Pán prstenů: Výprava k Hoře osudu

Provázejte Froda v jeho výpravné cestě za vhozením Jednoho prstenu do nitra Hory osudu. Překonáte nástrahy nebo vás pohltí temné síly?

Znáte slavnější dílo na poli fantasy literatury, než je v podstatě základ celého tohoto žánru v moderní podobě, a to Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena? Nadčasový příběh – a s rukou na srdci přenádherný svět Arda – sledující příběh souboje klasického dobra a zla, cesty odvážného Froda s Jedním prstem moci vstříc plamenům Hory osudu, ale i lásky, tragédie, života a smrti, putování, bitev, přátelství. Dodnes si pamatuji, když jsem do Tolkienova světa propadl skrze stránky Společenstva prstenu poprvé a nechal jsem se unášet jeho magickým vyprávěním, hltal stránku za stránkou a nemohl se odtrhnout. A ani po mnoha letech pro mě celý Pán prstenů a další Tolkienovi knihy neztratily nic ze svého kouzla. A o to víc se tak těším na každou deskovou hru, která nese licenci tohoto univerza a slibuje možnost se do něj vrátit na stole.

Nyní si vydavatelství Albi spolu s německou společností Kosmos připravilo další takovou možnost v podobě hry Pán prstenů: Výprava k Hoře osudu. Pohodlně se tedy usaďte, a pojďme se společně podívat, jaké to putování je.

Pán prstenů: Výprava k Hoře osudu je kooperativní, na kostkách založenou dobrodružnou hrou Michaela Rienecka pro 1-4 hráče s věkovým doporučením 10+ a herní dobou okolo 45-60 min na partii. Hráči se společně ujímají společenstva, které s Frodem v čele putuje vstříc Hoře osudu a temným spárům mocného Saurona ke zničeního toho Jednoho prstenu. Cesta je to ovšem trnitá a plná služebníků temnoty, ale také všudypřítomných kostek!

 

Výbava na cestu

Jednoho dne se tak z Kraje vydal Frodo se svým věrným Samem s Prstenem v kapse vstříc osudu a do Roklinky, kde se konala rada svolaná panem Elrondem. A podobně je tomu i pod víkem Výpravy k Hoře osudu, kterou zdobí pěkná ilustrace Společenstva směřujícího do Mordoru.

Pod víkem vás první čekají pravidla. Už po jejich přečtení vám bude jasné, že se jedná o spíše lehčí, rodinnější titul, kde i věková hranice 10+ úplně neodpovídá. Podle mě se s jedním dospělým mohou ve Středozemi vyřádit mnohem mladší děti. Byť pravidla nejsou úplně čistá a při hraní nám sem tam vyvstala otázka, která se sice tvářila logicky, ale odpověď na ní nikde. Jasně, vše se dá dohledat třeba na BGG, ale tady už mi to moc nejde k rodinnému zaměření hry.

Herní materiál se skládá z velkého barevného herního plánu, který zobrazuje Středozem s jejími ikonickými místy celé ságy. Tady musím říct, že z hlediska ilustrací se nám plán líbí, a to i díky jeho přehlednosti a drobným detailům. 

Další obsah tvoří hlavně karty, 8 kostek a 20 standees. Zapomeňte na figurky, tady je vše řešeno kartonovými standees, a to jak dobrá, tak i ta zlá strana opačná. Figurky jsou udělány graficky i materiálově pěkně a dostatečně. Co se nám hodně líbilo, to jsou ilustrace na herních kartách, byť by jich pro větší variabilitu mohlo být o něco víc.

Zpracování hry nás oslovilo zejména co do grafického zpracování, které dýchá svými povedenými ilustracemi tou správnou „lotrovskou“ atmosférou Středozemě a oblíbeného příběhu. Osobně jsem příznivcem maximálně využitelných krabic a minima volného vzduchu a v tomhle ohledu mám za to, že by mohla být krabice o něco menší, ale to je jen drobnost. Jinak vše přehledné, herně i graficky funkční a jasné.

 

Hází celá rodina?

