Posedlost

Hry recenze

V anglickém hrabství Derbyshire se blýská na lepší časy a místní významné rodiny se chystají opět pozvednout svá sídla, prestiž i pověst. Kdo však získá přízeň bohatých Fairchildů?

19. století, Anglie, respektive Velká Británie, jako jedna z nejmocnějších zemí světa, hegemon na poli politickém, námořním, vědeckém a rozpínající se díky svým koloniím po celém světě pod vládou slavné královny Viktorie. A také země, kde na jedné straně stojí průmyslová revoluce, hluk a lomoz měst a průmyslu a na straně druhá až pohádkový život šlechtických rodů na jejich panstvích. I když ona idylka je možná trochu vybájená, protože rodiny v hrabství Derbyshire se spíše potýkají s nedostatkem peněz, prostředků a upadající pověstí. Nastal však ideální čas chopit se příležitosti a pustit se do renovace svých venkovských sídel, získat prestiž díky zajímavým hostům a opět zvýšit svou pověst, ale i provdat své potomky v nejlepším věku. A právě takové možnosti vám dá novinka Posedlost, kterou u nás vydává vydavatelství TT games.

Nutno podotknout dvě docela zajímavé věci – Posedlost není žádnou žhavou novinkou, jak bývá poslední dobou takovou tradicí, ale původně vyšla již v roce 2018 jako prvotina a originální hra vydavatelství Kayenta Games a tvůrce Dana Hallagana, který si Posedlost – Obsession nejen vysnil, ale i sám navrhl, designoval a udělal pro hru její osobitý grafický háv.

Posedlost je tematickou euro hrou pro 1-4 hráče od 14 let s herní dobou okolo 60-90 min na jednu partii. Hráči se stávají hlavami vážených rodin ve viktoriánské Anglii a v čase, kdy se začíná jejich situace zlepšovat, renovují svá zanedbaná sídla, snaží se napravit zničenou pověst a reputaci a provdat své potomky, stejně jako navázat kontakty s významnými a bohatými hosty pro lepší a větší prestiž.

 

Zpracování

Nebudeme si nic nalhávat, zpracování a grafika dělají kus hry. Možná můžeme říct i velký kus hry. Přeci jen v dnešní době, kdy vychází jedna hra za druhou, proč hrát ošklivé tituly? A klidně mě můžete nazvat materialistou. Tím ale nechci říct, že by Posedlost snad byla ošklivá nebo špatně zpracovaná, ba právě naopak. Za mě totiž Posedlost na poli grafiky a designu, ale i materiálového zpracování patří mezi vyšší třídu. Co také ostatně jiného čekat od hry plné šlechtičen a šlechticů, že?

Musím říct, že rozbalení pro mě bylo poměrně velké překvapení, protože pod pravidly a obsáhlým glosářem najdete řadu kartonových krabiček na komponenty. Ano, to je jedno ze specifik hry, kdy každá rodina má jeden box a na společné komponenty jsou dva větší. Za mě se jedná o pěkný a funkční nápad, kdy každé rodině dáte její základní vybavení, zbytek do společných krabiček a nic vám nikde nelítá v plastových sáčcích.

Komponentově je hra velmi obsáhlá – od velkých společných desek zásob a kol, přes desky pro hráče a hromadu dílků vylepšení představujících jednotlivé prvky a místnosti usedlostí, až po desítky karet, žetonů a dřevěných figurek služebnictva v šestici barev a tvarů. Co musím zmínit, to jsou karty rodiny a hostů – tohle je totiž absolutní paráda. Ne snad jen kvůli přehlednosti nebo herní funkčnosti, ale hlavně kvůli zpracování, kdy každá karta obsahuje černobílou fotografii skutečné postavy s reálným jménem a tematickým popiskem, což hře strašně přidává na atmosféře a tématu, což je ostatně jedna z největších předností hry. A také musím zmínit speciální karty zaměření a vítězných bodů, protože to jsou asi ty nejmenší kartičky, které jsem kdy ve hře viděl – menší než mini formát, spíš takové micro dílky.

Možná trochu paradoxně se mi líbí, že jednotlivé dílky panství neobsahují zbytečné ilustrace, ale je zachována jejich funkčnost a přehlednost, kdy se liší pouze barevnou kategorií a názvem. Ostatně téma si může každý domyslet a vysnít sám.

