Pozor pozor, na třetí kolej přijíždí spěšný vlak směr New York. Na druhé koleji pak odjíždí rychlíkový vlak směr San Diego. Připravte si vaše jízdenky, prosím!
Pokud bych měl vybrat jednu deskovku, kterou si zahraju vždy rád, ať už s hráči či nehráči, a která se mnoho let řadí k velmi populárním a doslova patří do zlatého fondu, pak moje volba bez nejmenších pochybností padne na vláčkovou Ticket to Ride, tedy v češtině Jízdenky, prosím! A je jedno, jestli tuhle klasiku znáte pod zažitým původním názvem nebo už v poměrně čerstvém českém překladu. Klasika to zkrátka je. A dnes se podíváme, proč je i po mnoha letech stále populární.
Současné deskové hry mají jeden společný problém. Je jich zkrátka hodně a zaujmout a vydržet na výsluní, to zabere pořádný kus práce. Většinou je hra pár měsíců populární, ale na její místo už se zase tlačí novinky. A tak stále dokola. O to víc je třeba ocenit ty kusy, které se ve svých žánrech drží dlouhodobě oblibě. A právě mezi ty patří i Jízdenky, prosím!, neboť v žánru rodinných her se dlouhodobě řadí mezi to nejpopulárnější, co si lze zahrát. A není se čemu divit, protože kombinace sbírání karet a sad a umisťování vagónků pro spojování měst po tratích stále perfektně funguje.
V hře Alana R. Moona se 2-5 hráčů starších 8 let ujme jedné barevné sady plastových vagónků a v herní době pohybující se okolo 45-60 minut se snaží plnit úkoly v podobě stanovených tratí pomocí spojování měst na velké mapě USA.
Vláčky a zase vláčky
Vše co ke hře potřebujete, najdete pěkně přehledně uložené v šikovném plastovém insertu a v poměrně velké čtvercové krabici. Insert napomáhá úžasně rychlému rozložení, ale i sbalení celé hry.
Ve hře najdete celých 240 plastových vagónků v pětici barev, kdy 45 je vždy pro každého hráče, zbytek slouží jako náhrada za ztracené exempláře. Všechny vláčky jsou stejné a liší se pouze barvou. Budiž ale zmíněno, že je právě v předobjednávkách speciální výroční verze hry Jízdenky, prosím! Evropa, kde najdete jedinečně zpracované vláčky.
Dále najdete pod víkem velmi jednoduchá a přístupná pravidla a velký herní plán, zobrazující USA a jeho města propojená různě dlouhými a barevnými tratěmi.
Poslední místo pak zabírají dvě sady karet - jednak karty vagónků v několika barvách a pak karty tratí, které slouží jako úkoly a určují, která města by měli hráči spojit. Překvapením pro mě byla velikost karet. Oproti verzi „Evropa“ jsou totiž všechny karty ve hře v malém formátu. Nic proti tomu, ničemu to nevadí a naopak se s tím lépe hraje a celá hra se lépe vejde na stůl.
Celkové zpracování hry je velmi povedené - přehledný velký herní plán, kvalitní materiál, rovnou doplněné náhradní miniatury a skvělý insert. Radost hru vybalit a hrát.
Cestou necestou po USA
Jízdenky, prosím! je opravu docela jednoduchá hra. Vždyť pravidla mají pár stran, a to se do nich vešla i řada příkladů. Na začátku logicky rozložíte herní plán, každý hráč si vezme sadu vagónků jedné barvy a k nim obdrží 3 karty tratí (z nichž si aspoň jednu nechá) a 4 karty vagónků. Zbytek karet obou druhů tvoří společnou zásobu. A vzhůru do hry.
Hráči se střídají v tazích, kdy si vždy musí vybrat jednu ze tří možností
1. dobrání dvou karet vagónků - buď si může hráč vzít dva z nabídky pěti vyložených, či dva náhodné z balíčku. Výjimku tvoří lokomotivy, sloužící ve hře jako žolíci - pokud si je vezme hráč z nabídky, smí si vzít v tahu jen jednu kartu.
2. dobrání karet tratí - hráč si vezme 3 karty z balíčku a minimálně jednu si musí ponechat.
3. zabrání tratě - hráč musí z ruky odhodit tolik karet vozů a takové barvy, které korespondují s tratí, kterou chce obsadit. Na každé políčko trati pak položí jeden svůj vagónek ze zásoby. Např. k propojení čtyřkové červenétratě potřebuje hráč 4 své vagónky a 4 karty červených vagónků
A to je v podstatě celé! Takto hra probíhá, až do chvíle, kdy jednomu z hráčů zbydou 2 či méně miniatur. Odehraje se poslední tah každého hráče a nastává závěrečné bodování. Část bodů si hráči připisují již v průběhu partie, zabíráním tratí - dle počtu položených vagónků obdrží hráči body. Další body pak hráči dostávají za splněné karty tratí, tedy za propojení správných měst systémem tratí - čím delší, tím více bodů. Pozor ale, protože za nesplněné tratě jsou naopak body záporné. Logicky pak kdo má nejvíc bodů, stává se vítězem.
Mašinky po letech
Pořádná porce let na krku a hra Jízdenky, prosím! je stále stejně dobrá. Ne dobrá ne. Skvělá. Ono se není čemu divit, protože disponuje řadou předností a kladů.
V první řadě má hra, podobně jako další tituly od Days of Wonder, líbivé a atraktivní zpracování - plastové vláčky, velká mapa, hezky udělané karty a skvělý insert. To vše zaujme na první pohled.
Dalším plusem je až geniálně jednoduchá hratelnost a snadná pravidla. Díky tomu vysvětlíte hru komukoliv - od školáků po babičky - během pár minut a můžete se s nimi vrhnout do hry. Jízdenky, prosím! to činí jednu z nejpřístupnějších a nejlepších vstupních her do světa moderních deskovek.
Další kladem budiž rychlá hratelnost, kdy všechny tahy hráčů jsou (většinou) velmi rychlé a není čas na nudu a zbytečně prostoje.
Díky náhodě v dobraných tratích je hra dostatečně variabilní. A i když v podstatě vždy děláte do samé, vždy to vyžaduje trochu jiný přístup a hráči musí měnit strategie.
A navíc - od dvou do pěti, vždy si jízdenky užijete.
Co mi na USA verzi oproti Evropě (recenze zde) trochu vadí, to jsou karty tratí. Zde totiž všechny tvoří jeden balík, a může se tak klidně stát, že hráč dostane 3 „dlouhé“, které mu nijak nenavazují a nemůže je spojit a někdo jiné zase 3 krátké, které sice spojí lehce, ale zase za minimální bodový zisk. To je ovšem daň za prvek náhody ve hře a všichni u stolu mají stejné podmínky.
Náhoda každopádně hraje ve hře docela velkou roli nejen v kategorii tratí, ale i v dobírání karet vagónků. Někdy se vám prostě stane, že ten jeden potřebný červený prostě ne a ne přijít.
Skvělá a přístupná hratelnost. Jednoduchá pravidla. Variabilita. Skvělé zpracování. Zkrátka Jízdenky, prosím! je po zásluze klasika žánru a měl by jí znát každý nadšený deskohráč. Díky všem svým přednostem je vhodná pro začínající a méně zkušené hráče, ale rozhodně se neztratí ani mezi zkušenými hráči. Ostatně my jsme toho živým důkazem.
Jízdenky, prosím!
Autor: Alan R. Moon
Vydavatelství: ADC Blackfire
Vydání: 2020 s českým názvem
Počet hráčů: 2-5
Věk: 8+
Herní doba: 40-60 min
Autor: Adam Vondra Vondris