Odysea: Společně k deváté planetě

Hluboký vesmír naší sluneční soustavy údajně skrývá na svém vzdáleném okraji tajemnou devátou planetu. Vžijte se do role astronautů na náročné cestě vesmírem a objevte společně pravdu.

Když jsem poprvé slyšel o hře Odysea: Společně k deváté planetě (v orig. TheCrew), poměrně mě překvapilo spojení dvou slov popisujících hru – kooperativní štychovka. Ne že bych jim nerozuměl. Zkrátka „kooperativní“ – tedy hrajeme všichni proti hře, štychovka – karetní hra, ve které hráči sbírají tzv. „štychy“ tedy sady karet. Jenže aby to fungovalo dohromady? To mi úplně nešlo k sobě. Další zajímavou a poměrně nečekanou informací bylo, že je ve hře 50 scénářů. Takže ve finále legacy kooperativní štychovka? A ono to funguje? A ještě je to zasazené do vesmíru s objevováním nové planety? Možná trochu nečekaně je odpověď ano, funguje to a funguje to opravdu skvěle.

Ostatně Odysea je tak dobrá, že to letos dotáhla nejen na vítězství v kategorii Kennerspiel (hry pro znalce) německého prestižního ocenění Spiel des Jahres, ale třeba i na nejlepší kooperativní hru v ocenění GoldenGeek 2019. České vydavatelství Mindok, které u nás za hrou stojí tak má, už trochu tradičně, další zářez na pažbě v podobě velkých zahraničních ocenění po hrách jako Kingdomino, Na křídlech nebo Krycí jména. Pojďme už ale na Odyseu samotnou.

Hra Odysea je, jak už jsem psal, kooperativní štychovka pro 3-5 hráčů od 10 let s herní dobou zhruba 20-25 minut na partii, za níž stojí Thomas Sing. Ve hře vás čeká 50 misí se stupňující se obtížností napříč vesmírem, které musíte se svými spoluhráči postupně plnit, abyste dosáhli kýženého výsledku – našli Devátou planetu. Nebo zjistili, že žádná taková neexistuje. Základem všeho je v kostce, aby vždy daný hráč podle svého úkolu štychem získal určitou kartu či karty. I když tak jednoduché to není, však se na to podívejme.

V menší a skladné krabičce, které vévodí kromě černé a tmavě modré ilustrace tajemné planety a dvojice astronautů, toho po otevření možná trochu překvapivě není tolik. Pravidla kombinovaná s knihou misí/scénářů, balíček 45 velkých karet rozdělených na 4 rakety, a 4 barvy s hodnotou 1-9 a 36 malých karet a hromádka žetonů. Obsah sice působí trochu skromně, když vám hra tvrdí, že se s ní vydáte napříč vesmírem, ale skutečně s těmihle několika komponenty si užijete zábavy na mnoho a mnoho hodin. Všechny komponenty jsou navíc velmi hezky zpracované, karty mají hezké ilustrace a myšleno bylo i na osoby se sníženým vnímáním barev - každá ze čtveřice barev má své jedinečné symboly.

Pravidla hry nejsou nijak zvlášť složitá, ale k jejich úplnému pochopení a proniknutí do hry je nejlepší si je nastudovat, vrhnout se na první nejlehčí hru a díky ní si vše hezky ukotvit. V zásadě všechny mise, nebo chcete-li herní partie, začínají rovnoměrným rozdělením všech velkých herních karet mezi hráče. Následně se připraví daná mise podle lodního deníku - tento krok spočívá v rozdání určitého počtu malých karet, jejich specifickému rozložení, určení pořadí splnění či jejich očíslování. Celý princip spočívá v jednoduchém systému. První hráč (kapitán) vyloží jednu kartu z ruky, a tím určí barvu „štychu“. Všichni ostatní musí vyložit buď kartu stejné barvy nebo pokud takovou nemají jinou kartu libovolné hodnoty a barvy či žolíkovou raketu. Hráč s kartou nejvyšší hodnoty, který „ctil“ barvu, tedy jeho karta sdílí barvu s kartou kapitána, bere celý všechny karty (celý štych) a položí ho před sebe. A to je celé. Vtip je v tom, že malé karty určují, kdo musí danou kartu vyhrát, případně i třeba kdy a pouze pokud je tato podmínka splněna, mohou všichni hráči vyhrát. V případě, že kartu „ukořistí“ někdo jiný, pak všichni okamžitě prohrávají.

Připadá vám to snadné? No samozřejmě že z počátku je. Když máte v první misi jen jednu kartu úkolů, kterou musí někdo získat, lze to splnit poměrně snadno. Jenže ono časem poměrně dost přituhuje a nejen že se zvedá počet úkolů, ale je dáno třeba i pořadí kdo kdy musí danou kartu získat nebo třeba nastane podmínka, že daný hráč nesmí vyhrát ani jeden štych. A už jsem se zmínil, že nesmíte vzájemně komunikovat? Můžete sice použít rádiové spojení, ale tím ostatním jen lehce napovíte, ale nic neřeknete úplně přímo. Mluvení je zkrátka zakázané a vy musíte neustále odhadovat kdy co a jak zahrát, abyste ostatním nepokazili celé snažení.

Zkrátka všechno v téhle hře se točí na kombinaci až primitivního mechanismu ve stylu „větší bere“ a specifických misí a jejich jedinečných zadání. A pravda je, že napříč celou padesátkou se autorovi povedlo udělat zadání různorodá, originální a nápaditá a pokud hře propadnete, bude vás nutit si neúspěšné mise okamžitě zopakovat ve snaze postoupit vesmírem dál. A ještě dál, a ještě dál - a hele je půlnoc a Odyseu hrajete místo plánovaných dvaceti minut pár hodin.

50 misí ve hře si nejvíce užijete s jednou partou spoluhráčů. To sice může působit trochu problémy, ale na tenhle aspekt bylo myšleno, a tak můžete rozehrát několik kampaní zároveň s různými spoluhráči. Rozhodně však nelze doporučit si ke hře sednout s nováčky a vrhnout se třeba na misi č. 20, protože budete velmi pravděpodobně od začátku odsouzeni k neúspěchu a hra zkrátka počítá s postupným vývojem a učením od první nejlehčí mise dál.

Věc kterou bych ve hře označil za menší negativum je počet hráčů. Na krabičce je sice uvedeno 3-5, ale v pěti už je hra poměrně dost obtížná (v pozdějších kolech skoro až extrémně) a i když je tu možnost úpravy, tak nejvíce si partii užijete ve třech, maximálně ve čtyřech. Lze jí hrát i ve dvou a pravidla na to taktéž mají speciální variantu, u které ovšem musíte využívat „bota“ za kterého hraje vždy kapitán dle pokynů, a upřímně hra ztrácí své kouzlo.

Z řádků výše je asi jasné, že Odysea: Společně k deváté planetě si zaslouží veškerá superlativa a ocenění, která se na ní hrnou. V malém balení najdete nečekaně velkou hru, která využívá triviálně jednoduchého principu, ale i díky spojení s příběhovým pozadím je to opravdu velká zábava, kterou nejen že je radost hrát, ale je i radost objevovat a postupovat příběhem. Samozřejmě se najdou nějaké ty výtky, směřující k počtu hráčů nebo obtížnosti, kdy v některých misích jste hned po rozdání karet odsouzeni k neúspěchu, ovšem motivace si misi hned zopakovat a uspět je velká. Hra v sobě kromě kombinace a štychovky kombinuje i nutnost odhadnout své spoluhráče, jejich úmysly a karty a nutnost přemýšlení nad každým tahem a každou kartou. Celou atmosféru u stolu nakonec hezky dokreslují i karty a ilustrace na nich.

V Odysee se skrývá velmi zajímavá a netradiční karetní hra, u které strávíte víc času, než jste čekali a také se pravděpodobně mnohem víc zapotíte. A zpráva na konec? Tenhle kopec zábavy a zážitků pořídíte zhruba za 300 korun, a to už stojí minimálně za vyzkoušení, no ne? Takže vzhůru do temnoty vzdáleného vesmíru, devátá planeta čeká na objevení.

 

Více info a možnost koupě přímo u Mindoku!

 

Odysea: Společně k deváté planetě

Autor: Thomas Sing

Vydavatelství: Mindok

Počet hráčů: 3-5

Věk: 10+

Herní doba: 10-20 min na misi

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: