Kacíř: Zkáza Roanoke

Postavíte se na stranu tajemné čarodějnice v její cestě za ovládnutím magického rituálu nebo dáte přednost světskému řádu v roli zachmuřeného lovce a zabráníte zkáze Roanoke?

Za poslední dobu vyšla řada doslova vynikajících her pro dva hráče napříč českými deskoherními vydavateli. Nad ně ale přeci jen jedna vyniká, respektive se rychle zařazuje po bok těch nejlepších. Je jí Kacíř: Zkáza Roanoke, kterou přineslo brněnské vydavatelství Rexhry a vám dnes ukážu, proč tahle hra stojí za pozornost a proč by si jí měl každý fanoušek dvojkovek pořídit. První důvod? Nic podobného doma určitě nemáte!

Historické okénko – osidlování amerického kontinentu evropskými osadníky nebylo nic jednoduchého. Započalo to dlouhou strastiplnou cestou na dřevěných kocábkách plných malých zásob a velkých nemocí a pokračovalo neprozkoumaným novým světem, který možná dával spoustu příležitostí, ale kde také kromě indiánských vesnic nebyla žádná civilizace. Každý tak musel začít doslova na zelené louce. Třeba kolonizátoři a poutníci na ostrově Roanoke koncem šestnáctého století. Zprvu vysněný cíl se po bouři a ztrátě zásob začal měnit v noční můru na „konci“ tehdejšího světa. A protože mezi Anglií a Španělskem došlo k válce, trvala cesta nových zásob a Johna Whitea, který pro ně vyrazil dlouhé 3 roky. Po svém návratu zjistil, že je celá kolonie zcela prázdná a kolonisté zmizeli neznámo kam. Záhada? Ano! A dokonce trvá už více než 400 let, po kterých nikdo nedokázal zjistit, co se stalo. Bylo to snad dílo mocné čarodějnice a jejích rituálů?

Právě stará záhada, která může mít množství zcela logických historických vysvětlení, se stala předobrazem deskové karetní hry Kåre Storgaarda a Kaspera Kjæra Christiansena. Ti vytvořili asymetrickou dvojkovku od zhruba 12 let věku a s herní dobou od 60 do zhruba 120 min, ve které se jeden z hráčů ujímá role Samuela Growa, proslulého lovce čarodějnic a druhý místní čarodějnice. A jak už asi tušíte, zatímco první jmenovaný je na nesmiřitelném lovu a cítí stopu mocné čarodějky, ta naopak připravuje svůj černočerný rituál, který dokáže způsobit zkázu celé osady. Kdo bude mít navrch?

 

Na hranici jedině s kartami!

Musím říct, že Kacíř mě osobně zaujal už jako crowfundingový projekt, a to nejen tématem a zasazením, ale hlavní na první pohled ilustracemi. Do tmavších odstínů ladící pěkně udělané ilustrace zdobí už víko krabice a dávají hře jasně temný nádech.

Po otevření máte jako první samozřejmě pravidla. Hra jako taková v podstatě není výrazně složitá a pravidla jsou napsaná srozumitelně, ale chvíli vám bude trvat do všeho proniknout a celou hru ovládnout. Je to dáno zejména asymetrií obou stran konfliktu, kdy nějaké ty základní akce jsou společné, ale mnohé zcela jiné a podtrhují daný charakter. Logicky si jako lovec nebude vařit lektvary a jako čarodějnice zase sbírat vybavení v podobě pušky nebo upalovat vesničany, že? Musím ale ocenit nejen samotná pravidla, ale i přehledové karty, ale hlavně část herních desek, které obsahují soupis všech možných akcí každé ze strany. Zejména v prvních hrách nám to výrazně pomohlo s orientací. Ale nejen to, protože zároveň slouží pro označování hraní některých základních akcí.

Samotný herní materiál se skládá zejména ze dvou hráčských výbav. Jak lovec, tak čarodějnice, dostávají balíček 50 herních karet – každý je složen ze 4 druhů, ale každý z jiných – herní desku, která neslouží jen jako nápověda, ale i pro umístění karet a komponent, počítadlo vlivu a hromádku stylizovaných žetonů A ano, opět má každý jiné, kdy lovec bude rozhazovat stopy a důkazy, čarodějnice zase třeba tajnosti a získávat přízeň vesničanů.

Co je pak společné, to je 9 karet vesničanů, 9 karet korespondujících podezřelých a centrální desky vesnice a prokletí.

Rovnou zmíním, že ve hře najdete počítadla vlivu a kartónové žetony. Lze si ale oboje vylepšit dřevěnými žetony, které se prodávají samostatně a osobně musím říct, že minimálně druhé jmenované nahradit dřevem je prostě paráda a skvěle vypadají a jsou velmi příjemné na hraní. Byť ano, jako tradičně se jedná o zbytnou komponentu navíc, která pouze zpříjemňuje hru.

Celkově mám ze zpracování hry více než dobrý pocit. Pěkně přehledně udělané karty, dobře vymyšlené desky a nápovědy, přehledné komponenty. S čím jsme zpočátku trochu bojovali, to je ikonografie, na kterou si přeci jen musíte trochu zvyknout. Jinak ale hra svým zpracováním a grafickou stránkou velmi dobře doplňuje a podtrhuje obsažené téma ve všech směrech a na stole vypadá fantasticky. A pokud je vám to stále málo, existuje dokonce velký playmate na celou hru!

 

Jeden loví, druhý kouzlí – jak na to?

Cíl hry je jasný – zatímco jeden z hráčů jako lovec musí doslova ulovit čarodějnici, a to buď jejím doslovným upálením, nebo zbavením obvinění všech nevinných, druhý hráč musí v roli čarodějnice buď provést magický rituál, který povede ke zkáze osady nebo chytře donutit lovce obvinit a zlikvidovat tři nevinné, za což bude napíchnut vesničany na vidle on sám.

Než se pustím do rychlého přehledu, je třeba uvést, že každý hráč má svůj herní balíček, který obsahuje karty vázané k akcím a vlastnostem každé postavy. Zatímco tak lovec využívá události, sbírá spojence, navštěvuje lokace nebo vyšetřuje, čarodějnice kouzlí, vaří lektvary, využívá schopností pomocníka a využívá mocných prokletí.

Na začátku hry připravíte plán vesnice a karty vesničanů. Každý hráč si vezme své žetony, počítadlo, desku i hráčské karty. Čarodějnice si táhne náhodně vrchní kartu z balíčku podezřelých a skrytě si jí schová. Právě vesničan zde zobrazený je v dané partii čarodějnicí a jeho musí lovec najít a zlikvidovat.

Následně se hráči střídají v tazích (začíná čarodějnice), které se skládají ze dvou fází – údržby a akcí. V té první se jak už to tak bývá, seberou akční žetony, zaplatí za zachování karet a vyhodnotí případně povinné či nepovinné efekty.

V druhé části mají obě strany tři akce. První je taková standardní pro obě strany, a to je návštěva jednoho z vesničanů, kdy se na něj umístí akční žeton a vyhodnotí se všechny k němu přiřazené karty a jejich efekty, stejně jako samotná karta vesničany a její vliv na hru. A ano, zatímco jeden přikládá stopy, druhy šíří svůj vliv. Neberte to prosím jako výklad, protože každá ze strany provádí tuhle akci trochu odlišně a tematicky ke své postavě. Nadto existují pro obě postavy ještě úplně obyčejné akce jako zahrání karty z ruky, dobrání karty z balíčku nebo zisk vlivu, který je zde platidlem.

Kromě výše uvedených společných akcí má každá ze stran svá specifika. Čarodějnice může vypít uvařené (zahrané lektvary) nebo připravit a provést rituál, zatímco lovec může rušit zahraná prokletí, aktivovat lokace, vyslýchat či odstranit vesničana či ho naopak zbavit podezření.

I když to možná z pravidel či popisu nevypadá, musím říct, že hra je docela pěkně přístupná a jakmile do ní po jedné dvou partii proniknete, pravidla vám budou připadat logická a hratelnost plynulá.

 

Dojmy

Nebudu zbytečně mlžit – Kacíř: Zkáza Roanoke byla taková moje deskoherní láska na první pohled. Nebo první zahrání, chcete-li. Jedná se o výborně zvládnutou asymetrickou, duelově dedukční a akční karetní dvojkovku, která má své jedinečné kouzlo postavené i na silném tématu a zasazení. Byť když to hodně přeženu, se v podstatě jedná o karetní worker placement s asymetrickými rozdílnými akcemi.

Moje první nadšení plyne ze zpracování hry. Zejména grafická stránka a ilustrace a rozdělení mezi lovce a čarodějnici je prostě skvělé a dodává herní atmosféře ten správný pocit odlehlé osady s obtížným životem, blížícími se podzimními plískanicemi a tajemným zlem ploužícím se okolo dřevěných domů a po zmáčených ulicích. Možná největší slabinou hry mohou být počítadla vlivu, ale pokud vám nevyhovují, lze je nahradit dřevěnými žetony (nebo jakýmikoliv jinými žetony).  Zpracování hry celkově je ale na vysoké úrovni a dává u stolu dobrý deskoherní zážitek, ať už kartami, tak i hráčskými deskami. Co rozhodně mohu doporučit, je umístit desku vesnice s vesničany šikmo k hráčům, aby jeden z účastníků partie neměl všechny karty vzhůru nohama. Jasně, jakmile znáte základní karty, víte, co kdo dělá, ale při prvních hrách neustále karty brát a otáčet úplně příjemné nebylo.

Co je nutné vypíchnout, to je herní doba. Sice na krabici najdete 60 min, ale minimálně z počátku si připravte dvojnásobek. A o něco víc s vysvětlováním pravidel. Hra zkrátka vyžaduje určitou investici a proniknutí do ní není okamžité. Po pár partiích zkušenějších hráčů se ale dá partie do hodiny herního času smrsknout, zejména když víte, kam vaše kroky směřují a čeho a jak chcete docílit.

Musím ocenit, že nejen že obě strany se skutečně hrají zcela jinak a asymetrie zde hraje prim, ale zároveň je zde slušný důraz na téma, nejen celkového zasazení hry, ale i obou postav. A zároveň je téma provázané, aspoň z našeho pohledu s mechanikami a děním ve hře. Zároveň nám nepřišlo, že by jedna z postav měla výraznou převahu, byť z počátku vyhrávala spíše čarodějnice a časem se možná převaha naopak přiklonila na stranu lovce, záleží na mnoha faktorech, ať už na hráčském umu, správné dedukci v případě lovce, ale i schopnostech skrývání a manipulace na straně čarodějnice. Ale také samozřejmě i na došlých kartách. Nejedná se sice o hry jako např. klasický Magic, kde vám některé karty vyloženě zazdí partii, ale přeci jen situačně je něco lepší, něco horší.

Tady je zcela nutné uvést, že hra sice funguje sama o sobě více než dobře, ale vydavatel k ní rovnou uvedl pětici rozšíření, a to 4 menší, přidávající pouze balíčky karet a jedno větší, které vás vezme Za palisády, a to je v podstatě skoro samostatně hratelné, protože přináší nové scénáře, dva nové balíčky karet, ale i novou mechaniku zhouby. Jak vůbec jinak rozšíření fungují? Hra s nimi nabízí jednak větší variabilitu vesničanů, ale také možnost deck constructingu, tedy stavby balíčku pro obě strany. Na to se ale podíváme blíže v dalším článku.

Nesmím zapomenout ani na variabilitu hry. Ono už o základní variantě se nedá říct, že by se nějak rychle ohrála. Přeci jen je pořád co zkoušet, měnit si role, pokaždé bude čarodějnicí jiný vesničan, dojde k jiným situacím. Zároveň ale hra obsahuje tematické scénáře, které různě variují a upravují základní pravidla a hratelnost a rozhodně se nebojte je vyzkoušet.

Pokud jsem to dostatečně nezdůraznil, tak ano, téma je ve hře prostě silně zakořeněné a propojené s celou hrou a jejími mechanismy i průběhem. 

Co se nám líbí, to je zvyšující se napětí, které hru provází, jak čas plyne a karty vesničanů se plní přízní i stopami a důkazy. Lovec jako žralok krouží kolem své kořisti, zatímco čarodějnice se snaží chytrými tahy zmást soupeře a navést ho na falešnou stopu. Chce to samozřejmě trochu toho pověstného umu za obě strany. Napětí se dá krájet až do poslední chvíle a většinou vše skončí těsně a rozdílem jednoho, maximálně dvou kol. Aspoň u nás.

Hra nabízí množství přístupů a obrovské množství variability, a to ať už v samotné základní hře, která nabízí rovnou dvojici scénářů, tak samozřejmě i s rozšířeními. S tím je spojeno obrovské množství znovuhratelnosti, kdy ani po mnoha partiích nemáme stále pocit, že bychom objevili všechny možnosti, kombinace a herní propojení. Ono se ostatně jedná o šikovně udělanou karetku, kterou lze lehce srovnat s TCG či LCG. Jen tedy nemusíte nic sbírat, ale jinak nabízí podobné množství možností.

Kacíř: Zkáza Roanoke je výborná karetní, dedukční, asymetrická hra, která v sobě skrývá parádní klenot pro dva hráče, který vám umožní prožít mnohé příběhy o lovu na čarodějnici a naopak kličkování směrem k temné magii. V kostce zde dostáváme na stůl silně tematickou, skvěle vypadající a výborně hratelnou záležitost, kterou by žádný deskoherní pár neměl minout.

 

Hru můžete koupit přímo u vydavatele na Planetě her zde!

 

Kacíř: Zkáza Roanoke

Autoři: Kåre Storgaard a Kasper Kjær Christiansen

Vydavatelství: REXhry

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 2

Věk: 12+

Herní doba: 60-120 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: