Nekojima

Vítejte na kočičím ostrově, kde máte zdánlivě snadný úkol – postavit nové vedení vysokého napětí. Obratnost, rovnováhu a pořádnou dávku opatrnosti, to je vše co při tom budete potřebovat.

Posledních pár let se deskovky valí světem v mnoha různých podobách silou parního válce. Nespočet témat a možností, doslova každý si může vybrat, co ho bude bavit. Přitom ale stejně vzpomínám třeba na takové stařičké mikádo, které prověřilo rozvahu, obratnost a opatrnost při odebírání tyček z centrální zásoby. Právě podobné hry, které by cílili nejen na přemýšlení a taktické uvažování, ale i na šikovnost hráčů mi upřímně na trhu trochu chybí. Jasně je tu řada párty her, kde se musíte různě snažit třeba předvádět, hrát, stavět či manipulovat, ale to není ono. Taky je tu nedávné Ptačí napětí, které je ale takovou jednou pomyslnou vlaštovkou. No a o to víc mě potěšilo prosincové oznámení od Blackfiru v podobě hry Nekojima, která v loňském roce rezonovala nejen na výstavě v Essenu.

Vítejte tak na ostrově Nekojima! Tohle malé japonské území je známo svými kočkami, které se rády procházejí a hašteří na drátech elektrického napětí, jejichž konstrukce byla svěřena právě vám. Snadno se to řekne – postavte pár sloupů a natáhněte dráty. Jenže nic není tak snadné, jak to na první pohled vypadá a i drobná chyba může vést ke zkratu, který vyřadí celý ostrov z provozu a hráče ze hry. Připraveni?

Nekojima je „dexterity“ hrou – tedy založenou na zručnosti a obratnosti – Davida Carmona a Karen Nguyen určenou pro 1-4 hráče (v případě týmů až 8) s věkovým doporučením 7+ a herní dobou okolo 15-20 min na partii. Hráči postupně na desce ostrova staví masivní dřevěné sloupy vysokého napětí a mezi nimi natažené dráty a snaží se buď vše neshodit a neprohrát (kompetitivní režim) nebo dosáhnout nejvyšší úrovně snažení (sólo a koop). V jejich snažení proti nim nestojí jen vlnící se dráty a malý prostor ostrova, ale i všudypřítomné kočky. A to že jsou černé rozhodně není náhoda, protože dokážou přinést smůly až až.

 

Z čeho se skládá?

Z hlediska zpracování celé hry mě při prvním pohledu napadlo jediné – wow! Celá hra je totiž opravdu pěkně řemeslně a kvalitně provedená a má jen jeden drobnější, ale pochopitelný nedostatek.

Pod víkem nečekaně vyšší modré krabice, které vévodí ostrov, který dal hře jméno, najdete v první řadě tradičně pravidla. Krátká čtyřstránková brožura vás provede vším, co budete potřebovat. Ostatně hra má hodnocení komplexnosti někde kolem 1, což vypovídá samo za sebe a z hlediska pravidel se musíte naučit skutečně minimum věcí.

Pod pravidly už leží kvalitní pevná překližková deska ostrova a pár žetonů k vyloupání. Právě tady si musím trochu povzdechnout, že žetony koček nejsou dřevěné jako zbytek hry, byť je to pravděpodobně hlavně kvůli hledisku váhy, aby neshazovaly stavěné sloupy.

Pod nimi už najdete v jednoduchém, ale praktickém insertu hlavně množství tzv. denchuu, tedy sloupů s el. vodiči, které tvoří dva dřevěné sloupy spojené barevnou šňůrou. Barva je důležitá nejen z hlediska náhodného losování při stavění, ale i délky (krátké červené, střední bílé a dlouhé modré). K nim najdete ve hře i sáček na losování a malé kostičky 4 barev (navíc černá pro kočky), destičku počítadla úrovní a kostky.

Než se mi hra dostala do ruky, viděl jsem několik fotek rozložené partie, ale výsledek mě i tak příjemně překvapil. Vše je kvalitní, pěkně a dobře udělané, příjemná na manipulaci a hraní. A to je u takové hry asi nejdůležitější aspekt.

 

Jak na to?

Před začátkem partie je jedno, zda budete hrát kooperativní nebo kompetitivní variantu a příprava je vždy stejná. Roztřídíte denchuu - sloupy elektrických vodičů podle barev, 28 barevných kostiček dáte do sáčku a na stůl připravíte žetony koček, kostky a desku.

Pokud hrajete kooperativní variantu, je vaším společným cílem dostat se do co nejvyšší, ideálně až 7. úrovně na počítadle. V případě kompetitivní verze se hraje do té doby, dokud jednomu z hráčů nespadne jedno z vedení, případně všechny a neprohraje. No a ostatní jsou naopak vítězi partie. Možná i pro tohle trochu zvláštní ustanovení – tedy že prohraje jen jeden a ostatní vítězí, se mi o něco více líbí kooperativní varianta.

Průběh partie je snadný. Aktivní hráč vezme dvě kostky a hodí jimi. Výsledek udává, na která území musí postavit dva sloupy, mezi kterými je natažený drát. Zároveň ale hráč vylosuje jednu barevnou kostičku ze sáčku a ta určí, jakou barvu denchuu bude přikládat – samozřejmě můžete umisťovat nejen přímo na plán, ale i své vedení vrstvit do výšky. Tedy není úplně pravda, že jen jednu, protože může narazit na černou, a ta udává povinnost navíc zavěsit jednoho kočičáka do drátů.

