Partneři
Stratego: Maršál a špión
Modří proti červeným. 40 proti 40. 4 a 4 tajně vyskládané linie připravené k nelítostnému boji. Stratego: Maršál a špión je zpátky.
Tak jak tedy? Píšu dneska o Strategu nebo o Maršálu a špiónovi? No o obou zároveň, protože obě hry se nám dostali do jedné krabice. Však taky on mezi nimi nikdy nebyl velký rozdíl. Ostatně když se vrátíme trochu do historie, tak první hra byla Stratego a světlo světa spatřila už v roce 1946 (někde se uvádí 1947) a Maršál a špión vznikl jako kopie v 80. letech. Princip obou her je ovšem velmi, velmi podobný a liší se pouze v pár pravidlech. Zpět ale do současnosti.
Nejnovější verze hry byla vydána koncem loňského roku pod hlavičkou vydavatelství Dino se zbrusu novým zpracování komponent a krabice. Ostatní atributy zůstaly - lehká válečná, taktická, strategická a trochu abstraktní hra pro 2 hráče od 8 let s herní dobou okolo 30 minut. Úkolem hráčů je vést svou armádu - modré nebo červené kameny - a porazit soupeře buď zabráním vlajky (tábora) nebo znemožněním pohybu jeho vojáků. A možná trochu s podivem, je to stále stejná zábava, jako když jsem takřka před dvaceti lety tohohle deskoherního dědečka hrál na letním táboře jedno celé odpoledne stále dokola. Tehdy v čistě papírové verzi, kdy se nám půlka armády zmuchlala. Ach ta nostalgie.
To nová verze je o poznání jiná. Celá hra je v poměrně velké krabici, kterou zdobí válečné výjevy z období Napoleonských válek - jak taky jinak, když jsou ve hře modří (Francie) a červení (Anglie). Po otevření na vás čekají jednoduchá a velmi přístupná pravidla psaná částečně formou zápisků před bitvou, velký herní šachovnicový plán, zástěna pro tajnou přípravu a dvojice obálek s výcvikovými misemi. Že jsem na něco zapomněl? No samozřejmě, to hlavní - 40 modrých a 40 červených věží, které vždy z jedné strany nesou ilustrace a číslo jedné z 12 specifických jednotek, např. titulního maršála, špiónku či kapitána a plukovníka. A oblíbenou výbušnou minu. Co se zpracování hry týká, pak tady není absolutně co vytknout a s figurkami je radost „běhat“ po velkém a barevném herním plánu simulujícím skutečné bojiště.
Hra jako taková probíhá zcela jednoduše. Na začátku se doprostřed mapy postaví zástěna, aby si soupeři neviděli na své figury, každý z hráčů si vezme svojí čtyřiceti hlavou armádu a tajně jí rozestaví do 4 řad po deseti. A vzhůru na nepřítele. Hráči se střídají v tazích a každý se vždy musí rozhodnout buď pohnout jednou svou figurou o jedno pole vpřed, dozadu, vlevo či vpravo nebo zaútočit na nepřítele v stejných směrech. Nikdy diagonálně!
Pohyb je jednoduchý. 4 směry, o jedno pole. Tedy to platí pro většinu figur, vyjma bomb/min a vlajky, které zůstávají na svých místech bez možnosti změny a průzkumníka, který není limitován jedním polem. Ale zase odhalíte totožnost své figurky.
Druhá možnost, tedy útok, už je trochu složitější. Útočící hráč vybere figurku soupeře sousedící se svou, poklepe na ní a oba hráči odhalí totožnost svého vojáka, přičemž platí, že vyšší hodnost (číslo) vítězí a soupeř je odstraněn je hry. V případě remízy „zemřou“ oba účastníci. Výjimku pak opět tvoří výbušniny, které likvidují automaticky každého kromě minéra. A taky špión, který je sice zdánlivě nejslabší a je zabit skoro každým, ale může si vyšlápnout na samotného maršála (nejvyšší hodnost) soupeře. Pokud ovšem naopak maršál zaútočí na špióna, ten svou výhodu ztrácí a prohrává jako obyčejně.
Kromě výše uvedeného už se stačí naučit jen pár pravidel. Žádný pohyb tam a zpět v rámci dvou stejných polí nesmí být zopakován víc než 3x a nelze dokola pronásledovat soupeřovu figuru, která prchá před nepřítelem. To jen aby se zamezilo nekonečným partiím, vždyť každá bitva musí někdy skončit, že ano?
Kromě výše popsané základní hry obsahuje hra i řekněme variabilní možnost v podobě výcvikové mise, ale rovnou přiznávám, že tu jsme jen vyzkoušeli a dál nehráli, protože „velké“ bitvě v podobě plné hry se zkrátka nevyrovná.
Takže kvalitní a skvělé zpracování, jednoduchá a přístupná pravidla, rychlá a jednoduchá hratelnost s množstvím strategií. Ale pořád je to hra z roku 1946, tedy víc než 70 let stará. Může tedy reálně uspět v tom obřím množství nových titulů a her? No a víte, že může? A možná až nečekaně dobře. Právě díky tomu, že si hra zachovala všechny své nejlepší atributy je to stále ta hezká a příjemná zábava, která nejvíc uspěje po nedělním obědě při partii mezi tátou a synem, dědou či vnukem nebo jako skvělá možnost, jak dostat kluky od počítačů a ukázat jim možnost zahrát si na vojáky a bitvu na stole, bez těch moderních udělátek. No a nebo pro dva hráče, co si k ní otevřou pivo, sednou si na verandu a pár minut (ehm spíš hodin) budou mordovat své a protivníkovi řady v nesmiřitelném boji. Zpropadení červenokabátníci!
Stratego: Maršál a špión
Vydavatelství: Dino
Rok vydání: 2019
Počet hráčů: 2
Věk: 8+
Herní doba: 30 min
Autor: Adam Vondra Vondris
Galerie:
Partneři