Nutno podotknout, že při čtení pravidel mě hra překvapila svými mechanismy. Základním mechanismem jsou totiž kostky, které definují v podstatě vše, co ve hře děláte, nebo se děje. A ano, na kostkovou náhodu se připravte už před první hrou, protože hře docela dost dominuje a právě tohle bude jedna z možná nejvíce kontroverzních věcí hry.

Hráči hrají společně a snaží se pomocí postupných kroků dostat Froda se Samem až na oranžové pole označující Horu osudu a tedy ke zničení prstenu. K tomu jim pomáhají všechny známé postavy, ať už v podobě dalších figurek – Aragorn, Legolas, Gimli nebo Smíšek s Pippinem, ale také v podobě karet, protože bez takového Gandalfa či Boromira by to nebyl ten správný Pán prstenů.

Cesta hráčů se skládá z několika předem neurčených tahů, rozdělených vždy do dvou fází pro aktuálního hráče. V první části si hráč zvolí kostky, které se barevně rozlišují a korespondují s příslušnými hrdiny a spolu s černými kostkami setkání s nimi hodí, rozmístí je na speciální destičku. Následně je na řadě fáze akcí, kde se kostky postupně vyhodnotí. Zatímco černé kostky slouží k vyhodnocení setkání, což je nabídka karet v řadě příslušející k aktuální kapitole cesty, barevné fungují (a ano, je to jako Člověče) k posunu jednotlivých hrdinů po políčkách plánu vstříc osudu. Nutno podotknout, že setkání nemusí být vždy negativní, ale najdete zde i řadu spojenců, kteří vám naopak pomáhají v hrdinském úsilí.

A co jsou to ty etapy? Inu celý plán a i hra jsou rozděleny do několika částí, tematicky kopírující putování z knih, a tak tu máme Lothlórien, Rohan, Helmův Žleb, Gondor, strašlivé Minas Morgul nebo finální Horu osudu. Ke každé se váže část na mapě, ale také balíček 7 karet setkání, které mohou hráči v příslušné části potkat na základě jejich hodů. Tohle pro nás byl pěkně udělaný prvek, díky kterému máte zajištěno, že aspoň pocitově k některým okamžikům dojde tak říkajíc „ve správný čas“. Jakmile nositel prstenu dosáhne posledního pole dané části, posunete se automaticky v příběhu dále. 

Jak jsem již zmínil, karty setkání jsou dvojího druhu. Ty pozitivní, které vaší výpravě pomáhají ve strastiplné cestě, ale také naopak (a to mnohem častěji) negativní, které vás tlačí k prohře. A dokonce může ve hře dojít i na souboje, které se, jak jinak, zase řeší kostkami. Nemám nic proti kostkám ve hrách, ale tady toho je občas trochu moc.

Kdybych měl hru rychle shrnout, vypadá to asi tak – jsem na tahu, vyberu kostky a hodím. Nechám si jednu černou, jednu barevnou. A házím ještě jednou další sadou. Mám čtyři kostky? Super! Za černé vyhodnotím karty podle hodnoty hodů a jejich umístění, za barevné posunu členy družiny. V podstatě je to opravdu hodně snadné.

Než se ale vrhnu na hodnocení, musím ještě zmínit, jak hra dojde svému konci. Jsou dvě možnosti – výhra či prohra. První je jasná – do Mordoru a vhodit prsten do Hory osudu. To je v podstatě prosté. Inu na prohru jsou pak možnosti dvě – buď nazgûlové naplní Minas Morgul nebo klesne vaše odhodlání, respektive vašich hrdinů, až na konec speciální stupnice.

 

Dojmy

Výprava k Hoře osudu je celkově vzato jednodušší rodinou kostkovou záležitostí založenou na principu „hoď a pohni se“. Musíte rozhodně přijmout, že slovo rodinná je zde několikrát podtrženo. Ne snad, že bych si hru při zkoušení osobně neužil, ale pravdou je, že pro hráče bude obsahovat několik zádrhelů, díky kterým se jí zkušenější hráči spíše vyhnou.

Co musím uvést jako klad, to je zpracování a grafická stránka hry, která dělá čest předloze a hezky jí tematicky doplňuje a podtrhuje, ať už se jedná o velký přehledný herní plán nebo karty a jejich ilustrace i herní rozložení. K tomu si přičtěte pevný kartón a hezké klasicky dřevěné kostky. Jen ta krabice by mohla být menší.

Co se mi líbilo, to je přístupnost hry. Ano, už jsem zmínil, že existují situace, které by mohly být více odladěny a popsány, ale nejedná se o nic strašného a i méně zkušení hráči tuhle hru zvládnou. Tomu samozřejmě pomáhá i kooperace a společné hraní. Ostatně musím říct, že u stolu víceméně pocítíte rozdíl v počtu hráčů jen v množství hlasů při dohadování, ale reálně je úplně jedno, zda se vypravíte k Hoře osudu sami nebo v plném počtu. Nemění se ani hratelnost a výrazně ani doba hraní. Vlastně je to taková multiplayer sólovka.

Co hře lze minimálně lehce vytknout, to je využití kostek. Nevadilo by mi, kdyby hra byla založená na kostkách a házení, ale ve hře existuje jen absolutní minimum kontroly na náhodou v podobě výsledných hodů. A na přehozy v podstatě rovnou zapomeňte. A je jedno, zda se bavíme o části tahu v podobě samotného výběru kostek a házení, ale i v soubojích. Ono totiž ve chvíli, kdy můžete jedním hodem instantně prohrát, aniž byste mohli cokoliv udělat, to je takové, jak bych tak řekl slovy klasika „nečestné a nesportovní“.

Ostatně samotné souboje jsou jednoduché a rychlé. Prostě jen hodíte kostkou. Tady trochu chybí více stratifikovat postavy a za vyhrané šarvátky hráče odměňovat. Vlastně co se kostek týká, tak většinu hry hlavně doufáte, abyste se vyhnuli blbému výsledku. 

Co se nám líbilo, to je jednoduchý systém „střetnutí“ v podobě karet náležejících ke každé části, kdy je vždy připraveno 7 karet, z nichž se použije šest, a z toho dvě jsou minimálně z počátku tajné. To do hry přináší příjemné napětí a nepředvídatelnost, která potěší i mladší hráče a udržuje jejich pozornost. Ostatně ono i dospělé, protože většina karet je negativních a vy tak doufáte, že v těch skrytých je aspoň něco pozitivního (sedmá karta vypadne ze hry). Jen škoda, že v každé části není karet víc pro větší variabilitu.

A ano, variabilita. Během hraní nám přišlo, že Výprava k Hoře osudu jsou do jisté míry puzzle, u kterých je důležité najít optimální balanc mezi rychlostí figurek na mapě a opatrností. Jenže hra trošku svádí k opakovanému systému hraní a omezenému volnému rozhodování. Je to trochu škoda, protože bych rád u hry vyzkoušel různé přístupy putování a různé alternativní směry, kam by se příběh na stole mohl vydat.

Pravidla nabízí kromě základní varianty i snazší a obtížnější hru. Tu první zařaďte jen v případě, máte se hrami méně zkušeností nebo hrajete s dětmi a nechcete ve hře moc velkou výzvu. Naopak obtížnější, která ještě o něco přidává, na náhodě bych doporučil spíše zkušenějším hráčům, kterým nevadí opakovat počátek svých snah opakovaně.

Výprava k Hoře osudu není špatná hra. Ale asi to není hra, kterou nejspíš čekáte. Jedná se o přístupný, lehký titul s množstvím náhody, na kterou se musíte před partií připravit. Zároveň ale nabízí pěkný, krásně provedený a barevný vstup do deskovek pro širokou škálu mladších či méně zkušených hráčů nebo nehráčů, kterým přinese dostatek možností, hratelnosti i napětí, když se budou plížit s Frodem k cíli.

 

Hru můžete koupit přímo u Albi!

 

Pán prstenů: Výprava k Hoře osudu

Autor: Michael Rieneck

Vydavatelství: Albi

Počet hráčů: 1-4

Věk: 10+ (reálně méně)

Herní doba: okolo 40-50 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: