deckbuilding, kdy prostě vymýšlíte jak si to poskládat, aby to pak dobře fungovalo na stole, ale je tak krásně komplexní a hluboký, že stejně máte pocit, že hrajete úplně jinou hru.

Hra je dlouhá. Jako při první hře počítejte se dvěma hodinami minimálně. Spíš víc. Herní doba se postupně snižuje tím, jak hru znáte a víte, co nejen máte, ale i chcete dělat, ale časová investice z počátku se rovná podstatně větším hrám a u takové hry většinu hráčů nejspíš překvapí. Stejně tak vám bude z počátku připadat, že na herním stole převládá chaos, kdy je třeba se zorientovat a utřídit si prostor.

Hra je sice určena pro 1-4 hráče, ale zcela narovinu, tohle je sólovka a duel. Ve větším počtu hráčů se hra naprosto neúměrně táhne a prodlužuje a čekací doba na tah je strašně dlouhá, což mě osobně vadí. Navíc v tazích soupeřů prostě nic neuděláte. Teda maximálně jim podáte ukradené suroviny, toť vše. Ve dvou je ale hra naprosto skvělá a sólo je vynikající. Tedy pokud vám nevadí trochu delší obsluha umělé inteligence, byť si nemyslím, že je to něco strašného.

Hra dokáže dost zavařit mozek a je vcelku náchylná na analytickou paralýzu, kdy dost dlouho přemýšlíte, jak optimálně využít svůj tah a karty a jak celkově dopředu naplánovat svou strategii.

A teď to možná vypadá jako docela velká kritika hry a překvapí vás závěr – mě se tahle hra strašně líbí. Jasně, má spoustu neduhů, se kterými je třeba počítat. Je třeba si vyhradit čas na nastudování a na proniknutí do hry a na první partie. Je třeba udělat velkou investici, ale odměna je sladká a ve hře objevíte pod povrchem klenot. Impérium se možná ve svém balení tváří jako menší hra, ale ve skutečnosti se jedná o velký komplexní civilizační deckbuilding, kde je stále co objevovat, tvořit a dělat. Každý národ je jiný a je třeba jeho kouzlo a herní možnosti objevit, ale za celou dobu testování mi nepřišlo, že by někdo byl přesílený nebo naopak slabý. Spíše záleží na hráčích, jejich schopnostech a přístupu.

Impérium je zkrátka hra určená pro zkušené hráče a rozhodně není ničím pro nováčky. Je to taková tradiční „liščí“ hra, kdy se nesmíte bát a musíte se prokousat tvrdými začátky, než před vámi „vykvete“ skvělá hra. Nemyslím si, že je to hra pro každého a jistě mnoho hráčů odradí výše zmíněná negativa. Na druhou stranu jsem si jistý, že pokud hře dáte šanci a dostanete se do ní, odměna je velká, sladká a vydrží na dlouhé hodiny zábavy.

Zkrátka komplexní civilizační deckbuilding s obrovskou mírou možností, objevování a herního zážitku – to je Impérium Dějiny a Legendy!

 

Koupit Impérium: Dějiny přímo u Lišky!

Koupit Impérium: Legendy přímo u Lišky!

 

Nebo můžete obě hry koupit v našem partnerském eshopu Cech hráčů zde!

 

Impérium: Dějiny, Impérium: Legendy

Autoři: Dávid Turczi Nigel Buckle

Vydavatelství: Fox in the Box

Rok vydání: 2022

Počet hráčů: 1-4

Věk: 14+

Herní doba: 90-120 min a více

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: