Kolonie

Lidé jsou pryč. Po záhadné události zmizeli a svět teď patří hlodavcům a dalším malým tvorům. Myši, křečci a morčata společně budují nový, snad i lepší, svět. Všichni společně budují Kolonii.

Postapokalyptické téma je studnice nepřeberného množství možností a nápadů ve všech oblastech kultury. Počítačové hry mají svůj Fallout nebo Metro, filmový průmysl nám přinesl dnes už legendárního Šíleného Maxe nebo Planetu opic a knihy zase sérii Hunger Games nebo depresivní Cestu. A ani deskové hry samozřejmě nemohou zůstat pozadu se svým příspěvkem a jednou z takových her je i aktuální kampaňová, příběhová a kooperativní novinka v češtině od ADC Blackfire s jednoduchým názvem Kolonie. Koho by však napadlo, že se bude budovat nějaké lidské osídlení třeba po všepustošící jaderné válce byl by zcela na omylu. Tady totiž vládnou hlodavci - ty malá roztomilá chlupatá zvířátka jako myši, křečci a morčata. Jejich cíl je ale podobný jako by byl ten lidský - v ideálním případě přežít.

Za Kolonií stojí v originále studiu Plaid Hat Games a hlavně autor Jerry Hawthorne, kterého můžete znát díky jeho předešlým počinům Myce and Mystics nebo poměrně nedávno vydané Plyšové hlídce. A právě z těmito dvěma hrami má Kolonie mnoho prvků společných. A zároveň se jedná zase o něco úplně jiného. Sice tu máme také gamebook nahrazující klasický herní plán a příběh prostý lidských protagonistů, ale třeba oproti „plyšovce“ byly kostky nahrazeny kartami, lineární otáčení stránku za stránkou nelineárním vyprávěním atd. Teď tu nechci obě hry nějak víc srovnávat. Už jen proto, že mi každá přijde v zásadě diametrálně odlišná a určená pro jinou skupinu hráčů - zásadní zpráva a odpověď na téma, která z her je lepší nebo kterou si pořídit, asi je, že mám obě a užíváme si je minimálně úplně stejně, i když novinka v podobě Kolonie je o poznání hráčtější a nabízí větší prostor pro manévrování, rozhodování a taktizování a i její příběh je o něco hlubší, rozvětvenější a temnější. Pojďme už ale čistě na myší Kolonii.

Hra je určena pro 1-4 hráče s věkovou hranicí 14+. Hned tady mi dovolte poznámku - zkrátka asi změkčilý „amíci“ a jejich strach o negativní vliv na děti, protože hra rozhodně není v jádru nijak složitá a troufnu si říct, že středně pokročilí desetiletý jí zvládne, a to i s ohledem na to, že se jedná o kooperativní zážitek, kde si můžete (a budete, pokud chcete být úspěšní) radit a dohadovat se. Herní doba se pak pohybuje v závislosti na jednotlivých misích a vašich rozhodnutích okolo 90-120 minut. Ve hře se každý z hráčů zhostí role jednoho (případně dvou, tří, čtyř - záleží na rozhodnutí a počtu hráčů u stolu) z hlodavčích hrdinů a budete společně plnit jak zadané úkoly, tak ale samozřejmě i prozkoumávat, bojovat a přežívat a také budovat svou kolonii v postapo světě bez lidí a hlavně v průběhu kampaně plnit osobní cíle a úkoly jednotlivých postav, protože jedině tak můžete být úspěšní a vyhrát, a to je hlavní cíl celé hry.

 

Bedna napěchovaná obsahem

Kolonie rozhodně není žádný střízlík. Pořádně velká krabice s jedním z titulních hrdinů na víku v sobě ukrývá hromadu obsahu a herního materiálu a hned vám musí být jasné, že tohle všechno prozkoumat a využít nějakou dobu, tedy pár desítek hodin, rozhodně zabere.

Bohužel hned na začátek začnu tím negativním (a pak už budu na oplátku jen pozitivní, tedy většinou). Pravidla. Upřímně řečeno, když jsem natěšeně rozbalil krabici a vykoukla na mě poměrně tenká 12 stránková pravidla, byl jsem nadšený, že nebudu muset nic dlouho studovat. Jenže pak jsem zjistil, že do páté strany jsou tu jen přehledy komponent - proti tomu samozřejmě ani slovo - po nichž následuje jednostránková příprava hry a na konci ještě jedna strana přehledu. Ano, počítáte správně - na celou hru je tu tedy jen 6 stran pravidel a to je ještě celá jedna strana věnovaná přehledu strany gamebooku s mapou. Takže to máme 5 stran pravidel, po jejich přečtení máte v hlavě víc otázek než odpovědí. A tak to zkusíte ještě jednou a těch otázek máte paradoxně ještě víc. Za tohle samozřejmě nemůže Blackfire, ale to je chyba autora. Ostatně to že pravidla jsou slabou stránkou hry dosvědčuje i hodně obsáhlé dotazové fórum hry na serveru BGG, kde ovšem autor zodpovědně odpovídá na všechny nejasnosti. Je to ale škoda, protože nakonec zjistíte, že hra vůbec není tak složitá, jak se tváří a jak se může po přečtení zdát. Ostatně skvělou zprávou je, že nemusíte nic číst a stačí si pustit vynikající video návod (smekám klobouk, zvedám všechny palce) od Nitrahranie, v něm se hru buď od začátku naučíte nebo si aspoň vyjasníte případné nejasnosti. 

A teď z té pozitivní stránky - zkrátka a jednoduše, z hlediska komponent není hře absolutně co vytknout. Za mě osobně jsem prostě nenašel nic, co bych mohl nějak kritizovat nebo co by mi vadilo.

V první řadě tu je krásně zpracovaný a více než 100 stránkový herní gamebook obsahující jak mapy jednotlivých lokací ve hře, tak i vyprávěný příběh. Samozřejmě je tu i hromada různých žetonů na zranění či hledání, ale vypisovat vám je nebudu.

Druhým bodem, který se velmi povedl jsou karty. Všechny karty ve hře - ať už se jedná o postavy, nepřátele, střetnutí, mise či malé karty předmětů -  jsou z kvalitního papíru a působí i graficky velmi dobře, ale prim mezi nimi hrají karty akcí hráčů, které jsou udělány v pokerovém stylu. Úplně bych byl rád za takový balíček karet čistě na klasický pokerový večer.

Posledním bodem u obsahu hry jsou figurky. Celkem jich je 23 a jsou naprosto perfektní. A nejen čtveřice hrdinů, ale i běžní nepřátelé či velké zlá kočička - všichni jsou vymodelovaní do posledního detailu a hned po rozbalení se těšíte, až je vypustíte do příběhu na herní plán. A to že vybízejí k namalování asi ani nemusím podotýkat. Dobrou zprávou pro ty méně talentované nebo vytížené je, že figurky mají hned v základu sundrop úpravu, tedy jsou nabarveny černým washem a i to jim dodává na kráse.

Jak asi vidíte, tak Kolonie mi po stránce obsahu vážně sedla. Teda nejdřív jsem si hodně zanadával u pravidel, ale jinak dostanete přesně to, co od podobné velké hry čekáte, tedy velké množství kvalitního obsahu, který je radost objevovat a hrát s ním. Bohužel v knize příběhů se vyskytlo pár překlepů, které už jsou naštěstí odhalené a opravené a kompletní přehled je dostupný na odkazu níže na stránkách Blackfire.

 

Odkaz na video návod od Nitrahranie.

Odkaz na oficiální errata na stránkách Blackfire.

 

Karty, kostky a hlavně příběh

Než se pustíme do nějaký herních mechanismů a principů, musíme se nejdřív vrátit na začátek. Po otevření krabice se jistě každý těší na vyloupávání, prohlížení karet a figurek. Ale u Kolonie pozor, protože jako první si určitě přečtěte malý černobílý papírek s instrukcemi a postupujte bod po bodu přesně podle něj. Tím že se jedná o příběhovou kampaň, tak některé předměty/úkoly/mise či nepřátelé se vám do hry dostanou až později a do té doby čekají zatím mimo hlavní herní balíčky. A ano, znám dost lidí, co si všechny karty smíchali a pak pracně dohledávali co kam patří. Teď už k samotnému hraní.

Celý herní koncept asi nejlépe pochopíte a dostanete pod kůži v průběhu první mise. ta je koncipována jako jednodušší a výuková, tak aby vám ukázala (a zamotala hlavu) všechny základní herní mechanismy a pravidla.

Po rozložení celé hry na stole, kdy se vytvoří různé hromádky karet a žetonů, příběhový gamebook i s dalšími panely a mapkou světa se položí doprostřed a každý si vezme svou vybranou figurku či figurky a připraví si její startovní setup - nějakou tu zbraň, dovednost atd. následuje otočení na stránku dle pravidel a cílů. Na velkých dvou stranách knihy pak máte podobně jako u Plyšové hlídky na jedné straně herní mapu s různými symboly a na druhé popsané základní rozložení a situaci (pod velkým nápisem START), úkoly, cíle, záznamy k přečtení či části příběhu. Po dokončení přípravy na aktuální stránce nasadíte svoje hrdiny na startovní pozici a můžete se pustit do hraní.

Hráči se v průběhu hry střídají v tazích, skládajících se z pěti po sobě jdoucích kroků:

1. dobrání karet - vždy si dobíráte do pěti kusů

2. vyhodnocení pohromy - zkrátka pokud máte peška a nalosujete si špatnou kartu, není to nic příjemného

3. umístění hrozby - všechny nalízané černé karty se musí přiřadit na postranní panel a slouží k následnému případnému vyhodnocování akcí nepřátel

4. provedení akcí - hlavní část hráčova tahu, kdy se můžete pomocí karet pohybovat, útočit, interaktovat s místy na mapě či nepřáteli, obchodovat či využívat své dovednosti

5. ověření hrozby - zde se mohou ke slovu dostat nepřátelé

 

Samozřejmě tohle je extrémně zrychlený popis, takže pojďme na některé herní mechanismy blíže.

V první řadě karty. Na nich hra stojí a padá. Základní karty akcí vám umožňují provádět ve čtvrté části hráčského tahu. K vyhodnocení akcí se používá dvojice testů - běžný a obranný. V zásadě fungují stejně - zahrajete z ruky kartu s uvedeným symbolem vlastnosti (či bílou žolíkovou) a k ní můžete přidat libovolný počet karet z ruky se stejným číslem či barvou, k čemuž přičtete případné modifikátory a následný výsledek hodu bílou kostkou. V případě testu obranného pak přichází na řadu ještě černá kostka, jejíž výsledek přičtete k obtížnosti testu. Nic složitého. Ale asi vám teď došlo, že Kolonie obsahuje poměrně velké množství náhody, a to jednak v dobírání karet a jednak v házení kostkou. Je tu samozřejmě množství modifikátorů pro jednotlivé testy, ať už rovnou vyplývající z vlastností postav nebo vybavení a některé akce nevyžadují konkrétní karty, ale pravda je, že když se vám špatně sejdou karty v ruce, máte poměrně omezenou možnost akcí. A pak samozřejmě kostky a hlavně z počátku mírná frustrace ze špatných hodů - rozumějte než své hrdiny řádně vybavíte a uděláte z nich myší verzi barbara Conana. Na druhou stranu je třeba říct, že level obtížnosti hry není nijak závratně vysoký a překážející, ale nastaven tak, abyste si hru skutečně užili, i když vám zrovna štěstí v náhodě úplně nepřeje.

Druhým bodem ve hraní, který bych rád zmínil je systém nepřátel, který se mi velmi líbí. Nepřátelé se objevují ve hře postupně, jak vás hra navádí pomocí knihy příběhů, ale to ještě neznamená, že na vás okamžitě naskáčou a začnou vám trhat myší kožíšky na chloupky. Karty nepřátel se postupně vykládají na stupnici ohrožení a k nim se přikládají dobrané karty hrozby (viz druhá část tahu hráče) a teprve ve chvíli, kdy je ve hře nepřátelská situace a karet hrozby je stejně nebo více než nepřátel, začne jejich tah. Paradoxně se tak běžně stává, že s větším množstvím nepřátel si lze poradit lépe - máte více času s nimi něco udělat, než se dostanou na tah - než s jedním či dvěma, protože ty splňují podmínky pro svůj tah mnohem jednodušeji. 

Posledním bodem co se hraní týká je samotná kampaň. Hra vás provádí jednotlivými misemi příběhu, který je hezky rozvětvený a mění se v závislosti na herních rozhodnutích a úspěších či neúspěších v misích, což napomáhá znovuhratelnosti hry. Z počátku jsou sice kampaně v podstatě totožné, ale jak postupujete dále, může se vše vyvinout zcela jinak, než v předchozím hraní. Sympatické rozhodně je, že nemusíte hrát stále za stejné postavy, ale v průběhu kampaně můžete své hrdiny měnit, přidávat a míchat - klidně tak můžete hrát jednou každý za jednu postavu a příště za dvě. Určitě je ale dobré udržet si jednu herní skupinu na celý příběh. A dobře je vyřešen i koncept restartu celé hry na začátek, kdy základní karty jsou označeny symbolem a po dohrání vám zabere pár minut vše uvést do původního stavu.

Hodnocení Kolonie z herního hlediska je těžké. Na jednu stranu bych jí rád chválil, když hra nabízí velmi povedený příběh a rozvinutou kampaň plnou zvratů, nápadů a svět do kterého se budete chtít vracet s hezky vyřešenými herními mechanismy, při jejichž tvorbě se autor očividně úspěšně inspiroval svými předchozími tituly, ale na stranu druhou se musíte k hraní doslova prokousat mnoha neřešenými či spornými situacemi, které budete v lepším případě hledat na českých deskoherních fórech, či v těch horších anglicky na boardgamegeeku. To ale samozřejmě není výtka vůči Blackfire, ale vůči autorovi hry. Ovšem platí zde jedno velké ALE pro všechny škarohlídy a nimrali do posledního slovíčka - Kolonie je kooperativní příběhový zážitek, není to počítací euro nebo echt válečná hra a jde v ní primárně o společný zážitek, takže neřešte všechno doslovně a do posledního písmenka, ale použijte při hraní svou hlavu a dohodu s ostatními. Mnohem víc si pak celou hru užijete, než když na ní budete hned od začátku nadávat. 

 

Příběhový vítěz roku

Upřímně řečeno jsem měl z Kolonie nejdřív dost rozporuplné pocity. Na hru jsem se už od oznámení velmi těšil, ale všechno to srazilo první přečtení pravidel a ještě víc mě odrazovala negativní hype v českých luzích a hájích. A víte co? Nepodléhejte negativnímu davovému šílenství, protože Kolonie je letošní vítěz mezi příběhovými hrami. A ano, vím že se rok blíží teprve do poloviny.

Pokud chcete slyšet o hře negativa, tak si vyjeďte víš do článku, protože o pravidlech a nejasnostech jsem toho už nahoře napsal dost a vracet se k tomu nebudu. Jasně, hra s tím má problémy, ale když jí dáte šanci a budete se trochu snažit, odměna je veliká.

Kolonie hned na první pohled na velkou krabici a i po jejím otevření dává tušit, že se nejedná o žádnou chuděru, ale kvalitě zpracování bylo věnováno dost času. Krabice je zaplněná krásnými kartami, kvalitními žetony, obsáhlým gamebookem a hlavně fantastickými miniaturami. Vše je na vysoké úrovni a hra si z tohoto pohledu v pohodě obhájí svou cenovku.

Co chcete od dobrodružné hry s knihou příběhů? Kvalitní vyprávění samozřejmě. A i to zde dostanete. Celý příběh je velmi obsáhlý, rozvětvený, tak akorát temný a promyšlený do posledních detailů a přináší mnoho hodin zábavy a objevování. Opravdu máte pocit, jako byste hráli interaktivní knihu rozloženou na stole a než se nadějete, strávíte u hry několik hodin. To podporuje i fakt, že při hraní vás nic nevodí žádným jasným „koridorem“, ale svá rozhodnutí máte ve svých vlastních packách, tedy pardon rukách, a jen na vás záleží co uděláte. Oproti předchozím hrám od autora hry tak nastává posun tím, podle mě, správným směrem.

O Kolonii by se toho dalo napsat ještě hodně. Daly by se do posledního kousku kartónu rozebírat komponenty. Nebo do detailu popisovat kniha příběhů a všechny její prvky. Nebo prostě jen napsat článek o čtveřici hrdinů. Nebo by na knižní román vydalo jedno z nespočtu dobrodružství v myším světě. Dalo by se zkrátka napsat mnoho dalších odstavců. Mnohem lepší ale bude, když se do příběhu myších hrdinů a jejich dobrodružství vnoříte sami a užijete si celé vyprávění a hru na vlastní kůži a podle svého. A věřte mi, že budete rádi vzpomínat, co se stalo na Kaštanové třídě nebo jak vás tuhle či támhle zahnala kočka do kouta a vy jste se museli bez bázně a hany prostřílet zpět domů. Zkrátka i přes pár výtek a chyb (a kdo je nemá???) je Kolonie jedním z nejlepších deskoherních zážitků a pokud máte rádi kooperativní hry s příběhem, pak směle do ní.

 

Odkaz na errata a chyby na stránkách Blackfire ještě jednou zde.

 

Více info o hře Kolonie!

 

Kolonie

Autor: Jerry Hawthorne

Vydavatelství: ADC Blackfire

Rok vydání: 2020

Počet hráčů: 1-4

Věk: 14+ (reálně 10+)

Herní doba: 60-120 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: