Vesmírná loď Interstellar

V roce 2357 došlo k vytěžení Slunce a jeho život se blíží ke konci. Část lidstva snad dokáže zachránit ambiciózní projekt vesmírné lodi Interstellar – dokážete jí úspěšně dokončit a přispět svým dílem k záchraně?

Vesmírná loď Interstellar přilétá na naše stoly nikoliv až v roce 2357, ale díky úspěšné crowfundingové kampani na Kickstarteru a vydavatelství Blackfire již nyní. Hra už od svých počátku před a i v kampani zaznamenala značnou cestu a pořádný postup a vývoj, kdy došlo k mnoha funkčním, estetickým a produkčním změnám. A zatímco v počátcích mě hra zase tolik neoslovila, čím více se posouvala a blížila k vydáním, tím více zvědavosti vzbuzovala.

Ostatně už jen příběhové téma – lidstvo vynalezlo technologii „sluneční těžby“, ale jak už to s naší nenasytností bývá, bylo Slunce urychleně posunutu ke svému konci, který nenastal za tisícovky let, ale již v roce 2357 a je třeba zachránit aspoň část lidstva. Jedinou nadějí je sestrojení vesmírné lodi ve společném úsilí, na kterou se zlomky lidské rasy nalodí a vypraví k novému místu k životu v hlubokém vesmíru v soustavě Trappist. Mohlo by se zdát, že společný projekt spojí představitele a zástupce lidstva, vlády a korporace, ale společný cíl je jedna věc a možnost stát se silným vůdcem určujícím směr věc druhá. Takže kombinace společného závodu směrem k záchraně, ale i souboje o pozici leadera – jak to funguje? Postupně!

Vesmírná loď Interstella je velkou, rozsáhlou euro budovatelskou sci-fi hrou, která je určena pro 1-4 hráče od 14 let a s herní dobou pohybující se okolo 120 a více min herního času. Hráči se stávají vůdci světových korporací, které se podílejí na stavbě titulní lodi a přispívají svými díly ke stavbě a záchraně lidstva a zároveň se snaží soupeřit mezi sebou o pozici té nejlepší společnosti na cestě ke hvězdám.

 

Napěchovaná bedna vybavení

O tom, že se jedná o (ne)skutečně velkou hru dává jasně vědět už krabice, ve chvíli, kdy jí nejen uvidíte, ale hlavně potěžkáte. Pod víkem, které zdobí obraz ústřední lodi, najdete hromadu komponent mnoha druhů a je vidět, že se na všem dali tvůrci záležet a snažili se ve hře vše udělat funkční a estetické.

Jako první na vás vykouknou pravidla. K těm musím zmínit několik připomínek – předně to, že na webu vydavatele hraj.cz najdete upravenou verzi 1.5, která řeší některé neduhy a nejasnosti. Zároveň ale nemůžu říct, že by samotná pravidla byla nějaká příliš dlouhá nebo složitá na typ hry, jakým Interstellar je. Jen obsahují řadu výjimek či drobností, které se je třeba naučit. Ne, tohle není vesmírné skládání pro nováčky nebo děti, ale opravdu hutné euro pro zkušené hráče, které není na jedno dvě zahrání, ale do hry chcete a musíte proniknout a věnovat jí čas. Ostatně v tomhle mi hra připomněla třeba poměrně nedávný Zoo Tycoon, který ve výsledku také není složitou hrou, ale je toho hodně co uhlídat, spravovat a správně provést.

Co se samotného herního materiálu týká, tak tady si užije každý, kdo toho má rád ve hrách hodně. A to myslím skutečně HODNĚ. Jen mi dovolte dvě věci – za prvé ke každé hře je dodáván přímo u prodejce opravný dílek, nezapomeňte si ho vyzvednout/poslat a za druhé u jedné z destiček planety Neptun došlo k chybnému tisku, kdy je název zdvojený. Hře to nevadí, ale je to bohužel všude.

Vzhledem k tomu, kolik toho hra nabízí, potřebuje k tomu dost věcí. A s tím se pojí zejména herní prostor, protože už jen herní plán ze dvou částí zabere opravdu hodně místa (stůl 120 na 80 je malý kupříkladu). Ano, hra své rozměry kompenzuje svou epičností, ale dost často se asi stane, že jí místo na stole rozbalíte na zemi, protože kromě plánu samotného potřebujete na stole vyskládat i množství dalších komponent, mezi kterými najdete třeba desítky žetonů, meeplů, stovky kostek surovin či planety. Na stole pak vše simuluje nejen sluneční soustavu, ale i její jednotlivé prvky a ukazatele.

