Vinohrad

Hry recenze

Vždy jsem chtěl malý vinohrad v Toskánsku. Po večerech upíjet víno na verandě, při západu slunce poslouchat šumění větru a užívat si pohodu Itálie. Jen mě nenapadlo, že to zažiju v deskové hře. Díky Albi!

Nebudeme si nic nalhávat, nejslavnější hra designéra Jameyho Stegmaiera je nepochybně Scythe. Ostatně za sebe musím říct, že i u nás je to stále jedna z nejoblíbenějších a nejhranějších her a ve své kategorii těžko hledá konkurenci. Jenže ještě než velcí mechové prošlapaly pláně a stezky východní Evropy, než se střetly národy ve válce o moc a továrnu, byla tu jiná Jameyho hra, první počin, který u Stonemaier Games vyšel, a hra která okouzlila hráče po celém světě – Viticulture.

Hra zasazená do slunné Itálie, kde zdědíte malé vinařství a snažíte se ho povznést, vylepšit a jak jinak, vyrobit co nejlepší víno, provést návštěvníky a plnit kontrakty. To byl rok 2013. V roce 2015 následovala upravená a vylepšená edice s podtitulem „Essential Edition“, která přinesla některá vylepšení a celkově upravila hru a její systém. V Albi sice dlouho odolávali, bránili se, jak mohli, ale nakonec došlo na to, co jsme všichni očekávali – rok 2022 a na naše stoly se dostal Vinohrad, aneb české vydání hry. Sklenky do ruky a vzhůru do práce.

Vinohrad je v podstatě úžasně čistý worker placement a nutno podotknout, že se na vylepšené edici podíleli Alan Stone a Morten Monrad Pedersen. Hra určena pro 1-6 hráčů s věkovým doporučením 13+. Herní doba se pohybuje okolo 45-60 min. Jak jsem už psal výše, každý z hráčů se ujme jednoho malého opuštěného vinařství, a snaží se pěstovat vinnou révu, vyrábět víno, plnit kontrakty a objednávky a provádět návštěvníky. No a samozřejmě vydělávat peníze a sbírat body.

 

Sázíme…

Pokud trochu znáte deskoherní produkci, asi vás nepřekvapí, když hned na úvod napíšu, že produkčně je Vinohrad stejně povedený, jako všechny hry od SG. Poměrně vysoká obdélníková krabice obsahuje množství komponent, ale všechny mají jedno společné – jsou hezké na pohled a při hře perfektně funkční.

Začneme pravidly. Ta jsou napsaná dobře, jasně a srozumitelně. Jejich rozsah možná trochu překvapí, ale ten je způsoben zejména množstvím příkladů a snahou o vysvětlení všech možných věcí, ikon a situací. Po prvním přečtení jsme měli v podstatě jasno a nakoukli cca jednou nebo dvakrát, jinak se hra hrála i při první partii doslova jako víno.

Tak co dál? Velký herní plán zobrazující vesničku s vinařstvím a jejich okolí doplňuje šest herních desek z pěkně pevného kartónu pro každého hráče.

Ve hře mají velký vliv karty, taky jich je úctyhodných 232 – návštěvníci, kontrakty, pole, matky a otcové a vinná réva. Zkrátka karet je pořádná porce, a že je budete všechny potřebovat. Karty jsou pěkně udělané a barevně rozdělené, což přidává na přehlednosti.

Mám ve hrách moc rád dřevěné komponenty. Osobně mám dřevo podstatně raději než plast a Vinohrad mi dělá radost. Pro každého hráče je připravena sada speciálních meeplů – vinařů a budovy související s vinařstvím a prací kolem něj a najdete tu tak sklepy, mlýn, treláž nebo zavlažování. A aby toho nebylo málo, je tu dokonce žeton prvního hráče ve tvaru hroznu. Dobré, ne? A aby toho nebylo málo, dostane každý ještě kohouta, flašku vína a žeton na označení bodů.

Ať to máme všechno, každý si může vyloupat hromádku mincí a v ruce si pohrát se skleněnými označovacími žetony.

A aby to bylo úplně všechno, tak největším překvapením (a příjemným) je perfektně sedící plastový insert, do kterého se všechny komponenty roztřídí a během chvíle je hra připravena na partii. Navíc se dá hra skladovat, jak chcete – naležato, nastojato, vzhůru nohama.

Snad jediné, co je u téhle hry dost subjektivní a spekulativní, to je grafická stránka, a to hlavně u karet návštěvníků. Ona grafika hry je vždy na pováženou. Nám se hra ve všech ohledech líbí, ale mrkněte dolů do galerie a udělejte si svůj názor.

Takže závěr je jasný – produkčně za podtrženou jedničku.

 

Sklízíme…

Jak už to tak bývá, tak i Vinohrad začíná přípravou. Každý hráč si vybere jednu barvu komponent, k ní dostane jednu desku vinařství, karty polí a karty matka/otec, které stanoví počáteční podmínky pro každého. Hra je tedy do začátku lehce asymetrická, ač rozdíly nejsou markantní. Zbytek komponent se připraví doprostřed stolu – herní plán, balíčky karet, žetony peněz a vína. A vzhůru do vinaření.

Hra se hraje na kola, jejichž počet není omezen, a která se skládají ze čtyř fází, kopírující čtyři roční období:

1. Na jaře se určuje pořadí hráčů pro dané kolo. Čím dřív vstanete, tím dřív hrajete, ale zase dostanete menší bonusy. Je tedy dobré neustále volit správný balanc.

2. V létě probíhá první umisťování pracovníků. Podle pořadí vstávání postupně umisťují hráči dostupné dělníky a vyhodnocují příslušná pole – sází, provádí návštěvníky, budují atd. 

3. Na podzim si každý hráč dobere buď letního, nebo zimního návštěvníka.

4. V zimě se v podstatě opakuje letní umisťování pracovníků. Vtip je v tom, že ti umístění v létě zůstávají na plánu a vy tedy musíte pečlivě plánovat celý rok od začátku do konce, abyste maximalizovali svůj zisk a odměny a neztráceli. V zimě si ve svých vinařstvích hráči vyrábějí víno, plní kontrakty a provádějí další party návštěvníků. Zkrátka takové ty logické zimní akce.

A v podstatě takhle snadné to je. Jako ne, samozřejmě je spousta pravidel a věcí, na které je třeba myslet, ale základ je prostý, chce se říct úplně typický worker placement, ale okořeněný o zajímavé prvky.

Tak třeba výroba vína. Zasadíte hrozny na pole, jinou akcí sklidíte a necháváte zrát na stupnici v lisovacích kádích. Čím výš/dál se réva dostane, tím lepší víno vyrobíte a tím větší zisk utržíte. No a samozřejmě po vyrobení víno zraje ve sklepě, přičemž ale z počátku vyrobíte jen základní víno, ale časem se můžete propracovat k růžovému nebo bublinkám. Tematicky skvělé.

Další herní mechanika, která se mi prostě líbí je příprava a karty matka/otec. Hra je vždy trochu jiná, ale zároveň karty přidávají tématu určitou hloubku.

Z hlediska hratelnosti jsou dobře upravené varianty pro různé počty hráčů. Jednoduše se použije méně obsazovacích políček u akcí. Tedy čím více hráčů, tím více možností, ale zase se plán poměrně rychle plní pracovníky.

Jak dlouho hra trvá? Jak jsem psal výše, počet kol nehraje roli, ale hraje se na body. Jakmile jeden z hráčů doskáče na hranici 20 bodů, odehraje se poslední kolo. A kdo má nejvíc, vyhrává. V případě schody rozhodují prachy.

 

A děláme víno prvotřídní kvality...

Vinohrad je prostě skvělá hra. Ne snad, že by byla nějakým zásadním způsobem originální nebo přinášela úplné novinky do světa deskovek. Ba právě naopak – všechno co v téhle hře je, už jste pravděpodobně někde viděli, ať už se jedná o ústřední worker placement, správu peněz, sbírání bodů nebo karty v různých podobách. Krása je v tom celistvém spojení, kde všechny prvky dohromady fungují úplně krásně, a ve výsledku je z Vinohradu jedna z nejtématičtějších euro her na trhu.

Všechno dobré na téhle hře začíná už při rozbalení. Hromada pěkně udělaných komponent, pěkný insert, líbivá grafika.

Pokračuje to přes pravidla, která jsou krásně jednoduchá – na úrovni lehčí střední obtížnosti – a vysvětlíte je i méně zkušeným hráčům. Vždyť základní koncept opravdu není složitý.

Jak jsem už psal u kousek výše, Vinohrad má skvělé téma – subjektivně – ale hlavně je ze hry i cítit. Jasně, není to simulace vinařství, ale v tom co dělá, ten pocit vinařů starajících se o hospodářství máte a hra není jen dalším generickým eurem o sbírání bodů.

Vinohrad je v podstatě úplně nekonfliktní hra. Jediné, kdy se hráči nějak potkávají, je „zašlapování“ políček na herním plánu. Jinak si každý jede mírumilovně a v klidu svou cestou a plní si své kádě, sklepy a kapsy.

Díky množství karet, ale hlavně díky množství strategií vedoucích k vítězství je hra velmi variabilní a ani při opakovaném hraní se nedostaví pocit opakování a repetitivnosti.

V každém počtu hráčů funguje Vinohrad trochu jinak. Ve dvou je hra geniální. Sice je méně místa, ale hra je delší a nabízí více možností proniknout pod její pokličku. Čím je hráčů více, tím se ze hry stává rychlejší závod, plán se více plní (byť je více místa) a hra nutí měnit strategii. A ne, nejlepší rozhodně není získat maximum dělníků a pak zběsile obsazovat akce, na to rovnou zapomeňte.

Ano, mohl bych tady dál nadšeně střílet superlativa a Vinohrad chválit. Tahle hra si totiž všechna svá ocenění a ovace zaslouží. Na papíře se to jeví jako taková klasika, ale výsledek je velmi povedený a celek funguje na jedničku. Podtrženou a s hvězdičkou. 

Tak si to shrneme.

Vinohrad je krásně vypadající a stejně krásně fungující hra o pěstování, výrobě a prodávání vína, kterou si užije široká skupina hráčů. Všechno pěkně funguje, všechny prvky fungují jeden s druhým ve funkčním celku, vysoká variabilita a možnosti strategie. Zkrátka takhle má vypadat moderní desková hra, Vinohrad patří i po letech mezi topku své kategorie a deskovek obecně a po zahrání s tím mohu jen souhlasit. 

 

Koupit exkluzivně u Albi!

 

Autoři: Jamey Stegmaier, Alan Stone a Morten Monrad Pedersen

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2022

Počet hráčů: 1-6

Věk: 13+

Herní doba: cca 60 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři