Pandemic

Světem se nekontrolovatelně šíří 4 smrtící nákazy hrozící zničit lidstvo. Čas ubíhá raketovým tempem. Jediný kdo může zabránit absolutní zkáze a najít lék jste vy a váš tým odborníků. Pandemic vás vítá.

Hra Pandemic v podstatě není žádnou novinkou, vždyť světovou i českou premiéru si odbyla už v roce2008! U nás pod hlavičkou Albi. Pak štafetu vydávání převzal na našem trhu MindOK a nyní, jak se říká do třetice všeho dobrého i zlého a po velké akvizici ze strany Asmodee, se na krabici tiskne logo ADC Blackfire. Pandemic je tak takový veselý cestovatel napříč našimi vydavateli (že by jednou i Rexhry?). I přes lehké úpravy komponent nebo grafiky se však jedná stále o to samé, jako před těmi dvanácti lety – tedy kooperativně léčit světové epidemie nemocí. Pandemic před lety v podstatě nastartoval éru kooperativních her, kde hráči nesoupeří proti sobě, ale snaží se porazit hru. K tomu si přijdete skvělou hratelnost a jednoduchá pravidla a herní pecka, která ani po letech nic neztrácí, byla na světě.

Autorem původního konceptu hry je známý herní designér Matt Leacock, který má ve svém portfoliu hry jako Zakázaný ostrov, Zakázaná poušť nebo Roll Throught the Ages. A zcela záměrně píšu „původního konceptu“ protože na bázi Pandemicu vzniklo nejen několik různých pokračování a variací jako třeba Fall of Rome nebo Iberia, ale i několik rozšíření základní hry. A nesmíme zapomenout na průkopníka legacy systému v deskových hrách – Pandemic Legacy: Season 1, který ukázal zcela nový směr a koncept hraní her, tedy jedno zahrání napříč unikátní kampaní bez možnosti jakéhokoliv opakování. 

Vraťme se ale k původnímu Pandemicu. Jedná se o kooperativní hru pro 2-4 hráče s věkovou hranicí osm let a herní dobou okolo 45 min. Úkolem hráčů je společně čelit 4 smrtelným nemocem šířícím se po celém světě a najít na ně lék dřív, než vyprší čas (dojdou karty) nebo se nákazy začnou nekontrolovatelně šířit (dojdou kostky nemocí jedné barvy) po zemi či než propuknou strašné pandemie s miliony mrtvých (žeton pandemie dosáhne maxima).

 

Co je uvnitř?

Krabice se hrou si v podstatě zachovává stejný design jako předešlá verze – 4 odhodlaní bojovníci proti nemocem. Jak už jsem zmínil, tak se změnilo logo vydavatele na Blackfire a přibyl nám tu krátký přehled ocenění z celého světa. Ale hlavní je obsah, že ano?

Dominantní úlohu hraje velký herní plán znázorňující celý svět s vyznačenými velkými městy a metropolemi (kde jinde se taky takové nemoci šíří), po kterých se budou jak šířit nemoci, tak se přes ně budou hráči pohybovat s cílem léčit a zvítězit. S městy souvisí i herní karty rozdělené do několika kategorií:

- Karty měst – slouží pro akce hráčů

- Karty epidemií – škodící karty zhoršující situaci

- Karty událostí – karty naopak situaci zlepšující a pomáhající

- Karty infekcí – určují kam a jak se nemoci šíří

- Karty rolí – 7 různých specialistů, každý se zvláštní schopností. Jen kombinací a správným využitím týmu můžete zvítězit. Kromě karet je ke každé roli po jedné figurce reprezentující hráče na plánu.

Kromě plánu a hromady karet najdete v krabici ještě hromádku žetonů (4 léků, infekce, pandemie), „figurky“ výzkumných stanic a hlavně 96 kostiček nemocí ve čtyřech barvách - pěkně odlišených černá, červená, modrý a žlutá. Ty se rozmisťují na herní plán na začátku partie a následně v jejím průběhu, jak se nemoci šíří.

Speciální role

Analytik – může znovu zahrát událost z odhazovacího balíčku

Dispečer – dokáže pomáhat ostatním v přesunech mezi městy

Hlavní hygienik – díky jeho specializaci zadržuje šíření nemocí a nemůže vypuknout ve městě kde je a v okolí pandemie

Terénní specialista – může stavět libovolně výzkumné stanice bez nutnosti použití karty daného města a také se může pohybovat z města se stanicí do libovolného cíle na mapě (za odhození libovolné karty)

Vědec – k naleznutí léku mu stačí 4 karty jedné barvy namísto pěti

Výzkumník – může předávat karty ostatním

Zdravotník – může odstranit všechny kostky jedné barvy namísto jedné, případně automaticky „vymaže“ všechny kostičky vyléčené nemoci

 

Společně proti nemocem

Herně je hra krásně jednoduchá a i nehráčům jí vysvětlíte během pár minut, na což má nemalý vliv i kooperace – ostatně to je jedna z největších výhod Pandemicu. 

Doprostřed stolu se připraví herní plán a na něj, případně okolo něj, se připraví zásoby kostek nemocí, výzkumných stanic a všechny žetony a karty. Dále je třeba určit úvodní výskyt nákazy. To se dělá zcela jednoduše – z vrchu balíčku karet infekcí se otočí první tři a do každého z vyznačených měst se přidají 3 kostky dle dané barvy (celý herní plán je rozdělen barevně na 4 části korespondující se 4 barvami nemocí), poté se otočí další 3 karty a přidají se dvě kostky a ještě jednou 3, ale pouze po jedné kostce. Tímto způsobem se rozmístí 18 úvodních kostiček nemocí – když máte smůlu, může jedna z chorob být hned od začátku značně „nastartovaná“. Každý z hráčů si vybere jednu z rolí a vezme si příslušnou figurku, kterou všichni postaví na město Atlanta. Proč tam? No protože tady se ve skutečnosti nachází Středisko pro boj s nakažlivými nemocemi (CDC, Center for Disease and Prevention). Podle počtu hráčů dostane každý do ruky hrací karty (karty měst). Ze zbytku se vytvoří dobírací balíček, do jehož každé čtvrtiny se náhodně zamíchají karty 4 epidemií (případně podle zvýšené obtížnosti 5 nebo 6 do každé pětiny či šestiny, zkrátka tak aby byli epidemie zhruba rovnoměrně rozloženy). A jde se léčit.

Hraje se na jednotlivé tahy skládající se ze tří částí: 4 akce, dobrání dvou karet a šíření infekce. A následuje další hráč. A takto stále dokola, dokud bud nenajdete léky na všechny 4 nemoci nebo vás hra tak říkajíc nepřeválcuje.

Jako první tu máme akční část pro hráče. V rámci svého tahu má každý až 4 akce, které může, ale nemusí nutně všechny využít. Akce lze rozdělit na dva druhy – pohybové a ostatní. První skupina se dále dělí na:

1. Přesun do sousedního města – tedy města spojeného s městem výchozím

2. Přímý let – přesun z jednoho města do druhého, ale nutností je zahodit z ruky kartu cílové destinace

3. Charterový let – opět přesun z jednoho města do druhého, ale tentokrát musíte odhodit kartu výchozího města

4. Kyvadlový let – přesun mezi městy s výzkumnými stanicemi

Hra samozřejmě není jen o pobíhání mezi městy, hlavní je léčba nemocí a tady je druhá sada akcí:

5. Stavba výzkumné stanice – za zahození příslušné karty města lze vybudovat novou stanici

6. Léčení nemocných – odstranění jedné (u nevyléčených) nebo všech (u vyléčených) kostiček jedné nemoci

7. Předání zkušeností – hráči ve stejném městě si jako akci mohou předat mezi sebou kartu tohoto města z ruky

8. Vyvinutí léku – ve městě s výzkumnou stanicí můžete odhodit z ruky pět karet jedné barvy a tím najít lék na nemoc dané barvy

Po provedení všech akcí neb pasování si hráč dobere 2 nové karty do ruky. Pokud by jedna (případně obě) byla karta epidemie, musí se okamžitě vyhodnotit – zvýší se infekčnost (určuje kolik karet infekcí se vždy musí otočit), začne nová nákaza (dle spodní karty balíčku infekcí se do jednoho z měst přidají 3 kostičky dané barvy) a zvýší se nebezpečí (karty z odhazovacího balíčku infekcí se zamíchají a položí zpět navrch zásoby infekcí).

Poslední částí tahu je Šíření infekce. Dle stupnice infekce se otočí příslušný počet karet infekcí a do každého z vyobrazených měst se přidá kostička nemoci dané barvy. A tady může nastat nepříjemná situace – pandemie! V každém městě totiž mohou být maximálně 3 kostičky jedné barvy, a pokud by měla být přidána další, nastává pandemie a šíření nemoci. V tuto chvíli se místo do „plného“ města přidá jedna kostka dané barvy do všech sousedních měst. Klidně se může stát, že nastane řetězová reakce a hráčům hra pořádně zavaří.

Tímto způsobem hra probíhá, dokud buď všichni společně nevyhrají díky vynálezu léku na každou z chorob nebo dokud neprohrají, protože vypukla osmá pandemie (žeton pandemií dosáhl maxima), na herní plán by měla být umístěna určit kostička, ale zásoba dané barvy je již vyčerpaná (choroba se vymkla kontrole) nebo si hráč na tahu nemůže dobrat 2 karty, protože je dobírací balíček prázdný (hráčům došel čas stanovený na léčení).

 

Kooperativní zážitek na jedničku

Pandemic je prostě skvělá klasika a ani zub času se na ní nijak nepodepsal. Stále se jedná o zábavný kooperativní boj s časem a se šířením nemocí po světě s přístupnými a snadno pochopitelnými pravidly, která rychle vysvětlíte i příležitostným hráčům nebo celé rodině – tedy pokud pro vás téma boje proti nemocem bude fungovat jako zábava na dlouhé zimní rodinné večery. Každopádně hra má svá pro i proti. Pojďme na ně postupně.

Jako v asi každé kooperativní hře, i zde může nastat základní neduh – dominantní hráč. I když se jedná o kooperaci a společnou zábavu, je nutné se držet toho, že vždy každý rozhoduje primárně za sebe a ne, že jeden z hráčů nakonec rozhoduje o všem, co se udělá nebo neudělá – radit ano, ale hrát sám. Zároveň z toho vyplývá, že hra je o komunikaci, která je nutná ke společné výhře – zkrátka musíte spolupracovat, radit se a koordinovaně postupovat a prostě mluvit o dění. 

Nemalou míru hraje ve hře náhoda v podobě dobírání karet. Samozřejmě jde eliminovat a bojovat proti ní vhodnou strategií, ale pokud se vám to špatně sejde, může se situace během pár chvil rapidně zhoršit – špatně se sejdou karty epidemií, karty infekcí rozšíří epidemie do dalších měst, nastanou řetězové reakce – a máte po zábavě. Na druhou stranu ej díky tomu hra i relativně výzva a vy budete mít chuť si zahrát v případě neúspěchu znovu a navíc je díky náhodě hra pokaždé jiná a strategie fungující v jednom případě nemusí rozhodně fungovat příště.

A dodržujte pravidla – nejsou složitá. Ne vážně, tenhle bod mě dřív u kooperaček nenapadl, protože proč podvádět, když hrajeme všichni spolu a třeba Pána prstenů Putování po Středozemi řídí aplikace a těžko lze něco upravovat, ale tady se mi stalo, že někteří z hráčů (většinou z nepozornosti) si nechtěně upravovali pravidla ve svůj prospěch.

Zpracování hry – jak z grafického, tak materiálového hlediska – je skvělé. Na stole hra moc hezky vypadá, grafika je funkční a přehledná a vše je barevně dobře rozlišeno.

Plusem rozhodně je, že hra funguje ve všech počtech hráčů a dokonce (ač to není uvedeno) se dá velmi dobře hrát i sólo – zkoušel jsem hru jednoho hráče za 4 postavy a vůbec jsem neměl problém si hru užít. Ve více hráčích hra vyzkouší vaše schopnosti spolupráce a správné komunikace – sami tady nikdy nevyhrajete.

Díky množství karet, pokaždé jinému setupu, množství rolí a různým obtížnostem je hra velmi variabilní a znovuhratelná.

Rychlá, přístupná a jednoduchá pravidla, herní doba tak akorát, kooperace, originální nápad, variabilita, množství rolí, nutnost přizpůsobit taktiku – to vše dělá z Pandemicu jednu z nejlepších deskových her vůbec a hru, kterou si rádi zahrajete i po letech, a která by neměla chybět v žádné deskoherní sbírce.

P.S. Doufejme, že se u Blackfiru dočkáme postupně i rozšíření, která přinášejí nové možnosti, nemoci a výzvy. 

 

Více info přímo u Blackfiru!

 

Pandemic

Autor: Matt Leacock

Vydavatelství: ADC Blackfire

Rok vydání: 2020 

Počet hráčů: 2-4

Věk: 8+

Herní doba: 45 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: