SETI: Pátrání po mimozemské inteligenci

Hry recenze

Nekonečný vesmír. Miliardy hvězd, planet, planetek a galaxií. Nebe, ke kterému se po staletí obrací fascinované oči lidí. Krása a tajemno v jednom. Ale otázka nejzásadnější – jsme ve vesmíru sami?

Kolikrát jste stáli a v noci pozorovali oblohu posetou světli – tisíce planet, planetek, asteroidů, komet, hvězd, ale i dalších známých či neznámých objektů plujících v temných dálkách hlubokého vesmíru, který nepřestává fascinovat a je neustále zdroje dohadů, výzkumu, ale i inspirace. Právě to úžasné neznámo, které po staletí přitahuje, a nutí přemýšlet nad otázkou, zda jsme ve vesmíru sami, se stalo tématem a námětem jedné z novinek asi nejžhavějšího designéra nejen české deskoherní scény, Tomáš Holka. Musím přiznat, že ještě před půl rokem pro mě byl více méně neznámý, dnes netrpělivě očekávám každou jeho novinku. A právě SETI od MindOku, aktuálně jeho největší novinku, jsem netrpělivě vyhlížel, a to i tím víc, čím se blížilo její vydání a přečetl jsem první ohlasy na BGG – euro? Kombinační euro? Vesmírné kombinační euro? Ano, prosím!

Malé historické okénko – jako promo kartu můžete ke hře získat Pluto. Tahle malá planetka se dříve počítala do sluneční soustavy, ale v roce 2006 byla na konferenci vyřazena, a to i z toho důvodu, že bylo objeveno několik stejně velkých, ne-li větších planetek v soustavě. Pokud jste starší škola jako já, jistě máte Pluto stále v srdci!

SETI vás vezme do vesmíru. Ale ne jen tak ledajakého vyfantazírovaného, ale skutečně do naší sluneční soustavy, a to jako vedoucí soupeřících vesmírných agentur, které se snaží soupeřit na poli objevování vesmíru, jeho tajemství, tajemství dalších forem života a pomoci tak lidstvu v dalším rozvoji. Hra je určena pro 1-4 hráče od 13 let a s herní dobou, která je sice definována na cca 40 min na hráče, ale zvláště v prvních partiích si ke každému klidně další 40 min přičtěte a pokud snad mohu někomu dát dobrou radu do začátku, ideální je se první partie učit ve dvou hráčích. V plném počtu totiž lehce strávíte u jedné hry klidně 5 hodin a to nepočítám vysvětlování pravidel, který vůbec není málo. Zkrátka není to žádné light euro, ale pěkně hutná záležitost.

 

Vesmírné vybavení

Hry vycházející v kombinaci vydavatelství Mindok a Czech Games Editon – CGE se podle mě pyšní jednou z nejlepších produkcí na trhu z hlediska grafické stránky. Produkčně jsme sice měli s Arnakem (tenké karty) i Kutnou horou (ošoupávající se držáky a ukazetele) trochu problém, ale grafika byla vždy úžasná. A u SETI tomu není jinak. Hra přichází ve velké podlouhlé krabici, která je doslova plná obsahu, a to i po vyloupání všech žetonů, žetonků a desek. Rozhodně se hodí pořídit nějaký ten praktický insert, ať už třeba dřevěný nebo české 3D tiskařské scény, jen si stačí vybrat takový, který se vám bude nejlépe hodit. Ostatně to že je krabice plná vás napadne už ve chvíli, kdy vůbec box potěžkáte.

Po otevření krabice se stylovými satelity na víku na vás jako první čekají pravidla. Inu SETI je poměrně komplexní hra a pravidla tomu odpovídají. Jejich přečtení, ale i vysvětlení nějaký čas zabere a vstup do hry by možná mohl být o něco příjemnější. Pro mě osobně se nejedná o nejpřístupnější pravidla, která jsem v letošním roce četl. O to víc nás ale příjemně překvapilo, že ve chvíli, kdy jsme odehráli prvních pár kol první partie, vše začalo pěkně zapadat a druhá hra už jela i díky nápovědám velmi plynule.

Graficky je hra na vysoké úrovni, zejména pak na jednotlivých herních kartách, kterých je více než 100, ale i na velkých přehledných deskách s originálním rondelem sluneční soustavy či na speciálních komponentech pro neznámé mimozemské rasy. Jen se tedy připravte, že komponent je opravdu požehnaně, na hru potřebujete větší stůl a příprava není zrovna rychlá.