Zní to strašně jednoduše a ono i je. Jenže musíte myslet na to, že při stavění elektrických drátů a sloupů platí několik pravidel. Drát se nesmí nikdy dotýkat země, nesmí se dotýkat jiného drátu a ani se omotávat kolem sloupů. Taky na něj nesmíte sahat, protože byste dostali pecku! Samozřejmě vtip, ale zkrátka platí, že manipulovat se musí jen se sloupy. No a taky nesmíte manipulovat s dříve umístěnými sloupy nebo sloupy obracet vzhůru nohama.

Jakmile hráč umístí denchuu a splní podmínky, případně se zavěsí kočka, hraje další hráč. A tak stále dokola, dokud vám to celé nespadne. A ano, v tu chvíli máte motivaci to zkusit znovu!

Hra jako taková funguje více než pěkně, ale navíc obsahuje i další možné herní módy. Sólo a týmová varianta už byla zmíněna. Navíc si ale můžete hru „vylepšit“ variantou městská džungle, kdy můžete na sebe položit maximálně dva sloupy. Mrakodrapy vás naopak nutí stavět pěkně do výšky a v každé oblasti ostrova mohou být jen dva sloupy. Poslední možnost je už poměrně obtížná, protože „specialisté“ vám neumožní udělat sebemenší chybu a nesmíte se nikdy ani lehce dotknout dráty mezi sebou či je spojit kočkami. Jednoduše řečeno – při umisťování platí stejné podmínky jako po umístění sloupu. Osobně mě hra v tomhle režimu možná až moc stresovala. Haha. Ještě musím zmínit zajímavost týmové varianty, kdy každý z týmu drží při přikládání jeden ze sloupů, což vytváří při hře úplně jinou a velmi podařenou dynamiku.

 

Dojmy

Nekojima je přesně ta správná nevšední zajímavá a netradiční hra, kterých na trhu není mnoho. Nebo tu spíš není žádná? Podobě laděnou hru jsem asi naposledy hrál v podobě klasické Jengy, případně možná trochu podobného (ale vlastně úplně jiného) Ptačího napětí. Tedy pokud nepočítám nějaké venkovní nebo již zmíněné čistě párty hry. To Nekojima je i není. Na rozdíl od klasických párty her totiž Nekojima funguje skutečně i jako hra, které zaujme a pobaví celou rodinu, hráče i nehráče, jako plnohodnotný deskoherní titul.

Musím ještě jednou zmínit a vyzdvihnout celkové kvalitní zpracování hry a zároveň i ultra jednoduchá a přehledná pravidla.

Nekojima si hodně pohraje s vašimi schopnostmi, obratností, ale i představivostí v tom smyslu, kam nové denchuu umístit. Z počátku je totiž na desce dost místa, ale plán se rychle plní a brzy vás hra doslova donutí stavět do výšky. A tam samozřejmě platí, že se mnohem snadněji udělá chyba, která povede k dotyku drátů či dokonce pádů celé rostoucí věže.

Musíte počítat s tím, že hra je sice postavená na pěkném tématu, ale z hry ho zase tolik nepocítíte. Jasně, stavíte vysoké napětí, věšíte kočky, ale mohlo by se jednat o cokoliv jiného. Zároveň si ale nemyslím, že by téma ve hře někdo nějak extrémně hledal.

Upřímně mi trochu nesedí vítězná podmínka v kompetitivní variantě, kdy prostě jeden prohraje a ostatní vítězí. Mám raději hry, kdy je jeden vítěz. Je to čistě subjektivní, samozřejmě, ale o to více mě bavila kooperativní varianta a snaha o dokončení všech 7 úrovní až do konce. Ne, nepovedlo se za dobu zkoušení hry, přeci jen to chce nejen cvik, ale i jistou míru štěstí. Zase ale musím vyzdvihnut, že tady nemáte žádné body, žádnou potřebu počítání a hru si tak zahrajete i se skutečně mladými deskohráči, kteří si budou pěkně cvičit jemnou motoriku.

Ano, štěstí a náhoda, té je ve hře dost. Vždy házíte kostkami, kam budete své vedení stavět, ale také jakou barvu musíte přiložit. A ono zejména v pozdějších kolech, když máte v omezeném prostoru postavit dlouhé modré dráty, je to hodně velká výzva.

Ano, často hra skončí docela rychle, skoro až náhodou a drcnutím, ale tady je velká výhoda délky partie. Do maximálně 20 min se vejdete snad úplně vždy a není tedy nic jednoduššího, než si střihnout další hru.

Nevýhoda? Rozhodně hru nehrajte, pokud jste právě úspěšně uspali děti, protože pád vysokého napětí z pevného dřeva je dost hlučný.

Hra je od začátku (dobře, trochu méně) až do konce (tady hodně) napínavá při každém přiložení a pohybu, rozhodování jak sloupy přiložit a jak dráty natočit a zatočit, abyste to nebyli právě vy, komu to vše spadne.

Nekojima je pěkná, roztomilá hra plná potřebné zručnosti a opatrnosti, která udělá radost nejen milovníkům koček, ale hlavně všem, kteří hledají netradiční deskovou hru, u které se relaxačně odreagují, ale i pořádně zapotí při opatrném plánování a napínání elektrických drátů jednoho japonského ostrova.

 

Nekojimu stejně jako spoustu dalších her můžete koupit na Černém rytíři zde!

 

Nekojima

Autoři: David Carmon a Karen Nguyen

Vydavatelství: Blackfire

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 1-4 (až 8 v týmech)

Věk: 7+

Herní doba: 15-20 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: