Na nebi vychází jasný měsíc v úplňku a lesy a louky se plní pohybem. Všude se začíná ozývat šustění listů, vrčení a táhlé vytí vlčích smeček. Vlci začínají svůj boj o místo.
Když vydavatelství Mindok oznámilo jednu z opěvovaných novinek loňského veletrhu v Essenu byl jsem docela překvapený. Nestává se totiž často, aby nám tohle vydavatelství nabídlo konfliktní area control hru plnou interakce mezi hráči. I když netvrdím, že to nebylo překvapení více než milé a na hru jsem se od počátku velmi těšil. Jak ale Vlci (ne)naplnili má očekávání, o tom se dozvíte v tomto článku.
Vlci, nebo-li jednoduše v orig. Wolves, jsou area control (boj o území) hrou řízenou kartami, za kterou stojí dvojice Ashwin Kamath a Clarence Simpson, kteří svůj titul vytvořili pro 2-5 hráčů s věkovým doporučením 10+ a herní dobou pohybující se okolo 60-75 min na jednu partii. Hráči se zhostí role vlčích smeček a v nelítostném souboji loví, rozšiřují se a vzájemně bojují o území herního plánu během lunárního cyklu. Jak už to bývá, vrcholnou smečkou může být jen jedna vlčí skupina.
Vlci kam se podíváte
Hra přichází ve velmi graficky hezky provedené krabici s jak jinak, než vlkem, kterému se v oku odráží vyjící smečka. Pěkně čistý design.
Pod víkem pak máme v první řadě pravidla. Nečekal jsem kdovíjak složitou hru, ale i tak mě pravidla potěšila. Jsou totiž velmi jednoduchá a přístupná a přímočará. Žádné výjimky z výjimek, žádné záludnosti. Podstatné informace má navíc každý hráč na své desce a přehledové kartě. Naučit se a naskočit do hry je tedy otázka 15-20 min a jediné co se liší je případně hra dvou hráčů, kdy se přidává automatický vlčí klan.
Když už jsme u těch desek hráčů, tak těch je samozřejmě 5 v pětici barev reprezentujících jednotlivé smečky (pouštní, lesní, luční, skalní a sněžní vlci). Tady je menší drobnost – desky jsou jednovrstvé a vzhledem ke skladování většího množství komponent pozor na drcnutí, jinak se vám smečka i brlohy a doupaty rozkutálejí po stole. Je to škoda, upřímně jsem si už dost zvyknul na dvouvrstvé desky ve hrách. A taky nejsou úplně silné a jejich rovnost nejspíš budete muset vyrovnat. Zase jsou ale graficky pěkné a přehledné. Navíc jsou oboustranné (jedna strana pro 2, druhá pro 3-5). Ke každé desce je pak připravena sada 5 karet krajiny (akční karty), lehce upravených pro každou smečku (každá vyniká v jiném typu terénu podle svého názvu) a sada dřevěných žetonů reprezentujících jednotlivé vlky dvou druhů (dominantní a silnější alfy a běžné vlky), menší pelechy a větší doupata, kterými budete během hry postupně zaplňovat herní plán.
Herní plán je reprezentován 11 deskami, kdy jedna je středová univerzální a ostatní se přikládají náhodně u každé partie podle počtu hráčů, což zaručuje vždy o něco jiné herní podmínky.
V neposlední řadě si musíte před první partií vyloupat několik žetonů – lovenou kořist, vítězné body, žolíkovi žetony či vlky samotáře. A nesmím zapomenout ani ne desku lunárního cyklu, která slouží jako počítadlo konce hry, a která zde funguje zajímavým způsobem.
Celkově, pominu-li menší výtku k deskám hráčů, je zpracování hry velmi pěkné a dobré. Hra na první pohled zaujme svým grafickým, pěkně barevným, zpracováním a mnoha tvarovanými dřevěnými komponenty a na stole vypadá prostě krásně. Nesmím zapomenout ani na šikovný insert v krabici, do které celou hru rozložíte.
Rozšiřme náš vliv vlčí bratři!
Hratelnost celé hry je pěkná, svižná a až překvapivě jednoduchá. Na začátku partie se dle počtu hráčů sestaví herní plán, na příslušná místa rozmístí žetony kořisti a žetony luny a bokem se připraví deska lunárního cyklu a zásoby žetonů zuřivosti (akce navíc), žolíky krajiny a vítězné body. Každý hráč si vybere jednu ze smeček, vezme si obě části její desky a všechny komponenty korespondující barvy a kartičky krajiny. Kromě 4 vlků, dvou alf a dvou běžných, se dřevěný komponenty rozmístí na příslušná místa desek a může se hrát. Než se hráči vrhnou do nelítostného souboje na ostří zubů, ještě se kolem centrálního kaňonu rozmístí počáteční dvojice vlků každé smečky. A vytí zdar.
Cílem hry je získat co nejvíc bodů. To lze třemi způsoby – kontrolou regionů v době jejich vyhodnocení dle lunárního cyklu, lovem kořisti a odkrýváním polí na desce hráče tím, že příslušné vlky, žetony či stavby přidáváte na plán, čímž zároveň zlepšujete schopnosti smečky.
Hráči se střídají v tazích, kdy vždy mohou provést až dvě libovolné akce. Případně víc, pokud mají žetony zuřivosti. Každá akce ve hře stojí otočení kartiček krajiny, které korespondují s hexem mapy, kde chcete akci provést, či např. kam chcete s vlky dojít. Podle ceny (1-3) akce otočíte počet kartiček na druhou stranou vzhůru a příslušný úkon provedete. A akcí je v zásadě jen pár:
1. Pohyb – touto akcí přesouváte své vlky po plánu, kdy počet pohybujících se a jejich dosah určují odkryté hodnoty na desce smečky
2. Stavba pelechu – dle své volby můžete vzít jeden pelech a postavit ho na korespondující hex, který sousedí s jednou vaší alfou
3. Z pelechu na doupě – pokud máte pelech vedle hexu jezera, můžete ho vylepšit na doupě, což je silnější a neovládnutelná stavba
4. Vytí – na počátku je na plánu pár vlků samotářů, které můžete proměnit ve členy vaší smečky
5. Ovládnutí – nejdražší akce, která umožňuje proměnit soupeřova běžného vlka či pelech na vaše.
Cílem hráčů je akce a strategii zkombinovat tak, jak už jsem psal výše, aby ovládli daná území (jednotlivé díly mapy) právě ve chvíli, kdy dojde k jejich bodování, což je určena počítadlem lunárního cyklu a příslušnými žetony. Jakmile nastane vyhodnocení, poměří se síly smeček podle vlků, pelechů a doupat a ti nejlepší získají odměnu v podobě bodů. Po posledním vyhodnocení nastane konec hry a závěrečné počítání bodů. Smečka s nejvíce body vyhrává.
Dojmy
Vlci jsou velmi příjemnou novinkou, plnou pozitivních aspektů a prvků, které z ní ve výsledku dělají svěže komplexní a dobře hratelný titul. V čem tedy hra vyniká?
V první řadě je tu tradičně zpracování. Jasně, desky by mohly být silnější a dvojité, ale jinak je hra krásně ilustrované i zpracovaná, ať už mluvíme o dřevěných figurkách nebo ilustracích smeček.
Hra v sobě kombinuje docela jednouchá a velmi přístupná pravidla s hlubokou hratelností. To je dobrá zpráva pro každého, kdo hledá hru, kterou se nejen on, ale i ostatní u stolu rychle naučí, ale zároveň v ní je mnoho co vymyslet a zkombinovat. Nad každým tahem a rozhodnutím je třeba se zamyslet a neudělat chybu.
Musím říct, že partie v každém počtu hráčů je odlišná. Ve dvou nastupuje stacionární „automatická“ smečka, která mění hru trochu v šachovou partii a je překvapivě dobrá. Sice dochází k takové menší přetahované mezi dvojicí, ale pravidla i desky jsou tomuto počtu přizpůsobeny. Ve třech se nám hra jevila jako nejlepší. Mapa je tak akorát velká, dochází k velkému množství interakce mezi všemi hráči a každé území a tahy jsou důležité. Mapa navíc není tak velká a lze jí tedy využívat celou a dynamicky jí měnit. Ve čtyřech a pěti hra také plyne velmi dobře. Jen mapa už je větší a hra a souboje se trochu rozmělní na skupiny a někteří hráči, respektive jejich smečky, se ani nemusí potkat, a to zejména v pěti. Ideální počet je tedy 3-4 hráči.
Samozřejmě je třeba myslet na jednoduchý fakt a rovnici – area control = množství, a i negativní, interakce mezi hráči. Z počátku ne, ale jakmile se hra rozjede jde o nesmiřitelný souboj a přebírání vlků, které si hráči nechrání či opuštěných pelechů, je na denním pořádku a ke hře prostě patří.
Na krabici se sice uvádí 75 min, ale hra plyne opravdu velmi rychle a po naučení pravidel a zvládnutí strategie a rozhodování se lze běžně dostat pod hodinu čistého času.
I když to na první pohled nevypadá, hra je na jednu stranu tak trochu závod. Závod o volné vlky, závod o kořist, závod o vhodné uzavření části cyklu, které záleží jen a jen na hráčích samotných, protože čas se ve hře posunuje přesouváním žetonů a komponent na desku lunárního cyklu, kdy v podstatě každý komponent odstraněný z mapy se pokládá právě sem a ukrajuje jedno pole. Ono se to dá dobře využít i strategicky, když víte že soupeř potřebuje čas, ale vy přetlačíte čas dopředu.
Naprosto parádně je vymyšlený a aplikovaný systém akcí pomocí akční karet a jejich otáčení. Neustále nutí myslet nejen nad tahem současným, ale i těmi budoucími, aby hráč měl vhodné destičky terénu odkryté a mohl je použít.
Ve hře neexistuje jedna dominantní strategie a vždy je možné zkoušet něco nového. Silnější pohyb? Lepší vytí? Sesbírat rychle kořist? Cílit na všechny regiony nebo jen třeba na dva? Objevování možností je kouzelné a pěkně zvyšuje znovuhratelnost. A tu zároveň samozřejmě zvyšuje též variabilní herní plán, který sestavíte před hrou náhodně a každá hra je tak jiná.
Někdo se možná divit, ale u mě osobně funguje i téma hry. Ten pocit prohánění vlčí smečky po lese, vytí na ostatní, přetahování členů smeček a budování pelechů prostě funguje.
Vlci jsou skvělou komplexní, ale přístupnou, dobře ubíhající a fungující strategickou area kontrolní hrou, pro všechny, kteří mají vybroušené konflikty od prvního do posledního tahu. Hra v sobě kombinuje velmi zajímavá mechanismy, které z ní dělají velmi příjemné překvapení a dalšího z kandidátů na hru roku. Pravdilově jednoduché, časově nenáročné, ale až na ostří tesáků zábavné, přesně to je deskovka Vlci a naše velké doporučení.
Hru můžete koupit na Cechu Hráčů zde!
Vlci
Autor: Ashwin Kamath, Clarence Simpson
Vydavatelství: Mindok
Rok vydání: 2023
Počet hráčů: 2-5
Věk: 10+
Herní doba: 45-75 min
Autor: Adam Vondra Vondris