Co se povedlo, to jsou i desky pro jednotlivé hráče, které si podobně jako třeba v Kutné Hoře slepíte, ale jednotlivé komponenty ze skvělého a na dotek příjemného rewoodu. Se vším se velmi hezky a příjemně hraje.

Už po rozbalení dostavíte u SETI dojem, že se jedná o velkou, prémiovou deskovku, kde si tvůrci dali na všem herně i graficky záležet. Mám rád hry, kde je vše pěkně odladěné a dává herně i mechanicky smysl, a právě to je SETI – grafika, ikonografie, materiál – to vše přidává na herním prožitku a zážitku. Ano, jedná se ale o velkou hru, kde zkrátka chvíli trvá, než si vše sedne a správně uchopíte všechny ikony a mechaniky.

 

Jak na to?

Budu se opakovat, ale herně je SETI komplexní, větší a složitější hrou. Už předchozí autorova hra Čajová zahrada jasně ukázala, že kombinační a promyšlené hry Tomáš Holek umí, ale SETI jde v tomhle ještě o kus dál. Zároveň ale pocitově i o něco lépe, zvlášť pokud máte rádi větší euro hry, které vám dávají spoustu možností plánování, strategie a taktiky.

Už samotná příprava je menší hrou ve hře. Musíte seskládat velký herní plán, kterému dominuje Slunce a kolem něj obíhající planety a další blízké hvězdy, ale i deska planet, na kterých budou hráči přistávat a zkoumat, stejně jako deska technologií. K tomu na počátku vytváříte nabídky žetonů technologií, karet, bodovacích dílků či kreditů a energie. A nesmím zapomenout ani na tajné náhodné vylosování dvou z pěti mimozemských životů, které se odhalí v průběhu hry a promění její hratelnosti. Každý hráč pak obdrží jednu desku, řadu komponent ve své barvě, jako třeba výzkumné sondy, ukazatele bodů či publicity, ale také kartu základního příjmu, na základě níž obdrží zdroje do začátku a může se do hry.

Hra samotná funguje na několika principech a mechanikách, které se v průběhu pěti kol linou napříč partií. Základem je osmička hlavních akcí, které mohou hráči provádět – vysílání sond do vesmíru, navádění sondy na oběžnou dráhu planet, přistání a změna na rover, příjem signálů, analýza dat, hraní karet, výzkum technologií, a nebo v případě, že už v aktuálním kole nic hrát nechtějí nebo nemohou, pasování. Jakmile se hráč dostane na tah, musí vykonat jednu z hlavních akcí, případně vykonat libovolný počet volných, řekněme takových pomocných, akcí, které dávají další možnosti. Akcí je sice „jen“ v podstatě sedm (plus pasování) a ve finále je pochopíte vcelku rychle, ale hra je závislá na správném časování, taktice, ale i na omezené ekonomice, kdy v tomhle ohledu nám pocitově přišla hra vcelku dost přísná a utažená a neustále jsme řešili, kde vyhrabat dost peněz nebo energie na provedení všeho, co jsme chtěli. V kostce je to vše – tedy zkoumáte vesmír, analyzujete data, létáte pomocí sond napříč kosmem a studujete planety. K tomu využíváte nejen pomocné akce, ale i přehršel všemožných karet, které vám dávají nejen spoustu zajímavých efektů a možností, ale i body v průběhu i na konci hry při splnění podmínek.

Mezi koly, jakmile všichni pasovali, pak nastává údržba v podobě příjmu všech hráčů a posunu žetonu první hráč. No a po pěti kolech je konec, kdy vítězem je zcela logicky hráč s nejvíce body.

Ne, nechci se hrabat více do pravidel, protože hra není úplně snadná a tenhle odstavec by byl zbytečně dlouhý. Pěkný video návod ale jistě najdete. Přesto musím zmínit některé prvky, které se mi výrazně líbí – multivyužití karet, otočná sluneční soustava, která při správném využívání skvěle simuluje pohyb planet a umí usnadnit třeba pohyb sond, dále také náhodné a variabilní mimozemské formy života, které do hry přináší napětí a změnu a také akce příjem signálů a s ní spojená převaha na speciálních polích vzdálených hvězd, což hře dává trochu toho area controlu, ale hlavně taktického časovacího plánování navíc. A to jsem určitě na něco zapomněl.

 

Dojmy

S velkou pravděpodobností označím rok 2024 za absolutní špičku kvalitních, velkých a hutných eur her napříč českými vydavateli – však si to vemte, máme tu Přehrad, Cestu do nevědomí, Voidfall, vynikající Darwinovy cesty a teď SETI, kterou se absolutně nebojím dát do srovnání nebo spíš mezi tuhle kvalitní a vysokou společnost. A to hned z mnoha důvodů.

Než se vrhnu na pozitiva, tak možná jedno menší negativum – v plném počtu hráčů pro mě SETI bylo docela utrpením a hra se strašně táhle. Je to nejen dlouhým čekáním na tah, zejména v pozdějších fázích hry, ale i značnou analytickou paralýzou, kterou hra umí vytvořit. Neustále totiž přemýšlíte co a jak nejvhodněji provést a jak a z čeho vykřesat další body. A teď se pojďte ponořit trochu do nadšení.

Předně zpracování. Nádhera. Kvalitní desky a žetony, krásná grafika, jakmile si vše prostudujete a zvyknete si, tak i jasná ikonografie, spousta vzdělávacího přesahu, drobných vysvětlivek a vědeckých faktů. Navíc ta skutečná sluneční soustava s otočnými deskami a krásnými ilustracemi. A k tomu použitý rewood, který se nám moc líbil už u Kutné Hory.

Hra nabízí spoustu možností a přístupu, množství cest a obrovskou variabilitu nejen v samotné hratelnosti a hromadách komponent, ale hlavně v rozdílných mimozemských rasách, které mají zásadní dopad na hru, ale nikdy nevíte, co vás čeká. Tenhle prvek napětí se u jinak trochu klasické euro hry hodně povedl. Navíc právě skládání kombinací a vymýšlení správně odměňovací taktiky je strašně satisfakční a příjemné, zejména pokud vám váš tah dobře vyjde.

Oproti jiným eurohrám zde v žádném případě nechybí interakce mezi hráči, ať už hrajete ve dvou nebo v plném počtu. I když jak už jsem psal, ve čtyřech pro mě SETI bylo nejslabším zážitkem, a ideál je 2-3. I tak je z počátku herní doba dost dlouhá, i když už u druhé partie se začala dost zkracovat a na těch deklarovaných 40 min se lze v pohodě dostat, pokud všichni hru znají a vědí, kam svou snahu směřovat a na co se zaměřit.

Subjektivně se jedná o jednu z nejtématičtějších euro her, které jsem za dlouhou dobu hrál. Nemáte pocit, že téma bylo naroubováno na mechaniky, ale tady šlo oboje ruku v ruce a společně a společně také funguje, ať už se jedná o vysílání sond hezky po jedné (minimálně z počátku), přistávání na planetách a měsících, otočný systém soustavy, tajemné rasy, postupný výzkum a analýza dat. Tady zkrátka ze vše dýchá vesmírné a objevitelské téma.

I když jsem opakovaně zmiňoval, že hra je velká a komplexní, nakonec asi uznáte, že jádro je v zásadě snadné – jsem na tahu, vykonám jednu z akcí a jde se dál. Jenže komplexitu hra nabírá následným kombením, spojováním a provázáním mechanik. Je to takový trochu point salát, kde vás vše odmění, ale maximalizovat své body znamená nad hrou pořádně přemýšlet a vidět pomyslně za roh. Nebo chcete-li za oběžnou dráhu.

O krásné porci variability a znovuhratelnosti se snad už ani nemusím znovu zmiňovat, obojího je zde až až.

Mechanicky se i u hry líbí hodně prvků – otočný systém, více možných použití karet, přistávání a objevování planet, ale i vylepšování desky či právě systém mimozemských entit.

SETI: Pátrání po mimozemské inteligenci jasně ukazuje, že je v deskovkách stále co vymyslet, a že Tomáš Holek je obrovská hvězda současné nejen české deskoherní scény. Tahle hra se nesmírně povedla a i přes její složitější a někdy kostrbatější pravidla a z počátku dlouhou hratelnost se jedná o jeden z nejlepších titulů letošního roku, a to nejen na poli euro her, ale i celkově. Poctivá, velká, hutně tematická hra, která vám mnohdy zavaří hlavu, ale zároveň přinese spoustu odměny a ocenění za průzkum vzdáleného vesmíru a jeho tajemství. Všechny palce nahoru.

 

Hru můžete i s promo kartou koupit ve Světě deskových her zde!

 

SETI: Pátrání po mimozemské inteligenci

Autor: Tomáš Holek

Vydavatelství: MindOk

Počet hráčů: 1-4

Věk: 13+

Herní doba: 40 min na hráče

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři