Tash-Kalar

Jak skloubit piškvorky, šachy a fantasy ?
Na to nám odpověď nabízí, nejúspěšnější český tvůrce deskových her , Vlaada Chvátil.

 Pokud se zajímáte či budete zajímat o deskové hry, časem narazíte na jméno Vlaadi Chvátila. Nejuspěšnějšího českého tvůrce, který tvoří velmi osobité deskové hry s celosvětovým ohlasem (seznam si pogeekovsku vygooglete sami). 

My se pojdmě věnovat zatím jeho poslednímu počinu s názvem Tash-Kalar Aréna Legend, který stejně jako většina z jeho her vzbuzuje mezi hráči protichůdné reakce. Hry Vlaadi Chvátila jsou totiž vyjmečné tím, že ačkoliv si zkraje myslíte, že už jste něco podobného hráli, brzy zjitíte, že se má celá věc úplně jinak.  Dnes tedy v gladiátorské aréně provětráme žetony a budeme hrát "piškvorky."

Krabice hru uvádí slovy: 

 .. Bojuj s více hráči stylem všichni proti všem anebo si zahraj po boku parťáka v týmové hře, staň se mistrem Tash-Kalaru.

Pokud si chcete Tash-Kalar užít tak na tuhle větu rovnou zapomeňte.
Hra má sice pravidla pro 3 a 4 hráče, ale její největší a primární síla je ve hře jeden proti jednomu. Hrát Tash Kalar ve třech či čtyřech lidech, je stejné jako pustit si lesbickou divočinu. Dobře se na to kouká, ale moc si v tom nezahrajete. 

O co jde ? 

Hráči na desku umisťují a posouvají žetony, staví je do schémat a podle nich vyvolávají karty z ruky. Karty mohou ničit/přidávat nebo posouvat vlastní/soupeřovi žetony. Fantasy tématika hry je nepodstatná.
Stejně jako pro šachy středověké pojmenování figur.

Co se karet týče, hráč si může vybrat jednu za čtyř škol a krapet upravit styl i možnosti hry (navíc tento rok vychází expanze Everfrost, které přináší další - ledovou školu).  

Pravidla Vám z návodu přejdou do krve cca za hodinu, nového hráče pak dokážete hru naučit za půl hodiny.
Na proniknutí do samé podstaty této skvělé hry je ale potřeba čas a mozek rozpálenej jako ponožky v sandálech.
Po cca 10 až 15 hrách zjistíte, že Tash-kalar i přes značnou variabilitu nepracuje s náhodou,
že spoustu věcí šlo hrát lépe, zkrátka že trénink dělá mistra a mistr trénuje i když necvičí.

Tash-Kalar má v sobě velmi zajímavý mechanismus: odměňování prohrávajícího hráče prostřednictvím balančních karet. Pokud protivníka až moc zaženete do rohu a krouháte mu žeton za žetonem, ztrestají vás bohové balanční kartou, kterou protihráč zahraje a najednou je zpátky ve hře."To přece není fér, vždyť jsem tě tak dusil" bouří se rozmazlenej jedináček, kterej zabijí draky jednou kostkou. Ať se Vám to líbí nebo ne, na této mechanice stojí celá ta nádhera Tash-Kalaru. Vaším cílem totiž není soupeře vydusit,smoštnout a zakydlit. Vaším cílem je ho přehrát plněním úkolů. 

Udržet svoje zabijáctví na přiměřené uzdě a zaměřit se na úkoly, které Vám přináší vítězné body je největší divizou hlavní varianty hry tzv. Vznešené hry, která pravidly blížícími se šachům nabízí podobnou úroveň komplexnosti. Ostatní varianty hry jsem po krátkém testování nechal ležet jako Nevznešené, (tedy nehodné urozenosti mých soupeřů). 

Závěrečné hodnocení: 

K tomu abyste si tuto hru opravdu užili, potřebujete následující věci: 

1) umět a hlavně chtít nad hrou přemýšlet
2) najít v okolí někoho s podobnými vlastnostmi.
A to může být v době, kdy prodejnostní žebříčky drancuje kuchařka Láďi Hrušky Oříšek jak Meloun.

Autor: Jan Gončarov Goncis