Nový úsvit

Partneři

Nový úsvit

Hry recenze

Spojení Sid Meier’s Civilization ve většině lidí evokuje velký, budovatelský, taktický a poměrně náročný opus, ať už v deskoherní či počítačové podobě, který si užijí jen pravověrní stratégové. Nový úsvit ale boří všechny tyhle stereotypy.

Jen pro zajímavost, původní deskoherní Civilizaci od FFG, kterou u nás vydal i s rozšířeními ADC Blackfire byla klasickou velkou promyšlenou civilizační hrou, kde vám vše vznikalo doslova pod rukama a neustále jste měli pocit, že skutečně budujete vlastní říši, museli jste přemýšlet, plánovat, soustředit se, zavařit si mozkové závity. Jejím problémem však byla dlouhá herní doba (až k 4 hodinám) a relativně dost složitá pravidla, která vysvětlit nováčkům zabralo nemálo času a až přílišná komplexnost, díky které hra opravdu, ruku na srdce, složitá. I přes to bylo v české lokalizaci od roku 2010 vyrobeno neuvěřitelných 10.000 kusů, což je na velikost našeho trhu takřka neuvěřitelné číslo. FFG v letošním roce ukončilo podporu této hry a nebude už žádný dotisk, takže pokud na ní máte zálusk, hurá do obchodu. Anebo s námi přivítejte čerstvého nástupce – Nový úsvit.

Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit je opět hrou vydanou herním kolosem FFG a u nás tradičně společností ADC Blackfire. 2-4 hráči se snaží dovést jeden z osmi národů průběhem věků k vítězství. Hra je doporučena pro věkovou skupinu 14+, tedy pro zkušenější hráče, ale z mé zkušenosti mohu říct, že pravidla nejsou složitá a snadno jsem je naučil i mladí hráče (respektive hráčky). Herní doba se pak radikálně zkrátila a partii lze odehrát i kolem hodiny, přičemž ale i v plném počtu hráčů se dostanete na max. 2 hodinky, respektive 2,5c i s vysvětlením hry.

Komponenty a zpracování

Ne, nebudu vám vypisovat, co všechno v krabici najdete, protože to bychom tu byli ještě zítra. Každopádně komponentů je spousta, od plastových figurek měst a karavan, přes mnoho různých karet a ještě více žetonů, až po kartonové dílky mapy. Dílky? Ano, herní plán je totiž variabilní a vždy se musí nejprve sestavit, ale o tom dále. Jak jsem již psal výše, ve hře je celkem 8 národů, za které mohou hráči hrát a jejich výběr a grafické zpracování se hrdě inspirovaly v poslední počítačové verzi hry. Na výběr máte Egypt (s Kleopatrou), Sumer (Gilgameš), Japonsko (Hódžó), Aztéky (Montezuma), USA (Roosevelt), Francii (Kateřina Medicejská), Řím (Traján) a Skythii (Tomyris) – jedná se tak o průřez známými i méně známými velkými historickými mocnostmi a jejich představiteli. Každopádně kvalita zpracování celé hry i komponentů je v klasickém kvalitním standartu FFG a rozhodně neurazí, i když mi místy přišla grafická stránka hry trochu nekonzistentní, a to hlavně mezi kartami národů a kartami odvětví. Ale jak říkám, šlo o můj pocit a na hru to nemá vliv. Navíc je třeba tentokrát pochválit překlad, který se povedl a za celou dobu jsem nenarazil na žádnou zjevnou chybu nebo nejasnost.

Jak se hraje?

Pravidla nové „Civky“ jsou poměrně jednoduchá a jejich základní zvládnutí vám ani vašim spoluhráčům nezabere příliš času. Mnohem delší mi přišla příprava samotné hry. Než jsme v první partii roztřídily komponenty, nějakou dobu nám to zabralo. Každopádně zpět k pravidlům.

Každý národ se hraje trochu jinak, protože každý má jiné zvláštní schopnosti, využívající odlišný aspekt hry. Zároveň má každý z národů i jiné rozmístění základních karet pokroku, kolem kterých se celý princip hry točí. Hráč na tahu totiž jednoduše vybere jednu z pěti karet v nabídce a provede její akci. Takhle to zní vážně jednoduše, ale zase tak prostinké to není. Síla karet se totiž odlišuje podle jejich umístění, tedy čím je daná karta více vpravo, tím je silnější. Po zahrání se ale karta vždy vrátí opět nalevo a je tedy nejslabší a tak stále dokola. Zároveň v průběhu partie dochází k jejich postupnému vylepšování (zvyšování úrovně) – vždy máte pět karet možností, protože po vylepšení starou verzi odložíte stranou. V tomto bodě je také třeba plánovat s ohledem na to, čemu se chcete se svou říší věnovat, protože ne všechny karty jste schopní vylepšit na vyšší či dokonce nejvyšší úroveň. Někdo tak bude schopný obchodník, jiný naopak dá přednost armádě.

Uvedené vylepšování a používání vašich karet úzce souvisí s vítězstvím, neboť na začátku každé hry se náhodně vylosují 3 karty (z pěti), určující co musí hráči splnit, aby dosáhli vítězství. Každá z karet obsahuje několik podmínek a vy nemusíte splnit všechny, stačí naopak pouze jedna, ale jedna z každé karty! Cesta k vítězství je tedy vždy trochu jiná a ani po x odehraných partiích se mi zatím nestalo, že by dvě hry byly v tomto ohledu zcela totožné. O to víc, pokud kolem sebe máte hráče, kteří se nedrží stále stejných schémat a jsou ochotní experimentovat.

Jak jsem již zmínil, hra má variabilní herní plán, sestávající se z hexů (oproti čtverečkům) tvořených dílů. Před hrou musí hráči dle stanovených pravidel nejprve vytvořit herní mapu a teprve poté se pustit do partie. Opět nelze než tento nápad kvitovat, neboť přidává na variabilitě celé hry. A nebojte, v pravidlech je samozřejmě uveden základní příklad i možnosti. Na mapě na vás tradičně čekají různé druhy terénů (hory, roviny, vodní plochy…), města, i (ne) oblíbení barbaři. Ostatně i barbaři doznali úpravy – nově pěkně migrují po mapě a vy se s nimi tak musíte vypořádat.

Co zůstává z tradičních Civilizací? Mapa s různými terény, boj, strategie, vývoj, budování, rozvoj – vlastně v podstatě vše, co od Civilizace čekáte, ale přizpůsobené širšímu publiku. Mnoho hráčů na to zjednodušení doslova nadává, ale já se ptám, je to vůbec špatně?

Jaká je?

Odpověď na poslední otázku, dle mě, je ne, není. Naopak za mě je to sakra dobře. Jasně, existuje mnoho herních „geeků“ a „expertů“, kteří mají rádi velké a složité hry, u kterých stráví půl dne a uvaří si u nich hlavu, ale běžný hráč mnohem více ocení styl, kterým se vydal právě Nový úsvit. Možnost zahrát si strategickou budovatelskou hru za relativně krátký čas a v širokém okruhu přátel, je to, co mi mezi hrami tohohle typu chybělo. Herní design s využitím „focus baru“ s pěti akcemi je chytrý, nenáročný a díky němu partie příjemně odsýpá a nečekáte dlouho na svůj tah, ale zároveň vás nutí přemýšlet, kdy kterou kartu zahrát, abyste využili maximálně její potenciál, ale zároveň zbytečně dlouho neotáleli a neunikla vám tak šance něco získat. Zpracování je kvalitní, přehledné a líbivé s doslova hromadou herních komponent. Nechci hru srovnávat s její starší sestřičkou, protože o tom uslyšíte nebo se dočtete skoro všude. Ne, berte to tak, jak to je, tohle je jiná hra, tečka. Já si i v téhle hře našel ten pocit budování a kopání za svůj svěřený národ, ne že ne a míra abstrakce je dle mého tak akorát. Zkrátka plusy převažují nad mínusy zcela zásadním způsobem, až mě to překvapilo. Nový úsvit je dobrou hrou, u které se budete bavit při každé partii, a která nikdy nebude zcela totožná s hrou předešlou.

Plusy

- velká variabilita (karty technologií, herní plán, 8 národů, různé cesty k vítězství…)

- rychle odehrané, žádné dlouhé prostoje

- vyvážená míra zjednodušení a zpřístupnění

- grafická stránka a zpracování

- lokalizace

- přehledné v jakémkoliv počtu hráčů

- když nechcete, ani nemusíte bojovat

Mínusy

- pro někoho určitá abstraktnost

- pro někoho malý „civilizační“ pocit

Více na hraj.cz!