Sympaticky každý ze čtyř hráčů má připravenou papírovou zásobní krabičku a spoustu komponent ve své barvě – plastové figurky lodí, vědců, základen či stanic, ale také žetony akcí či hráčská deska.

Musím říct, že z počátku mě trochu pocitově míjela grafika hry. Nejsem ten typ, co musí nutně hrát jen hry, které jsou na první pohled „hezké“, ale Interstellar mě zkrátka výrazně neoslovil. Jakože ok, sci-fi, co je tam dál? Ale po rozbalení hry, roztřídění všech komponent do připraveného insertu, ale hlavně u hry mi naopak začalo pomalu docházet, že grafická stránka hry je naopak v praxi více než příjemná, funkční (ať už graficky či ikonami), ale i tematická. Přeci jen vedete nadnárodní korporace a hra je o plánování a budování a v zásadě takovém „řízení“ managmentu ve společně nespolečném projektu a k tomu sedí styl perfektně.

Takže závěrem – ano, minimálně z pohledu zpracování a své opulentnosti je Interstellar více než povedeným titulem, který za svou cenovku nabízí doslova plnou krabici.

 

Lety do vesmíru? Nic snadného!

Ne, Vesmírná loď Interstellar není jednoduchá hra. Ani po pravidlové, ani po herní stránce. Není to jen množstvím věcí ve hře, množstvím možností, ale i provázaností a nutností vše domýšlet, vymýšlet a plánovat.

Jakmile máte hru rozloženou a připravenou, vypadá impozantně. Je velká, opulentní, skoro se chce říct megalomanská. Máte před sebou sluneční soustavu, planety k těžbě, svou výbavu, ale i místo pro vládu. Nebudu rozebírat celá pravidla, protože i jejich vysvětlování u stolu je na takových 30 min, ideálně s komponenty u ruky a zároveň minimálně při prvních hrách budete často něco dohledávat a kontrolovat.

Celá hra se hraje na několik kol rozdělených do 3 opakujících se fází, až do chvíle, kdy dojde buď k prohře všech hráčů nebo jsou splněny vítězné podmínky a nastane závěrečné bodování.

V téhle hře se nebudete nikdy nudit. Nebudete na to mít čas a to ani ve chvíli, kdy jste zkušení hráči a běžně ovládáte i složité eurovky nebo ekonomické hry.

V první části kola dochází k akcí, které jsou takovou přípravou – těžíte, shromažďujete, připravujete se na záchranu lidstva a stavbu lodi. Velmi důležitá je totiž ve hře ekonomika a zdroje, se kterými je třeba nakládat ostražitě a jejich hromadění a využití promýšlet dopředu.

V druhé části kola nazvané záchrana je důležité, jak se hráči dokázali efektivně připravit na počátku – záchrana lidstva, stavba lodi, to jsou jen některé z možností, které lze dělat. Ono totiž musíte zároveň posouvat sondu směrem k novému systému pro přežití lidské rasy, ale zároveň i bojovat o své místo ve světové vládě.

Poslední částí je fáze vlády, kdy hráč aktuálně držící titul „Guvernér“ získá bonusy, ale také provede údržbovou část hry – jako třeba posun ukazatelem na solární spirále směrem ke konci hry.

Pokud by snad hráči nestihli splnit vítězné podmínky a Slunce spálí celou soustavu, nastává bohužel velká prohra. V opačném případě, tedy pokud se splní dvě ze tří vítězných podmínek, nastává bodování a hráč s nejvyšším počtem bodů bude mít tu čest provázet přeživší část lidstva směrem ke hvězdám.

Pokud by pro vás byla hra příliš složitá nebo dlouhá, lze využít pravidla pro rychlou hru. Zároveň si lze hru i nastudovat a vyzkoušet v povedeném rozsáhlém sólo módu.

Ale to pořád není všechno! Ne že by se snad mohlo stát, že se vám hra ohraje nebo budete mít pocit, že vše víte a znáte, ale rovnou v základní krabici je sedmička dalších modulů, které lze do partie zařadit.

 

Dojmy

Vesmírná loď Interstellar je velkolepá hra. Má několik ale, které z ní nedělají hru pro každého, ale zároveň má několik svých velkých PRO, která jí vyzdvihují do výšin.

Tak předně zpracování. To je opravdu na vysoké úrovni a obsahuje obrovské množství variabilního a řemeslně detailně provedeného obsahu, na kterém se odrazila nejen kickstarterová produkce, ale i postupný vývoj a doplňování, které hru skutečně „vymazlili“. Hra překypuje obsahem a na stole (nebo prostě v prostoru, kde jí budete hrát) vypadá impozantně a na první pohled zaujme. Vše je navíc tematické a přesně zapadá do pozadí příběhu hry.

Dalším výrazně kladným bodem je téma hry a s ním provázané prvky. Velké množství budovatelských a strategických euro her sice má téma na papíře, ale ve hře je vám úplně jedno. V Interstellaru je ale téma záchrany lidstva, budování lodě a ale i průlety vesmírem skvěle spjaté s akcemi a celkovými flow a průběhem hry. Vše má svou logiku, nic neděláte jen tak a má to své opodstatnění nejen herně, ale právě i v tématu. To snad nejvíc podtrhuje mechanismus Slunce přibližujícímu se nevyhnutelnému konci hry, který ještě můžete uspíšit při použití solární těžby, která v zásadě celý problém způsobila.

Hra v sobě kombinuje kooperativní i kompetitivní prvky. Bez soupeřů sice nevyhrajete a všichni se snaží porazit virtuální soupeře v podobě Rudého obra, ale zároveň musíte myslet na sebe a tím, jak hra postupuje, musíte stále více své soustředění směřovat směrem k sobě. Ne že by to bylo vyloženě o zradách, ale oba prvky v sobě hra kombinuje velmi sympaticky.

Na co se musíte nutně připravit je pořádná hloubka, šířka a komplexita hry. Tohle není na jedno zahrání nebo jen si sednout ke hře, poslechnout si pravidla a úspěšně hrát a vyhrát. Hra vyžaduje řádnou investici na naučení a proniknutí nejen do pravidel, ale hlavně do principů hry. Musíte se připravit, že nejen vyhrát, ale aspoň dovést hru k úspěšnému společnému cíli je řádná výzva a rozhodně se vám to nepovede (nebo nám se nepovedlo) na první pokusy. Intestaller je zkrátka velká, hutná, komplexní eurovka, která potěší zejména zkušené deskoherní harcovníky a ostřílené hráče, kteří se vyžívají v komplexních provázaných a tematických titulech. Ostatně pro nováčky není vůbec jednoduché se ve hře zorientovat a na první dobrou pochopit její základní mechanické principy. Ovšem jakmile vám hra skočí do hlavy, postupně úžasně rozkvétá téměř k dokonalosti.

Jasně, pokud jste hráči ameritrashe a nemáte rádi analytickou paralýzu, tenhle titul se vám netrefí do vkusu. Což je ostatně menší výtka – pokud se ve hře sejdou hráči trpící právě na analytickou paralýzu, může se její průběh značně prodloužit a třeba ve čtyřech je i čekání na tah dost dlouhé. Je pak lepší si na hru vyčlenit dostatek času a s tímto počítat. Jinak ale nemůžu říct, že by hra na počet hráčů trpěla a funguje skvěle ať už v sólu nebo v plném počtu.

Aby toho nebylo ve hře málo a zejména pokud máte rádi kompletování her, vydal Blackfire i trojici rozšíření, které hru ještě více prohlubují a přidávají další herní možnosti. I bez nich však hra nabízí desítky hodin hratelnosti, znovuhratelnosti a mimořádné variability.

Co mě překvapilo, to je cena hry. Už jsme si asi všichni zvykli, že dnes hry běžně atakují hranici třech tisíc. V tomto ohledu je Interstellar příjemným překvapením, protože i přes své rozměry se zcela běžně pohybuje okolo 2400 Kč v obchodech.

Vesmírná loď Interstellar je hutnou, plnokrevnou, komplexní a pro mě i nádhernou deskoherní záležitostí, která patří do speciální kategorie titulů, které přinášejí „něco navíc“, „něco speciální“, zvláštní wow efekt či chcete-li jedinečný deskoherní prožitek. Ano, vstup do hry a její ovládnutí, to je stejné výzva jako hru zahrát a vyhrát, ale odměnou je monstrózní deskoherní titul, který si jde tvrdě za svým a nabízí provázané téma, zajímavou hlubokou promyšlenou hratelnost a nesčetně možností, jak hru hrát, vyhrát a prožít. Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších euro her letošního roku a pokud máte rádi sc-fi a vědecké téma a holdujete komplexním titulům, klidně si sem hoďte plný počet hvězd.

 

Hru můžete koupit na TLAMA games zde!

 

Vesmírná loď Interstellar

Autoři: Andrea Crespi a Davide Calza

Vydavatelství: ADC Blackfire

Rok vydání: 2024

Počet hráčů: 1-4

Věk: 14+

Herní doba: 120+ min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: