Infiltrátoři

Organizace byla infiltrována cizími agenty. Zrádci jsou všude kolem vás a musíte se snažit, abyste se jich zbavili a přežili!

Hra se skrytým zrádcem, respektive zrádci, ale zároveň plně koopertivní titul? Tímhle mě hra Infiltrátoři od Asmodee zaujala hned na první pohled. Přeci jen většinou musí vždy hrát aspoň jeden hráč za zrádce proti ostatním. Počkat, a k tomu karetka na cca 20 min s různými misemi? Hořel jsem zvědavostí!

Příběh hry Infiltrátoři je poměrně jednoduchý. Tajemná Organizace agentů, jíž jste ve hře členy se stala obětí útoku a infiltrace ze strany zrádců a nepřátel. Úkol je snadný – pro přežití Organizace je musíte najít a zlikvidovat, aby organizace přežila. Jenže zrada není jen v řadách běžných agentů, ale sahá až do nejvyšších pater!

Za touhle karetně dedukční hrou se zrádci stojí duo John a Liam Keanovi, kteří jí vytvořili pro 2-5 hráčů od 10 let a s herní dobou okolo 20, maximálně 30 min. Hráči se stávají agenty Organizace a napříč 20 (a třemi navíc) misemi musí vymýtit nepřátele a uchránit tak osud a budoucnost svého zaměstnavatele.

Infiltrátoři jsou na první pohled trochu nenápadná hra. Tmavá trochu nevýrazná krabička by ale neměla zapadnout, protože pod jednodušší vizuálem se skrývá karetní překvapení. Jako první vezmete jistě do ruky pravidla. Ne, nejsou dlouhá, ale jsou oboustranná, z jedné strany pravidla, z druhé strany kniha misí. Nastudovat a vysvětlit hru je otázka pár minut. První plus. Stěžejní součástí hry jsou karty – 70 karet v pěti různých barvách s čísly 1-15 (jednička je speciální), hromádka žetonů s čísly či náboji, ale i kartonová pistole a držák, který zároveň funguje jako jednoduchý insert. A také mazatelný popisovač. I když hra na první pohled nezaujala, ve finále vypadá na stole docela pěkně, karty jsou hezky přehledné, jasné a barevné (a vhodné díky symbolům i pro osoby s poruchou barvocitu) a noirové ilustrace jako by vypadly z komiksů Eda Brubakera.

 

Jak na to?

Hra se sice mění v závislosti na misích, ale základ je velmi obdobný nebo spíš stejný. Dle pravidel se vytvoří balíček karet (centrála) a náhodně vylosuje určitý počet podezřelých. Doprostřed stolu vyjmete stojánek, na něj pistoli a počet nábojů určený misí. Každý hráč si vezme destičku nápovědy, dřevěný stojánek a počáteční karty.

Cílem hry je identifikovat všech podezřelé dané mise – tím vyhrajete. Pokud hráčům dojdou žetony nábojů (počet je předem určený pro misi) nebo nelze provést ani jednu z pěti akcí, vede hra k prohře.

A jak docílit identifikace? Hráči se střídají v tazích, kdy vždy mají na výběr jedné z pěti možností – chycení podezřelého, dání nápovědy, výměna informací, vyčkávání, eliminace zrádce. V první možnosti si hráč vezme kartu z podezřelých a vloží jí do svého stojánku. Nápověda je dávána pomocí karet z ruky, a to buď shodou, nebo neshodou, záleží, jakým způsobem se karta otočí (svisle či vodorovně). Výměna informací funguje podobně jako nápověda, ale kartu hraje jiný hráč, než má podezřelého před sebou. Vyčkávání vede k dobrání karet do ruky. Poslední možností je eliminace zrádce – hráč vezme pistoli, odhodí náboj a snaží se správně určit jednoho z podezřelých jiného hráče ve hře.

Podařilo se vám identifikovat všechny zrádce, respektive podezřelé? Vyhráváte! V jakémkoliv opačném případě si musíte zahrát znovu.

 

Dojmy

Infiltrátoři jsou takovým menším, příjemným, karetním a dedukčním překvapením, které se možná lehce ztratí, ale je to je velká škoda, protože hra se může směle řadit mezi takové klasické fillery/cestovní hry jako Milostný dopis, Similo, Velkopark nebo třeba menší Azul. Hra nabízí přístupná a nekomplikovaná pravidla, ale zajímavou pestrou škálu misí a hratelnosti, která v sobě kombinuje dedukční hádání a hraní na zrádce v jednom.

I když mi hra na první pohled nepřišla výrazně zajímavá, časem jsem v ní našel poměrně velké zalíbení a noirový komiksový styl se mi líbí víc, než bych čekal. Líbí se mi, že krabička je využita na maximum, včetně herně použitelného insertu.

Hodně se mi líbí kombinace role zrádce, ale zároveň napovídání a dedukce mezi hráči. Z počátku jsme si museli najít správný balanc, aby se všichni nesnažili hráč všechno, ale v tom je kouzlo kooperativních her. Díky systému hry jsme neměli problém s alfa hráčem.

Příjemně nás překvapilo, že hra je solidně hratelná v jakémkoliv počtu hráčů, ať už ve dvou či pěti, byť ideální bylo hraní ve třech, kdy jsme našli ideální balanc mezi hratelností a náročností.

Příběh hry sice není kdovíjak složitý, ale je na tak malou hru solidně a pěkně dávkovaný a navázaný na jednotlivé tematické mise. Sice je podstata hry stále stejná, ale nabízí řadu možností napříč misemi/partiemi. Rozhodně doporučuji hrát mise minimálně napoprvé postupně.

Příjemné je, kolik variability hra přináší. Nejen mise, ale i možnost hraní s nebo bez destičky nápovědy. A přitom v podstatě stojí na pravidlech až dětského Simila!

Pravidla hry vůbec nejsou náročná, ale hra dokáže vytvořit dechberoucí, respektive mozek vařící situace. Ono když máte dost nábojů na pár podezřelých, je to v pohodě, ale v pozdějších misích už třeba nesmíte udělat ani jednu chybu a musíte maximálně solidně plánovat a přemýšlet společně.

Infiltrátoři jsou velmi příjemným, nenápadným kapesním pokladem pro všechny příznivce jak menších karetních her, tak i milovníky kooperaček. Kombinace zrádce a hádání, nastavení misí a jednoduchých pravidel, vše ruku v ruce s noirovým vizuálem, tvoří povedenou kombinaci hry, která umí pobavit i potrápit, ale hlavně přináší komplexně nekomplexní zážitek, ať už jako filler, na cesty nebo jako hra na několik partií po sobě v podobě stupňujících se misí.

 

Hru můžete koupit ve Světě deskových her zde!

 

Infiltrátoři

Autoři: John a Liam Keanovi

Vydavatelství: Asmodee CZ

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 2-5

Věk: 10+

Herní doba: 20-30 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: