V Afghánistánu nikdy nebyl zrovna klid. V 19. stol. určitě ne. Britové, Rusové a samotní Afghánci se rvali o moc. A do toho promlouvali kmenoví vůdci. Ideální prostředí pro historickou deskovku, ne?
Pamětníci našich stránek si možná vzpomenou na pár let starou recenzi, kterou započala naše spolupráce s tehdy velmi malým a poměrně neznámým vydavatelství ze severočeského Děčína s názvem Fox in the Box. Hrou, o které jsme tehdy psali, byl Pax Renaissance, tedy něco co moje mozkové buňky a deskoherní zážitek doslova odpálilo na úplně novou úroveň. A teď se posunujeme o pár let do přítomnosti a na stole mi leží další hra, která v názvu obsahuje „Pax“. Místo Renaissance ovšem název doplňuje Pamir a místo renesanční Evropy se přesouváme do Afghánistánu v 19. stol. Jo a taky je to jedna z nejlepších her, kterou si u nás můžete zahrát. Ale o tom později.
Pax Pamir 2. edice je hrou Colea Werleho. Ano, to je ten „blázen“, který vytvořil jinou současnou deskoherní legendu, a to Root. A abych vám trochu zamotal tak vězte, že se jedná o vylepšenou hru, proto ta druhá edice, přičemž na té první spolupracoval autor Pax Renaissance Phil Eklund - už se motáte? Věřte mi, v Pamiru se budete motat celkem často. Tak ale zpět.
Pax Pamir je konfliktní kartami řízená area kontrolní simulační a částečně i engine building hra pro 1-5 hráčů s věkovým doporučením 13+. Herní doba se pohybuje podle počtu hráčů mezi 60-120 min a i přestože pravidla nejsou zvlášť složitá, je rating komplexnosti dle hráčů na BGG 3,81 a nejedná se tedy o úplně jednoduchou hru na hraní. Ale jak také jinak u Lišky. Hráči se převtělí do role Afghánských vůdců v 19. stol. a v období tzv. „Velké hry“ soupeří o moc, bohatství, sílu a vládu nad afghánským územím, které je rozdělené po pádu Duranského impéria. Hráči se v průběhu hry přidávají k jedné ze tří frakcí a bojují o vliv a hlavně vítězné body ve hře plné soubojů, zrady, vražd a intrik.
Dokonalost zpracování
Jak jednoduše popsat Pax Pamir z produkční stránky? Dokonalost na každém kroku. Opravdu lépe zpracovanou hru jsem dlouho neviděl a k opravdové dokonalosti chybí jen přidání kovových mincí, které si musí hráči přidat samostatně. A přitom fialové krabice působí poměrně minimalisticky - velký nápis, logo a mozaika znaků. Ale ten obsah. Pěkně postupně.
Tím hlavním je - docela logicky - velká hromada 142 karet. Respektive spíš 116, protože část jsou karty pro automatem řízenou hrou a karty nápovědy. Hlavní zásoba karet je rozdělena do dvou druhů - karty událostí (16), mezi které patří i karty dominance spouštějící bodování (viz dále) a celých 100 herních karet dvora, což jsou hlavní karty ve hře reprezentující jednotlivé historické postavy, uskupení či třeba armády. Karty dvora jsou to hlavní. Každá má nějaké schopnosti při zahrání, vliv na určité území na herním plánu a frakci a zvláštní schopnosti využitelné v tazích hráčů. Zkrátka karty dvora postupně tvoří váš královský trůn a tematicky tak fungují naprosto skvěle. Všechny karty obsahují množství znaků, informací, ale i perfektních dobových ilustrací a flavor textu.
Věc, která hru posunuje produkčně vysoko, to je jednak herní plán, který je vytištěný na plátně, ale také těžké kvádry, imitující kámen, které představují armády a cesty jednotlivých frakcí, které hráči pokládají na mapu. A do třetice dřevěné žetony představující ovládnutí území a označující vládce dané části území.
Pro každého hráče je připravena hráčská deska v jedné s pětice barev s nápovědou, sada dřevěných válců a žeton bodovací, který se v podstatě liší jen zlatým vzorem na vrchu a k nim ukazatel loajality, protože každý musí neustále být nakloněn jedné z hlavních soupeřích stran, tedy Britům, Rusům či samotným Afghánským patriotům.
A aby toho nebylo málo, tak tu máte ještě hromádku kartónových mincí k vyloupání. Jenže kdo by loupal, když může mít kovové a dovést si hru k dokonalosti, že?
Inu o produkčních kvalitách Pax Pamiru v druhé edici nemůže být pochyb. Zkrátka v tomto ohledu je to takřka dokonalá hra, která na stole vypadá zcela úžasně. Nádherné a kvalitně zpracované přehledné karty, stylový herní plán, kvádry jednotlivých frakcí - vše je uděláno hezky, ale i funkčně zároveň. Snad jediná výtka by mohla směřovat směrem k plastovému insertu, protože jakmile si obalíte karty, už nějak nevíte, co kam dát. To se samozřejmě dá lehce vyřešit, ale když už bylo vše tak krásně nadesignováno, proč si někdo lépe nevyhrál i s tímhle?
Bojuj, zrazuj, boduj
Asi málokdo tomu bude věřit, ale Pax Pamir 2ed není z hlediska pravidel zvlášť složitou hrou. Pokud vezmeme v potaz skutečně jen vysvětlení hry, pak jsme na nějaký 9 stránkách, které navíc obsahují množství příkladů a vysvětlení. Zbytek pravidel pak zabírá popis komponent a popis automatického protivníky tzv. Vachány.
Na začátku hry se každý hráč převtělí do role jednoho z lokálních afghánských vůdců po rozpadu impéria Durráníské říše. V nastalém zmatku si každý chce ukousnout svůj díl a zároveň si na rozvalinách říše své účty vyřizují evropské mocnosti Rusko a Británie, mezi které se vklínili ještě samotní Afghánci. Hráči se v průběhu hry přidávají právě k jedné z trojice stran a z jejich podpory se snaží vytěžit maximum pro sebe. V určitý okamžik se poměří dominance a síla jednotlivých soupeřících frakcí. Pokud je jedna z nich výrazně silnější, hráči jenž jí podporují dostanou vítězné body. Pokud ovšem panuje stav rozdrobenosti a nikdo nemá navrch, posuzuje se čistě síla hráčů. Hráč s nejvíce body na konci hry se stává logickým vítězem.
Na počátku partie dostane každý hráč komponenty jedné barvy - desku, žetony, ukazatel loajality. Připraví se nabídka karet dvora a vytvoří se zásoby žetonů a kvádrů koalic. Pěkně čistá a zatím prázdná mapa se rozloží doprostřed a vzhůru do boje a zrady. A vzhůru do boje, politikaření, vražd, spiklenectví a mocenského boje - tady si nové přátele neuděláte.
Základem celé hry je v podstatě osmička akcí. Dvě základní, kterými je nákup karty z nabídky a zahrání karty do své řady a šestice „vedlejších“, které lze hrát pomocí právě svých vyložených karet.
Takže základ. Karty dvora jsou rozděleny do čtyř druhů - vojenské, mocenské, ekonomické a špionážní - lišící se svým základním symbolem a efektem. Každá karta zároveň reprezentuje skutečnou historickou postavu, událost či místo. Podle svého druhu karty ovlivňují množství karet v ruce, na dvoře nebo to, kolik mincí máte pod ochranou před ostatními. Zajímavým prvkem je už nákup karet, protože Pax Pamir má (až na výjimky) uzavřenou ekonomiku a mince neplatíte do banku, ale pokládáte na karty v řadě. Mince tak neustále proudí tam a zase zpátky. Ve chvíli kdy kartu z ruky vykládáte, provedete základní akce vyobrazené v pravém rohu - změníte symbol moci, umístíte armády či cesty nebo rozmístíte své kmeny a agenty. Armády a cesty umísťujete buď v barvě podporované frakce nebo podle vyobrazení na kartě. Špehové a kmeny jsou pak dřevěné válce ve vaší barvě, čímž si zvyšujete svou sílu.
Jakmile jsou karty vyloženy na vašem dvoře, můžete využívat jejich akce definované symboly na nich. Můžete budovat, vraždit, bojovat, podplácet, danit a přesouvat vojska. Asi nemá cenu jednotlivé akce detailně rozebírat - zkrátka Pax Pamir není mírumilovná hra pro celou rodinu, ale docela drsný a zrádný area kontrol, kde vám každý rád a rychle vrazí kudlu (nebo dvě) pěkně do zad.
Ostatně o zradách a změnách to celé je víc, než se zdá. Jak jsem psal výše, každý si vybere na počátku příslušnost k jedné ze tří frakcí. Jenže štěstí je zrádné a přelétavé a může se velmi rychle stát, že se vaší straně nedaří. Co teď? Inu není nic lehčího, než zradit své věrné kamarády a přidat se na stranu někoho jiného. A to klidně hned několikrát - při poslední hře jsem loajalitu k Britům a Rusům změnil min. 5 během pár kol. A nakonec skončil s Afghánci.
Veškerá snaha ve hře v průběhu kol vede ke chvíli, kdy se vyhodnotí dominance. To proběhne běžně 4x za hru za využití speciální karty „Kontroly dominance“. Buď má jedna z frakcí navrch a pak se body udělují jejím podporovatelům. Nebo navrch nemá a hodnotí se síla jednotlivých hráčů. Body se rozdělí, mapa se vyčistí a jede se dál. Při poslední kontrole je počet bodů zdvojnásoben a vyhlášen vítěz. V zásadě vítěz, slovy mých spoluhráčů - největší lump a zrádce.
Ano, tohle ani zdaleka není komplexní popis hry a všech možností. To by vydalo na samostatný článek nebo spíš dva. Je to spíš hrubá představa a pokud chcete o herní stránce vědět víc, doporučuji oficiální pravidla nebo let’s play video.
Pax pro všechny
Pax Pamir 2. edice. Narovinu se prostě musím přiznat, že jsem se do hry zamiloval. Už od prvního rozbalení nebo spíš od prvního prostudování pravidel jsem tak nějak věděl, že se mi hra líbí a líbit bude, ale jakmile jsme jí rozehráli a odehráli pár kol, byl jsem v sedmém nebi. Pojďme si to shrnout v pár bodech.
Z produkčního hlediska je hra prostě geniální. Krásné funkční karty, nádherné komponenty, dokonalý herní plán, celý styl. Zkrátka od krabice po poslední kostičku je hra nádherná. Už si jen dokupte ty kovové mince.
Přístupnost. Ne, není to úroveň rodinné hry, ale stále se jedná o nejpřístupnější hru ze série „Pax“ a o titul, díky kterému můžete do tohoto systému naskočit a začít objevovat jeho krásu. Základní mechanismus se dá relativně snadno vysvětlit a pochopit. I když to samozřejmě chce investici do pochopení a správného hraní hry. A zároveň úžasná…
Komplexnost. V Pax Pamiru mám pocit, že je neustále co dělat. Celá hra se dynamicky mění, roste, přelévá a musíte být neustále ve střehu a přemýšlet nad tahy soupeřů, ale i svými. Kterou kartu zahrát, co využít, jak maximalizovat své akce a možnosti, kdy změnit stranu.
Vyrovnanost. Sice se může stát, že jeden z hráč bodově uteče, ale to není problémem hry, ale spíš špatnou hrou ostatních. Ve skutečnosti mi Pax Pamir z drtivé většiny přišel až do posledního bodování neskutečně vyrovnaný. Někdo si vybudoval silnou pozici se „svou“ podporovanou frakcí? Změňte k ní kabát nebo vyvolejte válku a posekejte mu část jeho sil.
Připadám vám jak nadšená školačka? Inu tak dobře, dám vám i odvrácenou stranu hry.
Počet hráčů. Pax Pamir je určen pro 1-5 hráčů. A musím říct, že v plném počtu jsem hru zkoušel jednou a upřímně i naposled. Nevím jak přesně to definovat, ale nejlepší slovo je asi „chaos“. Hra se strašně rychle a hodně mění, není tolik možností něco naplánovat a než se na vás dostane řada, změní se herní situace tak diametrálně, že musíte přemýšlet nad svým tahem často úplně od nuly. Kupodivu mne ale nadchla hra ve dvou. Může se zdát, že si každý hraje na svém písečku a podporuje jednu z frakcí, ale ze zkušenosti to je spíš souboj o vliv u jedné frakce převážnou část hry. Navíc si dvojice může hru doplnit automatickou Vachánou.
Další věcí, která mi trochu vadí, tj. příprava karet a následná nevyváženost z ní vyplývající. Karet dvora je ve hře hodně a nevyužijete všechny. Jenže to jak je namícháte náhodně klouže k tomu, že některé oblasti a některé druhy karet jsou více zastoupené než jiné. Sice to podporuje variabilitu, ale zároveň i nejistotu, protože nikdy pořádně nevíte, které oblasti budou na mapě více, a které méně důležité, a ve kterých musíte svůj vliv šířit.
I přes tyto výtky je pro mě ovšem Pax Pamir ve své druhé edici úžasná hra. Málokterá desková hra nabízí tolik možností, komplexity, hratelnosti a zážitků. Navíc v reálných historických kulisách, které se nevidí, a do kterých zájmem pronikne minimum hráčů. Nebudu tvrdit, že se jedná o nejlepší vydanou hru roku 2020, protože to je jednak dosti subjektivní, ale zároveň i konkurence je už tradičně velká. Ale jde rozhodně o jednu z nejlepších. Cole Wehrle by se dal s klidem označit za génia deskoherního designu, kdy nám po Rootu servíruje další prémiový produkt ze své dílny. A podobně geniální je i vydavatelství Fox in the Box a David Hanáček, protože za Pax Pamir a práci na něm mu smekáme pomyslný klobouk a nemůžeme než děkovat, že něco takového na náš trh přináší. Věta závěrem? Pax Pamir je hra, kterou si každý správný hráč deskových her musí aspoň vyzkoušet, protože jakmile jednou propadne jejímu kouzlu, už nebude chtít z jejích osidel vystoupit.
P.S. Hra je aktuálně vyprodaná, ale už se řítí její dotisk, tak neváhejte!
Koupit přímo u Fox in the Box!
Pax Pamir 2. edice
Autor: Cole Wehrle
Vydavatelství: Fox in the Box
Rok vydání: 2020
Počet hráčů: 1-5
Věk: 14+
Herní doba: 60-120 min
Autor: Adam Vondra Vondris