Vysoké napětí

Kdy jindy vybudovat elektrárenský kolos, když ne právě teď v energetické krizi!

Albi Exclusive – speciální kategorie her od populárního českého vydavatele deskovek, kam spadají hry, které lze pořídit pouze v jeho prodejnách nebo eshopu. Můžete si o téhle formě prodeje myslet, co chcete, ale pravdou je, že díky tomu mohlo vyjít několik her, kterých bychom se jinak v češtině nedočkali (Vinohrad) nebo by znovu nebyly vydány, protože původně nedosáhly takového úspěchu. Mezi druhé jmenované patří např. velmi hezká rodinná euro hra Istanbul (recenze zde) nebo právě Vysoké napětí, kterému se věnuje tato recenze.

Co jste dělali v roce 2004? Já končil pátou třídu a o deskovkách jsem si kromě Carcassonnu a Člověče nezlob se mohl nechat jen zdát. A právě takřka před téměř 19 lety vyšla poprvé hra s německým názvem Funkenschlag – Power Grid  (respektive úplně první verze vyšla v roce 2001, ale o tom jindy) designéra Friedmana Friese. Původní vydání následovala i česká verze s logem Albi na krabici. No inu, co si budeme nalhávat, ač dobrá hra a nakonec se vyprodala, nejlepší doba na vydání to asi nebyla. Deskové hry se v dnešní době přeci jen těší mnohem větší oblibě a zároveň i žánr euro her je mnohem populárnější (subjektivně). No zkrátka ideální čas vydat reedici Vysokého napětí u nás. A přesně to je ideální hra právě pro Albi Exclusive. A díky za to, protože tahle hra mi ve sbírce chyběla.

Základní informace – Vysoké napětí je pravověrná ekonomicko-budovací euro hra určená pro 2-6 hráčů s věkovým doporučením 12+ a herní dobou pohybující se okolo 90-120 min na partii. Hráči se převtělí do rolí elektrářských magnátů budujících energetickou síť napříč vybranou herní mapou, pomocí dražby a stavby elektráren, využívání surovin a zásobování měst cenou komoditou.

 

Výbava pro budování

Vysoké napětí se nachází v krabici, která možná dnes leckoho překvapí. Žádný čtvercová tvar, ale pěkně podlouhlý obdélník, kde grafika už od víka dává jasně najevo, že se jedná o německou hru.

Po otevření na hráče čekají nejprve pravidla. Ty jsou jasně napsaná, obsahují dostatek příkladů a vysvětlení. Kromě základní hry je zde i speciální varianta pro dva hráče, kdy je do hry přidán „Trust“ jakožto automaticky řízený protivník, se kterým je třeba počítat.

Dále zde najdete oboustranný velký herní plán zobrazující jednak Německo a druhak Střední Evropu. Každá mapa má trochu jiná pravidla. Dá se říct, že Německo je základ, Střední Evropa modifikace, kdy např. v některých zemích nelze budovat jaderné elektrárny.

Herní komponenty tvoří dvě skupiny. Na jedné straně jsou karty elektráren a papírová zásoba peněz. Na straně druhé hromada dřeva, která reprezentuje jednak dřevěné domky v šesti barvách pro hráče, ale také suroviny, které jsou potřeba pro fungování elektráren, ale i další žetony, jako třeba roztomilé aukční kladívko. A bych nezapomněl, najdete ve hře i velmi šikovné a užitečné přehledové karty.

Hra je co do zpracování velmi povedená. Jedná se o typického zástupce tzv. „německého eura“, tedy vše je jednoduché, ale funkční, přehledné. Pro někoho může být grafika možná trochu ošklivá, ale na druhou stranu tohle není primárně hra pro děti a rodinné hraní a grafická stránka ustupuje hratelnosti. Použitá ikonografie je přehledná a funkční, stejně jako pravidla a přehledové karty. Za mě osobně jsou velmi povedené i třeba dřevěné žetony surovin, které jsou jednak barevně, ale také tvarově rozlišeny.

 

Pozor! Vysoké napětí!

Hra je z čistě herního hlediska krásně čistá a poměrně jednoduchá. Pravidla navíc naskýtají dobrý vstup bez pochybností a problémů.

Hlavním cílem hry je vybudovat elektrickou síť napříč herní mapou a zásobit na konci hry co nejvíce měst elektřinou.

Celá hra začíná jednoduchou přípravou, kde možná nejtěžší je dohodnout se, kterou mapu využijete pro partii.

Pak už následuje hra skládající se z trojice epoch – přičemž nejprve je třeba se rozkoukat, ale na konci už je plán zaplněný k prasknutí, rozdělených do neurčitého počtu kol, kdy každé kolo se skládá z pětice fází.

Celé kolo začíná určením pořadí hráčů podle počtu obsazených měst na mapě – kdo má nejvíc, má výhodu první pozice.

Následuje dražba elektráren. Hráči si postupně vybírají elektrárny z nabídky dle svého pořadí a o každou se (nebo aspoň o nějaké) svede tvrdý boj peněžních prostředků. Vyvolávací cena je číslo elektrárny, ale to se může lehce vyšplhat. Zvlášť ve větším počtu hráčů.

Další částí je nákup surovin z trhu. Jo jo, poptávka a nabídka, znáte to. Elektrárny nefungují bez zásobení palivem, a proto je důležité získat na jejich provoz suroviny, jinak zkrátka žádné město svítit nebude.

V další části přidávají hráči města do své sítě. To vypadá jednoduše, ale jednak je to docela mastné, ale také to má svá specifika a omezení. Všechna města v síti na sebe musí navazovat jednotlivými spojnicemi a propojeními, na začátku lze mít v každém městě pouze jednoho hráče atd. Zkrátka je to boj.

Poslední částí kola je tzv. byrokracie, kdy přichází na řadu jednak využití elektráren odhozením paliva a zásobováním měst, které hráčům vydělá peníze, ale také údržba herní plochy.

Po splnění podmínek postupně nastává druhá, respektive třetí fáze hry. V podstatě hra probíhá stále stejně, byť jsou zde různé odchylky (jako třeba větší dostupnost měst) a jakmile má jeden z hráčů na mapě obsazen dostatek měst dle počtu hráčů (18-14) nastává konec hry. V poslední fázi kola se již nevydělávají peníze, ale hráči si sečtou získané body, které se rovnají tomu, co by byli schopni maximálně v daném kole získat v podobě peněz s ohledem na počet měst a jejich dostatečné zásobení elektřinou.

Jak jsem již zmiňoval výše, v případě hry pouze dvou hráčů přichází na řadu hrou řízení protivník tzv. „Trust“, který zabírá prostor, elektrárny i suroviny a limituje tak pozici hráčů.

 

Nerezavějící klasika

Vysoké napětí byla dobrá hra před lety, když vyšla jako čerstvá novinka a je to dobrá hra i po letech a s prošedivělou bradou. Možná ze mě mluví nostalgie, ale já si tuhle klasiku zkrátka užívám stejně jak při prvním zahrání. Proč?

Tak předně zpracování. Jasně, někomu se nemusí líbit, ale podle mě je prostě fajn. Dřevěné komponenty, přehledný herní plán, grafika funkční a k euru se hodící. A krásně jednoduchá pravidla jako třešnička na dortu.

Absence náhody. V téhle hře si užijete strategii a taktizování s absencí jakékoliv náhody. Všechno je jasně dané, karty jsou rozdány všem stejně a teď ukažte, co umíte. Záleží na každém jednotlivém rozhodnutí jednotlivých hráčů.

Zásadním prvkem je pořadí hráčů. V tom, jak se mění (v každé fází odlišně) je důležité si určit, kdy chcete hrát a pracovat s tím. Chcete být první a dřív vybírat elektrárny nebo poslední a mít levnější a dostupnější suroviny? Je důležité najít si ideální balanc mezi oběma prvky.

Další výhodou je variabilita a znovuhratelnost, přičemž oboje je spojeno i s velkým množstvím dostupných rozšíření, která různě lehce upravují pravidla a mění herní prvky se zachování stále stejné základní hratelnosti. Ale už v jedné krabici najdete hraní na dlouhé hodiny, protože strategie bude pokaždé trochu jiná, a to i třeba v závislosti na počtu hráčů.

Hra je dobře hratelná v jakémkoliv počtu. Osobně jí mám nejraději ve vyšších počtech, když je na mapě těsno a je třeba hodně plánovat, ale i ve dvou s automatickým protivníkem si hru rád zahraji.

Díky aukcím, nákupu surovin, ale i obsazování měst je hra poměrně konfliktní a interaktivní, takže na rozdíl od jiných euro her to nevypadá, že by si každý hráč hrál svojí vlastní minihru. Naopak je důležité sledovat a analyzovat kroky všech kolem stolu.

Vysoké napětí zkrátka ukazuje, že stále stojí za pozornost a ani roky a vrásky mu neubraly na kráse a naopak si hra zachoval svou krásu a všechny přednosti.

 

Koupit se slevou u Albi!

 

Vysoké napětí

Autor: Friedman Friese

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2022

Počet hráčů: 2-6

Věk: 12+

Herní doba: 90-120 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: