Žádný hrdina se nezrodil jen tak z ničeho. Za každým stojí dlouhý příběh plný překážek a výzev, přátel i nepřátel. Staňte se i vy hrdinou a vytvořte si svůj vlastní osud a cestu k velikosti.
Koho by nebavilo vytvářet si příběh vlastní postavy ve fantasy světě. Já sám jsem častokrát mnohem více času trávil o tvorby postav a jejich charakterů, než samotným hraním. Vytvořit si postavu, vdechnout jí život, utkat jí ze sítí života osud, napsat její příběh. To mě zkrátka bavilo. A proto když Mindok oznámil vydání hry Osud dobrodruha, byla má zvědavost vystřelená na maximu, neboť právě tvorba vlastního hrdiny a jeho příběhu je tématem této novinky.
Hra pod původním názvem Call to Adventures prošla úspěšnou kampaní na kickstarteru, kde její tvůrce Chrise a Johnnyho O’Neala podpořilo několik tisícovek přispěvatelů a rozhodně se tak jednalo o úspěšný projekt. Hra jako taková je postavena na kartách a runách, které zde nahrazují typické kostky, a je určena pro 1-4 i méně zkušené dobrodruhy od 9 až 10 let. Herní doba se pak pohybuje okolo 45-60 min na partii. Úkolem každého z hráčů je vybrat cestu svého hrdiny, zda bude ctnostný či zkažený, zda se vrhne proti protivníkům nebo do nebezpečných výzev nebo určit kterým směrem se vydá. To vše v honbě za body, protože vítěz zde může být jen jeden.
Hru si můžete zahrát kompetitivně (všichni proti sobě), kooperativně (všichni proti hře), ale také sólo jako osamělý vlk.
Vybavení
Docela mě překvapilo, v jak velké krabici hra dorazila. Vzhledem k tomu, že se jedná o karetní hru, čekal jsem zhruba poloviční box. Je to způsobeno zejména tím, že po otevření je na komponenty připraven přehledný plastový insert, do kterého lze celou hru rozložit a takové misky na runy dokonce lze vytáhnout na stůl a používat je při hře jako zásobníky. V tomhle ohledu trochu nechápu počet přihrádek. Ano, run je sice 8 a na ně osmička míst, ale už vám nikdo neporadí, kam dát čtveřici žetonů ukazatelů přesvědčení. Jako jasně, můžete je hodit v podstatě kamkoliv do boxu, ale když už vytvářím insert, proč neudělám místo úplně na vše?
Na druhou stranu musím říct, že samotné plastové žetony run a žetony zkušeností jsou opravu hezké a kvalitní. A stejně jsou na tom i všechny karty rozdělené mezi karty postav, karty dějství a hrdinství/intrik. Všechny karty mají opravdu moc hezké ilustrace, které dost pomáhají atmosféře celé hry. Každá karta nese ilustraci dokreslující její název a máte pocit, že vám pod rukama v podobě vašeho hrdiny vzniká malé grafické dílo. Pro každého hráče je navíc připravena jedno podložka na hraní. Deska navíc slouží jako přehledná „lama“ karta pro výklad run.
Pravidla hry nejsou složitá. Musím pochválit, že jsou pěkně napsaná, dobře rozčleněna a po prvním přečtení víte co a jak. Ostatně asi nejtěžší částí hry jsou runy a ty má každý hráč hezky před sebou na desce. Dobrým prvkem pravidel je postupné nabalování. Začnete s jednoduchým konceptem bez nutnosti počátečního výběru či bez protivníků a jak do hry pronikáte, můžete je přidávat. To pomáhá i nastavené obtížnosti pro nováčky, kdy zkrátka některé prvky vynecháte, hru si vychutnáte se širším spektrem hráčů.
Celkově hra působí velmi dobrým dojmem z hlediska grafiky a zpracování. Všechny karty se povedly a dodávají hře ten správný „rpg“ a hrdinský nádech.
Vzhůru do boje s osudem
Jak jsem už psal výše, z herní stránky hra není složitá. Pominuli přípravu a závěrečné bodování, dá se celá shrnout do diagramu „výběr karty – určení cesty – shromáždění run – hození run – vyhodnocení“.
Pokud vynecháme variantu bez výběru, musí si každý hráč na počátku partie vybrat vždy z dvojice jednu kartu osudu, pohnutek a osudu, které budou v počátku definovat jeho hrdinu. K nim dostane jednu kartu hrdinství a trojici žetonů zkušeností. Následně se připraví balíčky pro 3 dějství a vyloží se nabídka karet (4 nebo 5 dle počtu hráčů) u každé zásoby. První je lícem vzhůru, druhé dvě zatím dolů. Obecná zásoba všech komponent se položí v dosahu všech dobrodruhů u stolu.
V každém kole se každý hráč pokusí buď získat jednu kartu rysu nebo překonat jednu výzvu. V prvním případě je to jednodušší, stačí zkrátka splnit podmínky na kartě a přidat kartu na svou desku do příslušného sloupce (každý může obsahovat maximálně tři získané karty + základní z přípravy). Rysy slouží hlavně pro zisk více ikon run pro… ano, pro překonání výzvy, které už je o poznání těžší a nejen že si hráč musí vybrat cestu (obtížnost), ale též je nutné házet runami na úspěch. Hod runami je zkrátka porovnán s požadavky výzvy a v případě úspěchu jí hráč získá, v případě neúspěchu je hra odhozena (a opět platí celkové omezení 3 maximálně získaných karet).
Hráč si ve svém tahu musí vybrat jednu z popsaných možností a k tomu může případně zahrát libovolný počet karet hrdinství anebo intrik, podle své stupnice přesvědčení. Zkrátka někdo je klaďas, někdo spíš záporák.
Jakmile hráč získá trojici karet (ať už rysů či výzev) pro danou část (dějství), odemyká se mu další. Navíc první hráč, který takto postoupí hrou, otočí další nabídku karet a odemkne tak další možnosti. Omezení je v tom, že hráč nesmí přidávat karty do další částí, dokud nemá předchozí plnou, tedy neobsahuje trojici karet, ale zase naopak nesmí brát karty z nižší nabídky, pokud už postoupil dál. Zkrátka např. si nelze brát karty z první nabídky, když už jste ve druhé části atd.
Hra končí ve chvíli, kdy jeden z hráčů získá třetí kartu do třetího dějství. Každý další hráč odehraje poslední tah a hra končí počítáním bodů a kdo má nejvíc, stává se nejúspěšnějším hrdinou dne.
Jak jsem psal, hra je poměrně lehce modifikovatelná. Pro menší obtížnost lze vynechat výběr karet na počátku a každý hráč dostane sadu karet náhodně, se kterou hraje. Na druhé straně lze hru udělat i těžší, a to přidáním spojenců a protivníků. V této variantě jsou do balíčků zamíchány další karty, kterým lze buď čelit, nebo je naopak získat jako své spojence. Tohle je rozhodně zajímavá varianta, a jakmile se hru naučíte, už bez ní hrát nebudete (tedy pokud nebudete Osud dobrodruha vysvětlovat nováčkům).
Na své si přijdou též příznivci sólo a kooperativního hraní, kdy hráč buď sám, nebo hráči ve skupině čelí vybranému protivníkovi. Osobně musím říct, že v případě Osudu dobrodruha mě klasický režim bavil podstatně více. Je to i tím, že ač se píše kooperativní varianta, spíše se jedná o „semi“ koop, když je v pravidlech dovětek, že hráči buď společně prohrají, nebo zvítězí ten nejlepší z nich. Přidání protivníků např. v Hrdinovi v kostce hře pomohlo, tady je možná spíše na škodu a hře sluší klasický formát.
Ať už hrajete jakoukoliv variantu, dávají vám pravidla možnost (a já doporučení) přečíst si po hře vytvořené příběhy svých hrdinů.
Spletité osudy
Hodnotit Osud dobrodruha je tak trochu oříšek. Nemůžu říct, že by hra byla špatná, to rozhodně ne. Jen má zkrátka svá specifika. Pojďme ale postupně.
Hra začíná velmi rychle. Už příprava je prostě začátek cesty, a pokud vynecháme verzi bez výběru karet, tak v podstatě už v přípravě hrajete, protože se musíte rozhodnout hned o třech kartách z celkových 12, které můžete do hlavní sbírky během hry získat. Samotný průběh partie je pak poměrně svižný a do cca 45 minut máte většinou odehráno, a to v jakémkoliv počtu hráčů. Ostatně kola jsou svižná, přeci jen si stačí pouze vybrat kartu a případně si splnit výzvu.
Kvituji absenci kostek a jejich nahrazení runami. Hra díky tomu působí svěže a originálně a spojení nasbíraných vlastností s dostupnými runami je krásně tematické. Na druhou stranu runy v ohledu plnění výzev přinášejí výrazný prvek náhody, který nemusí každému sedět.
V nižším počtu hráčů se nám párkrát stalo, že se trochu „zasekla“ nabídka a zkrátka byla plná karet, které jsme v podstatě neměli šanci získat a hody se pohybovali pouze v hodně teoretické rovině. Ano, odvážnému štěstí přeje, ale zarytým stratégům tenhle prvek nebude po chuti.
Zajímavě působí systém cti/zkaženosti, po němž se v průběhu hry posouváte nahoru a dolů. No i když posouváte. Problém nastal ve chvíli, kdy někdo sklouzl ke zkaženosti, protože prostě potřeboval třeba využít temné runy (ty lze koupit právě za body cti) a vyškrábat se zpět ke cti prakticky nešlo, protože už nemohl zahrát příslušné karty. Tohle nám úplně nesedělo ani z hlediska tématu ani z hlediska herního.
Prvek, který se nám po několika hrách projevil, byl pocit zmaru při tvorbě příběhu hrdiny. Na papíře to totiž vypadá hezky – stvořte si hrdinu a jeho příběh. Na stole je to ale o něco horší. Proč? Zkrátka na jednu stranu byste chtěli psát příběh podle sebe a vybírat si karty dle svého přesvědčení. Jenže na jedné straně je chtíč a na druhé realita. Některé karty se vám prostě buď hodí víc, a nebo jsou i silnější/přinášejí lepší odměny. Pak jde nějaký příběh stranou a vy jdete po výhodnější nabídce, což nakonec trochu kazí dojem z volné tvorby postavy. Na druhou stranu je to docela logická daň za kompetitivní hru, ve které jde především o body.
Další věc, které zní dobře je kooperativní varianta a boj proti „bossovi“. Jenže to nakonec kazí dovětek „vyhrává nejlepší“. U kooperativní hry je to nezvyk, který je podle mě trochu na škodu a doma jsme si toto pravidlo upravili, tak aby hra skutečně působila přátelským dojmem nezkušených hrdinů na výpravě.
Co naopak chválím, to jsou pravidla a systém postupného přidávání. Základ vysvětlíte velmi lehce a pochopitelně. No a když hru znáte, přidáte počáteční výběr, spojence, protivníky – zkrátka v základu už máte nějaké to rozšíření. A s tím jde ruku v ruce variabilita a znovuhratelnost, která je zde dle mého více než dostatečná.
Osud dobrodruha je jistě zajímavou hrou. Ano, má své chyby a strategicky zaměření hráči v ní najdou nejspíš až moc náhody. Na druhou stranu boduje svou přístupností, zpracováním a také tím, jak umí postupně vytvářet své hrdiny a jejich osud dá do rukou hráčům, ale i náhodě a osudu ve formě házení run. Hru si nejvíce užijí rodiny a hráči příběhových her, kteří hledají nějaký přístupnější a lehčí titul.
Hru můžete koupit třeba na Cechu hráčů zde!
Osud dobrodruha
Autoři: Chris a Johnny O’Nealovi
Vydavatelství: Mindok
Rok vydání: 2022
Počet hráčů: 1-4
Věk: 9+
Herní doba: 45-60 min
Autor: Adam Vondra Vondris