Partneři
Trůn 2
Draci, gnómové, trolové, věštci a obři. Další pětice národů se hlásí o slovo v pokračování karetní hry Trůn.
Trůn nebo-li Claim v originálním znění je opravdu malá hra. Ne snad svou hratelností, ale hlavně rozměry. Její autor Scott Almes jakoby chtěl dokázat, že umí minimalistická řešení a podobně jako v Malých velkých královstvích přináší hru zredukovanou do malé krabičky. I když Trůn je ještě mnohem menší. I když tohle začíná být trochu relativní, protože k téhle hře vyšlo a vychází tolik expanzí a variant, že to za chvíli vydá na pořádnou bednu. No a aby ani čeští hráči nebyli ochuzeni, tak po skvělém prvním díle vychází též pokračování nazvané prostě „Trůn 2“. Opět se jedná o hru, která je určena pro 2 (případně pro 4 s kombinací první i druhé verze) hráče s věkovou hranicí 10 let (zvládnou i mladší, věřte mi) a herní dobou okolo 10 min na partii. V zásadě se jedná o klasickou „štychovku“, tedy známé „větší bere“, zasazenou do fantasy světa s tématem boje o uvolněný královský trůn.
Trůn 2 je hned na první pohled ideální hra kamkoliv a z povahy věci taky na „kdykoliv“. Třeba na cesty, klidně do vlaku. Krabička se hrou je malá, nízká, lehká a zdobí jí povedená ilustrace oblíbeného „Mica“, kde se hned uvede pětice nových fantasy národů dělajících si nárok na prázdý trůn.Po rozbalení na vás čekají dvoje pravidla (česká a anglická), přehledové karty se souhrnem celé hry a 52 karet rozdělených do pětice balíčků, které reprezentují draky, věštce, gnómy, troly a obry. Každá karta vedle jedinečné ilustrace a naprosto geniální ilustraci oblíbeného „Mica“ alias Mihajla Dimitrievskiho (čím vyšší číslo, tím „nadupanější hrdina), nese ještě znak frakce a číslo. No jak taky jinak u štychovky. Pravidla jsou krátká, stručná, jednoduchá, postačí na ně maximálně 5 minut a pochopí je doslova každý.
Takže jak se ten herní trůn dá získat a vyhrát? V první řadě si musíte najít jednoho protihráče, sami to nedáte. Pak zamíchat všechny karty a každému rozdat 13. Zbylých 26 tvoří balíček, o který se bude hrát v prvním kole. Jednoduše se otočí vrchní karta, o kterou se bude hrát a jeden z hráčů začne „štych“ tedy vyloží libovolnou kartu z ruky na stůl. Protihráč musí ctít barvu (frakci), pokud může. Pokud je karta druhé hráče vyšší nebo nectil barvu, prohrál. Pokud je jeho karta vyšší, tak vyhrál. Jak snadné, že? Vítěz každopádně získá otočenou kartu ze stolu, poražený náhodnou z vrchu balíčku a jede se další kolo. Takto se projede 13 štychů a následuje druhá fáze hry.
V té hráči hrají s nasbíranými kartami z první části a už nehrají o karty z balíčku, ale jednoduše vítěz bere vše. Pravidla jsou stejná jako v předchozí části. Prostě větší bere, a když soupeř nectil barvu, tak prohrál.
Zdá se vám to jako klasika, kterou jste hráli všichni klidně s balíčkem karet na Prší? Tak ale pozor! Každá z frakcí má totiž jedinečnou schopnost, která ovlivňuje hru a různě mění a ohýbá pravidla. Věštci se tak mohou v první části po výhře koukat na vrchní karty z balíčků, draci umožňují hrát první, i když hráč nevyhrál. Trolové jsou zase samotáři a nikdy si nevezmete víc než jednoho. No a obři jsou prostě obrovští a zašlápnou chudáky gnómy, kteří ta musí odhaleně čekat, jestli přežijí nebo z nich bude mastný flek. Nové národy mi přišly ještě zábavnější, než ty předchozí a o něco více interaktivnější.
No ale zpátky. Jakmile se odehraje 13 tahů druhé části, hra končí a je nutné určit nového krále. Každý hráč jednoduše spočítá počet karet z každé frakcí a ten, kdo má u dané bandy většinu (nezáleží na hodnotách), získá její přízeň. Pokud by panovala shoda, získá frakci hráč s nejvyšší kartou. A kdo má přízně víc, vyhrává. Jakože poměr frakcí 3:2 nebo 4:1, aby bylo jasno.
Už minule jsem zmiňoval řadu rozšíření, které dělají z trůnu větší hru, než vypadá. Dvojka je pak v podstatě jedno z nich. Jedná se o samostatně hratelnou hru, ale zároveň expanzi. Oba Trůny můžete libovolně kombinovat a vzniknou vám skvělé kombinace a možnosti a variabilita je vystřelena do kosmických výšin. Nebo můžete dát obě hry dohromady a zahrát si až ve čtyřech. I když za mě je dvojkovka prostě stále top.
Trůn 2 není žádná velká hra. V podstatě se ani nejedná o nic strašně převratného a nového, vždyť štychovek je na trhu celá řada a jedná se skoro o „základní“ herní koncept a mechanismus. A stejně se jedná o výbornou a strašně zábavnou hru, která nás už pěkných pár partií provází. Respektive pěkných pár desítek partií.
Jejím minimalismem a jednoduchostí bych jí přirovnal třeba k oblíbenému Milostnému dopisu. Prostě si jí zahrajete kdekoliv a s kýmkoliv během chvilky a sbalíte jí všude sebou. A stačí jen vysvětlit princip větší bere a pár schopností.
Navíc, ač se to možná nezdá, naučíte na ní úplné elementární základy draftu, nějakou tu strategii a představíte i asymetričnost, protože každá frakce je jiná a se schopnostmi je třeba počítat při hře.
Narovinu je úplně jedno, zda sáhnete po první nebo druhé verzi, protože v obou dostanete pěknou hratelnost ve fantasy světě na pár kartách a v podstatě se stejnými pravidly. Volba je spíš designová. Za mě třeba za tu cenu je ideální mít obě a volně kombinovat frakce ke zvýšení variability a znovuhratelnosti.
Trůn 2 je stále stejně zábavná, chytrá a ve všech ohledech parádní dvojkovka do kapsy. Co víc si přát?
Trůn 2
Autor: Scott Almes
Vydavatelství: Tlama Games
Rok vydání: 2023
Počet hráčů: 2
Věk: 10+
Herní doba: 10 min
Autor: Adam Vondra Vondris
Galerie:
Partneři