Takové milé a sympatické je zapojení karet nápovědy. Jenže těch je pro každého 6 oboustranných a upřímně listovat a hledat v nich je možná složitější, než sáhnout po pravidlech, což je taková menší výtka. A druhá moje směřuje k mincím – kartonové ve standardní edici jsou sice funkční, ale odlišování nebo dokonce určování jejich hodnot je docela obtížné. Jako ano, víte, že stříbrné jsou 100 a zlaté 500, ale musíte si to spíš pamatovat. Upřímně v případě této hry používáme raději třeba Iron clays s hodnotami 1 a 5. Na druhou stranu jedná se spíš o kosmetický přešlap, než reálnou vadu a zase chápu, že chtěl tvůrce vytvořit žetony mincí skutečně dobové.

Pravidla hry, a případně glosář, rozhodně nejsou krátkou záležitostí, i když hra ve své podstatě není složitá. Ona délka je dána spíše detailností vysvětlování všech prvků a příkladů do těch nejmenších podrobností. Výhodou je, že pokud pravidla skutečně pečlivě nastudujete, nemáte povětšinou problém vyřešit jakoukoliv herní situaci, a to i přesto, kolik prvků ve hře je. Hodně se mi líbí zařazení mnoha dobových tematických prvků a vysvětlení.

Celkově vzato je Posedlost příkladem originálně a krásně zpracované hry plné tematického vzhledu, dobových reálií a kvalitních komponent, se kterými je na stole radost hrát a ponořit se do světa viktoriánské Anglie.

 

Jak na to?

Osobně nepovažuji Posedlost za nijak extra složitou hru, byť musím přiznat, že věcí, které je třeba sledovat, hlídat a využívat je docela dost. Ostatně už příprava je na pár minut, protože musíte rozložit prostory jednotlivých hráčů plné karet a žetonů a zároveň připravit centrální herní oblast, přičemž obě části se skládají dohromady z 18 krok. Upřímně u téhle hry jsem ten typ, který raději přijde k hotovému výsledku rozloženému na stole. Na druhou stranu se dá setup pěkně urychlit, pokud si celou hru šikovně uložíte do zmíněného krabičkového insertu.

Cílem hry je získat co nejvíce vítězných bodů, a to rovnu ze sedmičky kategorií – vylepšení sídla, body za karty šlechty, splněné cíle, reputaci, služebnictvo, zbylé finanční prostředky a za získané karty bodů. Dokonce si v pravidlech přečtete, jaké je průměrné procentuální rozložení bodů napříč kategoriemi.

Hra je hrána na předem daný počet kol rozdělených do jednotlivých sezón, a to buď na standardní (16 kol) nebo prodlouženou (20 kol) délku. V zásadě jsou obě varianty v principu stejné, jen ta prodloužená je logicky delší, nabízí více možností, jakož i vítězných bodů.

Klasické kolo hry se skládá z postupných tahů hráčů, kdy aktivní vždy projde sekvenci 8 jasně daných kroků. Na začátku hráč postupně přesune své služebnictvo – z pokoje do dostupných, z vyčerpaných do pokoje. Následně se vyhodnotí případné bonusy na počítadle kol, zvýší reputace. Třetím krokem je pořádání aktivity – hráč si vybere jednu z místností/aktivit dostupných ve svém „pořadači“ tedy sídle a umístí jí na svou desku. K této aktivitě dále pozve hosty v podobě karet ze své ruky. A jak aktivitě, tak hostům přidělí potřebné služebnictvo, protože bez těchto pracantů těžko něco uspořádáte či přilákáte významné hosty. Dle pořádané aktivity a využitých karet hostů získá hráč postupně všechny přínosy (odměny), ať už v podobě peněz, reputace či nových karet. Dalším krokem je nákup dílku na stavebním trhu a vše zakončuje úklid hráčské desky. Tedy ano, osm kroků vypadá složitě a dlouze, ale v jádru je jejich vysvětlení i opakující se postup příjemně dobře zapamatovatelný a funkční.

Speciálním kolem, nastávajícím po 3 nebo 4 kolech klasických, je tzv. dvoření. Inu cílem všech rodin je zvýšit svou prestiž nejlepšími sňatky, což se nejlépe dělá s místní smetánkou v podobě rodiny Fairchildových. Během těchto kol se vyhodnocují karty zaměření a hráči, který nejlépe splní podmínky na základě svých vylepšení je na další kolo předána cenná karta Fairchildů.

Jakmile je odehrán předepsaný počet kol, hra končí, spočítají se body a vítězná rodina.

A ano, pokud se ptáte, tak hra obsahuje i šikovný sólo mód, byť za sebe musím říct, že já si posedlost vždy raději užiju s dalšími hráči.

 

Dojmy

Nebudu tvrdit, že Posedlost je dokonalá hra bez objektivních či subjektivních chyb, a že se musí líbit každému, ale pro mě osobně je to vysoce výkonné, zajímavé a hodně tematické fungující euro, do kterého se velmi rád opakovaně vracím. Možná je to atmosférou, možná je to příjemnou hratelností, možná je to tematickým pojetím, ale tahle hra se mi zkrátka subjektivně líbí.

Začněme ale trochu negativ. Předně náhoda. U euro her, zvláště u těch větších, jsem zvyklý, že mám hru co nejvíce pod kontrolou a pokud mou činnost ovlivňují kostky či náhodné karty, musím se jim přizpůsobit. V Posedlosti je však přeci jen náhody poměrně dost – karty hostů, dobírání destiček vylepšení, karty bodů -  a jedná se často o náhodu, na kterou se velmi těžko reaguje. Pokud to vůbec jde. Na druhé straně se jedná o hru, kde máte všeho hodně a dost platí, že je lepší to zkrátka zkoušet a získávat co nejvíce cílů či hostů. Ono to někdy vyjde.

Na jedné straně může hra působit absolutně suše a jednoduše. Nakoupíte kartičky, otáčíte kartičky, umisťuje dělníky a posíláte je dokola. A tak stále kolo za kolem. Jenže ono na tom jednoduchém a v podstatě suchém jádru je nasazena vysoce tematická hra s pěkně namíchaným koktejlem herních možností, kombinací, prožitku a tématu.

Posedlost obsahuje kromě jednoduchého základu spoustu mechanik, který podle mě skvěle fungují – reputace omezující možnosti, kdy však během hry pracujete nejen s jejím zvyšováním, ale i snižováním, tematické pomluvy, dopady hostů a jejich charakter nebo dílky panství, které využijí jen ti správní pozvaní šlechticové. Tohle všechno funguje a na stole vám rozkvétá vaše vlastní funkční panství, které se snaží intrikami získat přízeň a výhody a zároveň ideálně nabourat plány ostatním.

Zdaleka se nejedná o hru, která by byla čistě solitérní, naopak interakce je celá řada, stejně jako vzájemného přetahování. Možností je dost, ale často v omezeném množství, ať už tím poukazuji na oba zástupce rodiny Fairchildů nebo třeba dostupné služebnictvo.

Líbí se mi asymetrie v rámci jednotlivých rodin, která se přetavuje v různých dostupných bonusech na začátku hry, ať už se jedná o peníze, sluhu navíc nebo třeba vyšší prestiž.

Zapomeňte na tom, že by celý koncept byl natolik triviální, že u hry není třeba přemýšlet. Naopak díky systému využívání dílků, ale i postupně se řadících/vyčerpaných členů služebnictva, musíte plánovat do dalších kol, abyste neomezili sami sebe ve svých plánech.

Hře hodně pomáhá, pokud se uvolníte a hrajete jí doslova atmosféricky a dovyprávíte si své vlastní příběhy, čemuž ostatně jdou naproti i karty hostů.

Nemám problém se hrou v jakémkoliv počtu hráčů, i když platí, že čím více rodin, tím je hra delší, stejně jako čekání na tah. Přeci jen vyhodnocení jednotlivých kroků nějakou chvíli zabere. Nejlépe se mi Posedlost hrála ve dvou.

Posedlost je pro mě osobně krásná hra. Povedená kombinaci eura plného taktizování a přemýšlení a tematické atmosféry viktoriánské Anglie plné intrik, dvoření, šlechtického života plného vytříbených aktivit a pečlivých sluhů, plnících přání svých pánů. Pokud hledáte hru, která vás uvrhne zpět v čase a dokáže jí odpustit, že na vás občas bude náhodně zlá, pak si Posedlost užijete stejně jako já, to opravdu hodně. Za sebe jsem velmi rád, že mám možnost tuhle hru mít a užít si jí na stole v češtině.

 

Hru Posedlost můžete koupit přímo u TT games zde!

 

Posedlost

Autor: Dan Hallagan

Vydavatelství: TT games

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 1-4

Věk: 14+

Herní doba: 60-90 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři