Krysy z Wistaru

Geneticky upravené hyper-inteligentní krysy z proslulého institutu Wistar se vydávají prohledat místní statek a odhalit jeho tajemství a hlavně sýr. Která kolonie bude nejúspěšnější?

Krysy z Wistaru mohou pro nezkušené a neznalé oko působit trochu jako pouhá další „zvířátková“ hra, kterých se v poslední době urodilo víc než dost. Při trochu bližším zkoumání už ale musíte zbystřit, protože úvodní story plná krys jako Hippokrates, Sklodowská či Flemingová dávají tušit něco trochu jiného. No a jakmile začnete vybalovat hromady komponent a začtete se pozorněji do pravidel, rychle vám dojde, že možná je tu na oko pár zvířátek, ale ve skutečnosti se jedná o pořádně hutné euro. Jak by také ne, když je pod hrou jako jeden z tvůrců podepsán Simone Luciani (Barrage, Golem, Lorenzo a mnoho dalších) a spolu s ním méně známý Danilo Sabia (Wendake). Svou českou stopu pak ve hře zanechalo vydavatelství TLAMA games, jejichž logo najdete na krabici. Připraveni? Tak narovnat fousky a vzhůru do objevování.

Krysy z Wistaru jsou euro worker placementovou a tableau buildingovou hrou s plněním úkolů a výzev pro 1-4 hráče od 13 let a s herní dobou okolo 90 min na partii. Každý z hráčů se stává inteligentním vůdcem jedné z krysích kolonii a musí svůj klan dovést nejen ke kýženému sýru uvnitř statku, ale hlavně k co největšímu množství bodů, protože ty jsou tady snad ještě lahodnější, ale hlavně důležitější k vítězství.

 

Krysy a všechno ostatní

Jak už jsem psal, hra na první pohled svádí k zařazení do zvířátkové, a tudíž i subjektivně lehčí herní kategorie. Svůj díl na tom má i barevná grafika Candida Corsi a Sary Valentino. Za sebe musím říct, že se mi ale právě grafické ztvárnění Krys hodně líbí a ilustrace, ať už se jedná o velký herní plán, úkoly nebo třeba hráčské desky, jsou povedené a vtipné.

Hra je pořádně těžká a plná obsahu. Po rozbalení na vás čekají v první řadě pravidla – ta mi přišla napsaná dobře, i když jich je poměrně dost a u prvních her jimi párkrát listovat jistě budete. Ostatně už setup je na tři strany a během hry je potřeba si hodně věcí pamatovat a myslet na ně. A ke vstupu do hry úplně nepomáhá ani ikonografie. Ne že by byla špatná, ona je vlastně logická a intuitivní, jen zabírá ve výsledku dvě strany pravidel v dodatku a minimálně z počátku si vše zapamatovat vede k pořádně zpocenému čelu.

Herního materiálu je opravdu hodně, ale vše je povedeně a kvalitně provedené, jak se na správné euro sluší – spousta žetonů k vyloupání, velký herní pán statku a blízkého okolí, speciální disk akcí, 180 různých karet projektů, úkoly, cíle. Prostě je toho hodně a rozhodně se těším, až se nám do ruky dostane nějaký insert, protože „pytlíčkovací“ setup hry je na dobrých 15-20 min.

Navíc je pro každého hráče, kromě desky, připravena barevná sada dřevěných krys, velitelů, stanů a označovacích žetonů. Opět kvalitativně na vysoké úrovni. 

Opravdu musím říct, že z hlediska produkce se hra náramně vyvedla – ostatně hned na první pohled zaujala i mojí ženu, a to jednak nemá ráda krysy a ani příliš složité hry. Hra zkrátka zaujme na první pohled a to nejen svým provedením, ale i následně rozložena na stole. A ano, na stole nejen že působí poměrně impozantně, ale také je dost velká a je potřeba solidní množství prostoru. Snad jedná věc, která mi úplně nepadla do oka je rondel a jeho neustále montování pomocí čepu k hernímu plánu. No a množství ikonek, kterým hra nahrazuje jakýkoliv text – což je sice na jedné straně příjemné, ale na straně druhé je těch symbolů opravdu hodně a ve výsledku je budete hledat.

 

Vytáhněte krysy z pelechu!

Už jsem to psal, ale musím ještě jednou – rozložení hry zabere pěkných pár minut. Musíte totiž nejen rozložit plán, na něj rondel a všechny možné karty a zásoby žetonů, ale také si každý hráč musí připravit svou desku – noru a na ní umístit postele, destičky podzemí, označovací kostičky, krysy, velitele, základní suroviny… Ideální je, pokud buď přijdete ke hře již připravené (a utečete před úklidem) nebo pokud si každý hezký připraví svůj prostor sám.

Hra jako taková probíhá na pět kol, rozdělených do dvou fází – přípravy kola a akcí.

V první části kola dochází k úpravě pořadí hráčů, posunu rondelu s akcemi, zisku zpět svých workerů – velitelů, zisku příjmů nebo také obměně nabídky karet projektů. Taková standardní údržba.

Tak a teď ta složitější část. V akční fázi hráči postupně umisťují své tři velitele. Primárním místem jsou samozřejmě akční pole na rondelu, které umožnují vykonávat jednak hlavní, jednak bonusové akce. Rondel je rozdělen do trojice sekcí – les, nora, statek, kdy každé odpovídají dvě hlavní akce. No a podle otočení rondelu odpovídá každé hlavní akci akční pole doplněné o akce bonusové. Ano, tedy hlavní akce zůstávají, přičemž jejich síla/hodnota se odvíjí od počtu zde umístěných krys, ale bonusové akce se pro každou hru i kolo mění podle otočení disku. A aby toho nebylo málo, spletu vám hlavu ještě víc, protože kromě toho máte ve hře jednak rychlé akce, kterých můžete udělat libovolně a jsou popsány na chytré kartě, ale také chaloupku alchymyšky, která určuje nejen pořadí do dalšího kola, ale také vám poskytne bonus.

Mezi akcemi – hlavními i bonusovými – naleznete klasiku jako těžbu surovin a zisk karet, ale také možnosti jako stavbu postelí (pro zisk mj. dalších krys), hloubení nory (na postele musíte mít místo, stejně jako a zachráněné myší ze statku), ale také můžete prozkoumávat statek, což je nedílná součást hry, díky které procházíte se svým krysím průzkumníkem jednotlivé místnosti statku a odhalujete jejich tajemství a bonusy, ale také tyto bonusy a věci případně získáváte.

No a to nesmím zapomenout ani na karty projektů, které „skládáte“ během hry, a které vám přinášejí kromě bodů další bonusy a možnosti či změny pravidel.

A pokud to snad takhle napsané zní ještě v pohodě, pak vězte, že jakmile se hra rozběhne, ze všech možností se vám naprosto protočí panenky a zatočí hlava. Kouzlo hry totiž tkví nejen v prostém umístění a vyhodnocení, ale hlavně v propojení všech akcí a bonusů do sebe, kdy z jedné akce vytěžíte mnohem více, než např. jeden prostý zisk dřeva. Ostatně ve chvíli, kdy v jednom tahu úspěšně vyložíte tři projekty, postavíte postel, získáte myš a ještě vyšlete svého průzkumníka pro sýrový bonus, to je teprve to správně kouzlo. Hra nabízí silně kombinační zážitek, který je ovšem pro správné promyšlení místy až neskutečnou výzvou. To už jsem ale trochu u hodnocení.

Každopádně po pěti kolech hra končí a hráč s nejvíce body se stává vítězem, přičemž body jsou zde hned za několik kategorií a nelze se zaměřit na vše. Připraveni? Tak jdeme hodnotit!

 

Dojmy

Tak to asi nebudeme dlouho protahovat a rovnou si řekneme, že Krysy z Wistaru jsou výborná hra, ne? A bez chyb, že ano. No to tak úplně ne. Ale výborná hra to je.

Tak předně zpracování. Moc se mi líbí barevná a místy vtipná grafika a nápady autorů. Veškerý herní materiál je velmi hezky zpracovaný a funkční. Co už je trochu horší, to je neustále šroubovaný rondel, množství ikonografie, ve které se lehce utopíte a pocitově trochu hůře rozlišitelná žlutá a béžová, věřím, že někdo s horším zrakem/barvoslepostí by tady měl vážně problém. Jinak ale nemám problém a Krysy jsou poctivé euro plné herních komponent až po víko krabice.

Z hlediska mechanik je hra plně funkční, i když ne zvláštně inovativní mix worker placementu (velitelé na akce), engine/tableau buildingu (řetězení a karty projektů), průzkumu (statek), plnění úkolů a výzev a samozřejmě též rondelu s proměnlivými možnostmi. Dohromady to funguje více než slušně a žádná z mechanik nijak nezadrhává nebo neztrácí. Co trochu zamrzí, to je pevně dané schéma akcí na rondelu a nemožnost je při hře změnit nebo v průběhu kola protočit. Na jednu stranu to trochu svazuje jinak volné možnosti rozhodování a věřím, že je to aspekt, který některým hráčům ne úplně sedne. Hra tak pocitově nabádá k hraní v určitých chvílích daných akcí, které jsou prostě výhodnější, což vede k silné interakci mezi hráči v podobě zabírání políček. Což je ostatně cílem hry a motivuje ke snaze o postup v pořadí směrem dopředu. Dalším herním prvkem, který se mi líbí je síla akce podle umístěných krys, podobně jak třeba v Architektech Západního království.

Na první pohled a z počátku mě osobně trochu vyděsila pravidla – přeci jen 20 stran a sólo bokem, na geeku komplexita 3.32 – ale rozhodně se ve výsledku není čeho bát a z tohoto pohledu hra v podstatě není složitá. Nebudu tvrdit, že je jednoduchá, ale i pokud jste středně náročnější hráči, zvládnete jí pochopit a uchopit. Ona komplexita plyne z množství možností, co ve hře dělat a jak vše spolu propojeně prokombinovat. Ve výsledku totiž máte za celou hru maximálně 15 hlavních akcí a chcete tak z každé možnosti doslova vytřískat maximum. A ano, to vede k časté analýze paralýze, která tuhle hru provází u většiny hráčů.

Ano, analýza paralýza a hutnější strategické euro. To už tak nějak patří k sobě. Jenže do Krys promlouvá ještě třetí proměnná, která bude asi pro mnoho pravověrných stratégů překážkou – náhoda. Už jsem zmínil, že hra je poměrně interaktivní, ale ona je místy i škodící a také se vám docela běžně stane, že se vám vaše plány sypou a promlouvá do nich nepředvídatelná proměnná, třeba v nabídce karet, kdy někomu přijdou „správné“ bodovací na konci hry, jiný utře nos nebo bonusů z nalezených myšek a celkově objevováním zákoutí statku. Takže s tímhle prvkem je třeba u hry a hlavně před hrou nezbytně počítat, protože u partie umí pozlobit.

Podle mě je ve hře, zejména na žánr euro, výborně zapracované téma v mnoha ohledech a je propojené s mechanismy. Např. vlastnosti na kartách související se splněním úkolů nebo vyložením dalších karet (síla pro virtuální souboje, inteligence pro otevření a vyřešení úkolů apod.), nebo třeba nutnost hloubení nory pro postavení postelí či zabydlení myšek ze statku.

Variabilita hry a její znovuhratelnost jsou obrovské. Žádné dvě partie zdaleka nebudou stejné a k vítězství vede několik různých cest a zaměření, kdy nikdy nelze dělat vše a vždy je nutné si zvolit a držet se nějaké (aspoň v hlavě) ideální cesty k možnému vítězství. Zároveň až do konce není jasné, kdo vyhraje, protože body sice získáte v průběhu, ale kopec hlavně na konci partie a do vše promlouvá výše zmíněný prvek náhody, ale také tajemství postupného objevování.

Hra funguje v jakémkoliv počtu hráčů, ale faktem zůstává, že čím více (nedej bože hodně přemýšlivých) tím je herní doba delší a v plném počtu bych si klidně vyhradil raději dvě hodiny. Je to i tím, že pokud chcete ze hry vytěžit maximum, chtě nechtě budete každý tah muset detailně promyslet, a to často těsně předtím, než ho provedete, protože vám soupeř zašlápne to jedno potřebné pole, na které celou dobu čekáte.

Na hře je báječné, že je neustále co dělat. Jasně, někdo vám sebere akci, kterou potřebujete, ale vždy je možné vymyslet něco jiného a získat body jiným způsobem. Je to prostě takový point salát v mnoha ohledech, ale hra motivuje k objevování a zkoušení.

Závěrem musím zmínit i sólo hru s Krysobotem, se kterou si tvůrci skutečně vyhráli, a která si v ničem nezadá se hrou ve dvou, a která navíc nabízí mnoho úrovní obtížnosti, kdy jejich překonání je pořádná výzva.

Krysy z Wistaru jsou zkrátka více než povedené silně kombinační euro, které dokáže pozlobit porcí náhody, ale i interakcí, ale které se zároveň skvěle a příjemně hraje a přináší pěkný zážitek v pěkně tematické hře. Zkrátka narovnat fousky a vzhůru do objevování tajemství statku a jeho okolí milé Krysy z Wistaru.

 

Hru můžete koupit přímo u vydavatele TLAMA games zde!

 

Krysy z Wistaru

Autoři: Simone Luciani a Danilo Sabia

Vydavatelství: TLAMA games

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 1-4

Věk: 13+

Herní doba: 90+ min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: