Istanbul: Big Box

Vstříc tajemstvím a bohatství Velkého bazaru v magicky kouzelném Istanbulu. Kupujte, prodávejte a získejte vzácné rubíny dřív než ostatní v novém vydání letité klasiky.

Když loni Albi představilo svůj koncept „Exlusive“, tedy zvláštní nabídku her, které budou dostupné pouze v jejich prodejnách a eshopu, zvedla se vlna skepticismu i nadšení. Můžete se na to koukat jak chcete, ale nedá se popřít, že tenhle nápad zatím očividně funguje docela dobře a Albi může na trh servírovat hry, které by buď nevyšly nikdy (Vinohrad) nebo vyšly před lety a byly nedostupné (třeba právě Istanbul nebo připravované Vysoké napětí). A je pravda, že právě druhá skupina je třeba pro mě osobně docela zajímavá, protože mnoho starších her se ke mně nikdy nedostalo a já nyní mohu objevovat jejich kouzlo. A Istanbul je jednou z nich.

 

Velký bazar – jedno z největších světových tržišť, čítající stovky obchodů, desítky pasáží a tisíce zajímavosti a tajemství. Takové město ve městě, kde denně pracují tisíce lidí a mnohem víc ho navštíví. Bazar začal vznikat již v polovině patnáctého století po dobytí Istanbulu (tehdy Konstantinopole) osmanskými Turky. Koření, kůže, drahé kameny, jídlo, zlato, oblečení, ale i mešity. Na bazaru je zkrátka všechno.

 

Základní Istanbul původně vyšel v roce 2014, a to i česky díky Albi. Následovala dvojice velkých rozšíření – Mokka a Bakšiš (2015) a Dopisy a Pečeti (2016) a několik prom. V roce 2018 pak světlo světa spatřila velká krabice s podtitulem Big Box, která obsahovala jak základní hru, tak obě expanze. No a tu přineslo Albi na trh. Tak pojďme na ní.

Istanbul (ať už s rozšířením nebo bez nich) je hra Rüdigera Dorna určená pro 2-5 hráčů s věkovou hranicí 10+ a herní dobou, a to i v plném počtu, okolo 45 min. Hráči se převtělí do role obchodníků vedoucí svou skupinku pomocníků a v chytrém a poměrně netradičním worker placementu (umisťování pracovníků) využívají jednotlivá akční pole, aby dobře nakoupili, prodali, využili zvláštní schopnosti, a co nejrychleji získali určený počet vzácných rubínů. Největším boháčem může být jen jeden. Tak vzhůru do víru ulic a uliček.

 

Obsah provoněný orientem

Málokterá krabice je tak plná obsahu, jako Istanbul. Dokonce musím říct, že množství mě překvapilo. Samozřejmě mile. Už jen hromada kartónový čtverců k vyloupaní všech těch kár, destiček krámků, peněz, desek bonusů do mešit vystačí na pěkných pár minut „minihry“. Stejně jako následné uložení, na které ovšem najdete v pravidlech pěknou pomůcku.

Hromada kartonových částí, kterým vévodí hlavně velké obdelníkové desky herní plochy, potěšila moje „retro“ srdce. V době kdy deskovkám často dominují tuny plastu, a to včetně klasických počítacích euro her, je tohle příjemný návrat ke kořenům. Naštěstí ač se jedná o německé euro, nemusíte se bát specifické grafiky, ale naopak celý Istanbul opanovalo hýření barev a skvělé dokreslená atmosféra blízkého východu a předního orientu. Všechny papírové části jsou opravdu moc hezké a kvalitní a vylamují se jedna radost. Navíc lze jednoduše rozdělit základní hru, i obě rozšíření, a to nejen díky nápovědě v pravidlech, ale i díky jednoduchému papírovému insertu.

Další skvělou věcí, jdoucí ruku v ruce s datem původního vydání, je hromádka dřevěných žetonů, znázorňujících jednotlivé postavy ve hře. Navíc jsou všechny doplněné o arch samolepek, které oživí dění na plánu.

Rozhodně se dá říct, že zpracování celé hry je povedené. Za své peníze dostanete krabici napěchovanou kvalitními komponenty, na které je radost nejen koukat, ale i s nimi hrát. Všechno zároveň nejen pěkně vypadá, ale celá hra používá i velmi jednoduchou ikonografii, která sice při první partii může vypadat složitě, ale během chvilky vám skočí do hlavy a hrajete naprosto intuitivně. Svůj díl na tom mají i velmi dobře napsaná a srozumitelná pravidla, ve kterých absentují jakékoliv pochybnosti. Jejich členění na ose základ, 1. a 2. rozšíření s přehledem všech akčních polí, karet i destiček na konci je dobrý nápad. Každý hráč navíc dostane jednu přehledovou destičku se sumarizací všech základních pravidel.

 

Běháme, kupujeme a sbíráme

V životě jsem už nastudoval a nahrál desítky – no spíš stovky – her, rozšíření, hříček, deskových i karetních. Po přečtení pravidel jsem byl k Istanbulu trochu skeptický. Na hru jsem se těšil, ale když mi došlo, že celá základní hra se v podstatě vejde na dvě stránky formátu A4, trochu jsem v tom hledal zábavu. Naštěstí ono v praxi to je úplně jiné kafe!

Ať už hrajete bez rozšíření nebo s nimi, začátek je vždy stejný. Prvním krokem je vytvořit herní plochu z destiček lokalit. To uděláte buď podle návodu nebo náhodně s dodržením pár pravidel uvedených na konci hry. Na lokality se případně připraví příslušné komponenty a ze zbytku se vytvoří bank. Každý hráč obdrží jednu káru a podle vybrané barvy své kupce a členy jeho obchodní skupiny. Jo a člen vaší rodiny maže do vězení!

Hra jako taková je v podstatě závod o to, kdo jako první získá 5 (případně 6) rubínů, a to chytrým kupováním, prodejem a využíváním jednotlivých akčních míst.

Hráči se střídají v naprosto jednoduchých tazích. Aktivní hráč vezme sloupeček svých žetonů (kupec a jeho pomocníci) a přesune ho na lokaci o jedno až dvě pole libovolným směrem. Následně se může rozhodnout zde jednoho své pracanta zanechat nebo naopak vyzvednout, pokud zde již stál z předchozích tahů a tím akční pole vyhodnotit. Pokud nemůže udělat ani jedno, jeho tah okamžitě končí bez vyhodnocení akce. A v tom je ten zásadní vtip, tedy že stále přemýšlíte, jak své tahy optimalizovat, abyste stále měli možnost něco dělat, protože ztráta tahu v téhle hře hodně bolí.

Kromě tohoto základu už hra obsahuje v základu skutečně jen pár pravidel – setkání s jinou rodinou nutí zaplatit daň, členové rodiny jsou zajímáni do vězení apod. Ale tím nemá cenu v tomhle článku zatěžovat.

Rozšíření Mokka a Bakšiš přináší do hry nové lokace, novou surovinu v podobě kávy, ale i třeba zábranu, která funguje jako jakási zeď a brání v postupu obchodníkům. Hru pěkně rozšiřuje, dělá jí mírně komplexnější, ale zároveň se stále pohybujeme v ranku přístupných rodinných her.

Dopisy a Pečeti přinášejí novou možnost doručování dopisu, opět nové lokace, ale také nové figurky, které lze využívat místo obchodníků v tahu. Zatímco první rozšíření dělá hru v podstatě jen „větší“, to druhé už jí subjektivně dost mění a nové prvky dost mění styl hraní. Možností je sice na první pohled jen pár, ale na hru mají poměrně zásadní vliv.

Další možností Big Boxu je tzv. Velký bazar, kdy je do hry zapojena celá bedna a její obsah od A do Z. Tu mohu doporučit až zkušenějším hráčům, jako nováček bych určitě zůstal o základní hry, maximálně okořeněné o jedno nebo druhé rozšíření. 

 

Istanbul do každé rodiny

Od nadšení, přes mírné zklamání, až po opětovné nadšení. To byla naše cesta Istanbulem. Musím rovnou říct, že jsem rád, že Albi se v rámci svého programu vrací ke starším kouskům, které svou kvalitu ukázaly a stále si jí drží, a to i v záplavě novinek neustále se řítících na pulty obchodů.

Hra má velmi hezké zpracování. Ilustrace Andrease Reschema ke hře velmi hezky sedí, jsou přehledné a dotvářejí atmosféru hry. Všechny komponenty jsou velmi kvalitní a hezké a dobře se s nimi hraje.

Hra možná na první pohled vypadá trochu „suše“, když jen chodíte po plánu a využíváte lokace, ale opak je pravdou. Díky kostkám hraje ve hře roli náhoda, díky pravidlu o střetech figur zase hra dostává zajímavý spád a strategický nádech.

Hra má velmi jednoduchý pravidlový rámec, který může vypadat skoro nudně, ale jakmile se na plánu rozjede samotná partie a možnosti, okamžitě se do hry ponoříte a přemýšlíte nad optimalizací každého tahu a rozhodnutí, tak abyste vytěžili maximum ze své akce, ale případně i trochu zaškodili soupeřům.

Interakce není mnoho, ale zároveň ve hře neabsentuje a hra nutí neustále sledovat i tahy soupeřů.

Díky možnosti náhodného rozložení lokací a rozšířením nabízí hra velké množství variability a možností. Vůbec je třeba říct, že obě rozšíření jsou povedeným doplňkem hry, kdy každé rozvíjí hru trochu jinak a je jen dobře, že jsme se dočkali kompletního Big Boxu v češtině. Obě rozšíření rozšiřují možnosti, přidávají na komplexitě, ale zároveň hru nenarušují a zachovávají její funkčnost a přístupnost.

Základním principem Istanbulu je umně zvládnutá kombinace klasického worker placementu a závodního trasování. Není to o jednoduchém umisťování pomocníků na co nejlepší lokace, ale též nutné přemýšlení nad nejlépe zvolenou trasou k cíli. Neustále je totiž nutné přemýšlet nad tou nejlepší zvolenou trasou, protože se nikdy nechcete dostat do bodu, kdy ztratíte kolo. Každá taková ztráta totiž v téhle hře naprosto brutálně bolí a často vede k prohře.

Hra je velmi dobrá v jakémkoliv počtu hráčů. Díky variantě s „neurálními“ obchodníky je i v menším počtu hráčů herní plán stále zaplněn a není tak problém, že by si každý hrál sám pro sebe.

Istanbul je zkrátka hra, která si o přes své postupující šediny rozhodně zaslouží pozornost a stále stojí za zahrání. Ponořte se do vůně koření a orientu a vydejte se do uliček a zákoutí Velkého bazaru v magickém městě Istanbulu. Tohle je hra nejen pro celou rodinu, ale i pro hráče, prostě má všem pořád co nabídnout. Istanbul je prostě dobře uzrálá jistota.

 

Koupit za výhodnou cenu u Albi!

 

Istanbul: Big Box

Autor: Rüdiger Dorn

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2022

Počet hráčů: 2-5

Věk: 10+

Herní doba: 45 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: