Včelín

Lidé zmizeli ze země a jejich místo zaujaly po generacích se rozvíjející včely medonosné. A nejen že ovládly planetu, ale rovnou zamířily i do nekonečných dálek vesmíru.

Ano, vydavatelství Stonemaier Games nám dalo dnes skoro klasiky jako Scythe nebo Na křídlech, ale jejich poslední hry se linou spíše v rovině jistých experimentů, ať už se jednalo o trochu opomíjené civilizační Tapestry, časové Kyvadlo nebo antropomorfní Libertalii ve Vzduchomoří. Právě díky těmhle „odbočkám“ mám pocit, že vydavatelství trochu ustoupilo ze své slávy, kterou mu vynesl v první řadě Scythe. A ano, ani nejnovější hra není z hlediska tématu ničím tradičním. Ve hře Včelín (Apiary) se totiž spolu se superinteligentními včelami vydáváme do vesmíru, protože kolonizace modré planety jim je už málo. Potomci včely medonosné si tak navlékly skafandry, přejmenovaly na včelkonauty a vyrazily do nekonečna a ještě dál. A vy jim můžete dělat průvodce nebo chcete-li vůdce Včelína. Hru vydává v češtině, jak už bývá dobrou tradicí, vydavatelství Albi.

Včelín je hrou Connie Vogelman, designérky o které ještě jistě u SG uslyšíme, ta vytvořila středně náročný workerplacement se správou zdrojů pro 1-5 hráčů od 14+ let a s herní dobou okolo 60-90 min na partii. Každý hráč se ujímá role jedné z variabilních včelích frakcí a jak už to tak bývá, ze skromných začátků se snaží během jednoho roku hojnosti se svým úlem vyšplhat k co nejvíce bodům a vítězství, než nastane včelí hibernace, která je i po mnoha letech stále nedílnou součástí včelího života.

 

Vesmírná včelí výbava

Hra už od ilustrace na víku jasně napovídá, že tady půjde o sci-fi vesmírné téma, když zde máme velkou včelu v astronautském obleku pohybující se vesmírem. A v podobném duchu se po grafické stránce nese i celá hra, které prostě vládne vesmírné téma, hvězdy, planety, hluboký vesmír a galaxie.

Po otevření musíte velkou část hry vyloupat z kartonových archů, ve kterých na vás čeká pořádná zásoba šstíúhelníkových žetonů řezby (úkoly), farem, specialistů a projektů, kterými plníte svůj úl v průběhu hry, ale také žetony hybernace, planet či 20 různých jedinečných frakcí zajišťujících skvělou variabilitu.

Dále tu máme velký oboustranný herní plán určený pro různé počty hráčů (liší se různými poli), desky úlu pro hráče, desky doků pro umístění včel, ale také speciální „rámy“ pro rozšíření míst v úlu, či hromadu karet a také dřevěných žetonů zdrojů.

Nesmím zapomenout ani na speciální workery v podobě včel. Ty fungují jako jakési čtyřstěnky s čísly 1-4 určujícími sílu dané včely při akci. V průběhu hry (viz blíže dále) včely postupně rostou, až odejdou po vyčerpání ke spánku. Dominantní je pak i figurka královniny lodě, která si doslova pluje nad herním plánem.

Co mě docela překvapilo, to jsou hned čtyři brožury pravidel a doplnění. Ale nemusíte se bát, protože pravidla jako taková je jen jedna knížka o 16 stranách, která je navíc, jak už u SG bývá zvykem, velmi dobře podaná a vysvětlená a už po prvním přečtení máte v zásadě jasno. Další pravidla jsou pak pro sólo, přehled destiček a jednoduchý vstup do hry.

Co je ještě třeba zmínit, to je perfektní plastový insert, do kterého rozložíte všechny komponenty a pomáhá s přípravou i úklidem. A dokonce obsahuje vyjímatelnou misku na suroviny.

Ano, Včelín je hra naditá komponenty až po okraj. A nutno podotknout, že kvalitními a pěkně udělanými komponenty, u kterých mi vadila snad jediná věc, a to ne úplně velký text na destičkách (řezby, farmy, specialisté, projekty), kdy pokud sedíte na druhé straně stolu, neustále se buď nakláníte nebo berete dílky do ruky. A ano, hra je na stole docela velká, protože porci místa vám nezabere jen herní plán, ale i prostor pro hráče s úlem, dokem a místem na odkládání žetonů.  Co se mi ale naopak líbí, to je vesmírná grafika, která dýchá tou správnou sci-fi atmosférou. A také originálně vytvoření dělníci.

 

Společně ke hvězdám

Jak už jsem nastínil, Včelín je v zásadě workerplacement klasického typu, kde vysíláním dělníků (dělnic) na herní plán využíváte dostupné akce a shromažďujete nejen suroviny a bonusy, ale hlavně vítězné body.

Na začátku se rozloží herní plán podle počtu hráčů, připraví zásoby surovin a nabídky karet, žetonů a destiček, což mi sice při čtení pravidel připadalo poměrně dlouhé, ale i díky insertu se jedná setup na pár minut. Každý hráč si vezme jednu desku doku, úl a vybere si jednu ze dvou destiček frakce s jedinečnými schopnostmi a skladovatelnými surovinami. Frakce zároveň určuje počáteční včely a jejich sílu, ale též startovní suroviny. Jakmile mají všichni nachystáno, vesmírný závod může začít.

V průběhu hry se hráči postupně střídají v tazích, kdy každý má vždy dvě možnosti vyslání či stažení. V prvním případě si hráč vybere jednu ze svých dostupných včel, umístí jí na akční pole na plánu a vyhodnotí akci. To by bylo vcelku prosté, ale jednou z mechanik hry je síla dělnic a jejich růst. Akce jsou totiž často navázány na aktuální sílu dělnice, což určuje, co hráč získá nebo může udělit. 

Zároveň růst souvisí i se stažením dělnic, protože pokud hráč chce (případně musí, protože nemá žádné dostupné), vezme si včely z plánu (či přistávací plochy) zpět, vyhodnotí si speciální bonus, ale hlavně zvýší sílu svých včel pootočením o jedna dál (z 1 na 2, z 2 na 3 atd.). Zkrátka slabší mladší dělnice rostou k silnějším. Čtyřkové už ale nerostou, ty se rovnou uloží ke spánku do hibernace (vyčerpaly svůj potenciál) a místo nich se na místo na plánu do hibernační plástve položí žeton hibernace. K čemu to? Jednak zisku bonusu, ale hlavně je tím odpočítáván konec hry, protože jakmile se plástev zaplní, nastává konec hry. Případně pokud vyčerpá všechny své žetony jeden z hráčů.

Vraťme se ale ještě k vysílání. To je workerplacement v zásadě ve své nejčistší podobě. Vezmete dělnici, umístíte na plán, vyhodnotíte akci. Akce jsou pěkně tematicky udělané (a přeložené) a tak na hráče čeká průzkum vesmíru, pokrok pro rozvoj úlu, růst pro zisk dělnic a zvětšení místa k životu, bádání, přeměna surovin, ale také vyřezávání poskytující úkolové destičky. Ano, akcí je vlastně jen 6 a jsou velmi přehledné a v pravidlech detailně vysvětlené, což hře hodně pomáhá co do přístupnosti.

Cílem hry je v jejím průběhu a hlavně na konci získat co nejvíce vítězných bodům protože vítězem může být jen jeden.

A ano, pokud se ptáte, tak Včelín jako vždy obsahuje perfektně udělanou a vyladěnou automu, která simuluje skutečného hráče a funguje sice jednoduše, ale zároveň vytváří výzvu pro hráče.

 

Dojmy

Včelín je zajímavá hra. Vlastně nepřináší nic vyloženě nového nebo zásadně převratného a inovativního, ale jako celek funguje řemeslně a mechanicky skvěle, a to je ostatně jeden z důvodů proč mám nejen Včelín, ale obecně hry Stonemaier Games rád. A ve výsledku jsem rád, že se tentokrát nikdo nesnažil o nic strašně moc inovativního a kromě tématu přišla hra spíše tradičnějšího stylu.

Zpracování všech komponent, pravidel, desek, žetonů, ale i figurek a insertu je tradičně skvělé. Osobně se mi hodně líbí grafický sci-fi design hry, který je nejen hezký graficky, ale i herně funkční a přehledný.

Workerplacementů jsem už hrál hodně ve všech možných podobách. U Včelína se mi líbí ten čistý klasický základní mechanismus – umístím, vyhodnotím – kombinovaný s postupně rostoucí silou včel a s tím spojenou silou efektů daného místa. To ve spojení se stažením a povinným růstem přináší velkou strategickou hloubku a taktizování. Ono totiž včely nemusí z plánu „přiletět“ jen stažením, ale zároveň jsou akční pole tzv. vyšoupávací a hráči se tak neustále vyrážejí a posílají soupeře zpět. Zde je sice růst dobrovolný, ale pokud včela nevyroste, nestane se aktivní a pouze přistane na přistávací ploše.

Líbí se mi velká herní variabilita díky množství frakcí, řezbám, specialistům projektům, ale i úlům, ale také díky množství cest k vítězství. Nikdo vás nenutí budovat farmy, někdy to zkusíte, jindy se zaměříte na projekty či řezbu, jindy zase budete těžit z průzkumu královniny lodě. Tahle variabilita podporující velkou znovuhratelnost je pro mě u her obecně vždy plus a u Včelína se mi skutečně líbí.

Hra je funkční v jakémkoliv počtu hráčů a tradičně platí, že herní doba se pohybuje do 1,5 hod. i s přípravou. Samozřejmě čím více hráčů, tím více čekání na tah, ale není to nic strašného. I když se může stát, že nastane klasická analytická paralýza, která tahy hráčů zkrátka prodlužuje a minimálně při prvních partiích u nás měla na herní dobu docela vliv.

Pravidla možná vypadají obsáhle, ale hra ve skutečnosti není náročná a jedná se o středně těžké a spíše přístupnější euro, které i díky dobře vyfiltrovanému množství akcí a možností vysvětlíte i méně zkušeným hráčům. Ne, neznamená to, že ve hře je málo co dělat nebo že by neměla hloubku, to právě naopak, teď to myslím jen v rámci uchopení a pochopení pravidel a principů hry.

I když se jedná o euroidní workerplacement, je ve své podstatě velmi tematický, ať už se jedná o jednotlivé možnosti co dělat, ale i samotný mechanismus hibernace „unavených“ včel.

Včelín je v pravdě povedená budovatelská hra postavená na známých mechanismech s originálním tématem, která je pro mě takovým příjemným návratem Stonemaier Games k řekněme konvenčnějším a dobře fungujícím hrám. A ano, i když mě Kyvadlo nebo Rudý úsvit vlastně bavili, tak po pro mě výborné Expedici je pro mě Včelín další velkou trefou do černého, se kterou vydavatelství Albi rozhodně udělalo správný krok jejím vydáním, protože se jedná po ve všech ohledech dobrou a zábavnou hru zabalenou v medu a včelách s příměsí vesmíru.

 

Hru můžete koupit přímo u Albi zde!

 

Včelín

Autorka: Connie Vogelmann

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 1-5

Věk: 14+

Herní doba: 60-90 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: