Rudý úsvit

14 barev společnosti. To je dystopická společnost budoucnosti podle Pierce Browna, kterou převedl na stránky svých románů. A Jameye Stegmaier udělal z knih hru. A zase trochu kontroverzní.

Než se dostaneme ke hře samotné, pojďme si udělat odbočku k předloze. Pierce Brown vytvořil svůj svět budoucnosti, kde je lidstvo rozděleno podle barev do 14 kast od těch nejnižších rudých, až po vládce světa zlaté. Hrstka vládne masám a oddává se nezřízenému a dekadentními životu, zatímco zbytek otročí v různých oblastech pod nimi. Hlavní hrdina, Darrow, je obyčejný rudý těžař, který žije v domnění, že snaha jeho barvy pomáhá kolonizovat Mars pro žití. Brzo mu ovšem spadnou „růžové brýle“ a on vidí hrůzu světa okolo a pouhé otroctví svých lidí, kteří jsou nejníže ze všech. Nakonec je využit jako agent, předělán na zlatého a poslán na univerzitu, aby se dokázal probojovat mezi elitu a mohl započít revoluci. A to je přátelé první díl. Ostatně ten bohužel zatím jako jediný vyšel v českém překladu, zbytek pentalogie je zatím v nedohlednu.

Jamey Stegmaier, autor např. perfektního Scythu, má Rudý úsvit velmi rád a netají se tím, že hru podle knih chtěl vytvořit již dávno. Inu nabízelo se toho hodně. Třeba velká hutná strategie. Válečná hra. Budovatelské euro. Jenže Jamey řekl ne a místo toho, co by většina z nás čekala, vytvořil hru na bázi Tajuplných říší. Tedy jednoduchou kombinační karetku se sbíráním sad a využíváním efektů. A jak už to tak u posledních výtvorů ze studia Stonemaier Games bývá, tak i Rudý úsvit bude budit nemalé kontroverze, možná i rozpaky, ale rozhodně velké debaty mezi zastánci a odpůrci.

Rudý úsvit je karetní deskovka pro 1-6 hráčů s věkovým doporučením 14 let, které je ovšem opět spíš doporučení a reálně hru zvládnou i mladší hráči. Herní doba se pohybuje od 45 do 60 min podle počtu hráčů. Cílem hráčů je vytvořit co nejsilnější (čtěte bodově nejhodnotnější) sadu karet v ruce a doplnit jí o různé body, které lze získat z různých stupnic na herním plánu.

 

Plno barev

Už z krabice je tak nějak jasné, že tahle hra je pořádně barevná. Ostatně knižní svět je o rozdělení společnosti na barevné kasty a přesně tak je tomu i ve hře. Asi nikoho u karetní hry nepřekvapí, že u karetní hry hraje prim velká sada 112 jedinečných karet postav, zobrazující charaktery ze ságy. Jak už bývá u her od Stonemaier Games, tak karty mají opět velmi kvalitní provedení a i bez obalů nehrozí jejich rychlá zkáza.

Pro každého hráče je připravena sada kostiček a žetonů a speciální karta koleje, určující zvláštní schopnost. A samozřejmě i přehledová karta, která obsahuje stručný výpis všech ikon ve hře.

V neposlední řadě je v krabici trochu překvapivě docela velký herní plán a sada rudých žetonů hélia, které slouží jako speciální body. Ale o tom už více v části věnující se hraní.

Poslední komponentou je sada pro hru jednoho hráče - automatický protivník Au Toma.

Z produkčního hlediska je hra velmi povedená. Opravdu oceníte kvalitní provedení karet a velmi povedené komiksově laděné ilustrace. Každá karta je jedinečná, a pokud máte navíc přečtený první díl knihy, budete se třást blahem. Celkově hra na stole vypadá velmi hezky, ač se v podstatě jedná o menší karetní titul.

Na druhou stranu působí v některých ohledech hra trochu přeprodukovaně - např. krabička ve tvaru vlčí hlavy na žetony hélia, přes kterou pak není pořádně vidět na některé části herního plánu. Navíc trochu zamrzí, že jednotlivé barvy nejsou úplně jednoduše rozeznatelné - žlutá/zlatá, šedá/stříbrná - zkrátka některé barvy jsou si velmi podobné a než si na hru zvyknete, chvíli to trvá. Zároveň je někdy na kartách docela dost textu a písmo není zvlášť velké.

 

Jednoduše ke hvězdám

Rudý úsvit je z hlediska herního a pravidlového nejjednodušší hra od Stonemaier Games. A to dokonce jednodušší, než Tapestry.

Na počátku partie si každý hráč náhodně táhne jednu z kolejí a vezmi si příslušnou barevnou sadu žetonů. K tomu dostane každý 5 karet postav. Na herní plán se do každého ze čtyř sloupců umístí po dvou kartách, zbytek tvoří dobírací balíček. Dále se na herní plán položí raketa na stupnici flotily a krabička s žetony hélia. Vedle se položí kostka, žeton prvního hráče. Náhodně se určí první hráč a vzhůru do boje.

Na tahu má každý vždy dvě možnosti - vedení nebo průzkum. V prvním případě aktivní hráč vezme kartu z ruky a vyloží jí na jednu ze čtveřice lokací a vyhodnotí její efekt. Následně si z jiné lokace vezme kartu do ruky a obdrží bonus daného pole nebo si vezme náhodnou kartu z vrchu balíčku. Bonusů je pět - posunutí rakety na stupnici flotily, žeton hélia, přidání kostek vlivu do institutu, zisk žetonu vedení (prvního hráče) nebo hod kostkou. Každý z bonusů je sice jiný, ale v zásadě všechny vedou k zisku vítězných bodů na konci hry, jen každý trochu jiným způsobem. Druhou možností tahu je průzkum, což znamená umístění vrchní karty z balíčku na jednu z lokací, bez vyhodnocení karetního efektu, ovšem se ziskem jednoho z výše uvedených bonusů. A to je v podstatě úplně celé.

Cílem hry je jednak poskládat si z karet v ruce co nejlepší kombinaci - některé karty vyžadují určitou společnou dvojici postav, některé barvy, některé bodují sady karet vyložených na desce atd. - a k tomu získat maximum bodů v jednotlivých kategoriích na herní plánu.

Hra končí ve chvíli, kdy hráči splní podmínky konce - podmínky jsou buď 3, nebo pokud jeden hráč splní dvě v jednu chvíli. Odehraje se poslední kolo a může se bodovat. A tedy nastává pořádná počítací vysoká škola. Body z jednotlivých kategorií (helium, flotily, institut) to ještě jde, ale správně obodovat všechny karty v ruce, to už někdy bývá docela výzva, zvlášť u prvních partií. Ale o tom už je spíš hodnocení v další části článku.

Jak už bývá obvyklé v dnešní době, tak hra obsahuje i takřka povinný sólo mód. Ten sice není špatný, ale ruku na srdce, Rudý úsvit si raději zahrajete ve více hráčích.

 

Dobré? Špatné?

Rudý úsvit je zajímavá hra. To je asi nejpřesnější definice. A zároveň je to další typický zástupce vydavatelství Stonemaier Games, tedy hra která rozdělí hráče na dvě skupiny. První jí bude milovat, druhá zatracovat.

Tak si pojďme říct, proč jí někdo nebude mít rád. Inu ono těch důvodů nejspíš bude víc. První - hra sice vypadá jednoduše a pravidla jsou krásně jednoduchá - vyložím, vyhodnotím, jede další - jenže pak se k tomu přidávají speciální schopnosti a hlavně hromada karet postav, které rozhodně zaručí, že první hry naprosto ztrácejí spád a rychlost. První hry se doslova vlečou, hráči si vaří mozky, neustále přemýšlejí, co si chtějí nechat, čeho se zbavit, co si vzít. Je to až paralytický prvek. Navíc jakmile hrají víc jak dva hráči, nemáte moc šanci si nic předem naplánovat, protože herní plán se dosti dynamicky a rychle proměňuje - zkrátka každý hráč tradičně změní herní rozložení o dvě karty, a to je poměrně dost.

Druhým mínusem - a ten tedy skutečně vadil i mě - tj. nevyvážení zvláštních schopností, které si hráči rozlosují náhodně na začátku hry. Je podstatný rozdíl, když získáváte jeden žeton hélia (3 body instantně) za druhým a někdo jiný sice začne s kartou navíc, ale na konci musí jednu odhodit.

Třetím negativem je prostě náhoda. Někdy vám karty chodí od začátku do konce, někdy už po úvodní ruce zkrátka v podstatě nemáte šanci vyhrát. A dost to ve hře cítíte.

Jenže i přes výše uvedené výtky se mi vlastně Rudý úsvit líbí. A to víc než dost. Nehrál jsem srovnávané Tajuplné říše, takže pro mě systém byla novinka a po prvních hrách i překvapení spíše v negativním smyslu, ale vzhledem k tomu, jak si titul oblíbila naše herní skupina, přemluvil jsem se a dal jí další šanci. A pak další a další a nakonec jsem zjistil, že mě hra baví. Jakmile totiž objevíte její kouzlo a začnete plánovat a kombinovat karty, najednou před vámi vykvete vážně zajímavá hra, která ano, má svá negativa, ale zároveň i množství pozitiv.

Velký plus vidím pro čtenáře předlohy. Ti musí skákat a vrnět blahem, protože jednotlivé postavy jsou tematicky navázány na své předlohy a dělají přesně to, co byste od nich čekali - rudí nemusí zlaté, zlatí pohrají rudými, bílí vás chrání, obsidiáni fungují jako ochranka a tak dále. Možná se to na první pohled nezdá, ale hezky to do sebe zapadá.

Hra je sice krapet nevyvážená a někdy karty absolutně nechodí, ale zase vám nic nebrání zaměřit se na jiný generátor vítězných bodů, jakými jsou institut nebo hélium.

Pro někoho asi bude pozitivem i škození mezi hráči. Některé karty jsou docela drsně útočné a o poškození a hádky není nouze.

Díky množství postav je hra jednak variabilní, jednak slibuje vysokou znovuhratelnost.

Co ovšem nemůžu doporučit, to je hra ve více než řekněme 4 hráčích. Pak už se mi partie zdály těžkopádné, dlouhé a stále čekáte na tah. Ideální jsou podle mě 3-4 hráči u stolu.

Plusem jsou jednoduchá pravidla. Hra je zkrátka nejpřístupnějším titulem SG a vysvětlíte jí velmi širokému publiku hráčů a kamarádů, rodině.

Navíc je hra hezky barevná a grafika líbivá - takže další plus.

Rudý úsvit je zajímavá hra. Nenadchne každého, ani není každému určena. Tak nějak asi budete váhat, kam hru zařadit. Není to úplně lehká party karetka, ale není to ani těžký strategický titul. Je to tak něco mezi. Ale funguje to. Zajímavá rozhodnutí, nutnost plánovat, příjemná hratelnost a grafika, to vše zabalené v jednoduchých pravidlech. Jakmile se po pár hrách propadnete kouzlu hry, rozhodně se k ní rádi vrátíte. Pěkná kombinační karetka pro všechny. To je Rudý úsvit.

 

Koupit se slevou u Albi!

 

Rudý úsvit

Autor: Jamey Stegmaier

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2021

Počet hráčů: 1-6

Věk: 14+

Herní doba: 45-60 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: