Modrá Laguna

Nemam rád zimu. Nemam rád sníh – i když toho moc nemáme, mráz zalézající doslova pod kůži a všudypřítomnou rýmičku s odřeným nosem. Každý rok tak přemýšlím, že odjedu. Nakonec to nikdy neudělám, ale letos jsem se dokázal alespoň tematicky vypravit do azurových vod Modré Laguny.

Než vás něco podobného napadne, nebudu dnes mluvit o známém filmu z roku 1980, ale o nové deskové hře, která u nás nedávno vyšla pod hlavičkou ADC Blackfire. Navíc hra nemá s  filmem vůbec, ale vůbec nic společného a i kdyby vás to svádělo, nebudete si hrát na novodobé Robinsony, ale naopak se vrátíte o pár let zpátky, do doby osidlování polynéských ostrovů v Pacifiku. A i kdyby bylo venku -10, zahřejete se občas pěkně.

Modrá Laguna je primárně rodinou a relativně hodně jednoduchou hrou pro 2-4 hráče od 8 let s herní dobou okolo 30-45 minut, což závisí na počtu hráčů, ale i na zvláštním bodovacím systému hry, kdy vítězné body počítáte hned dvakrát! Jednoduchou píšu proto, že hra má snadná a přístupná pravidla a primárně rodinou proto, že hra oproti všem předpokladům zaujme opravdu široké publikum a nadchne i zkušené hráče. Laguna je typickým příkladem area kontrol hry, ve které se hráči v roli vůdců jednotlivých kmenů snaží osídlit ostrovy a získat maximální počet dostupných surovin a jak už tomu bývá u podobného typu her, jedná se sice o relativně jednoduchou záležitost, ale konfliktní a konfliktní až tak moc, že pokud se sejdou 4 podobně smýšlející hráči, stává se z rodinné pohodové hry brutální řežba o každý kus mapy.

 

Komponenty

V krabici, která jak jinak, než že vyobrazuje odvážné Polynésany a spoustu té nutné blankytně modré vás čekají v první řadě kratičká pravidla o pouho pouhých čtyřech stranách. Vysvětlit je, je tak skutečně jednoduché a zabere pár minut, ale o tom dále. Herní plán zobrazuje ostrovy a moře mezi nimi, které budete osidlovat. Kromě toho už ale nečekejte hromady komponent, naopak ruku v ruce s krátkými pravidly jde i zbytek hry – přesně 32 dřevěných žetonů surovin spolu s losovacím sáčkem (ano, samozřejmě modrým), pět dřevěných domečků ve čtyřech hráčských barvách, bloček na skóre a nutné žetony osadníků opět ve čtyřech barvách. Žetony jsou navíc oboustranné, z jedné strany suchozemská verze a z té druhé „mokrá“ na kánoi.  Po vybalení z folie, přelouskání těch pár pravidel se tak můžete skoro hned pustit do hry – víc než 15 minut to skutečně nezabere.

 

Jak se hraje?

Jak jsem už psal výše, hra je skutečně jednoduchá, i když nečekejte žádnou hloupou, naivní a bezmyšlenkovitou blbost, naopak, jak se říká „v jednoduchosti je síla“.

Jak už tomu i většiny deskových her bývá, cíle každého hráče je získat co nejvyšší počet vítězných bodů, přičemž k tomu nevede jen jedna cesta – ostrovy, suroviny, spojení osadníků – to vše vám přináší body a je nutné to sledovat. Navíc se boduje dvakrát, takže i když v polovině hry prohráváte, nic není ztraceno.

Před prvním kolem si každý hráč vezme své komponenty, tedy žetony a domečky a náhodně se rozloží všechny suroviny na určená místa na herní plán. Poté v pořadí od prvního, každý hráč vezme jeden žeton (nebo dům, což je důležité pro druhou část hry) a přiloží jí k již existující na herní desku. Omezení není mnoho, jen první žeton v prvním kole musí začínat kdekoliv na moři, což symbolizuje vaše připlutí k ostrovům a každý další musí být v „kontaktu“ s nějakým vaším již položeným., tedy pokud nezaložíte na moři novou řadu. Vlastně tak tvoříte jakési řetězy, pomocí nichž budujete svou převahu a ovládáte území. V první fázi můžete stejně jako osadníky položit i domečky, které pak v druhé části nahrazují žetony na moři, a začínáte se šířit od nich – tedy ve smyslu „jednou jste se usídlili a teď posilujete a šíříte se“. Kromě šíření vašeho kmene se snažíte získat co nejvíce různých surovin napříč herním plánem – všechno se prostě boduje. Každá ze dvou částí končí po sesbírání všech surovin nebo vypotřebování všech žetonů hráčů.

V kostce řečeno, jediné co na tahu uděláte je, že přiložíte žeton dle vaší volby a hraje další hráč – jak prosté. Už jsem ale psal, že v jednoduchosti je síla a hra dokáže být až brutálně konfliktní. Úroveň konfliktu jde ruku v ruce s počtem hráčů. Ve dvou je místa plna a každý si tak může takřka hrát na tom svém plážovém písečku, ale ve čtyřech už je to podstatně horší, hráči se blokují, taktizují a přetahují o každou píď země a každou surovinu.

 

Jaká je?

Modrá laguna je příjemnou a snadnou hrou, která si zcela jistě zaslouží vaši pozornost. Vlastně jsem byl nakonec hodně překvapen, protože jsem od hry moc nečekal a její hratelnost a hloubka mě víc než příjemně překvapily. Jediná moje výtka míří k počtu hráčů – Modrá Laguna je nejlepší ve čtyřech. V jiném počtu hráčů je sice hratelná, ale se snižujícím počtem hráčů se stává stále více rodinou a méně konfliktní a vytrácí se prvek taktizování. Na druhou stranu tohle malé mínus vykompenzuje ostatní – krátká herní doba, triviální a přístupná pravidla, líbivý vizuál a zároveň jistě i cena, kterou se povedlo vtěsnat lehce nad pětistovku a může se tak jednat o pěkný Vánoční dárek do každé rodiny, třeba i na poslední chvíli.

 

Více přímo u Blackfire!

 

Modrá Laguna

Autor: Reiner Knizia

Vydavatel: ADC Blackfire

Počet hráčů: 2-4

Věk: 8+

Herní doba: 30-45 min

 

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: