Komu zvoní tramvaj

Je lepší tramvají přejet Stalina nebo Hitlera? Partu rasistů nebo komunistů? Pejska s kolouškem nebo nenávistnou důchodkyni? Vyzkoušet si to můžete ve hře Komu zvoní tramvaj.

Znáte Kyanid a Štěstí (Cyanide and Happiness)? A teď nemluvím o jedovaté látce a pocitu když si u zkoušky vytáhnete jedinou otázku,  na kterou znáte odpověď, ale původně internetový komiks, za kterým stojí skupina autorů Kris Wilson, Rob DenBleyker, Matt Melvin a Dave McElfatrick. Tenhle dnes už fenomén zaplnil sítě před několika lety a stal se kultem plným černého, nekorektního a absurdního humoru, který si dovolí zesměšnit takřka cokoliv a rozhodně se nebere vážně. Po úspěchu digitální verze přišla na řadu i řada tištěných knih a nakonec i desková hra Komu zvoní tramvaj, která svou pouť započala na kickstarteru. A tam byla dost úspěšná a my jsme se jí česky dočkali díky Mindoku.

Za hrou stojí Scott Houser a vydavatelství Skybound Games. jedná se o párty hru o klasickém morálním dilematu - kam pustíte rozjetou tramvaj? Doprava nebo doleva? To kam pojede určí kdo zemře, a kdo bude žít. Je to snadné a těžké zároveň a ani jedna volba není dobrá. Nikdy. Hra je určena pro 3-13 hráčů od 15 let, přičemž platí, že je rozhodně lepší ve větším počtu (aspoň 5-7 hráčů) a i věk je dosti spekulativní, protože ve hře je všechno možné, jen ne zrovna nic korektního, jemného, růžového a pohádkového. Ideální je zkrátka parta dospělých. Herní doba jedné partie se pohybuje okolo 15 minut, díky čemuž jich zvládnete za večer hned několik. 

 

Plno karet na kolejích

To že je hra Komu zvoní tramvaj založená na komiksech Kyanid a Štěstí musí být každému jasné hned o prvního pohledu na krabici, protože už ta nese typické ilustrace. A také má poměrně nezvyklý tvar podlouhlého kvádru (jsem jediný, kdo vidím tramvaj?).

Po otevření na hráče čekají kratičká a velmi triviální pravidla, jeden list kolejí, sada žetonů a obrovská nálož 500!!! herních karet, které budou postupně vykládány na jednu či druhou stranu kolejí, aby tak postavili tramvajáka před jeho životní morální dilema.

Zpracování hry je pěkné. Samozřejmě hodně záleží na tom, jak mají hráči rádi zmíněný komiks, protože jeho stylizaci je přizpůsobeno absolutně vše. Karet je opravdu velké množství a jsou skutečně nápadité, což dost dobře podporuje variabilitu. Hra sice stále funguje stejně, ale některá rozhodnutí jsou zkrátka složitější než jiná - jako třeba přejet příbuzného nebo skupinu deseti lidí?

 

Pravá nebo levá?

Herně je to úplně jednoduché a triviální. Až se nabízí otázka, zda to ještě je hra nebo spíš nějaký psychologický a sociologický pokus. Hráči se rozdělí do dvou týmů a jeden se ujme role řidiče tramvaje. Doprostřed stolu se připraví list kolejí, hromádka žetonů a karty rozdělné do tří hromádek - nevinných, vinných a doplňkových. Hráči každého týmu si podělí podle dohody 3 karty z každého balíčku a může se hrát.

Nejprve si každý tým náhodně táhne kartu nevinných a položí jí na svou kolej. Následně k ní přidá další kartu nevinných z ruky. Pak se přidá karta vinných, ale tu dá každý tým soupeřům. Následně může každý tým položit k jakékoliv kartě jednu doplňkovou kartu (např. Je to budoucí Hitler, Je to svobodná matka, 70% šance stát se masovým vrahem apod.). Všechny zbylé karty týmy odhodí.

No a strojvůdce se musí za divoké diskuze všech kolem stolu rozhodnout, kam svou tramvaj pošle. A věřte mi, že přesvědčování může být opravdu hodně živé a divoké. Po rozhodnutí si každý hráč „přejetého“ týmu musí vzít jeden žeton smrti.

Hra pokračuje tak dlouho, dokud si každý nezkusí roli strojvůdce (nebo dokud hráče baví). Vítězí ten hráč či hráči, kteří mají nasbíráno nejméně žetonů smrti. Ale o vítězství v téhle hře opravdu tak úplně nejde.

Hra obsahuje i další herní varianty, jako položení více karet vinných nebo si každý hráč může dobrat doplňkové karty a vytvořit tak obsáhlejší příběhy a složitější dilema na kolejích.

 

Morální dilema pro každého

Komu zvoní tramvaj se nehodnotí úplně lehce. Je to hra založená na klasickém dilematu volby menšího zla. Jenže hra - je to spíš živá diskuze nad kartami, nějaké body ve výsledku zajímají jen ty největší soutěživce, ale primární je se zasmát a zároveň zažít pocit nutnosti rozhodnout se.

Co rozhodně zaslouží pochvalu, to je jednak zpracování založené na komiksové předloze, ale také český překlad. Mindok totiž šel cestou ne otrockého doslovného přepisu, ale karty jsou upraveny tak, aby v naší mateřštině dávaly větší a lepší smysl. Potěší i velké množství karet, zaručující obrovskou variabilitu a možnosti a také zaručující, že žádné dvě partie nebudou stejné.

Pravidla jsou nastavena tak, aby si každý hráč vyzkoušel všechny herní situace. Na druhou stranu je jedno, za co hrajete, protože jste velmi sympaticky neustále v centru dění.

Hra trochu trpí na počet hráčů. Ve třech jí ani nezkoušejte, je suchá jak les v létě. 5 je minimum, 7 a víc optimum. Čím víc lidí, tím víc názorů a tím víc zábavy. Platí to u většiny párty her, ale tady ještě o něco víc.

Komu zvoní tramvaj je specificky zaměřená hra. Umí být černější než noc, drsnější než parta hráčů rugby a rozhodně dokáže pobavit, ale i naštvat. Ideální je hrát jí s větším počtem hráčů, kde se všichni u stolu znají a dokážou argumentovat a přesvědčovat se navzájem argumenty, protiargumenty a hromadou komentářů. A rozhodně musíte mít rádi hodně černého humoru!

 

Koupit přímo u Mindoku!

 

Komu zvoní tramvaj

Autor: Scott Houser

Vydavatelství: Mindok

Rok vydání: 2019

Počet hráčů: 3(5)-13

Věk: 15+

Herní doba: 15 min - 1,5 hod

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: